Jan Patočka se pak soustředil na internetový server Deník Referendum, který vlastně nebyl a není obsahově vůbec špatný. Když se u mě před rokem Patočka objevil v kanceláři, intenzivně na mě působil, abych se rychle vrátil do ČSSD, neboť ta mě potřebuje. V té době již řadu měsíců probíhala má spolupráce s Deníkem Referendum, která spočívala v tom, že jsem prakticky každý týden ve čtvrtek do Referenda posílal článek, zaměřený především na oblast české i mezinárodní ekonomiky.
Nemám potřebu své články po sobě příliš číst, a tak jsem si, přiznám se, ani nevšiml, že po jistém čase, kdy jsem články do Referenda dále posílal, tyto nebyly vůbec vydávány. Prý proto, jak se dozvěděla později má asistentka, že jsou příliš dlouhé, anebo příliš krátké. Už nevím....Prostě už jsem nebyl žádán.
No, až po čase jsem pochopil. Mezi přispěvateli Deníku Referendum byla například Nadace ČEZ nebo některé další více méně státní či se státem spjaté společnosti pod vlivem vedení ČSSD. A Patočka samozřejmě začal být, bohužel, poněkud poplatný politice B. Sobotky a přizpůsobil tomu i okruh autorů Referenda. Nenazýval bych bolševismem to, že prostě přestal vydávat mé články, aniž mi zavolal a řekl, že se v naší spolupráci něco změnilo.
Přiznám se, že mi to bylo vcelku lhostejné a nepátral jsem vůbec po příčině. Články jsem vydával jinde a Deník Referendum si Patočka obsahově ochudil sám.
Trochu mě ale přece jen překvapilo, když byl Patočka na brněnské konferenci ČSSD jaksi exemplárně vyloučen z této strany. Nechci posuzovat to, jak hrubým způsobem ČSSD poškodil Patočkův jiný názor na přesun nádraží v Brně nežli má většina členů brněnské ČSSD. Pokud vím, tak brněnské ČSSD je spíše vyčítáno, že zatím v této problematice mnoho neudělala. Ale i to mělo asi své důvody. ČSSD na brněnské radnici měla často velmi "živé" koaliční partnery, s nimiž bylo složité se dohodnout. Ať je Patočka jaký chce, a už vůbec nevidím jako problém, že mně jaksi cíleně zazdíval mé články, tvrdím, že by možná takovýchto (byť mírně popletených) aktivistů měla mít ČSSD více.
Jsou někdy, a možná často, obtížní se svými nevyzpytatelnými názory. Ale mohou být také užiteční, protože tradičním funkcionářským kádrům prostě nastavují zrcadlo. A to, že trochu tíhnou k chaosu? To může zaujmout i voliče, kteří vidí, že se ve straně něco děje....
Rozhodnutí brněnské ČSSD je v tuto chvíli neměnné, ale tématu se rády ujaly zejména Babišovy listy, které se budou snažit ČSSD dále oslabit. A řekněme si otevřeně, že Patočkovo vyloučení je vlastně nejvýraznějším činem funkcionářů ČSSD za tři týdny od voleb.
Asi by bývalo lepší, kdyby z některé z krajských či jiných konferencí CŠSD zaznělo, jakými programovými tématy by se ČSSD měla zabývat. Zda je to stále ještě minimální mzda, nebo zda jsou to také jiná témata.... Třeba silná koruna nebo stop razantnímu navyšování vojenských výdajů. Stop výstavbě předražených bloků jedených elektráren, anebo sňatky homosexuálů. A dále téma eutanazie, přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů či například zastavení zvůle exekutorů. Důsledné trvání na zajištění personální budoucnosti českého zdravotnictví. Zastavení, alespoň na pár let, praxe elektronických receptů, která zažene „staré“ doktory předčasně do důchodu. A tak dále a tak dále.
Sociální demokracie se zatím bohužel příliš soustřeďuje sama na sebe. Pokud některé organizace strany přicházejí s personálními návrhy do vedení ČSSD, nejsou tyto návrhy jistě úctyhodných mužů (ženy zcela chybí) doprovázeny například zdůvodněním toho, co chce ten který kandidát programově prosazovat. A to je škoda…
