Nyní mi tedy dovolte jenom, abych připomněl, že vratka ze spotřební daně z minerálních olejů, slangově nazývaná zelená nafta, byla v roce 2011 novelou zákona o spotřebních daní touto Poslaneckou sněmovnou zrušena. Byla zrušena nikoliv jako úsporné opatření. Byla zrušena jako administrativně nákladná distorze, která nepochybně vedla a vede k poměrně masivním daňovým únikům. (Ministr zemědělství přichází ke zpravodajskému stolku.)
V boji proti daňovým únikům můžeme volit různé cesty. Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně buzerace. Je to cesta zvyšování administrativních povinností, zátěže a podezírání v podstatě každého. Jinou cestou je odstraňování výjimek, distorzí, zjednodušování a především odstraňování mezer, které k daňovým únikům vedou.
Můžeme se samozřejmě přít o to, který z těchto dvou přístupů je efektivnější. Nicméně asi se nebudeme přít o to, že výjimky a distorze k únikům vedou, takže je docela úsměvné, že vládě, která si boj proti daňovým únikům vetkla do svého štítu, v okamžiku, kdy jde o benefit pro soukromé zájmy ministra financí, zejména pro Agrofert, distorze najednou nevadí, výjimky se zavádějí a zelená nafta byla touto vládou znovu slavnostně zavedena pro rostlinnou výrobu a my teď máme na stole předlohu, která zavádí tuto úlevu, výjimku, i pro výrobu živočišnou.
Dovolte mi, abych vás jako zpravodaj velmi stručně provedl podstatou návrhu této novely. Ministerstvo zemědělství v roce 2015 seznámilo vládu s riziky stavu živočišné výroby, nutno říct, že předkladatel se neobtěžoval s tímto zdůvodněním seznámit Poslaneckou sněmovnu, a navrhl jako řešení eliminace těchto rizik zavést vratku k tzv. zelené naftě též pro živočišnou výrobu. Sazba vratky má činit, stejně jako pro rostlinnou výrobu jednotně a paušálně, 4 385 korun na tisíc litrů spotřebovaných minerálních olejů v živočišné výrobě a Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se bude týkat zhruba tisíce nových subjektů podnikajících v oblasti živočišné výroby. Pro veřejné rozpočty to bude znamenat náklad, je to bilanční nevýběr, tzn. pro veřejné rozpočty to bude znamenat ztrátu, zpracovatel vyčísluje ztrátu ve výši cca 385,3 miliony korun, z toho cca 350,2 miliony korun pro státní rozpočet a cca 35,1 miliony korun pro Státní fond dopravní infrastruktuy. Propříště doporučuji předkladateli, až bude odhadovat dopad do veřejných rozpočtů a bude férově uvádět cca, aby těch čísel za tu desetinnou čárku napsal, pokud možno více než jenom jedno, ono to pak vypadá mnohem věrohodněji.
Zavedení této vratky bude představovat též potřebu navýšení počtu zaměstnanců správce daně, to asi nepřehlédnete, koreluje s mojí úvodní větou, že zelená nafta je administrativně náročná distorze, tedy bude potřebovat navýšení počtu zaměstnanců správce daně, což je v tomto případě celní správa, o cca 15 zaměstnanců, ale tady už žádnou desetinnou čárku nemáme, je to na celé zaměstnance, a provozní náklady správce daně tak stoupnou o cca 1,2 milionu korun, jednorázově o cca 9,2 miliony korun.
K podstatě návrhu teď jenom konstatuji, teď nehodnotím, si dovolím říct, že nejde o žádné odborně podložené rozhodnutí, ale jde jen o politické rozhodnutí, o další státní subvenci do zemědělství z kapes daňových poplatníků ve výši tedy zhruba 400 milionů korun ročně, včetně správních nákladů. Vedle toho vzhledem k charakteru podkladu a zkušenostem, které se zelenou naftou správce daně má, jde také o rozšíření prostoru pro legalizaci potenciálních daňových úniků. V dobách, kdy jsem pracoval na Ministerstvu financí, odhadoval správce daně daňové úniky v objemu zhruba 70 až 80 % celkové legální úlevy.
