Děkuji za slovo, pane místopředsedo, paní ministryně, členové vlády, kolegyně, kolegové. Říká se, že rozpočet, tím pádem ... (nesroz.) je zákon roku. Já si to nemyslím, že by to byl zákon roku. A vaše neúčast na projednávání tomu nasvědčuje, že mám pravdu, že to není zákon roku, že jsou mnohdy důležitější zákony.
Možná bych mohl začít tím, jak hledáme přídavná jména k tomu schodku. Obří, gigantický, historicky největší, dva a půl krát horší než nejhorší výsledek z roku 2009, velmi často vysmívaný tzv. Kalouskův rozpočet. Najednou se to nedá použít jako výsměch, když při propadu zhruba 5 % HDP byl schodek 192 miliard. A paní ministryně tady na začátku řekla, že mimořádná situace vyžaduje mimořádné prostředky. A včera jsem viděl v televizi její vystoupení po vládě - teď nevím, jestli to bylo přeřeknutí vědomé, nevědomé, nebo to paní ministryně myslela vážně a říkala: Máme před sebou řadu problémů, na které potřebujeme peníze.
Já se domnívám, že na problémy nejdříve potřebujeme řešení a až ve druhé řadě jsou peníze, ale možná to bylo přeřeknutí. Vím, jak je to velmi těžké někdy reagovat okamžitě, ale bylo to na tiskové konferenci, myslím vaše úvodní slovo, paní ministryně.
A já s tím vlastně souhlasím, že mimořádná situace potřebuje mimořádná řešení a mimořádné prostředky. Jaké vidíme? Jediné slovo, které podle mě, kterým se dá jednoduše - a já to říkám smutně - popsat fungování vlády v rozpočtové oblasti od 12. března, je bezradnost. Opravdu vidím absolutní bezradnost. A já pak spolu s vámi postupně projdu všechny tři novely, které jsme tady projednávali, abychom si připomněli, co vláda v rozpočtové oblasti zatím dělala a co zatím dělá.
My od prvopočátku této krize jako občanští demokraté říkáme, že pomoc státu musí být rychlá, masivní a chytrá. V první fázi, to znamená v prvních dnech a týdnech měla být rychlá a masivní. Dneska, kdy máme 115 dnů od té doby, co byl nalezen první nemocný v České republice a kdy máme asi 103 dnů od vyhlášení nouzového stavu a více než měsíc od ukončení toho stavu, tak si myslím, že už můžeme zhodnotit. Pomoc nebyla rychlá. Jestli je to v těchto dnech přibližně 1 % HDP, jestli je to 55 nebo 60 mld., tak to není ani rychlé, ani masivní. Takže první fázi vláda promeškala, nepřipravila ani rychlou, ani masivní pomoc.
V této chvíli, čtvrtý měsíc od začátku krize, by ta pomoc měla být především chytrá. Když se podíváte na ten materiál, sněmovní tisk 889, tak skutečně má obsahově asi dvě a půl stránky a ten původní materiál říká: dejte nám 140 mld., my si s tím nějak poradíme. To opravdu nikdo z nás nemůže považovat za chytrou pomoc státu.
Tak jsme se dostali do zcela unikátní jedinečné historické chvíle, kdy premiér vlády k vlastnímu návrhu rozpočtu ve funkci poslance podává pozměňující návrh. No, to jsme tady fakt ještě nezažili a už ten fakt sám o sobě je absurdní. A cílem toho pozměňujícího návrhu má být údajně vysvětlit ty výdaje. Já se pak k tomu dostanu, až budu komentovat tu třetí novelu. Tak musím říci, že tento cíl se nepovedlo splnit, není tam nic, co bychom mohli podpořit.
Když mluvím o té bezradnosti, tak já bych očekával nějakou hospodářskou strategii vlády, dobrou nebo špatnou, levicovou nebo pravicovou, ať se máme o co přít, ať můžeme snášet argumenty, svůj pohled na svět. A já jsem pro, ať se vrátíme k tomu levo-pravému střetu, protože to je motor politiky, když se střetávají levicové a pravicové koncepty a voliči jednou dají na ty levicové koncepty, jednou dají na ty pravicové, a v dlouhodobém horizontu je to nějak vyrovnané. Ale tady vidíme opravdu účetní přístup. Někdo to sečte, dívá se, dostává ráno hlášení, jaké je plnění státního rozpočtu, případně jaké byly výdaje, sečte, přijde sem a řekne: Vážení, dneska je to 500. Ale je to jenom číslo, není za tím strategie. To číslo by mohlo být 450, 460, 470, 480, 500, 510, 520. Nic by to na obsahu tohoto projednávaného tisku vlastně nezměnilo. Možná bychom neříkali, že je to půl biliónu, ale říkali bychom necelého půl biliónu, nebo více než půl biliónu. Ale na tom, že tam není ani náznak nějaké strategie, nějakého chytrého řešení, na tom by to jiné číslo nezměnilo vůbec nic.
Člověk by očekával, že v tak turbulentním období vláda bude něco řídit, ale vláda přepnula na autopilota a ještě se občas s tím autopilotem přetahuje o to, kam to poletí. To je největší nedostatek tohoto materiálu.
