Do výsledků se může promítat nevýrazný výkon M. Schulze v této debatě. Schulz v jediné televizní debatě, která před volbami mezi těmito kandidáty je, nevyužil příležitost k útoku na politické pozice kancléřky Merkelové a CDU/CSU. Kancléřku přivedl jenom zřídka do úzkých a většinou jen přitakával anebo přicházel do debaty s podobnými názory.
Zdá se, že vedení SPD sází na jistotu a tou je účast této strany v příští vládní koalici opět s CDU/CSU. Schulz je tak ve velmi složité situaci, když ví, že nemá šanci dohnat obrovský, dnes už 16 % náskok klerikálních stran ve volebních preferencích. Ostrou debatou sice může zlepšit o pár procent volební výsledek SPD, ale může tvrdou konfrontací ztratit šanci na povolební spolupráci s Merkelovou. SPD chce být vládní stranou i v příštím volebním období. A má velkou šanci se jí stát, i když oproti poslednímu měření, které provedla zmíněná agentura ARD – Deutchlandtrend se její preference snížily z 23 % na 21 %.
CDU/CSU má stabilních 37 % a většinou takto dopadá i v jiných průzkumech dalších výzkumných agentur. Třetí nesilnější stranou podle zmíněného průzkumu je AfD s 11 %, na 10 % je strana Die Linke, které 1 % voličů přibylo (sem se přesunula část zklamaných voličů SPD). Zelení jsou na 8 % a FDP s 9 % může být spokojena s přírůstkem 1 % příznivců.
Za určitých okolností by tedy bylo možné vytvořit příští německou vládu alternativně i za účasti CDU/CSU a FDP. Ale tato vláda by nejspíš měla jen dosti těsnou podporu poslanců ve Spolkovém sněmu.
Jiná možnost nežli velká koalice CDU/CSU a SPD je ještě tzv. koalice Jamajka. To je spojenectví mezi CDU/CSU, FDP a Zelenými. Tato koalice by ovšem byla vlastně spojenectvím 4 politických stran, protože klerikální blok tvoří kromě CDU také CSU a řídit takový vládní mechanismus čtyř subjektů by bylo velmi složité. Kromě toho Zelení nebudou k vládní účasti příliš povzbuzeni nevalným avizovaným volebním výsledkem. Ještě před pár měsíci měli mnohem vyšší ambice, nežli nyní se rýsujících 8 % hlasů.
Celkově ovšem německá politika neslibuje žádnou velkou revoluci a je velmi pravděpodobné, pokud se nestane něco v tuto chvili nepředvídatelného, že současná vládní koalice bude nejspíše pokračovat. Pak ovšem také Česká republika bude potřebovat vládu, která bude na tento vývoj v sousední zemi připravena.
Vládní koalice za účasti SPD bude na rozdíl od jiných alternativ vládních sestav např. CDU/CSU s FDP tlačit na větší integraci jádra v Evropské unii. A pokud to nová česká vláda nebude reflektovat, zůstane Česká republika dříve nebo později stát jaksi opodál na periferii EU.