Takže mi dovolte jménem klubu hnutí ANO říct stanovisko. Začnu tím, že je tady velká deziluze. A tak by přesně měl znít bod, pod kterým bychom měli projednávat současný návrh státního rozpočtu, novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022, vlády Petra Fialy. Tvrdé vystřízlivění po klamavé předvolební kampani nejen pro velkou část voličů současné pětikoalice, ale toto rozčarování je zřejmé i tady v Poslanecké sněmovně. Tak, jak se ukázalo, že heslo Babišova drahota, pamatujete si, Babišova drahota zaznívala před volbami ve všech debatách to zmiňoval pan premiér, dnes premiér Petr Fiala, takže ta Babišova drahota zcela vůbec nesouvisela s vládou Andreje Babiše. Tak obdobné vystřízlivění je zřejmé také v rozpočtové politice současné vlády.
Státní rozpočty, a tady budu mluvit o státním rozpočtu pro rok 2022, ale promiňte, zmíním i rok 2023, i když se mu budu věnovat až zítra, kdy nás čeká druhé čtení, jsou vypracovány za mě mizerně, nezodpovědně, zcela zapomínají na jakákoliv opatření stran konsolidace, využívají marketingových snah o optické snížení schodku státního rozpočtu.
Za necelý rok vaší vlády jste zcela demaskovali velkou lež, kterou jste krmili voliče před volbami. Vaše báchorky o fiskální konsolidaci jsou ty tam a vaše rozpočtová politika má jasný plán.
Vy plánujete zadlužit tuto zemi o více než 1200 miliard za období své vlády. Veto pana prezidenta je již posledním krokem před přijetím rozpočtu, který i navzdory mimořádně vysokému schodku vrhá velkou část naší populace do zásadních finančních problémů. A prosím, už neopakujte tu nepravdu, jsem velmi zdvořilá, tak říkám nepravdu, že my jen říkáme, opozice, kde utrácet a vůbec neříkáme, kde na to vzít, protože to není pravda.
Bohužel se dostáváme do fáze, a slyšíme to a vidíme to každý den, kdy české domácnosti, ale i firmy žijí ve stínu hrozícího finančního kolapsu. Bohužel se tady setkáváme s tím, že se tady začíná ordinovat a mluvit ve veřejném prostoru o scénáři z krize z let 2008, 2009, kdy vládla ODS spolu s TOP 09, a došlo díky jejich receptům, jak léčit krizi, k prohloubení ekonomické krize v České republice. A došlo k tomu, že jsme se dostali v době, kdy okolní státy nabíraly dech a začaly se dostávat do ekonomického růstu, tak my jsme se dostali do nové, mělčí recese, tehdy v těch letech 2011, 2012.
Bohužel tato vláda zapomněla na cenné a drahé lekce z historie a zcela zavrhuje jednu ze základních tezí tvůrců hospodářské politiky, že ke škrtům, či chcete-li jinak, k restriktivní fiskální politice musí docházet v době hospodářské expanze a hospodářského rozkvětu. Naopak v dobách krizových, v dobách ohrožení chudobou je namístě přistoupit k expanzívní fiskální politice. A dnes již domácnosti, ale i české firmy skutečně ohroženy jsou.
Podívejme se na data. Indikátor důvěry spotřebitelů klesl na hodnotu nejnižší od počátku zjišťování a letos již potřetí pokořil své historické minimum. Nejvyšší v historii jsou obavy českých domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy mají také domácnosti z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálů, zhoršující se poptávka a vysoké ceny, to zase trápí české podnikatele. A k tomu můžeme přičíst pokles důvěry ve stavebnictví. Výsledkem je již pátý meziměsíční pokles důvěry v podnikatelské sféře. To je jasné hodnocení politiky této vlády.