A teď pojďme, prosím, společně projít ty tři tisky a co vláda vlastně od té doby dělala. Abyste si připomněli, první tisk měl číslo 789 a dostali jsme ho 23. března. To už je skoro politický pravěk. To ještě bylo období, kdy se dalo vládě tolerovat, že vlastně nepřichází s chytrým řešením. To jsme spravedlivě ani nemohli chtít, aby 23. března, jedenáct dnů poté, co vláda vyhlásila nouzový stav, přišla s nějakým chytrým řešením. Ale mohla přijít s rychlým a masivním řešením.
Zkusme si říci, co ta první novela přinesla. Snížila příjmy o 90 mld. a zvýšila výdaje o 70 mld., to znamená, že deficit se zvýšil o 160 mld. na těch 200, které naprostá většina Poslanecké sněmovny schválila, nebylo nás mnoho, kteří jsme se zdrželi. Myslím, že nebyl nikdo proti. I to zdržení - aspoň za nás - mělo symbolický efekt, že jsme chápali tu mimořádnou situaci a mnozí z nás, když vystupovali v té době v rozpravě, tak říkali: Rozumíme tomu, nejsme schopni přesně posoudit, jestli 200 je správné číslo, ale proč ne, nebraňme rychlému projednání, vláda něco dělat musí.
Vládu doběhly za ty tři měsíce všechny rozpočtové fauly, které udělala v přípravě rozpočtu, standardního rozpočtu, na rok 2020. Sedm miliard z aukce kmitočtů. Rozhodnutím vlády. To nemá s covidem nic společného. Sedm miliard pryč, snížené příjmy.
Špatný návrh vlády, aby se prodloužila doba vratky DPH. Pod soustředěným tlakem opozice a také horní komory paní ministryně ustoupila, v zásadě připravila politický kompromis nového daňového řádu, který prošel jak nůž máslem jak dolní, tak horní komorou. Šestnáct miliard z plánovaných příjmů fuč. Stokrát si opakujeme, že rozpočet by měl obsahovat již schválené zákony a jejich dopady do rozpočtu, stokrát jsme o tom mluvili v rámci prvního, druhého i třetího čtení, když jsme projednávali návrh státního rozpočtu na rok 2020, stokrát se nám vládní poslanci vysmáli a pravda je taková, že to bylo jenom namalované číslo v tom tisku, které nemělo žádnou hodnotu, protože jste nebyli schopni získat většinu pro tento návrh. To už máme 23 mld. minus bez covidu.
Dvě miliardy digitální daň. Stejný příběh, nakresleno do rozpočtu, dodnes jsme nerozhodli. Možná rozhodneme v červenci, nevím přesně, jak to časově vyjde.
Takže už máme 25 mld. minus, aniž bychom sáhli na jakýkoliv důvod covidové krize. Jenom rozpočtové fauly vlády, o kterých tvrdila, že je to všechno fér, že to prostě sedí, že si opozice vymýšlí. Čas dal za pravdu nám. Těchto 25 mld. vůbec nemělo být v rozpočtu příjmů, to už by byl schodek 65 a ne 40.
V té první novele tisku 789 se zvýšila vládní rozpočtová rezerva o necelých 60 mld., 59,3 mld., takže se vlastně opakuje u tohoto tisku stejný scénář jako u té první novely z toho 23. března, kdy to přišlo do Poslanecké sněmovny.
Pamatuji si, když některé pozměňující návrhy se prohlásily nehlasovatelnými jako pozměňující ke státnímu rozpočtu, protože by zmenšila vládní rozpočtovou rezervu pod zákonnou lhůtu (výši?) - která, mimochodem, abyste věděli a připomněli si, kolik je zákonem stanovená vládní rozpočtová rezerva, pod kterou nesmí klesnout - 4,86 mld. Vládní rozpočtová rezerva byla schválena ve výši 4,86 mld. a při první novele jsme ji zvedli skoro o 60, tím pádem se zvedly náklady na obsluhu státního dluhu, to znamená dluhová služba, o 5 mld.
Velký problém je taková nenápadná položka, která se jmenuje státní finanční aktiva - plus 20 mld. Kdybychom udělali test, kolik z nás ví, odkud vláda těch 20 mld. vzala, obávám se, že výsledek by nebyl příliš vysoký. Víte, odkud vzala vláda těch 20 mld.? Z přebytku důchodového účtu. Z přebytku důchodového účtu! Ta vláda, která v každém druhém vystoupení říká, jak myslí na důchodce. Dvacet miliard vzala z přebytku důchodového účtu.
Jinými slovy - z toho, že v minulých dvou letech daňoví poplatníci zaplatili na důchodovém pojištění více, než kolik se na samotné důchody vyplatilo. Jen tak 20 miliard. A to byla jediná změna výdajů. Ani koruna do investic, 70 miliard navíc. Ani koruna, 60 miliard z rezervy, 20 miliard vybrakovaná rezerva důchodového účtu a 5 miliard zvýšení úroků z dluhu. Abychom si představili, co to je obsluha státního dluhu, úroky, 5 miliard nahoru. Pak vláda ušetřila - v uvozovkách - tím, že škrtla ve slevách na jízdné 1,5 miliardy, čemuž vlastně zabránila tím, že jsme měli omezený pohyb, omezené cestování. To se vlastně ušetřilo samo. Rozumím tomu, že to vláda škrtla, ta položka by stejně nebyla vyčerpána, ale reálná úspora to není. Reakce - vždyť víte, jak jezdily vlaky a autobusy od půlky března, v dubnu a v květnu, kolik spojů muselo být zrušeno, protože prostě nebyli cestující. Já to chápu, to nekritizuji. A pak se škrtly skoro 3 miliardy z rozpočtu Ministerstva obrany.
