Demokraté mají radost z problémů republikánského prezidenta a perspektivně celé Republikánské strany a velká část republikánských zákonodárců je v zajetí antiruských a imperiálních vizí.
Senát má o tomto zákoně, který snižuje možnosti amerického prezidenta omezovat sankce svým politickým rozhodnutím, jednat v úterý. Do této selanky mezi americkými politickými stranami však přišel konečně střízlivý hlas z Bruselu, od šéfů Evropské komise.
Ti varují před unáhleným rozhodnutím, které by mohlo mít nedozírné následky pro energetickou bezpečnost zemí Evropské unie. Je zřejmé, že Spojené státy dnes nepotřebují dovážet zemní plyn ani ropu v důsledku exploatace vlastních nalezišť a břidlic. A tak se domnívají, že tento problém nemusí řešit nikdo.
Americké sankce mají tak dopadnout např. na ruský Gazprom, který se podílí lví měrou na výstavbě druhé větve plynovodu Nordstream přes Baltické moře. Prostě americkým zákonodárcům jsou eventuelní problémy Evropy z tohoto titulu úplně lhostejné…
Stanovisko vedení Evropské unie je správné, vybízí Američany k realismu, pokud jde o rozšiřování sankcí. Základní úvaha Evropanů musí být ta, že Evropa musí přistoupit k formulaci a uplatňování vlastní zahraniční politiky, která bude v nejlepším případě kompatibilní s politikou Spojených států a v řadě případů i protichůdná.
Prostě Spojené státy vstoupily do éry svého naprostého sobectví, když se neohlížejí ani na strategické zájmy svých nejbližších spojenců. Také zdůvodnění tohoto zákonodárného kroku americkými zákonodárci je víceméně zábavné i hrozné zároveň. Američtí zákonodárci zdůvodňují přitvrzení sankcí mj. „ruskou agresí v Sýrii“. To je ovšem nehorázné.
Byli to především Američané, kteří od počátku syrského konfliktu podporovali proti sekulární Asadově vládě nejrůznější islamistické skupiny a ozbrojence a svou politikou vytvořili jedinečný prostor pro vznik a rozvoj Islámského státu v Levantě. Až po vstupu Rusů do syrské války před necelými dvěma lety došlo k zásadnímu zvratu v poměru sil sekulární syrská vláda versus islamisté.
Američané to realisticky oceňují fakticky až v posledních týdnech svým přerušením dodávek zbraní a služeb včetně výcviku tzv. „umírněné opozice“. Tedy rozumějme tomu tak, že omezují dodávky zbraní a služeb islamistům všeho druhu.