Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 5. 2020 k vládnímu návrhu zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Děkuji za slovo. Paní ministryně, milí kolegové, milé kolegyně, začnu možná netradičně. Chci ocenit paní ministryni a ten materiál, který v této chvíli projednáváme. Aspoň z veřejných zdrojů, pokud jsem sledoval vnitrokoaliční debatu, tak paní ministryně prosazovala v rámci svých možností širší podporu. Vím, že byly jiné návrhy uvnitř vládní koalice, takže tohle šlo určitě správným směrem. A i když jsem někdy kritický, já se k tomu i dostanu, k té kritice, nebo bych řekl spíš ke komentování jednotlivých parametrů, nicméně ten zákon je dobrý, i kdyby nebyl přijat žádný pozměňující návrh, tak jsme připraveni ho podpořit, protože pomůže zejména malým podnikatelům, živnostníkům a těm, kteří zaměstnávají lidi, a reálně jim dovolí ušetřit peníze a reálně je to jeden z nástrojů v boji s druhotnou platební neschopností.
Potřeboval bych jenom vyjasnit, to není ani kritika - používá se tam pojem průměrná mzda. Nijak nezpochybňuji v tomto případě ten limit a tento parametr 1,5násobek, nicméně pokud si někdo přečte ten text zákona, pokud by to bylo přijato, tak se zeptá - ke kterému dni kolik to je. Je to škoda, já nevím, jestli existuje nějaký pozměňovací návrh, který by to vyjasnil, případně jestli bude nějaká metodika. Myslím, že to číslo má být naprosto jasné, aby každý věděl - krát 1,5 a z toho může uplatnit tu slevu nebo to odpuštění, a z čeho už ne.
A teď k těm jednotlivým parametrům, mluvila o tom paní předsedkyně Adamová. Myslím, že v systému bude několik návrhů, které tu podporu zvednou pro vyšší počet zaměstnanců. A i v tomto návrhu je problém, který jsme kdysi měli v rozpočtovém určení daní. Tento týden je to takový evergreen, debata o rozpočtovém určení daní se posouvá. Jestli jsem text zákona pochopil správně, paní ministryně, pokud bude mít firma 51 zaměstnanců, tak má smůlu. A myslím si, že ten zlom je nelogický. Pokud bychom chtěli pomoci a vím, že existují takové pozměňovací návrhy a my je podpoříme, tak by to bylo například pro všechny malé a střední firmy s maximálním počtem 50, tak nebude motivován člověk, který má dneska 51, 52 pracovních pozic, aby jednoho nebo dva propustil, aby se do toho programu vešel, protože ještě splní 90 % zaměstnanosti proti březnu 2020. Takže pokud by to bylo tak, že ten, který má 52, dostane 50, tak mi to přijde spravedlivé, pokud neprojde rozšíření počtu například na 100, 250 zaměstnanců a podobně.
Tak to je první věc, kterou bychom měli v rozpravě, ať už podrobné nebo obecné debatovat, proč je ten zlom tak ostrý. A teď neříkám, že to má být i pro ty firmy, které mají 3 050 zaměstnanců. Tam už to skoro nemá ani ekonomický smysl. Ale abychom vlastně nevytvářeli ekonomický tlak nebo ekonomické podmínky pro to, aby jeden, dva, tři lidé dostali výpověď, protože pak ta firma tu podporu dostane. A určitě je lépe mít padesátkrát 24,8 % odpuštěno než 0. Myslím, že to nebylo úmyslem. Je to spíš nelogické. Když jsem mluvil o rozpočtovém určení daní, tak to bylo proto, že kdysi, když jste překročil tu hranici počtu obyvatel, tak ten vyšší koeficient byl na všechny od čísla 1 třeba pro 50 000. V okamžiku, kdy jsme ten zlom udělali pouze pro ty, kteří jsou nad tou hranicí, tak ten problém se vlastně vyřešil a ty tlaky, jak uměle obcházet, zvyšovat nebo podcházet tu hranici, prostě zmizely. To je první problém, který bychom měli debatovat.