Na straně příjmů už ta novela počítala s propadem příjmů 90 miliard, 7 bylo těch nakreslených, 7 miliard z aukce kmitočtů, kdy nový ministr průmyslu zrušil dlouhodobě připravenou akci, a v této chvíli je to v nějakém mezistadiu, takže stát na těch 7 miliard vůbec nevidí. A pak se snížil odhad příjmů právnických osob o 30 miliard. O 30 miliard po třech týdnech krize. Nevím, proč vláda zrovna sáhla tady, ale budiž. Pak se snížily příjmy ze závislé činnosti od OSVČ o 1,6 miliardy, u srážkové daně o stejnou částku, u nabytí nemovitostí o 0,3. Snížily se samozřejmě také spotřební daně jak z tabáku, tak z minerálních olejů, logicky, byl nižší provoz, míň se jezdilo, nižší spotřeba, nižší daně.
Ta novela byla poměrně jednoduchá, nicméně obsahovala nějaké odhady ekonomiky, porovnání, že byla nějakým způsobem zdůvodněna, a říkám, zejména těch 20 miliard z důchodového účtu vlastně prošlo bez pozornosti Poslanecké sněmovny, a tím myslím nás všech. Ani my jsme o tom nemluvili v té hektické době, kdy jsme projednávali desítky zákonů a měli jsme na přípravu řádově hodiny. To jenom na vysvětlenou.
Necelý měsíc poté, 20. dubna přišla vláda s druhou novelou, která zvedla deficit o dalších 100 miliard s tím, že se opět snížil odhad příjmů o 60 miliard a zvýšily se výdaje o 40 miliard. Když to sečtu, tak vlastně odhad - další snížení daně právnických osob o dalších 8 miliard, fyzických osob o 30 miliard. Tady u toho bych se zastavil.
Když se podíváme na plnění rozpočtu za prvních 5 měsíců, tak ty odhady nesedí. Proto je namístě říci, že projednáváme předčasně tuto novelu. Všechna čísla, která cituji, jsou pouze čísla Ministerstva financí, žádný jiný materiál než sněmovní tisky, tabulky a informace, které publikuje Ministerstvo financí, jsem si dneska ke svému vystoupení nepřipravil, takže mluvím jenom o číslech Ministerstva financí. Takže obrovský propad. Já vím, že tam už byl prognózován kompenzační bonus v tom dubnu, ale i tak ta částka prostě nesedí. Došlo k odhadu i sociálního pojištění. O tom jsem nemluvil.
Vlastně za tu první a druhou novelu došlo k celkovému snížení odhadu příjmů ze sociálního pojištění o 30 miliard. Víte, jaký bude rozdíl proti loňskému roku v příjmech ze sociálního pojištění? Plus 100 milionů. A to už tam byly ty vlivy toho, že byly například odpuštěny minimální zálohy po OSVČ na sociální pojištění. Přes to za prvních pět měsíců byly příjmy ze sociálního pojištění, to znamená i z důchodového pojištění, srovnatelné s rokem 2019, až mimořádně přesně, rozdíl je snad 100 milionů. Pokud by vás to zajímalo, mám před sebou tu tabulku. Loni se za prvních 5 měsíců vybralo na sociálním zabezpečení 226,24 miliardy, letos 226,35. Je to plnění na 100 % proti loňskému roku, u pojištění na důchody to bylo zhruba 100,2 %. Přesto prognózovaný propad u prvních dvou novel už je 30 miliard, u třetí novely je to dalších takřka 18, takže do kupy je to skoro 50 miliard prognózovaný propad. Ta čísla za prvních pět měsíců tomu neodpovídají. Ano, můžeme si říct, že to, co jsme schválili jako úlevu sociálního pojištění pro firmy do 50 zaměstnanců, je to 13,5 miliardy propad, předpokládám, že to číslo spočítali dobře, je to opět číslo Ministerstva financí, zhruba 4,5 miliardy měsíčně. Takže to vlastně nesedí.
Takže vláda, aniž by, jak řekla paní ministryně, řešila nový makroekonomický odhad hospodaření a vývoje české ekonomiky, tak prostě snižuje razantním způsobem příjmy. Možná má vláda pravdu, ale my to prostě nevíme. Těch čísel je tak málo, že se neodvažuji hodnotit z tohoto místa dnes a říct: to číslo není správně, ale poctivě říkám, že nikdo nemůže vědět, jestli je správně, ani vláda, ani ministryně financí, ani opozice. Zcela logicky my máme pouze ta čísla, která publikuje vláda a Ministerstvo financí.
A pojďme se podívat na výdaje v té druhé novele, což bylo zhruba těch 40 miliard. Většina šla do všeobecné pokladní správy, 15 miliard šlo do vládní rozpočtové rezervy, takže z těch původních 5 miliard paní ministryně dala k dispozici, respektive vláda, ne paní ministryně, vláda dala k dispozici takřka 79 miliard, a podle slov paní ministryně tam zůstalo 100 milionů. Nemám důvod nevěřit, věřím, že mi paní ministryně pošle tu tabulku, která ukáže, kam se těch 78,7 miliardy podělo.
