Ing. Zbyněk Stanjura

  • ODS
  • ministr financí
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,87. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

31.10.2018 16:54:00

Navrhujeme výraznější snížení placeného pojištění za zaměstnavatele

Navrhujeme výraznější snížení placeného pojištění za zaměstnavatele

Projev na 20. schůzi Poslanecké sněmovny 31. října 2018 k návrhu vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a některé další zákony.

Děkuji za slovo. Nikdo se nehlásí, tak je to podle mě bez přednostního práva, ale to nevadí. Já bych chtěl shrnout stanovisko našeho klubu a upřít vaši pozornost na pozměňující návrh, který jsem jménem našeho klubu podal.

V té faktické připomínce, kterou jsem měl, jsem říkal, že plně respektuji jiný politický názor a že preferuji v této debatě věcné argumenty. Tak než půjdu k tomu pozměňujícímu návrhu, tak zkusím pár obecných věcí a pár čísel.

My podpoříme návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, protože si myslíme, že ten nástroj funguje, že není výjimečný v Evropě, že se používá i v jiných západoevropských zemích a že ty klady převažují nad zápory toho systému, tak jak je dneska nastaven. K tomu zkusím říct ta čísla a zkusím vyjít z průměrné mzdy a z mediánu mzdy - a omlouvám se, že to zaokrouhlím na tisíce, aby se to dobře počítalo.

Říkal jsem, že každý měsíc ušetří zaměstnanec 1,6 procentního bodu - 1,6 - 1,1 a 0,5 - 1,6 procentního bodu toho, co musel platit před zavedením karenční doby. Tak pokud si vezmeme průměrnou mzdu a její zaokrouhlení na 30 tis. - budu se pohybovat v roce 2018, nebudu se pohybovat v předchozích letech - tak je to 480 Kč měsíčně, což je za rok zhruba 5 700, když to zaokrouhlím. A k tomu si můžeme říct, jak často by takový zaměstnanec měl tři dny neplacené nemocenské v prvních třech dnech. Pokud si vezmu medián - zase zaokrouhlím - je to 25 tis. měsíčně, pak ta suma je 400 Kč měsíčně a jednoduše za rok je to 4 800 ušetřených každý rok, za těch deset let je to 48 tis.

Pak chci jenom připomenout - já myslím, že to možná víme úplně všichni v tomto sále, ale nemusí to vědět všichni, kteří poslouchají a sledují naši debatu - že nemocenská se počítá, platí, nebo neplatí za každý kalendářní den, ne za každý pracovní den. A já bohužel neznám statistiku těch tří dní neplacených, jestli tam byl i zásah toho dne víkendového. Protože pokud by někdo nastoupil na nemocenskou v pátek, tak vlastně přichází tím, že je karenční doba, o jeden den, a ne o tři. Pokud ve čtvrtek, tak přichází o dva dny, a pokud v pondělí až středa, tak přichází o všechny tři dny. Ale k tomu dejme tu úsporu na daních či odvodech nebo pojistném, jak to nazveme, není důležité, je to 480 Kč navíc každý měsíc při průměrné mzdě a 400 Kč při mzdě, která se rovná mediánu.

Nicméně aby opozice pouze nekritizovala a neříkala, že je to špatně, a nevedla pouze ten pravo-levý střet, tak jsme připravili pozměňující návrh, který já jsem podal a který vám ještě jednou krátce zdůvodním a o kterém jsem opravdu přesvědčen, že je kompromisem mezi těmi vyhraněnými pohledy, kdy na jedné straně říká - nechat stávající systém, a druhý pohled říká - zrušme karenční dobu.

Obsahem toho pozměňujícího návrhu je - a teď budu mluvit především k poslankyním a poslancům největšího vládního klubu a to klubu hnutí ANO, ten pozměňující návrh vlastně ctí koaliční dohodu a programové prohlášení vlády, proto mluvím o kompromisu, ne o politickém názoru naší strany, protože politický názor je zamítnout tento návrh - říká ano, bude zrušena karenční doba a budou propláceny i první tři dny nemocenské pro zaměstnance, a to ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, což vlastně odpovídá politickému názoru druhé vládní strany.