Námi požadovaná podpora pro české občany a firmy by měla být v podobě přechodně navýšených vládních výdajů. Tato podpora by měla směřovat ke snížení dopadů zdražování na naše občany a firmy. V dnešní komplikované době je nesmírně důležité, abychom udělali vše, co je v našich silách pro nastartování plnohodnotného, skutečného a nejrychlejšího zotavení se ze současné krizové situace.
No, a samozřejmě je také důležitá konsolidace veřejných financí, tomu rozumím i já jako bývalá ministryně financí, která dosáhla přebytkového rozpočtu. A argumentace, že naše vláda měla štěstí, že se jí přihodil hospodářský růst, jak jsem občas slýchávala, je zcela nepřijatelná. Od 90. let tato země - copak nezažila tato země od 90. let hospodářský růst, když musela čekat na rozpočtové přebytky, až když bude hnutí ANO na Ministerstvu financí? Abych byla spravedlivá, ještě se to událo v minulosti za vlády Václava Klause.
Naší vládě se podařilo snížit úroveň veřejného zadlužení z úrovně 40,4 % HDP na 30 % a tím jsme si vytvořili finanční polštář na zdravotnickou, ale i ekonomickou krizi. Covid totiž byl kombinací obou, a při tom všem se nám podařilo udržet nízkou zaměstnanost, nízkou nezaměstnanost, zpět, nízkou nezaměstnanost, české firmy, české domácnosti se prostě z toho rychle dokázaly zotavit. A samozřejmě hlavně jsme udrželi sociální smír. Ano, v období celé zdravotnické krize se zvýšilo zadlužení ve všech zemích EU a Česká republika na tom byla podobně. Ale nárůst tohoto zadlužení byl průměrný ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Ale i tak jsme odcházeli z Ministerstva financí s nižším zadlužením v poměru k HDP, než když jsme tento resort přebírali. Díky politice naší vlády máme pořád nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU a z benefitu nízké nezaměstnanosti čerpáme všichni, včetně současné pětikoalice. Protože zaměstnaná osoba znamená pro státní rozpočet příjem z daní, odvádí pojistné a současně více spotřebovává, tím pádem vám roste DPH, spotřební daň atd., získávají veřejné rozpočty, to všichni dobře známe. Naopak nezaměstnaná osoba je příjemcem podpory v nezaměstnanosti, tedy zvyšuje, vytváří tlak na výdaje státního rozpočtu, ale současně samozřejmě s nezaměstnaností je spojena celá řada dalších problémů, které my politici bychom si měli uvědomovat.
Já si dovolím krátký historicky exkurz. Již začátek vládnutí Petra Fialy, vlády Petra Fialy byl spojen s mimořádným a zjevně úplně zbytečným chaosem a zmatkem. Historicky nejdelší rozpočtové provizorium, do kterého nás uvrhla tato pětikoalice, nepřineslo nic pozitivního, a mě tedy zarazila slova pana ministra Stanjury, my jsme spolu debatovali teď v pořadu v neděli, že se vlastně vůbec nic nestalo a že to problémy žádné nezpůsobilo. Způsobilo, pane ministře. Způsobilo to chaos ve veřejných institucích, které nevěděly, s jakými finančními prostředky mohou počítat v aktuálním roce a současně jeho impakt - samozřejmě myslím mimo vytvoření chaosu ve veřejných institucích - byl úplně minimální. Úspora, ke které jste dospěli, o které jsme se tady shodli, že byla 34 miliard na výdajové straně, určitě nestála za to dlouhé, extrémně dlouhé rozpočtové provizorium. Ale samozřejmě kdyby šlo o rozumné úspory, byla bych první, kdo by návrh státního rozpočtu otevřeně podpořil. Bohužel však ty škrty byly hloupé, ohrožující zdravotní péči a hlavně marketingové. A z velké míry šlo o podseknutí reálných výdajů, což se nakonec ukázalo při předložení novely zákona o státním rozpočtu na tento rok. Takže tyto škrty neměly nic společného se zvýšením efektivity veřejného sektoru, odstranění zbytečných výdajů, snižování objemu šedé ekonomiky nebo snižování strukturálního salda. Nic z toho v tomto rozpočtu nebylo. A já jsem hledala velmi pozorně.