Opět se zvýšily výdaje na státní dluh, to znamená úroky, o další 3 miliardy, takže to už je 8 miliard, jen tak, za měsíc, navíc, k tomu, říkám, úroky, aniž bychom snížili dluh o jedinou korunu. Také byl ten materiál poměrně útlý.
A nejútlejší je materiál číslo 3, kdy dochází k dalšímu odhadovanému snížení příjmů, a těch 137 miliard do vládní rozpočtové rezervy. To znamená, mimo kontrolu Poslanecké sněmovny. Jsme realisté, víme, jaká je většina, je opravdu úsměvná snaha komunistů tvářit se jako opoziční strana. Po vystoupeních pana poslance Dolejše a pana poslance Grospiče, kdybych nevěděl, jaká je politická situace v České republice, tak řeknu: Opozice útočí, ti to tedy strhali od začátku do konce, nenechali na tom materiálu niť suchou. Aby ve finále 8. července - no, vsaďme se. Ne, nebudeme se sázet, jen si řekněme, kdo bude pro ten rozpočet 8. července? Komunisté budou pro, nebo proti? Já prognózuji, nesázím se, jen prognózuji, že komunisté budou pro, protože stejné tanečky jsme zažili u rozpočtu pro rok 2019, stejné tanečky jsme zažili u roku 2020. Nevím, proč se tak stydí, prostě ta většina existuje, berme to jako fakt.
Od toho 16. června se tady objevila disciplína, která už léta v Poslanecké sněmovně nebyla. Já jsem přišel do Poslanecké sněmovny před 10 lety, v červnu roku 2010 jako čerstvě zvolený poslanec, a už jsem to nezažil. Říkalo se tomu porcování medvěda. Mnozí harcovníci, myslím že i pan poslanec Dolejš to zažil. Co vidíme v těchto dnech? Porcuje se medvěd. Pět set miliard deficit, tak se občas někdo snaží z toho koláče, z toho medvěda nějakou porci utrhnout - tu pro dobré cíle, tu pro horší cíle, ale má to charakter jenom porcování medvěda. To si řekněme otevřeně. Neslyšel jsem od těch, kteří vyjednávají o potenciální podpoře toho návrhu, že by třeba chtěli snížit dluh.
Jenom se bavíme, co bychom z toho ještě ukousli. Když už má být dluh pět set, pět set miliard. Za nás říkám, že se soutěže neúčastníme. Nebudeme porcovat medvěda. Já si myslím, že tato disciplína, že ve Sněmovně není, mně to nijak nevadí. Říkám, já jsem nikdy nezažil, nijak mě to neuráží a nebudeme navrhovat, aby se tato disciplína vrátila.
Podívejme se, těch 25 mld. jsem už říkal, že to byly rozpočtové fauly při schvalování rozpočtu. Podívejme se na některé výdaje a sami si poctivě odpovězme, zda to má souvislost s covidovou krizí anebo to poctivě mělo být přiznáno v návrhu rozpočtu, protože jsme o těch výdajích věděli nebo minimálně vláda o nich měla vědět.
Někde mezi první a druhou novelou vláda uvolnila peníze na zmírnění škod způsobených kůrovcem v roce 2018. V roce 2018! Já to nezpochybňuji tento výdaj. Měla to vláda vědět, když jsme projednávali návrh státního rozpočtu pro rok 2020? Měla. Čtyři miliardy, pokud mě paměť neklame. A v tom pozměňujícím návrhu pana poslance Babiše je necelých osm miliard na zmírnění škod způsobených kůrovcem, tentokrát v roce 2019. Měla to vláda vědět při sestavování rozpočtu na letošní rok? No měla. Neříkejte, že jste se o kůrovci dověděli v březnu 2020. To přece není možné. Nepřiznané výdaje. Jenom ty dvě položky 12 mld. vůbec nesouvisí s krizí.
Paní ministryně v některém z těch materiálů říká, že v rámci krize, říká to i v dnešním úvodním slově, že oddlužili nemocnice, které byly v první linii. Musíme ale říct tu větu správně. Oddlužili některé nemocnice, některé, které byly v první linii. Těch nemocnic v první linii přece byla celá řada. Bez ohledu na to, zda je zřizovatelem stát, kraj, město nebo soukromník. Opravdu těchto pět nebo šest fakultních nemocnic by nebylo potřeba oddlužit bez covidu? No byla by to potřeba. Takže kdyby vláda aspoň přiznala barvu a řekla: některým jsme to odpustili. Ne všem. To by byl systémový přístup. Nevím, kolik by to bylo, nenavrhuji to. Jenom říkám, že tohle připočíst ke covidové krizi prostě není fér. Protože k tomu oddlužení by stejně muselo dojít.
A ptejte se zřizovatelů ostatních nemocnic nebo i ostatních státních, ti si moc nedovolí, protože se bojí, že by byli odvoláni z funkce. Ale ptejte se zřizovatelů a managementu ostatních nemocnic, jak to vnímají, tento krok. Zda to vnímají, že to je správný a fér krok. Správný asi ano, ale fér určitě ne vůči těm, kterým jste nepomohli. Takže nemůžeme těchto 6,6 mld. připočíst. A to už jsme na 20 mld. To už jsme na 20 mld. plus 25 mld. rozpočtových faulů. A už jenom tyto tři nebo čtyři položky jsou víc než plánované saldo státního rozpočtu, které vládní většina schválila v prosinci loňského roku.
Paní ministryně říkala a já s ní souhlasím, že vlastně zveřejňuje statistiku těch různých ať už legislativních návrhů, které vedly k podpoře případně exekutivních kroků vlády k prvnímu, já myslím, že to je rozumné, že nemá cenu dělat průběžné výsledky, jednotlivé dny. Ale vyjděme zhruba z toho čísla, že to je zatím přibližně 1 % HDP je 62, je to 1,1 nebo 0,955. Ty zdroje se prostě liší.
Když se na ně podíváme, tak jsou to kroky, které beze sporu jako my, občanští demokraté, jsme podporovali, podporujeme a hodnotíme jako správné. Zmínil bych minimálně dva. Pak ještě přidám asi dva.
Odpuštění minimálních záloh, odpuštění minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění, jestli bude 15 mld. já nevím. Zatím v tom květnu to vypadá, že to bude méně podle odhadu Ministerstva financí. No dobře, bude to 14 nebo 15 mld. A určitě je dobře odpuštění sociálního pojištění alespoň pro ty firmy do 50 zaměstnanců, což je 13,5 mld. Což se ještě neprojevilo. To je logické, má to být za červen, červenec, srpen.
Jsou tam sice absurdní parametry, na které paní ministryně práce a sociálních věcí vlastně rezignovala, odmítla se jimi zabývat. To znamená všechny firmy do deseti zaměstnanců, pokud by měly jednoho člověka na rodičovské, tak z toho programu prostě vypadnou, protože nesplní 90 % objemu mezd. I když zachovaly všechna pracovní místa, i když všem zaměstnancům, kteří chodili do práce, nesnížily plat ani o korunu, o tu podporu přijdou. Ale to je zodpovědnost paní ministryně práce a sociálních věcí. Včas jsme na to upozornili, ale nedala si říct, jako by vůbec nevěděla, o čem mluvíme. Jako by nikdy nepotkala někoho, kdo zaměstnává třeba pět, šest, sedm, osm nebo devět lidí. Pak nám sice řekne, že to je 88 % podniků, ale velkou skupinu těch nejmenších, pokud čerpal OČR někdo z jejích zaměstnanců, na což měl plné zákonné právo, my všichni jsme to odsouhlasili, takže nemůžeme nikoho z nich kritizovat, že zůstal doma a staral se o děti školou povinné, když školy byly zavřené, tak z toho programu takhle šmahem vyřadila. A bude fakt zajímavé, až budeme hodnotit tu vládní pomoc, abychom věděli, kolik z těch 80 % těch malých podniků na tu pomoc dosáhne. Třeba takových do deseti zaměstnanců, u těch padesáti tam to asi nebude tak dramatické, to by muselo být opravdu hodně lidí na ošetřovném, těch 90 % mezd. V okamžiku, říkám, kdy nepropouštěly a nesnižovaly platy, přesto takové firmy přijdou zkrátka a té pomoci se jim nedostane. Ale to byl přístup paní ministryně Maláčové.
To byly dobré kroky, ty podporujeme. Do kupy je to asi 28 mld. K tomu se hned dostanu, kompenzační bonus. Paní ministryně se s ním hrozně chválí, ale nebýt nás, tak nezavnímala, abych použil její oblíbené sloveso. Že ten původní návrh byl úplně špatný. Já jsem rád, že to zavnímala. Teď to neříkám ironicky.
Nicméně pro nás má kompenzační bonus charakter sociální dávky. Ne skutečné podpory podnikání. Na rozdíl od úlevy ze sociálního pojištění. Protože to byli lidé, kterým vláda, to vůbec nekritizuji, ze dne na den zavřela provozovny, nemohli podnikat a 15 tisíc čistého měsíčně přece není na rozvoj firmy, to máte na to, abyste nějak uživili tu rodinu. Takže byl to správný krok, uvidíme, kolik bude celkový výdaj, jestli to bude 22, 24, 25 mld. To se uvidí až skončí druhé kompenzační období. To zatím nekončí, ještě pořád mohou žádat, takže ten účet není. Myslím, že máme účet za první kompenzační období. Ten už by měl být de facto hotový na konci června, to bylo 30. dubna, myslím, že se mohlo žádat 30 dnů, pokud mě paměť neklame. Do 8. 6. je druhý kompenzační bonus. No ale uvidíme to nejpozději v půlce července, na konci července. Ale má to charakter sociální dávky. Nijak nezpochybňuji tento výdaj.
Stejný charakter sociální dávky má druhý velký výdaj, to je ošetřovné ať už pro zaměstnance nebo pro OSVČ. Taky uvidíme. Když se na to podíváte, tak to jsou statisíce lidí v součtu. A to jsou ti, na které pak ti majitelé a ti zaměstnavatelé v těch malých firmách nedosáhnou, protože ti lidé oprávněně čerpali ošetřovné. A říkám, paní ministryně Maláčová na to neslyšela.
