Já bych chtěla navrhnout dva velmi důležité body. Řeknu je hned teď na začátku a pak je odůvodním. Chtěla bych zařadit na jednání schůze Poslanecké sněmovny dva sněmovní tisky z dílny poslanců hnutí ANO. Je to sněmovní tisk 158 bod 61 a sněmovní tisk 184 bod 65. Oba dva se týkají snížení DPH na energie a pohonné hmoty, protože opakovaně jsme se snažili o jejich projednání na mimořádné schůzi teď minulý týden i v minulé době. Nedaří se to a myslíme si, že to je mnohem důležitější než například zrušení EET. Dovolte mi, abych tyto body odůvodnila.
Česká republika je podle informací Eurostatu - a já budu nejdřív citovat Eurostat a pak Český statistický úřad, který dnes zveřejnil naprosto aktuální čísla - takže podle Eurostatu v březnu zemí s třetí nejvyšší inflací z celé Evropské unie. A za duben to nevypadá líp. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jsme měli v březnu 11,9 % a v dubnu dokonce 13,2 % podle Eurostatu. A dle indexu spotřebitelských cen, který kvantifikuje Český statistický úřad, který obsahuje na rozdíl od Eurostatu tzv. imputované nájemné, to je takové specifikum české, to znamená, že tam započítává i vlastnické bydlení, jsme v březnu 2022 dosáhli závratných 12,7 % a v dubnu, a to je ta nejvíc zdrcující zpráva z dnešního dne, v dubnu 2022 jsme dosáhli 14,2 %, což předčilo všechna očekávání, předčilo to odhady. K 15 % jsme se podle těch nejpesimističtějších odhadů měli blížit někdy v polovině roku.
Čili spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. To je prosím nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily, co se nám nejvíce vlastně na inflaci podílí: ceny bydlení - samozřejmě v bydlení máme i ty ceny energií, to je součást, ty nám pohnuly právě s tím bydlením - pohonných hmot a - pozor - potravin. Kdybych to rozebrala trošku položkově, zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 41,5 %, ceny elektřiny o 30,1 %, zemního plynu o 44,2 %, tepla, teplé vody o 17,5 % a vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 24,1 %.
A teď ty potraviny. Vzrostly ceny mouky na 52,3 %, masa na 11 %, polotučného trvanlivého mléka na 31,3 %, vajec na 14,2 %, cukru na 25,5 %. A v podstatě se dá říct, že mezi listopadem 2021 a březnem 2022 nárůst cen potravin - to je konec naší vlády a současnost, čili pár měsíců - tak kdybych vzala ještě teď aktualizovaná čísla, tak tady vidíte rozdíl třeba v ceně másla mezi těmito pár měsíci o nějakých 10 korun na kile, bylo to 168,87 - teď je to 178,66 korun za kilo. Chleba stál v té době 29,82 korun kilo, teď stojí 34,88 korun za kilo. Kuřecí celé stálo 58,44 a teď za něho zaplatí lidé 61,70 za kilo. Vepřová šunka zdražila z 220,71 korun na 236,97 korun. Vepřová pečeně stála v té době 88,23 kilo, teď stojí 96,35. Pomeranče stály 25,13 korun kilo, dnes 27,95. Rajská jablka červená stála 64,96 korun za kilo, nyní stojí 82,31 korun za kilo. Mrkev stála 17,22 korun za kilo, teď stojí 19,81. Eidam 163,15 korun za kilo, nyní vyjde na 185,24 korun za kilo. Papriky 56,93 - nyní 79,89. Hladká pšeničná mouka stála 14,41 korun za kilo a dnes stojí 16,31 korun za kilo. Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2.
A v důsledku této extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou. Pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výšce 7 %. A ve druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %.
Hodnota indexu ekonomického sentimentu, to znamená důvěry spotřebitelů, je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 %, a stále dynamicky klesá. V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že kabinet Petra Fialy dělá strašně málo. Pomoc, kterou představila doposud, očividně nefunguje. Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale je zasažena - a už to dneska přiznávají i experti, podívejte se na sociální sítě, na názory ekonomů, expertů - již také střední příjmová vrstva obyvatel této země. Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale také v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je jednak narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku covidové zdravotní krize, monetární expanze většiny zemí světa a situace samozřejmě je také akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.
Skokový nárůst cen - primárně energií - řešila už naše vláda v posledním čtvrtletí loňského roku. My jsme na něho reagovali - čili na ten prudký nárůst cen na světových trzích - jsme reagovali generálním pardonem - mým generálním pardonem jako ministryně financí - daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Tento generální pardon výrazně pocítili všichni čeští spotřebitelé. A návrh na snížení DPH se potom podle čísel podle Českého statistického úřadu projevil jednak snížením cen elektřiny o více jak 16 %, plynu o více jak 11 % a mělo to logicky dopad i na inflaci, která se tedy snížila o jeden procentní bod. Když končila naše vláda, tak v prosinci byla inflace asi 5,4 %.
Naše vláda také schválila novelu zákona o DPH, která měla snížit DPH na celý rok 2022 či na nějakou omezenou dobu, protože já věřím, že tato krize tady nebude věčně. Ale tento návrh byl pětikoalicí bez diskuse zrušen. A od té doby se nereagovalo na tuto situaci. A bohužel ceny se nám utrhly ze řetězu a bude velmi těžké je dnes zkrotit. Už se vpisují do povědomí občanů, do chování firem a stávají se součástí našeho života. Bohužel.