Pokud budu citovat z programového prohlášení vlády - všechny informace, jak tady říkám, jsou uvedeny v tom pozměňujícím návrhu, který máte všichni k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny - tak cituji: Od 1. července 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům. - Ten můj nebo náš pozměňující návrh plně respektuje tu první větu, tzn. nechává datum účinnosti 1. července 2019, obnoví se náhrada mzdy v prvních třech dnech nemocenské, a to ve výši, kterou předkladatelé navrhli, tzn. 60 % denního vyměřovacího základu. Takže v tomhle se shodujeme, když si vezmu tento pozměňovací návrh a původní návrh. V čem se neshodujeme - a o tom pozměňovacím návrhu bude hlasování - to je druhá věta, která říká - projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům. Náš návrh vychází - a mluvil o tom opakovaně můj kolega pan poslanec Bauer - z poměrně unikátní situace, kdy všichni zaměstnavatelé bez ohledu na velikost od živnostníků po největší firmy, mají stejný názor. Velmi dobře víme, že v jiných ekonomických otázkách se ty názory logicky různí, jiné zájmy mají malí a drobní podnikatelé, jiné naši největší podnikatelé, největší zaměstnavatelé. Je to logické, je to přirozené, je to normální. Tady je unikátní situace, že se všichni shodují.

Velmi často, zejména kolegové z levé části politického spektra, mluví o důležitosti tripartity. Je třeba říct, že původní návrh navrhovatelů nemá podporu všech tří stran tripartity, ale pouze dvou - odborů a velkou podporu jedné vládní strany a takovou strpěnou podporu druhé vládní strany. Ale zaměstnavatelé tento návrh nepodporují. Když jsem měl možnost debatovat se zástupci zaměstnavatelů ve všech těch úrovních, od těch nejmenších po ty největší, a debatoval jsem s nimi tento náš pozměňovací návrh, tak pro ně je to přijatelný kompromis.
Kdyby navrhovatelé poctivě hledali shodu všech tří stran sociálního dialogu, tak by sami přišli s tím a podpořili by tento pozměňovací návrh. Takže zopakuji: datum účinnosti, vrácení náhrady mzdy a výše je v tom pozměňovacím návrhu stejná. My navrhujeme, aby se kompenzace zaměstnavatelům blížila nule na rozdíl od navrhovatelů tohoto zákona. A už tak vláda couvá z těch, já bych řekl, dohodnutých předpokladů.

Zkusme si říct, co by mohlo být obsahem té kompenzace zaměstnavatelům, aby i oni byli spokojeni. Za prvé, zavedení eNeschopenky. Dneska už víme, že k 1. červenci se to nestihne. Takže tato kompenzace nebude splněna a uvidíme kdy. Já teď nechci odhadovat, jestli to bude od 1. ledna 2020, nebo jindy, nemám k tomu dostatek informací a dostatek faktů, abych tady mohl s plnou vážností říct: bude to od tehdy a od tehdy. Ale shodujeme se, a já bych řekl, že všichni, že to je dobrý nástroj, který by měl doprovázet zrušení karenční doby. Už to je ústupek i z naší strany, že nepodmiňujeme tento pozměňovací návrh tímto datem účinnosti eNeschopenky.

Druhou věcí, která by mohla kompenzovat zvýšené náklady zaměstnavatelům... (Řečník se odmlčel.) Poslouchám i debatu pana premiéra. Pro mě je to zajímavé, tak se omlouvám, že jsem se na chvilku odmlčel. - Druhou věcí, kterou bychom mohli kompenzovat zvýšené náklady zaměstnavatelům, je výraznější snížení placeného pojištění za zaměstnavatele. My navrhujeme, aby to nebyly dvě desetiny procentního bodu, ale aby to bylo půl procentního bodu.