To jsou kroky, za které bych vládu pochválil. První jsou skutečně podpora podnikání nebo ekonomiky, ty druhé spíš sociální dávky, ale všechny byly správně. Možná jsme se neshodli v parametrech, ale na to zapomeňme, to okamžikem schválení zákonů ukončí debatu o těch parametrech, to nemá žádnou cenu se vracet zpátky.
Ale pak už skoro nic. Pak už skoro nic. Já myslím, že my bychom byli třeba připraveni zvednout ruku pro to číslo 500 mld., kdyby ta úleva byla řádově ve stamiliardách. Paní ministryně, zvažte jednu věc. Pro ty nejmenší firmy ať nemění parametry. Kdybychom to sociální odpustili do konce roku, tak je to 18 mld. pro 88 % zaměstnanců. To co máme na ty tři měsíce, červen, červenec, srpen je zhruba 4,5 mld. měsíčně. Kdybychom se shodli a odpustili jim to další čtyři měsíce samozřejmě novelou zákona a tak dále, to nejde u státního rozpočtu, tak je to pouhopouhých 18 mld. Ale pokud chceme říkat, že se má investovat třeba i do lidí, do zaměstnanců, udržet pracovní místa, tak těchto 18 mld., které stát nevybere, najde dobré hospodáře. Ti majitelé těch firem budou mnohem lépe vědět než kterákoli vláda, co s těmi ušetřenými penězi. Nebudou muset třeba propouštět. Budou moct vypsat nějaké odměny. Mohou něco zakoupit a tím oživit ekonomiku.
To by byl proinvestiční přístup a já prosím vládu, aby to ještě zvážila. V tom astronomickém navýšení, třeba tady výdajů o 137 mld., je 18 mld. necelých 15 % z té částky. Pořád máte v rezervě schovaných 37 mld., to je polovina vládní rezervy. A opravdu by to pomohlo 88 % firem, pokud mám věřit vládním číslům a já jim věřím, do 50 zaměstnanců. To by byl dobrý adresát těch 18 mld. Jednoduché, nenáročné, nemuseli by propouštět, nemuseli by snižovat platy a myslím si, že by to byl dobrý výdaj.
Když kritizujeme vládu, že nemá nějakou strategii, tak myslím, že je správné říct, jakou strategii bychom volili my, kdybychom měli většinu. Paní ministryně říkala, že návrhy opozice by stály 726 mld. (Ministryně financí upřesňuje tuto částku z vládních lavic.) 722,36 127 korun přesně. Zase, to je číslo, které spadlo z Marsu. Já nevím, jestli je správné. Já fakt nevím, jestli je správné, nebo je špatné. Pokud k tomu nemáme jednotlivé řádky, a pak ten součet třeba v excelu, tak prostě nevím. Všiml jsem si, že i odložení daní vláda počítá mezi pomoc. Ano, v cash flow to pomoc je, ale nakonec se daně budou muset zaplatit. Teď je termín posunut do 18. srpna. Já jsem si myslel, že 1. července bude jasněji, co se týče příjmu daně fyzických osob a daně z příjmu právnických osob. Nebude, nějak to respektuji. Jasno vlastně bude až na konci srpna. Ale už dneska je to uváděno jako pomoc a je to v tom sčítané. Ale to je jenom odsunutí problému. Až v srpnu, respektive ve výsledcích za srpen, budeme vědět, jaké skutečné daně byly zaplaceny jak u závislé činnosti, tak u daně z příjmu právnických osob. Kdybychom měli většinu, tak už dneska máme dvě sazby DPH: 2110 - Podpora sektoru služeb, snížení daně. Ne, že by se to neprojevilo na cenách, s tím naprosto souhlasím, nejsem naivní, abych si myslel, že když snížím sazbu DPH, tak se to nějak výrazně projeví na koncové ceně, pokud to není mimořádně konkurenční segment trhu, ale zlepšili bychom hospodářské výsledky těch, kteří podnikají, a to zejména v oblastech, které jsou zasaženy úplně nejvíce.
Teď skočím někam jinam. Mně se dlouhodobě nelíbí benefit stravenky ne proto, že by byl špatný, ale protože to je jediný benefit, jehož všechny náklady nenese zaměstnavatel. Pokud se zaměstnavatel rozhodne například přispívat na penzijní připojištění, životní pojištění, pátý týden dovolený, třináctý plat, čtrnáctý plat, všechno platí ze svého a je to v pořádku. Je to mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Stravenky jsou jediný benefit, kdy část benefitu nese někdo třetí, ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel, ale restaurace. To není spravedlivé. Měl by to stravenkové firmě platit zaměstnavatel. To by byl opravdu benefit, který dá zaměstnavatel svým zaměstnancům. Ne, že část benefitu platí někdo jiný.