Naše hnutí přitom poskytlo jasný recept, jak pomoci občanům, recept, který aplikují v mnohých zemích Evropy - nejen Evropské unie, týká se to i Británie, která už není dnes součástí Evropské unie - a mají jasné výsledky. Tyto země jsou v míře nárůstu inflace na tom lépe než Česká republika. Nám je samozřejmě zřejmé, že inflaci nebo růst cen nelze úplně zastavit. Ale naší snahou je zpomalit ten růst, aby nedopadal v takové míře na české občany. Naším receptem je - a to je součástí mého návrhu - snížit na dočasnou dobu DPH na energie a na pohonné hmoty, protože to jsou prvotní náklady, které se propisují do všech dalších cen a dopadají na potraviny a na všechny položky, o kterých jsem hovořila, bydlení a tak dále.
Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu cen pohonných hmot, které mají za důsledek zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot, jsme právě navrhli změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty - motorovou naftu, benzin - byla změněna tak, že namísto základní sazby by bylo uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž by došlo ke zmírnění této situace, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele, ale samozřejmě už dneska i na střední vrstvu a snižuje jednoznačně mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb. Každý musí přijet, dovézt zboží, odvézt, prostě zvyšuje to hodnotu všeho.
A tím druhým způsobem, jak může reálně pomoci vláda českým občanům, je osvobození od DPH za energie, jak jsem teď vysvětlovala v průběhu svého vystoupení.
Protože v důsledku uvedeného dynamického nárůstu globální ceny energií je to cena, na kterou Česká republika nemá vliv. Je to důsledek určených cen na světových trzích, ale samozřejmě vedou ke zdražování energií a zase se nám promítají do bydlení, prodražují nájmy, prodražují lidem život a samozřejmě firmám, podnikatelům. Proto jsme zase navrhli změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž by opět došlo ke zmírnění této situace, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové, střední malé podnikatele, ale samozřejmě už dnes i na střední vrstvu. Současně to vysoko inflační prostředí, ve kterém dneska jednoznačně jsme, máme třetí nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie, může ohrožovat a ohrožuje sociální smír.
Podívejte se do okolních zemí, které na rozdíl od současné pětikoalice pomáhají svým občanům v době krize.
Z okolních zemí například Německo přišlo s daňovým zvýhodněním 300 eur, což je asi 7 400 korun, a snížením ceny paliv po dobu tří měsíců. Němci chtějí ulehčit lidem dojíždějícím za prací autem tím, že sníží cenu paliv o 30 centů, to je asi 7 korun 40 haléřů na litr benzínu, a 14 centů, tři a půl koruny na litr dieselu.
Němci nezapomínají ani na nízkopříjmové obyvatele. Těm uvolnili v přepočtu 3,17 miliard korun na jednorázovou pomoc. Velmi rozumným krokem se vydali Němci i v otázce veřejné dopravy. Zde po dobu tří měsíců zavedou zvýhodněnou jízdenku, která bude stát na měsíc 9 eur. Zatímco v Německu se rozhodli podpořit veřejnou dopravu, tak naopak u nás jsme zdvojnásobili dopravu pro seniory, pro důchodce, pro studenty tím, že se zvýšila oproti námi snížené slevě tato sleva právě pro tuto část obyvatelstva. Čili zcela nerozumně se zrušily, nebo snížily slevy a pořád si myslím, že ta veřejná doprava, a na tom se určitě shodneme, je ekologičtější než doprava osobními automobily. Proč ale nebijí na poplach všichni ekologičtí aktivisté, je pro mě záhadou.
Podobné kroky již před Německem zavedlo i Polsko, které snižuje DPH na plyn, a to již od 1. ledna 2022 z 23 % na 8 %, a od 1. února z 8 % na 0. V Polsku to jde. Současně polský kabinet přichází s výrazným snížením spotřební daně na pohonné hmoty, s úplným odpuštěním sazeb DPH na základní potraviny a současně snížením DPH na elektřinu ve výši 5 %.
Ale pojďme ještě blíž - Slovensko. Slovensko, země s nižší inflací a vyšším veřejným zadlužením než Česká republika, se rovněž dohodlo s největším výrobcem elektřiny v zemi, slovenskými elektrárnami, na tom, že až do konce roku 2024 budou lidé odebírat elektřinu za stejnou cenu jako nyní, což mělo ušetřit jednotlivým domácnostem přes 12 000 korun. Slovenská vláda oznámila balíček nových opatření za téměř 1,3 miliardy eur, v rámci kterého se zvyšuje přídavek na dítě, daňový bonus a současně dostanou jednorázový příspěvek rodiny s dětmi, senioři, domácnosti v hmotné nouzi a další skupiny.
K obdobným krokům se odhodlala drtivá většina zemí Evropské unie.
A proč to nejde u nás? Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí, máme mimořádné příjmy díky inflaci ve státním rozpočtu. A na tomto místě se tedy ptám, kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč poslanci, kteří od nás požadovali rozšíření pomoci v době pandemie s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty, nedokážou české občany podpořit v dobách pádivé inflace? Proč nepřistupujeme k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení DPH a změna daňových pravidel u pohonných hmot, elektřiny a plynu, či zavádění cenových stropů při raketovém růstu cen pohonných hmot?
Českou cestou, kterou zvolil kabinet Petra Fialy, je nechat dopadnout následky celého zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje na zvyšování cen. Například z cen pohonných hmot směřuje téměř polovina právě do státního rozpočtu. A k tomuto plošnému kroku ostatně vyzývají vládu i poradci Petra Fialy. Přečtěte si dnešní tweety ekonomických expertů, kteří jsou v jeho poradním týmu.
Já si dovoluji navržené body, pane místopředsedo, navrhnout jako první a druhý bod dnešního jednání.
Děkuji vám.
