dovolte mi, abych připomněl sněmovně a zejména v tomto případě poslancům sociální demokracie jeden historický příběh, který dost zásadně ovlivnil moderní dějiny České republiky. (V sále momentálně není ani jeden poslanec za ČSSD, ani jeden ministr za ČSSD.) Bylo jaro roku 2009 a poslanci sociální demokracie tehdy opoziční strany vyvolali hlasování o nedůvěře vládě pro důvodné podezření, nebyly tam žádné důkazy, ale bylo to důvodné podezření, že poradce premiéra se snažil ovlivnit jednu reportáž vysílání České televize. To byl dostatečný důvod pro vyvolání nedůvěry vládě a poslanci sociální demokracie argumentovali tím, že to je naprosto bezprecendentní zneužití moci a že zneužití moci je v rozporu s atributy demokratického právního státu a že vláda tedy nemá právo vládnout. Proběhlo hlasování, na základě kterého z tohoto důvodu padla vláda České republiky v polovině úspěšného předsednictví Evropské unie. Dodnes si myslím, že to byla chyba. Dodnes si myslím, že máme kvůli tomu v Evropské unii ostudu. Ale připomínám to proto, že před těmi deseti lety byla sociální demokracie, alespoň verbálně, mimořádně citlivá na zneužití moci, na konflikt zájmů a na porušování atributů demokratického právního státu.
Uběhlo deset let a my jsme tady svědky naprosto neporovnatelně většího konfliktu zájmů, většího zneužití moci a většího porušování atributů demokratického právního státu. A ta kauza se neodehrává už jenom v rámci České republiky. Věřte tomu, že tenkrát ten rozhovor premiérova poradce s redaktorem České televize opravdu nezajímal země Evropské unie ani světová média, zatímco současný konflikt zájmů předsedy vlády zajímá už dneska všechny země Evropské unie a většinu světových médií. Těžko může nezajímat, protože máme předsedu vlády, který je trestně stíhán pro důvodné podezření z podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie, což samozřejmě každého daňového poplatníka v Evropské unii zajímá. Proč by měl průměrně vydělávající Němec, Francouz, Fin, Holanďan přispívat na větší majetek českého premiéra? A současně máme na stole předběžnou zprávu auditorů a právní služby Evropské komise, která jasně říká, že ten konflikt zájmů tady trvá. Já si umím představit, že na základě oponentury ze strany českých institucí dojde k nějaké technické změně u toho či onoho projektu. Ale neumím si představit - a pan premiér to také dobře ví a paní ministryně spravedlnosti to také dobře ví - že bychom dokázali zvrátit názor právní služby Evropské komise a auditorů Evropské komise, že předseda vlády je ve fatálním konfliktu zájmů při čerpání dotací pro skupinu Agrofert.
A proto se znovu obracím na kolegy ze sociální demokracie. Opravdu budete tak nekonzistentní, že ten malý šrám před deseti lety vám stál za shození vlády? A argumentovali jste demokratickým právním státem. A ta současná bezprecedentní mezinárodní ostuda, ve které se dosud neocitl žádný předseda vlády zemí Evropské unie, vám za to nestojí a máte pocit, že je to správně?
Co se to s vámi stalo, nepřítomní kolegové ze sociální demokracie? Sociální demokracie je nejstarší demokratickou stranou v České republice a vždycky to byla strana státoprávní a vždycky to byla strana demokratická. Jestli dnes chcete každý z vás vstát a říct, ano, věřím Andreji Babišovi, pak nemám jiné vysvětlení, než že to slovo demokratická už pro vás není tak důležité, a to sociální vnímáte především jako sociální ohled vůči sami sobě. Ale pořád se mi to nechce věřit, pořád pevně věřím, že poslanci za sociální demokracii zaujmou nějaký konzistentní postoj a pro tu konzistenci nabízím tu historickou vzpomínku před 10 lety. Opravdu se někdo domnívá, že situace, kdy se poradce premiéra snažil ovlivnit jednu reportáž veřejnoprávní televize, je srovnatelná s tím gigantickým problémem, který má dnes předseda vlády České republiky a kterým zatěžuje všechny občany České republiky? On tady řekl ve svém projevu, já jsem premiérem všech občanů. Já si nemyslím, že to tak je. On je předseda vlády. Ale v jedné věci pravdu má. On skutečně svým problémem zatěžuje všechny občany České republiky, a to dost zásadním způsobem. A pochopitelně sociální demokracie občany od tohoto problému zbavit může, anebo také nemusí podle toho, jak je konzistentní ve svých názorech a zda pro ni víc znamená aktuální zájem vlastní, anebo zájem České republiky a její čest a její pověst v zahraničí.
Pochopil jsem, že všichni ministři vlády České republiky dostali povinný slohový úkol, aby vystoupili na téma, jak je dobře a bude ještě líp. Chápu, samozřejmě se zájmem jsme si ty projevy vyslechli, jenom bych chtěl říct, že skutečně díky mimořádné konjunktuře, která trvá už šestým rokem, se opravdu máme dobře, nicméně tahle vláda neudělala vůbec nic proto, abychom se v budoucnu měli líp. Naopak. Ona nepřipravila Českou republiku na situaci, kdy bude ekonomika ochládat a kdy, nechci to přivolávat, ale kdy může přijít i krize. My jsme již šestým rokem státem, kde výdaje na bující státní aparát a dárky voličům rostou rychleji, než roste ekonomika, zatímco výdaje na investice do budoucnosti rostou pomaleji, než roste ekonomika. To je cesta do zaostalosti. I ten nástin těch velkých čísel rozpočtu, který teď vláda schválila v pondělí, poprvé v historii nejednotně, pokud jsem dobře informován, tak pro to nehlasovali všichni ministři, tak paní ministryně hovoří o rekordních 135 miliardách investic. Prosím pěkně, těch rekordních 135 miliard investic je 8,4 % celkových výdajů. To opravdu není čím se chlubit! Procento celkových výdajů na investice bylo mnohem větší i v době krize, natož pak v době růstu, a 8,4 % není skvělá zpráva, to je ostuda téhle vlády a cesta do zaostalosti!
V této souvislosti si dovolím podotknout to, co jsem řekl už několikrát, že jakkoliv vůči tomu rozpočtu máme tisíce výhrad a je to typický socialistický přerozdělovací rozpočet bez vize a bez strategie, tak že pokud by vláda našla odvahu uvolnit na investiční výdaje alespoň 10 % celkových výdajů, aniž by se přitom zvýšil deficit, tak jsme připraveni jednat o podpoře takového rozpočtu, ale na to vláda nemá politickou odvahu, a obávám se, že až skončí jednání vládních stran, tak že celková čísla budou ještě horší než ta, která známe z pondělního jednání vlády.
V projevech pana premiéra i paní ministryně financí tady zaznívalo, jak tahle vláda razantně zvyšuje důchody a snižuje dluh. U důchodů mluví o absolutních, nominálních částkách, zatímco u toho dluhu mluví zásadně o relativním vztahu vůči HDP. A to prosím pěkně je docela obyčejná manipulace. Buď jedno, nebo druhé. Ano, důchody rostou nominálně, ale nominálně roste i dluh. A když to vezmeme relativně, tak důchody klesají, protože v době krize za naší vlády byl poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě 42 %, zatímco teď klesá někam k 38 procentům, a samozřejmě díky tomu, že roste HDP, tak klesá i dluh. Takže buď jedno, nebo druhé, paní ministryně. Buď rostou důchody a roste dluh, a je to pravda, anebo klesá dluh a klesají důchody. To je také pravda. Podle toho, jakou použijeme metodiku, jestli v nominálních číslech, nebo relativních číslech. Ale smíchat to dohromady říct, že rostou důchody a klesá dluh, to je prostě manipulativní lež tolik typická pro babišovskou propagandu.
Mohl bych takhle pokračovat kapitolu od kapitoly. Dokážu si živě představit, co bude říkat pan ministr zdravotnictví a ostatní ministři. Panu ministru zdravotnictví bych jenom rád vzkázal, že to, co o něm teď vyšlo najevo, že v dobách, kdy byl tajemníkem ministra financí, tak spolupracoval s podsvětím, aby sháněl kompro na svého koaličního partnera, to v dobách Palerma, v těch temných dobách vlád, než přišel Andrej Babiš, by stačilo na konec politické kariéry během 10 minut. Dnes se všichni tváří, že se vůbec nic neděje. Co by se také dělo, když ten premiér má tisíckrát větší průšvih! Takže jakýkoliv pro politickou kulturu naprosto nepředložený čin, naprosto nepředstavitelný čin je tváří v tvář tomu, čemu čelí předseda vlády, vlastně legrace. Takže ministr zdravotnictví může být v klidu, byť má šílenou ostudu před všemi slušnými lidmi v České republice.
Takže nebudou pokračovat krok od kroku. Chtěl jsem jenom okomentovat tu manipulaci, kterou nám tady předvedla paní ministryně financí a pan premiér, ale ten hlavní důvod, proč chceme vyslovit vládě nedůvěru, je ten konflikt zájmů předsedy vlády, ta postupná likvidace zásad demokratického právního státu a ta neskutečná mezinárodní ostuda, kterou předseda vlády své zemi v zahraničí dělá. A ještě jednou velmi prosím všechny poslance sociální demokracie, ať to zváží.
Děkuji za pozornost.
