Babiš však již nyní, jako šéf vlády, která je de facto vládou v provizoriu, která není schopna získat důvěru Sněmovny, chce změnit jednací řád vlády. Tyto změny považuji za zbytečné a ve svých důsledcích politicky škodící A. Babišovi.

Po dlouhá léta se jaksi zvykovým právem na zasedání vlády usadili někteří vysocí státní funkcionáři. Šéf NKÚ, šéf ČSÚ a státní tajemník pro evropské záležitosti.

Každý premiér si také samozřejmě posadil do schůzí vlády své poradce, kteří, pokud svému premiérovi měli radit, museli být orientováni v tom, co se ve vládě děje. Činili to tak všichni premiéři bez výjimky. A upřímně, pokud mají ve vládě sedět poradci – a Andrej Babiš neřekl, že by tam sedět neměli – měli by tam sedět i vysocí státní funkcionáři typu šéfa NKÚ. Ten dokonce ze zákona má při projednávání důležitých zákonů být, takže by bylo nepraktické, aby třeba u pěti materiálů vlády, které budou projednávány, seděl, pak zase běžel do svého úřadu anebo čekal na chodbě a pak se zase vrátil na projednávání dalšího materiálu.

Šéf NKÚ je významná instituce a jednotlivá ministerstva mají ve svém hospodaření věsměs takové závady, že by šéf NKÚ ke všem materiálům, které mohou ovlivnit hospodaření ministerstev, vystupovat prostě měl.

Jiná věc je, pokud jde o šéfa české statistiky. Tam jsem nikdy neviděl žádné významné důvody k tomu, aby ve schůzi vlády seděl. A za 16 měsíců, co jsem byl předsedou české vlády, se stalo jen jednou, že by do programu vlády šéf ČSÚ zasahoval…

Babiš se pouští do sporu, který je úplně zbytečný a který byl pro část opozice jen vítaným prostředkem, jak kritizovat Babišovy „samovládné“ tendence. Prostě zbytečná politická chyba.