Určitě se shodneme, že sektor, který byl mimořádně zasažen, jsou restaurace. Vláda vymýšlí vouchery na dovolenou a vouchery na jídlo vlastně ruší. Myslím, že jste nemohli najít horší okamžik na zrušení stravenek. Fakt si myslím, že jste nemohli najít horší okamžik. Ani já nejsem žádný příznivec stravenek, ale v téhle těžké situaci jim ještě sebrat vouchery, abyste jinde vymýšleli tu voucher na dovolenou, tu voucher na lázně, ale voucher na jídlo vláda zruší. (Ministryně financí hovoří k poslanci z vládních lavic.) Já jsem to četl, paní ministryně. Vláda se nechce proinvestovat, vláda se chce prodotovat. Nevím proč, ale tato vláda miluje dotační tituly. Jak dlouho nám trvalo, než jsme vládu přesvědčili, že má obcím poslat peníze přímo. Jak dlouho tady ministryně pro místní rozvoj říkala: proč přímo, vždyť já vymyslím skvělé dotační tituly. Tak budeme vymýšlet program pro restaurace, abychom jim v té těžké situaci ještě něco vzali, například stravenky, a současně jim pak budeme vymýšlet programy na podporu, abychom případně kompenzovali výpadek ze stravenek. Mně to hlava nebere, paní ministryně. Dá se to vyřešit elegantněji a dá se to vyřešit tak, aby to nedopadlo ještě k tíži restaurací, které jsou velmi těžce zasaženy tím, že nemohly několik týdnů či měsíců podnikat. A teď nebudu mluvit o městech, kde je vysoký turistický ruch. Mluvím o normálním městě, kde ti restauratéři vlastně žijí z příjmu obyvatel města. Samozřejmě ve městech, kde je turistický ruch, je problém mnohem vážnější a mnohem větší a tam ty stravenky už nehrají takovou roli. Sami vidíte, kolik turistů v Praze ubylo a kolik tržeb tím pádem v Praze ubylo.
Takže my bychom zavedli dvě sazby DPH, snížili bychom všem trvale sociální pojištění o 2 procentní body, aby se snížila cena práce, aby neklesal počet pracovních míst. Motivovali bychom zaměstnance, aby podporovali částečné úvazky, sdílená pracovní místa, co jsme tady schválili. To nebude fungovat, nevěřím tomu, že to bude fungovat, že se to nějak rozšíří a že vzniknou desetitisíce či statisíce sdílených pracovních míst. Je to tak nevýhodné bez motivačního efektu pro zaměstnavatele, že si vůbec nemyslím, že by se to v praxi nějak uplatnilo, ale paní ministryně Maláčová má splněno, udělala si fajfku, prosadila jsem sdílené pracovní místo. Ale my vůbec nemotivujeme zaměstnavatele, aby nabízeli zkrácené úvazky. Jaká je například motivace pro zaměstnavatele, aby místo osmihodinového pracovního úvazku zaměstnal dvě maminky, které chtějí chodit zatím jenom na částečný úvazek dvakrát čtyři hodiny. Nic, platíte stejné odvody, máte dvakrát víc byrokracie, dvě pracovní smlouvy, dvakrát řešíte docházku, každý měsíc dvě hlášení místo jednoho. Takže náš další návrh byl, abychom odměnili další slevou na sociálním pojištění například za každou hodinu sníženého úvazku o půl procentního bodu sociálního pojištění. To znamená, že v případě, že na jedno pracovní místo vytvořím dva zkrácené úvazky, mám s tím vyšší byrokracii, ale ušetřil bych dva procentní body sociálního pojištění, a to by mohla být motivace pro zaměstnavatele, aby více takových pracovních příležitostí nabízeli.
Samozřejmě zrušení superhrubé mzdy. To už vládě nabízíme opakovaně. Třetí vláda to už má ve svém programovém prohlášení a zatím jsme to neprojednali. A o tom odpuštění sociálních odvodů do konce roku jsem už mluvil.
Takže když se opravdu racionálně bez politického trička podíváte na ty tři novely, podíváte se, jak vláda pracuje s příjmy a výdaji, tak podle mě musíte potvrdit, že vláda je bezradná, že si s tím vlastně neví rady. Tu vymyslí nový dotační titul, tu jiný. A já nechci hodnotit jednotlivé dílčí programy, ale heslo "proinvestovat" je fakt jenom heslo PR, reálně nic. No, dobře, tak 8. července schválíme 20 mld. navýšení do Státního fondu dopravní infrastruktury. Kdo z nás by byl proti tomu, abychom navýšili rozpočet na dopravní infrastrukturu? Neznám takového poslance nebo poslankyni, fakt ne, ať už sedí ve vládní nebo opoziční lavici. Ale chtěl bych se zeptat pana ministra Havlíčka, jestli občas zajde na Ministerstvo dopravy, ať nám 8. července přinese, na které akce se těchto 20 mld. letos utratí. Ne, že se 15 převede do příštího roku. Já nevím. Je to reálné dozvědět se v půlce července, že mám + 20 mld.? Jsou ty akce vysoutěžené? Jsou podepsané s odkladným účinkem? Skutečně? Tak proč jsme to neřešili u návrhu státního rozpočtu? To by vám opozice podpořila. Můj kolega, pan poslanec Stanislav Bláha, který bude za chvilku vystupovat, podal k návrhu státního rozpočtu několik pozměňovacích návrhů, které přidávaly do SFDI 10, 8, 6, 5 mld. Co řekla v prosinci vláda? Ne, je tam dost, víc neutratíme, nebudeme to zvyšovat. Aby vláda po půl roce přišla a říká: ne 10, my dáme 20. Kdy neříkala vláda pravdu? V prosinci nebo v červnu? Já nevím, já seznam těch projektů před sebou nemám. Ale mám vážné pochybnosti, že těch 20 mld. se efektivně nedá letos proinvestovat, dá se to tam napsat, jsem si skoro jistý, že to zůstane do příštího roku, ale to není to, jak vláda říká, že se chce proinvestovat. Pokud se k tomu chceme proinvestovat, chceme povzbudit spotřebu, to jsou správné cíle, tak nechme peníze daňovým poplatníkům, snižme daně, odpusťme sociální pojištění. To bude impuls pro ekonomiku mnohem silnější, než co všechno zatím vláda dělá.
