Jako prostředek nátlaku takové sdělení politickým stranám může být dobré. Aby si uvědomili, že je možné také něco jiného nežli licitace. Ale A. Babiš koaliční vládu také potřebuje. Byť má v zádech prezidenta republiky. Ale, upřímně, prezident republiky bude Babišovi krýt záda do své volby, která proběhne v lednu. Pak už se vztahy obou politiků začnou rozvolňovat. M. Zeman a lidé kolem něho budou mít vždy jiné zájmy nežli A. Babiš. To je zřejmé. M. Zeman bude chtít nepochybně sestavit vládu pod vedením A. Babiše do Vánoc.
A to je rozumný časový rámec, ve kterém může dojít k dojednání koaliční vlády. V zásadě, jak ukazuje první kolo, tedy spíše předběžné kolo jednání o vládě, jsou dvě možnosti koaličního uspořádání: buď koalice dvou, tedy hnutí ANO a ODS, anebo koalice tří, tedy hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Je také možná dílčí varianta, to znamená hnutí ANO a sociální demokraté v minoritní vládě podpořené komunisty.
Zatím však všichni aktéři, kteří by mohli vstoupit hry, tvrdí, že zájem o vládní spolupráci s hnutím ANO nemají. ODS si nepochybně bude klást podmínky v podobně obsazení silových ministerstev, aby měla záruku, že A. Babiš nezmonopolizuje své postavení na politické scéně a politicky ODS nezničí.
Sociální demokracie musí mít zájem podobný. Být v opozici pro tuto stranu není právě komfortní. Protože v opozici budou nejméně dvě strany mnohem hlučnější a voličsky atraktivnější nežli je zmenšený klub ČSSD. Tak málo poslanců měla ČSSD naposled po volbách v roce 1992 (tehdy to bylo 16 poslanců ČNR). Stát se tak lídrem opozice mezi osmi trpaslíky by nebyl právě snadný úkol. A lidovci, kteří prošli úskalím celostátní konference a logicky potvrdili svého šéfa P. Bělobrádka, by jistě vládní účast rádi brali. Pomohla by jim zapomenout a prakticky by vyrušila volební neúspěch. Zkrátka chce to více trpělivosti ode všech.
Babiš má jednu jistotu. Ví, že pokud neuspěje v prvním kole, prezident mu svěří i možnost sestavovat vládu podruhé. A bude-li zvolen reprezentant hnutí ANO předsedou sněmovny, má A. Babiš vlastně tři pokusy. A to je pro šéfa politické strany nebývalý komfort. Může si tak dovolit první pokus promrhat a ještě před Vánoci nechat hlasovat o důvěře vládě s tím, že jeho vláda bez důvěry pak může zemi v klidu provést prezidentskou volbou. A teprve poté dojde k jeho druhému jmenování a proces sestavení vlády půjde už naostro.