Dovolte mi několik slov ke kvalitě podkladu. Dovoluji si tvrdit, že kvalita návrhu a jeho zdůvodnění jsou velmi chabé, ať už z věcného či argumentačního pohledu, argumenty si často vzájemně protiřečí. Dovolte mi několik poznámek. Chybí analýza dosavadního vlivu zelené nafty na rozvoj rostlinné výroby a zároveň chybí klíčový podklad Ministerstva zemědělství, nebo alespoň anotace z něj, na základě kterého vláda rozhodla o vratkách zelené nafty též pro živočišnou výrobu, ale konec konců, vždyť jde jenom o cca 400 milionů korun.
Nechápu logiku, na základě které materiál tvrdí, že těch zhruba 400 milionů vykryje ztrátu, kterou měli producenti v roce 2014, a že tedy bude možné financovat zlepšení nebo dosažení potravinové soběstačnosti v komoditách vepřové maso, drůbeží maso a vejce, zvýšit rentabilitu výroby hovězího masa a mléka, nárůst počtu kusů některých druhů hospodářských zvířat, zlepšení vývoje struktury půdy, včetně zvýšení obsahu humusu v půdě, a zvýšení ochrany ovzduší a přírody s rozšířením pastev pro zvířata. Jestliže platí, že jenom u drůbeže měli v roce 2014 producenti ztrátu 400 milionů, u vepřového masa ztrátu 1,2 miliardy a u hovězího byla rentabilita minus 18,5 % a u mléka byla ztráta 1,2 miliardy, tak dost dobře nechápu optimismus předkladatele, který je přesvědčen, že tohle všechno, co slibuje zařídit, zařídí za těch 400 milionů korun z té zelené nafty. Ze ztráty se financovat, podle mého názoru, nedá, pokud tam ta ztráta skutečně byla taková, jak je v materiálu vyčísleno. Nemám možnost ověřit.
Zvláště úsměvný je argument, že zavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a přírody rozšířením pastev pro zvířata. Tedy skutečně pro zajímavost, jenom abychom si uvědomili, s jakou lehkostí nám vláda předkládá své argumenty, mi dovolte uvést data z Evropské komise, podle kterých se zemědělství dnes podílí na celkové produkci skleníkových plynů v Evropské unii zhruba 15 %, a to zejména kvůli metanu. Pro srovnání, největší podíl, 22 % emisí dnes připadá v Evropské unii na výrobu energií a dále na průmysl, to je také 22 %. Celý sektor dopravy produkuje 18 % skleníkových plynů a v zemědělství chov zvířat 14 %. Nechci teď polemizovat s tím, jestli chceme nebo nechcem rozšiřovat stáda, možná je to dobře, ale v každém případě tvrdit, že to přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a životního prostředí, je prostě plk, protože to objektivně přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů.
Dovolte mi teď jednu úvahu, aby bylo zřejmé, že nebojuji proti zelené naftě proto, že bych nepřál zemědělcům dalších 400 milionů korun z veřejných rozpočtů. Znovu opakuji, protestuji proti tomu zejména proto, že to je významná distorze, která legalizuje potenciální masivní daňové úniky, navíc pro správce daně poměrně nákladná. Kdybychom to nerealizovali ani v té živočišné výrobě, měli bychom k dispozici poměrně značné prostředky, tuším, že v rostlinné výrobě je to asi 1,5 miliardy, teď nemám přesné číslo před sebou, k tomu tedy 400 milionů za živočišnou výrobu, to jsme někde kolem 2 miliard, plus si připočtěme oněch správcem daně odhadovaných 70 až 80 % daňových úniků z celkového objemu, a jsme téměř na 3 miliardách korun, které bychom měli k dispozici druhou stranou bilance, tedy ne daňovou úlevou, ale dotací, rozdělit zemědělcům podle politických priorit, které by vláda měla mít, tzn. zejména pomocí malých farem. Bohužel tomu tak není. Zelená nafta tady bude fungovat, stejně jako dotační politika Ministerstva zemědělství, kdy dotační prostředky primárně systémově určené na podporu malých farem nejvíce prospívají nebo jejich objem nejvíc dostávají malí farmáři Andrej Babiš a Radovan Vítek.