Pokud se vám to zdá moc nahrubo, dobře, jsme čtyři měsíce od 1. března, tak se aspoň bavme, ve kterých sektorech odpustíme to sociální pojištění. Když nechcete plošně snížit DPH, tak se bavme aspoň, ve kterých sektorech snížíme DPH, abychom to povzbudili. Nebo si fakt myslíte, že ministři a jejich úřady vědí lépe než daňoví poplatníci, co s těmi penězi mají udělat? Já vím, že úřady milují dotační tituly, leštění klik, barevnější žádost, více příloh. Ale tudy cesta nevede.
To je hlavní důvod, proč nemůžeme podpořit tuto novelu. To číslo je sice hrozné, je gigantické, obří, největší. Ale to není největší nedostatek toho materiálu. Největší nedostatek je, že ukazuje na bezradnost vlády, že si s tím vlastně neví rady a že vláda střílí naslepo. Možná se trefí. Přejme si to. Přejeme si to všichni, aby se vláda trefila, aby alespoň některé z těch programů pomohly české ekonomice, aby neuškodily. My si fakt nepřejeme, aby vláda střílela vedle. A když ta čísla nemáme, tak se zvyšuje pravděpodobnost, že střílí vedle.
Když jsem tady byl při první a druhé novele, tak jsem tak paní ministryni ukazoval, že má tu křišťálovou kouli a říká 200, 300 a v červnu řekla 500. Ale kdy to skončí? Kdy to skončí? Já vím, že vláda má předložit návrh rozpočtu do konce října. Ale je konec června. Paní ministryně, musíte mít v hlavě aspoň základní parametry rozpočtu pro příští rok. Kolik bude příští rok schodek? 400? 350? Zvětšíme zadlužení z roku na rok o 50 % proti tomu, co jsme tady měli za 30 let? Já tomu fakt nerozumím.
Kdyby tady byl nějaký plán, nějaká strategie, tak se o něm můžeme přít. Tyhle segmenty podpořím, tyhle segmenty nepodpořím. Není tady vůbec nic. Takže bezradnost, autopilot, nevíme. Podle mě vláda neví, co se v ekonomice děje. A místo aby počkala na čísla aspoň za červen a červenec, tak říká, že jí došly peníze, že nemůže obcím poslat 13 miliard. Tak když to vynásobím tisícem, nebo desetitisícem, tak se zeptejte starosty, jestli mu v červnu dojdou peníze, že není schopen poslat někde 12 800 u malé obce, nebo 1,28 milionů u větší obce, nebo 12 milionů u velkého města. To přece není žádná pravda. Já tomu vůbec nerozumím, že nemůžete poslat obcím 13 miliard. To máte takhle vyřešené hned. K tomu nepotřebujete tento návrh v rozpočtu.
My jsme neuzavřeli dneska ráno na grémiu vlastně debatu o proceduře projednávání. Jak jsem říkal, my se určitě nepřidáme do porcování medvěda, že bychom ještě chtěli tu zvýšit výdaje, tu zvýšit výdaje a tu zvýšit výdaje. My si myslíme, a byl bych rád, aby to bylo jasné ještě před ukončením prvního čtení, jestli budou přípustné pozměňovací návrhy, které něco udělají s těmi základními parametry. Protože jediné pozměňovací návrhy, které jsme připraveni předložit, jsou ty, které buď zadresní tu pomoc, ale k tomu velmi často potřebujete změnu zákona, to znamená je to jenom politická deklarace. A vlastně bychom udělali to samé, za co kritizuji vládu, vzal digitální daň a zvýšení doby pro vratku DPH, anebo snížit to zadlužení i s tím, že se k tomu můžeme vrátit. Jsem si skoro jistý, že když 8. července schválíme 500 miliard, tak nastanou dva scénáře, že buď vláda přijde ještě jednou, anebo použije pan premiér svoje oblíbené rčení, když mu ten rozpočet vyšel dobře, vždyť to byl jenom takový cár papíru, rozhoduje výsledek, když výsledek rozpočtu byl o 100 miliard vedle proti plánu. Obávám se, že to může nastat.
Takže já bych chtěl, aby vláda předstoupila nejpozději ve třetím čtení s nějakou jasnou hospodářskou politikou, s nějakým chytrým plánem, jak pomoci ekonomice, nejlépe tím, že ty peníze nechám daňovým poplatníkům, aby přestala používat to prázdné heslo - my se chceme proinvestovat. Ta čísla tomu neodpovídají.
Jen tak mimochodem, kolik myslíte, že se v první novele přidalo na kapitálové výdaje v březnu? Nula. Kolik myslíte, že se přidalo na kapitálové výdaje při druhé novele, která byla v dubnu? Znovu nula. A kolik si myslíte, že je na kapitálové výdaje v původním návrhu bez pozměňovacího návrhu pana poslance Babiše? Nula. Třikrát nula.
