Praha z minulosti „zdědila“ některé významné plochy zeleně, ale kromě nadstandardní péče o stávající celoměstsky významné plochy zeleně také dlouhodobě systematicky pracuje na rozvoji a zakládání nových ploch zeleně, a to jak na původně zemědělské půdě, tak i na neudržovaných prostranstvích. Za posledních 20 let tak vzrostla plocha veřejné zeleně o více než 300 hektarů, což je na poměry evropských metropolí naprosto unikátní nárůst. Tento trend navíc stále pokračuje, v současné době je tak ve stádiu rozpracovanosti dalších zhruba 35 hektarů nových zelených ploch.

Z indexu HUGSI za rok 2020 vyplývá, že na jednoho obyvatele Prahy připadá 180 metrů čtverečních zeleně. Travnaté a zalesněné plochy tak tvoří 56 procent rozlohy hlavního města. Česká metropole obstála i v hodnocení průměrného zdraví vegetace a v konkurenci 155 měst z 60 zemí světa celkově skončila mezi nejlepšími na třináctém místě.

V rámci Evropy se dokonce umístila devátá. Až za ní zůstaly metropole jako Vídeň, Paříž nebo Atény. Absolutním vítězem projektu se stalo město Charlotte v americkém státě Severní Karolína, v Evropě vyhrálo hlavní město Litvy Vilnius.

Index HUGSI pro svůj výpočet zkoumá několik parametrů, mezi které patří procento městské zeleně, průměrné zdraví vegetace, podíl zelené plochy na obyvatele nebo rozložení městského prostoru či procento zelené plochy, kterou pokrývají lesy nebo travnaté oblasti. Z těchto měřítek se následně pro každé město sestaví skóre v rozmezí od 0 do 100 bodů. Pro index za rok 2020 byla posuzována data z roku 2019.