A podobným způsobem to bude fungovat u zelené nafty. Kdybychom skutečně chtěli podporovat malé farmy, musela by dotační politika vypadat zcela jinak, nicméně to od politiky současné vlády, která podporuje spíše oligarchizaci v českém zemědělství nelze očekávat.
Je už evergreenem a tradicí, že jakmile jde o státní dotace soukromým firmám, tak tady, byť se to odehrává na jiné straně bilance, bezesporu představuje státní dotaci soukromým firmám, dostane se do konfliktu zájmů a pozice získaného majetkového prospěchu se státem náš pan ministr financí původním, možná i dosavadním povoláním agrobaron. (Smích z vládní lavice.) Možná je docela zajímavé sledovat legislativní stopu této vládní novely, kdy se nám do sítě konfliktů zájmů a tím i pozice získání majetkového prospěchu se státem dostal nejenom ministr financí, ale i ministr zemědělství.
7. 12. 2015 u bodu 24 jednání vlády ministr zemědělství seznámil vládu s riziky, prosadil úkol pro ministra financí zpracovat novelu zákona o spotřební dani a vláda vzala na vědomí sdělení prvního místopředsedy vlády, že se neúčastní tohoto bodu, který sám zpracoval a projednal, teď již mluvím o dubnové schůzi, neboť se cítí v možném střetu zájmů, samozřejmě masivním střetu zájmů. Pro pana předsedajícího jsem už uváděl onu velmi netypickou situaci, kdy vláda materiál ministra financí schválila a pověřila ministra zemědělství jeho odůvodněním v Poslanecké sněmovně a pověřila pro jistotu ještě předsedu vlády, aby mohl pověřit někoho jiného, než je jeden, nebo druhý beneficient, ať už ministr financí, nebo ministr zemědělství, kteří jsou v nepochybném konfliktu zájmů. Pokud vím, toto pověření získal pan ministr dopravy a máme na stole předlohu, kterou podepsal předseda vlády, tak jako u všech předloh, a zastupující ministr financí pan ministr Ťok. Kdybyste nevěděli, kdo svým podpisem garantuje legislativní správnost této předlohy, tak je to u daňové legislativy ministr dopravy. V této situaci je teď Poslanecká sněmovna. Blahopřeji panu ministrovi dopravy k jeho odvaze.
Jinými slovy v současné praxi eliminace konfliktů zájmů naší protikorupční vlády funguje asi takto. Ministr Jurečka iniciuje, vypracuje a pak nechá vládou schválit materiál, který nepochybně jak jemu, tak ministru financí Babišovi přináší majetkový prospěch, a zároveň si nechají od vlády uložit úkol, aby tento svůj majetkový prospěch přeměnili v zákon. Ministr financí vypracuje tento zákon, který mu poskytuje majetkový prospěch, předloží jej vládě, ale jednání vlády k tomuto zákonu se nezúčastní, neboť hlásí potenciální konflikt zájmů. Aby nebyl ani stín podezření, že ministr Babiš v podstatě nemá vůbec nic s tím zákonem společného, byť ho zpracoval a předložil ke schválení, nechá takový zákon pro Parlament podepsat ministrem dopravy.
Je samozřejmě otázkou, jestli si tohle chce nechat veřejnost a jestli si tohle chce nechat Poslanecká sněmovna líbit. Před našimi zraky se odehrává prosazování majetkového prospěchu členů vlády, které přeměňujeme v zákon. Pak to bude legální. Nikdo jim samozřejmě nebude nic moct vyčíst. Ty benefity budou mít podle zákona. A nejsem si jist, zda se má takhle chovat demokratická Poslanecká sněmovna.
Znovu opakuji: pomoci českým zemědělcům lze jinak a mnohem efektivněji než vratkou z minerálních olejů zvané zelená nafta. Jenže to už by nemohly být ty vedlejší efekty, že nejvíc z toho profitují ti největší a že by se otevírala cesta masivním daňovým únikům. Pokud si přejete znovu pootevřít dveře dál masivním daňovým únikům a chcete dál přilepšit těm největším, tedy podpořte tuto novelu. Pokud chcete pomoci malým zemědělcům jiným způsobem, podpořte můj návrh, který jako zpravodaj předkládám, na zamítnutí této novely a ušetřené prostředky distribuujte efektivnějším a spravedlivějším způsobem bez rizika daňových úniků.
