Zástupci pravicové opozice a představitelé živnostníků tvrdí, že tato pomoc je nedostačující a že je potřeba státem hradit i ztráty, vzniklé například uzavřením provozoven. Zákon o krizovém řízení není optmálním zákonem z pohledu současné pandemie, protože řeší především havárie a živelné pohromy. Nicméně obecně jej lze použít a byl také využit k vyhlášení nouzového stavu. A pokud porovnáme jednotlivé paragrafy zákona s realitou, pak se objevuje i řada otázek, zda vláda či krizový štáb postupovaly v intencích tohoto zákona. Přesto lze říci, že zákon o krizovém řízení umožňuje nejen omezení podnikatelské činnosti, ale například i ukládání pracovních povinností.
Pokud se týká náhrady škod vzniklými vyhlášením nouzového stavu, tohle řeší paragraf 36 a poskytování sttní podpor fyzickým osobám a obcím § 37. Takže pro živnostíky a podnikatele platí, že mohou do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděli, nejděle do 5 let, požádat o náhradu škody. A podle právníků se do škod může počítat i ztráty vzniklé z důvodu rozhodnutí vlády. Přesto paní ministryně financí hovoří pouze o možných náhradách při zabevení majetku či uložení pracovní povinnsti, na což dikce zákona ukazuje. Ale jak jsem v úvodu řekl, zákon o krizovém řízení nepočítá se současnou pandemií. Což si uvědomuje i vláda a proto bude navrhovat další finannčí pomoc OSVČ. Například výplatou finannčí pomoci ve výši minimální mzdy apod.