Jednalo se tedy o Sýrii, o vojenském i politickém řešení tamního konfliktu. Jednalo se o Ukrajině a také o jaderném a raketovém programu Severní Koreje.
Pokud jde o Ukrajinu, oba ministři po ukončení jednání informovali, že se v krátké době sejdou zmocněnci obou zemí pro Ukrajinu. Pokud jde o Severní Koreu, Rusko vyjádřilo výhradu k americkým přípravám k případnému, třeba jen částečnému, preventivním vojenskému zásahu v Severní Koreji, který by byl odpovědí na severokorejské řinčení zbraněmi.
Zejména na avizovaný program balistických raket, který by dával severokorejské armádě k dispozici balistické střely, schopné zasahovat americká města. Spojené státy, Rusko, Čína a další velmoci se však shodly s dalšími členy Rady bezpečnosti na společné rezoluci odsuzující raketový program Severní Koreje a reagující na něj prohloubením sankcí vůči této zemi.
Ministr Lavrov vysvětlil svému americkému protějšku také ruská odvetná opatření proti jednostranným sankcím, které modifikoval vůči Rusku a dalším zemím Kongres Spojených států. Zdá se, že na obou stranách, jak u prezidenta Putina, tak u americké administrativy vedené prezidentem Trumpem (ten ostatně přijetí zostřených sankcí Kongresem odsoudil), nebrání k zahájení konstruktivních jednání, směřujících k výraznému zlepšení americko-ruských vztahů.
Přitom každému, kdo jen povrchně sleduje mezinárodní vztahy, musí být jasné, že právě zlepšení americko-ruských vztahů je klíčem k vyřešení celé řady zapeklitých otázek ve světě. V první řadě Sýrie, na Ukrajině a konec konců i dalších vč. jaderného a raketového programu Severní Koreje.