Ve čtvrtek se brněnskou ANO rvačkou mělo zabývat nejvyšší vedení ztradičnělé strany, resp. hnutí. Pro pozorovatele zvenčí byla situace dost nepřehledná. Ani média nepodala jasný přehled, kdo ze zaříznutých straníků a funkcionářů zrušených buněk se domáhá slyšení, a kdo nikoli. Zmateným se zdál být i hlavní manažer Hnutí. Nejvtíravějším se jevil právník jednoho či jedné se zrušeným členstvím, v pokoutní naději, že tam zaslechne cosi, co mu pomůže u soudu. Není to poprvé, kdy se partajní boxovaná dostane před soud. Osobně bych právnímu zástupci škodné strany doporučoval, víc než tahanice s nejvyššími, posoudit soulad postupu při rušení brněnských buněk ANO se stanovami hnutí. Existuje výrok Ústavního soudu, že členové nesmějí být kráceni na svých právech, pokud neporušují pravidla spolku. A v tomhle kritériu může mít netradičně už tradiční hnutí problém. Rušení partajních buněk může zavánět kolektivní vinou, tedy že kradli všichni. A lze se domýšlet, že tak daleko situace nedošla. Větší problém hnutí může mít, pokud při dalším vyšetřování, nebo u soudu, se Švachulou a spol vyteče další špína. Kluci v Brně to totiž zjevně rozjeli na malém dvorku, přesto ve velkém. Obě strany sporu zbrojí, na jedné došla věc už tak daleko, že na pomoc byla povolána Taťána Malá, známá z kauzy králíci. Tak uvidíme.
Pro majitele hnutí bych si dovolil oprášit osvědčenou Klausovu metodu win win za každé situace. Metoda je založena na tom, že si vyberete svého koně, kterého namotivujete svojí důvěrou a vrhnete ho do sporu (samozřejmě bez svojí viditelné účasti). Poté vyčkáte, jak záležitost dopadne. Pokud váš bitevní oř zvítězí, převezmete jeho vítězství, a většinou věc končí poplácáním bojovníka po ramenou (občas ani to ne). Pokud váš kůň prohraje, sdělíte mu, že situaci nezvládl, a spojíte se s vítězem.