Druhý problém, který vidím velmi problematický, a taky si nemyslím, že je úmyslně, je podmínka 90 % objemu mezd. Protože kdyby to byl jediný program a nic jiného nefungovalo, tak je to v pořádku, ale současně máme minimálně v měsíci červnu zavřené školy, teď nebudu říkat o té dobrovolné docházce, a schválili jsme, že i rodiče v červnu mohou dostávat ošetřované. Tak si představme modelový příklad firmy, která má deset nebo čtyřicet zaměstnanců, má deset zaměstnanců, nikomu nesnížila plat ani o korunu, nikoho nepropustila a v červnu budou dva na ošetřovném, a tím pádem je objem mezd takhle matematicky 80 %, přitom zaměstnavatel drží všechny, všem, kteří chodí do práce, platí a současně by na tento program nedosáhl. Možná to čtu špatně, pokud je to jinak, je to v pořádku. Nenašel jsem to v textu zákona a musím popravdě přiznat, že jsme to nebyli schopni ani napsat do pozměňovacího návrhu, nemáme armádu právníků, aby například z toho součtu vypadli ti, kteří mají ošetřovné, protože ti mají v tom výkazu nula. Pokud je to myšleno tak, že tihle jdou automaticky pryč, tak samozřejmě moje výhrada je mnohem menší. To se může stát. A bylo by to nespravedlivé vůči těm, kteří opravdu nesnížili plat ani o korunu, drží všechna pracovní místa a jenom díky tomu, že jejich zaměstnanci jsou na ošetřovném, na což mají zákonný nárok, by najednou o tu podporu přišli a je to škoda. A myslím si, že musíme vést debatu i o tom počtu zaměstnanců. Já bych ještě pochopil, kdybychom použili definici, kterou známe, aby to bylo pro malé a střední podniky. Vláda se podle mě k tomu neodhodlala z rozpočtových důvodů. Nevím, jestli mi to paní ministryně potvrdí, nebo ne, protože z logických důvodů z toho, že dlouhodobě říkáme, že páteř české ekonomiky tvoří živnostníci a malé a drobné podniky, by bylo nejlogičtější to dát této skupině podnikatelů. Protože je pravda, že čísla, která jsou uvedena v důvodové zprávě, je to 80 % zaměstnavatelů, ale není to 80 % zaměstnanců, logicky nemůže být.
Všechny pozměňovací návrhy, které budou směřovat k tomu, že ten okruh podpory se rozšíří na malé a střední podniky, deklaruji za náš klub, že budeme podporovat a je jedno, kdo ho podal, protože tady vidíme, že to je přesně to, co by české ekonomice a českým zaměstnavatelům mohlo pomoci. A my to tady říkáme opakovaně a budeme to říkat i v příštích týdnech a měsících a budeme rádi, když se budeme mýlit. Ale v této chvíli máme největší obavy z druhotné platební neschopnosti, která dopadne i na zdravé firmy, které mohou podnikat. Jenom bude prostě nižší poptávka a přestanou platit svým dodavatelům a to je problém, kterého my, jako občanští demokraté, se bojíme nejvíce. Proto jsme navrhovali už v březnu to, s čím přišla paní ministryně nyní. Proto jsme navrhovali odložení plateb DPH, aby měli zaměstnavatelé peníze nejenom pro své zaměstnance, to je naprosto v pořádku, to je na prvním místě, ale aby na druhém místě byli jejich dodavatelé a až na třetím místě stát, který by si mohl počkat. A tím, kdybychom to odložili, například to DPH, co jsme neúspěšně navrhovali, nebo i tady, kdyby byl třeba odklad, bychom lépe mohli promyslet, pro koho by to byl odklad a pro koho by to bylo odpuštění. Měli bychom víc dat, měli bychom z čeho vycházet a ta pomoc by mohla být cílenější, a tím pádem přesnější.
Přes tyto výhrady, které jsem v tomto krátkém vystoupení uvedl, chci říci, že můj kolega, místopředseda sociálního výboru, pan poslanec Bauer představí naše pozměňovací návrhy, které jdou tímto směrem, a podrobně je zdůvodní, ale za náš klub deklaruji, že i kdyby neprošly, my pevně věříme, že aspoň některé z nich získají vaši podporu, tak podpoříme vládní návrh zákona, protože opravdu jde správným směrem. Děkuji.