Již při jednotlivých čteních tohoto rozpočtu jsem tady z tohoto místa upozorňovala na to, že je zcela nezbytné, že bude zcela nezbytné, aby ministr financí předložil v nějakém reálném čase jeho novelu. A musím také konstatovat, že zatímco ten původní návrh státního rozpočtu na rok 2022 přinášel jakousi marketingovou snahu o úspory, tak novela státního rozpočtu se této ambice zcela vzdala, zapomněla na ni. Ostatně proto jsem v úvodu dnešního projevu mluvila o deziluzi, o vystřízlivění, o rozčarování. A to nemluvím o snížení strukturálního schodku, já tady mluvím o jednorázových operacích.
Bohužel na to pětikoalice úplně zapomněla. Ale hlavně že nezapomněla na zrušení EET, čímž připraví státní pokladnu o nižší desítky miliard korun. Samozřejmě, že si vzpomněli na snižování daně z hazardu, ale to jsme si tady všechno už říkali.
Výdaje státního rozpočtu poprvé v historii přesáhnou dva biliony korun. Takže to na mě skutečně nepůsobí nijak optimisticky. Samotná novela rozpočtu v drtivé většině přidává na výdajích jen minimální zákonnou úroveň a reálně podhodnocuje investice, neřeší krizi bydlení a nedostatečným způsobem řeší energetickou krizi a zdražování. Není vypracována kvalitně.
Proto tady máme také veto pana prezidenta. Pan prezident tam hovoří o příjmové straně, hovoří o zrušení superhrubé mzdy. Ano, já znovu opakuji, že byl politický závazek, který se vetknul do důvodové zprávy, který hovořil o tom, že se vrátíme po dvou letech k daňovému mixu. Nešlo legislativně napsat, že - já to znovu zopakuji podrobně, pane ministře, protože v neděli jsme se na tom evidentně neshodli - nešlo do legislativy napsat, že ustanovení, které se stalo, jakmile vstoupilo v účinnost, integrální součástí zákona o dani z příjmů, bude platit jenom dva roky. Ano, šlo by tam napsat, s tím souhlasím, já jsem měla tak málo prostoru v neděli vám oponovat, že to musím ještě doplnit tady, takže ano, šlo by tam napsat, že bude například v roce 2021, 2022 patnáct procent a v roce 2023 a následující bude třeba sedmnáct a devatenáct. Pro to byste zvedli ruku? Přesně tak. Takže my jsme museli, my jsme chtěli prosadit zrušení superhrubé mzdy, toho podvodu, který se kdysi udál proto, že se slíbila patnáctiprocentní daň, pak to nevycházelo, tak se prostě zavedl tento systém zdaňování. Ano, hlasovali jsme pro to společně. Jak tady bylo zmíněno, zvedlo pro to ruku i SPD. A vůbec toho kroku jsme nikdy jako hnutí ANO nelitovali, toho, že lidé si mohli vytvořit určitou rezervu spočívající v sedmi procentech čistého ze mzdy, která jim zbyla a která dnes jim pomáhá překonat tuto těžkou krizi.
Já si ale myslím, že pan prezident v podstatě poslal vzkaz. Protože je pravda, že ten závazek, který se vetknul do důvodové zprávy, se týkal let 2021, 2022. A já si myslím, že on poslal vzkaz, že nevidí - protože kdyby se měla udát nějaká konsolidace veřejných financí, tak by musela ta právní úprava, která by měla dopad na změnu strukturálního deficitu, odehrát už teď, aby byla účinná od roku 2023. To znamená, to si myslím, že poslal vzkaz, že nevidí žádnou konsolidaci veřejných financí. Ale to už jsme v roce 2023 a tomu se budeme opětovně podrobně věnovat zítra.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé polovině jednacího sálu.)
