Ministr spravedlnosti Pelikán poskytl v minulých dnech rozhovor časopisu Respekt, v němž vyjádřil své názory na policejní postup související s pravděpodobnou přípravou obvinění Babiše a Faltýnka z vážného trestného činu zneužití evropské dotace. Ministr Pelikán nyní mlží, že prý jeho názory, které poskytl Respektu, byly jen jeho privátními názory a nikoliv názory ministra. Je to jakási ministerská schizofrenie a pan ministr by nám měl říct, kdy je vlastně ministrem a kdy je jenom panem Pelikánem, soukromou osobou. Abychom věděli, kdy jej brát vážně a kdy říká jen své soukromé názory. Prostě takový přístup je absurdní.

Ministr po dobu výkonu své funkce nemá žádné soukromé názory. Respektive nemá své soukromé názory říkat na veřejnosti. Možná v okruhu svých věrných přátel ano, tedy jen tam, kde nehrozí indiskrece. Ale v případě, že se jedná o veřejný projev a tím poskytnutí rozhovoru pro časopis s čtenářskou obcí několika desítek tisíc občanů, veřejným projevem je, se musí krotit. Pokud ministr spravedlnosti řekne, že se jedná v případě vyžádání sněmovny o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání, o účelový předvolební útok, je to přímý útok na nezávislost policie. A to útok bez jakýchkoliv důkazů.

To, že se to hnutí ANO momentálně nehodí, je zřejmé. Ale rameno spravedlnosti nemůže přeci dopadnout až tehdy, až se to podezřelým z vážného trestného činu hodí. Taková situace by nemusela nastat nikdy. Zkrátka, ministr spravedlnosti by po takovémuto úletu, byť je pouhé dva měsíce do voleb, měl neprodleně odejít ze své funkce. A pokud neodejde sám, měl by ho odvolat premiér. Bez ohledu na to, že to způsobí další vládní krizi. Prostě morálka a spravedlnost jsou nedělitelné. Není je možné uplatňovat až tehdy, až na ně dojde řada a čas.