Další věcí, která by mohla pomoci, ta se ovšem neřeší v zákoně, ale v exekutivě, je větší možnost zapojení zahraničních zaměstnanců z nám kulturně a civilizačně blízkých zemí, protože nebudu opakovat ta slova, která zazněla i dnes o situaci na pracovním trhu. Myslím, že to všichni známe. A ta kvantifikace promarněných příležitostí, odmítnutých zakázek, tím pádem odmítnutí vlastně zvýšení příjmů penzijního systému, systému zdravotního pojištění, daní ze závislé činnosti, to se odhaduje, jestli to jsou desítky miliard. Možná to může být i více.

Z těchto tří věcí jsme schopni reálně dnes v těchto dnech a týdnech vyřešit jenom tu prostřední, to znamená zvýšení kompenzace na půl procenta. Čtvrtou podstatnou podmínkou té kompenzace je, aby zaměstnavatelé platili 1. až 11. den místo 4. až 14. To znamená, já nerozumím a poprosil bych zástupce předkladatelů, ale i zástupce hnutí ANO, v čem je problém s tímto pozměňovacím návrhem? Zachovává termín, zachovává vrácení náhrady mzdy, zachovává výši. Pak mně připadá, že jediným důvodem - nebo důvody mě napadají dva. První politicky prestižní, že to bude přesně v té verzi, kterou napsali sociální demokraté, a budou se tři a půl roku bít v prsa, jak to prosadili, a druhý je obecná nedůvěra této politické strany k zaměstnavatelům. Podotýkám k zaměstnavatelům, neříkám k podnikatelům, protože ne všichni zaměstnavatelé jsou podnikatelé. Protože co je špatného na tom, že budeme kompenzovat naším rozhodnutím, legislativní činností dopady pro zaměstnavatele. Co je na tom špatně? To bych chtěl slyšet od zástupců sociální demokracie a případně od zástupců hnutí ANO. Proto je to kompromis, to, co tady obhajuji. Kdybych tady plamenně hovořil a přesvědčoval vás, abyste ten návrh zákona zamítli spolu s námi, tak vím, že bych neuspěl. Přesto si myslím, že to je nejrozumnější, co můžeme udělat.

Ale pokud to neprojde, tak máme na stole kompromis, který plní tu část politické dohody, na které vznikla vláda, a současně nezatěžuje zaměstnavatele. Co je na tom špatně? To bych chtěl slyšet. Zatím jsem neslyšel argument proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Slyšel jsem argumenty proti ponechání stávajícího stavu. Tomu rozumím, tu debatu nechci opakovat, nechci, abychom si neustále říkali ty argumenty tam a zpátky. Toto je podaná ruka ze strany opozice, která pomůže zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. V tom politickém souboji na to nedoplatí ani jedna strana. A musím to zopakovat, i když jsem to říkal opakovaně, nestavme zaměstnavatele proti zaměstnancům! Tak to v reálném životě vůbec není. Je tady dostatek zaměstnavatelů v našich řadách, ať už vedli veřejné instituce, samosprávy nebo privátní firmy. Každý z nich potvrdí, že to, co je nejlepší pro tu instituci - obec, kraj, státní podnik nebo privátní podnik, to jsou zaměstnanci. Tak proč chceme zatěžovat zaměstnavatele? Pokud je zatížíme a zvýšíme jejich náklady, tak kromě toho, a mluvil o tom pan poslanec Juříček, že může klesnout výběr daně z příjmů právnických osob, tak také zúžíme prostor pro možné zvyšování platů. Zúžíme prostor pro možné zvyšování platů, protože vzniknou dodatečné náklady, a peníze, které by event. mohly ty podniky použít buď na mzdy, nebo na investice, rozvoj, k získávání nových zakázek, budou muset použít podle tohoto zákona na kompenzaci svých ztrát. Co je na tom dobře? Já bych chtěl požádat ty podporovatele, navrhovatele, aby nám řekli na mikrofon, co je špatně na tom kompromisním pozměňovacím návrhu. Já vás všechny žádám, abyste ho podpořili. Splníte to, co jste slíbili svým koaličním partnerům, a současně nepoškodíte zaměstnavatele. To si myslím, že je slušný politický kompromis. (Potlesk poslanců ODS.)

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama