Na jedné straně tady máme daňový balíček, který z velké části navazuje a je prací předchozího kabinetu - našeho kabinetu Andreje Babiše. A v rámci kterého zde budeme vést standardní klasickou politickou diskusi, kdy současná vládní pětikoalice navazuje vlastně na kroky naší vlády. Za což jsem samozřejmě ráda, ale bohužel tam jsou některé výhrady, o kterých jsem mluvila v rámci prvního čtení a tady je zopakuji. I když ve velké míře ten daňový balíček bude mít a má naši podporu.
A kromě této politicky relativně běžné diskuse budeme diskutovat rovněž poslanecký návrh ministra financí v roli poslance v tomto případě Zbyňka Stanjury, v rámci kterého za mě zcela bezprecedentně se vstupuje do rozpočtového procesu. Kdy jednak, chtěla bych to shrnout, se poslaneckým návrhem chce vytvořit úplně nová kategorie daně. Poslaneckým návrhem za další se chce vytvořit inkaso daně až ve výšce zhruba 150 miliard - sčítám rok 2023, 2024, 2025. A navíc za třetí s těmito miliardami již počítá předložený návrh státního rozpočtu na rok 2023, což je za mě naprosto bezprecedentní jednání, protože to hospodaření státního rozpočtu je založeno, včetně tohoto samozřejmě tam jsou další věci, podrobně si to budeme diskutovat zejména zítra v rámci prvního čtení, ale za mě je to založeno na imaginárních 150 miliardách korun na příjmové straně.
Dne 21. října (?)se objevilo poprvé paragrafované znění daně z mimořádného zisku. A již dnes 25. října jsme v jeho druhém čtení. Jakýkoliv prostor pro diskusi byl absolutně zdecimovaný. To je potřeba, abychom si tady řekli. Já ale začnu tou první částí předloženého zákona, kterou jsme tu dnes měli řešit. Je to návrh, kdy Ministerstvo financí na základě projektu, který odstartovala ještě naše vláda, vláda Andreje Babiše, chce zvětšit okruh živnostníků, kteří mohou používat tzv. paušální daň. Těch věcí je v daňovém balíčku více, ale tato je pro mě asi nejzásadnější. Tito živnostníci - a proto jsme kdysi za naší vlády zaváděli paušální daň - nemusí řešit daňové přiznání, nNemusí řešit žádné další výkazy v sociální oblasti, v oblasti zdravotního pojištění. Čili paušální daň představila naše vláda a hlavně tedy Ministerstvo financí pod mým vedením jako řešení pro ty, kteří se nechtějí topit v účetnictví a účetních dokladech, kteří nechtějí utrácet nemalé finanční prostředky za daňové poradce nebo účetní poradce a raději se budou věnovat tomu, co opravdu umí, tedy své profesi. Nástroj, který je jednoduchý, přehledný a hlavně funkční. Jedna platba vyřešila povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu, zdravotnímu pojištění. Desítky tisíc živnostníků ušetřily díky naší vládní koalici, ale připomínám, že tehdy to mělo širokou podporu i v tehdejší opozici, finanční prostředky, ale především svůj čas.
V režimu paušální daně se nepodává ani daňové přiznání, ani hlášení. Nepřijde, není logické, aby přišla daňová kontrola - prostě živnostníci a OSVČ se věnují tomu, co umí nejlépe, ať je to mechanik, který opravuje auta, ať je to švadlena, která upravuje oděvy, ať je to zemědělec, který se má starat o své pole. Mají se věnovat hlavně svému podnikání a jednotlivé subjekty se tedy věnují činnosti, ve které mají komparativní výhodu, a to zvyšuje produkci celého národního hospodářství. Toto chování je samozřejmě výhodné i pro stát. Je to jistý druh efektivního šetření, který určitě dává smysl. U těchto podnikatelů není co kontrolovat, jestliže nevedou účetnictví, nepodávají přiznání, tak nevidím žádný důvod co kontrolovat a šetří své kapacity i stát samozřejmě, který nemusí tím pádem navyšovat byrokratický aparát. To byla cesta, kterou jsme se chtěli vydat. A ta cesta samozřejmě měla několik fází a teď se nacházíme v té fázi druhé.
Naštěstí tedy jsem ráda, že se pokračuje v tomto projektu, už jsem to řekla v úvodu a toto skutečně oceňuji. Základem k tomu, aby se mohla měnit paušální daň a posunout její limit, bylo, a to od počátku jsem takto prezentovala, když jsem tu předkládala ke schválení tento projekt, že naše vláda směřovala k limitu dvou milionů korun, a to jak u paušální daně, tak u povinného plátcovství k DPH. To však v období, kdy jsme předkládali paušální daň, nebylo možné kvůli tehdy platné evropské směrnici o DPH. Několikrát jsme se tady o to přeli s tehdejší opozicí. Proto jsem ještě jako ministryně financí ve vládě Andreje Babiše dlouhodobě prosazovala, abychom dosáhli posunu na dva miliony povinného plátcovství tak, aby členské země mohly na základě vlastního uvážení rozhodnout o zvýšení - (Odmlka, poslanec Michálek hlasitě hovoří u stolku zpravodajů.) o zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství právě - (Místopředsedkyně Kovářová vstupuje do řeči: Pardon, že vás přerušuji paní předsedkyně, pane předsedo Michálku, děkuji.) - právě až na hranici dvou milionů. A to se podařilo za naší vlády, já jsem byla ráda. Úprava byla schválena, nicméně s platností až od 1. ledna 2025. A toto zvýšení limitu pro registraci DPH je samozřejmě navázáno na zvýšení limitu paušální daně. To byly spojené nádoby, od počátku jsme to takto plánovali.
Ke konci mandátu naší vlády jsem ještě jako tehdejší ministryně financí požádala Evropskou komisi o výjimku pro Českou republiku, aby nemusela na tento termín čekat. To se podařilo a jsem ráda, že pan ministr navázal na tyto kroky, Ministerstvo financí. Takže se mohlo hladce pokračovat v tomto snažení a představit tuto novelu, která zvyšuje limit DPH na dva miliony. Je to něco, po čem podnikatelská veřejnost volala léta. A samozřejmě navázat i na zvýšení limitu pro paušální daň, která v tuto chvíli je do jednoho milionu příjmů. A samozřejmě chtěli jsme, aby byla do dvou milionů.
Proč jsme to svazovali, je jasné: jestliže plátce DPH, tak zvaný povinný plátce DPH dnes od milionu obratu musí vést určité povinné evidence. Takže je nelogické, abychom zvedali paušální daň na dva miliony, když od milionu musí být povinný plátce DPH s povinnými evidencemi. Proto bylo důležité svázat tyto dvě novely dohromady. To se stalo, ale za mě, já už jsem to tu kritizovala v prvním čtení, se nastavuje pro paušální daň pro mě nesmyslně systém tří pásem. Tři pásma, která ve skutečnosti ale nejsou jenom tři. Ale je jich mnohem více, respektive kritérií je více. Do kterého pásma totiž budete spadat se nebude určovat nebo nemá určovat podle návrhu Ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury se nemá určovat jen podle příjmu, ale i podle výše výdajového paušálu. Ovšem ani to neplatí vždy.
Například instalatér, který může uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %, bude patřit i s příjmem dva miliony korun do prvního pásma a tudíž bude odvádět 6 500 korun měsíčně. Na druhou stranu například účetní bude spadat při totožném příjmu už do druhého pásma a měsíčně bude odvádět 16 000, takže téměř o 10 000 korun navíc, protože ona má nárok na jiný výdajový paušál. A nakonec lékař - já jsem vybrala ty tři rozdílné profese kvůli výdajovým paušálům - opět s totožným příjmem dva miliony bude platit nejvyšší sazbu, čili 26 000 korun měsíčně, protože může uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %.
Za mě, je ten systém zkomplikovaný. V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do 1 milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti. Dále OSVČ s příjmy 1,5 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit osmdesáti- či šedesátiprocentní výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do 2 milionů, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit osmdesátiprocentní výdajový paušál. Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročním příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit osmdesátiprocentní či šedesátiprocentní paušál. Třetí pásmo... (Otáčí se od pultíku.) Čtyřiceti. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.
Já už jsem v prvním čtení říkala, že ta orientace v tom nebude jednoduchá. A myslím si, že celá řada kolegů bez ohledu na to, zda se jich to týká nebo netýká, zda se pohybují v této materii či nikoliv, mně možná neporozuměli, aniž bych je chtěla jakkoliv podceňovat, kohokoliv. A pokud ne, tak si potom budete muset připlatit - ti, kterých se to týká - jen pár tisíc, jen dávám do uvozovek, za daňového poradce.
Takže já toto nepovažuji za zjednodušení. A protože největší výhodou tohoto systému a já mám tu zpětnou vazbu z - lidově řečeno - z terénu od lidí, kteří využili paušální daň, že to skutečně je zjednodušení, je právě ta jeho jednoduchost. Takže proto jsem připravila tak, jak jsem avizovala, dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím potom v podrobné rozpravě, a to - první se týká vrácení pojistného. Tento pozměňovací návrh souvisí se zavedením tří pásem paušálního režimu, ve kterých se platí paušální zálohy, daň z příjmů a veřejná pojistná v různých výších. Návrh zákona počítá s tím, že se poplatník na začátku zdaňovací období přihlásí do určitého pásma paušálního režimu a následně bude platit paušální obnos, který přísluší dané skupině.
V tuto chvíli je pro podnikatele nastaven ten návrh tak, že pokud jeho příjmy ve zdaňovacím období odpovídají zvolenému pásmu, pak je zaplacenými zálohami splněna jeho povinnost k dani z příjmů a veřejným pojistným. Pokud jsou jeho příjmy ve zdaňovacím období vyšší, než je nastaveno pro zvolené pásmo, musí daň i veřejná pojistná doplatit na úroveň toho vyššího pásma. Pokud však podnikatel zjistí, že jeho příjmy v rozhodném období odpovídají nižšímu pásmu, je mu vrácena část daně, kterou zaplatil prostřednictvím záloh a která převyšuje daň podle tohoto nižšího pásma.
Veřejné pojistné se však dle tohoto vládního návrhu nevrací. Zůstanou tedy zaplacena ve výši podle zvoleného pásma, i když poplatník dosáhl příjmů pro nižší pásmo. Na to právě reaguje můj pozměňovací návrh, dle kterého by se vracela i část veřejných pojistných přesahující částku odpovídající nižšímu pásmu. Chci jenom pod čarou říct, aniž bych se na kohokoliv vymlouvala, že jsem to konzultovala i v odborných kruzích v oblasti daňových poradců, takže toto skutečně vyplynulo, tato potřeba, i z této debaty.
Co se týče mého druhého pozměňovacího návrhu, ke kterému se zase přihlásím v podrobné rozpravě, ten se týká snížení počtu pásem - to, co jsem kritizovala už od prvního čtení, protože považuji ta tři pásma za zkomplikování systému a obávám se, že ztratí právě tento atraktivní - pro mě doposud atraktivní - institut ztratí svoji atraktivitu. Já navrhuji snížení počtu pásem paušálního režimu.
Redukce pásem bude ze tří, které navrhuje Ministerstvo financí a vláda, na dvě. V tom mém návrhu budou poplatníci, kteří ve vládním návrhu zákona spadají do třetího pásma paušálního režimu spadat do pásma druhého. Nastavená výše pro druhé pásmo by měla taktéž zůstat stejná. Výše paušálních záloh, daně v paušální výši a paušálních veřejných pojistných navrhovaná pro druhé pásmo zůstává zachována. Tento poslanecký návrh se by se neměl projevit výrazným způsobem na nižším inkasu daňových příjmů, protože samozřejmě ten počet těch poplatníků (s) každým pásmem klesá. A za mě reálně sníží komplikovanost a byrokratičnost celého předloženého legislativního návrhu.
Ten dopad jsem s vaším svolením konzultovala s kolegy z Ministerstva financí, takže čerpám z jejich propočtu. Tolik standardní politická debata k daňovému balíčku.
A já jsem si ještě před týdnem nebo možná před více jak týdnem, ať mluvím přesněji, myslela, že tím by to bylo z mé strany, naší strany k novele všechno. Avšak nakonec došlo k tomu, co jsem neočekávala, že diskutujeme dnes a musíme diskutovat také daň z mimořádného zisku, kterou tak, jak nám to představil teď pan ministr v roli poslance, připojuje jako pozměňovací návrh právě k daňovému balíčku.
Rozhodnutí neprojednávat daň z mimořádného zisku jako samostatný zákon je podle mého pohledu zcela neakceptovatelné. Považuji to za naprosto nepřijatelné a svým způsobem i zbabělé, protože si myslím, že tak zásadní věc - a já zatím nepředjímám, jaký bude náš postoj - my to budeme debatovat, jsme samozřejmě jako opozice ve velmi nekomfortní situaci, kdy v podstatě máme dnešek na podání pozměňovacích zákonů k něčemu, co je vloženo v systému pár dnů, od pátku, pokud se nemýlím, a byť uznávám, že pan ministr mi před více jak týdnem ten první návrh poslal nebo donesl, tak přece jenom doznal určitých změn od té doby, nehledě na to, že tak, jak jsem avizovala už několikrát a znovu to tady zopakuji, nevím, který vlastně platí, jestli se přihlásí i poslanec Jakub Michálek, který má v systému poslanecký návrh na daň z mimořádného zisku s naprosto odlišnými parametry.
A zdůrazňuji, že parametry jsou politickou věcí a politiku v té daňové oblasti v tuto chvíli by měla vláda určitě prosazovat jednotně. Myslím si že mělo dojít aspoň k nějakému zkrácenému - já bych to chápala - připomínkovému řízení. Měla to dostat odborná místa, měla mít šanci mít vliv na tento text, měla to probrat Legislativní rada vlády, mělo to projít třeba i zkráceným, ale řádným legislativním procesem, mělo to jít na výbory. Opozice by neměla mít jenom ten dnešek na podání pozměňovacích návrhů k tak zásadní změně.
Upozorňuji, že zítra budeme diskutovat státní rozpočet a tento pozměňovací návrh - on to nakonec pan ministr i tady říkal- počítá, že přinese v roce 2023 do státního rozpočtu 85 miliard. To je přece naprosto nestandardní a bezprecedentní narušení. Já jsem se ptala zkušených legislativců, jestli to pamatují za 30 let. Nepamatují. Nepamatují. Zítra budeme debatovat státní rozpočet na rok 2023 v prvním čtení, takže já dnes jenom se velmi lehce dotknu, nebudu tady říkat to, co budu říkat zítra. Vy jste se toho nakonec, pane ministře, také dotkl, tak já - to se nedá, ono je to provázané, ono se to nedá od sebe oddělit. Děkuji. Tento příjem je v rozpočtu na rok 2023 už započítán.
Já to dlouhodobě kritizuji. Já jsem si dokonce našla - možná to použiji dnes, možná zítra, to je jedno - našla jsem si, kdy jste vy mě kritizoval v roce 2019 - našla jsem si stenozáznam, protože už jste mi to několikrát připomenul - kritizoval za to, že jsem dala digitální daň, jednotky miliard, to víme oba, to jste dokonce i tam řekl, že by si s tím rozpočet poradil, kdyby ten příjem nebyl, to připouštím, že jste tam uznal, s tímhle by si tedy rozpočet neporadil, kdyby to nepřišlo, a i když na rozpočtovém výboru jste mi říkal, že není taková právní úprava, a já jsem tam hned reagovala a říkala jsem, že k posouzení legality a legitimity toho navrženého postupu je potřeba vyjít, a to říkám jako právník, a přítomní právníci určitě tomu budou rozumět, že je potřeba vyjít z účelu. Mluví o tom velmi často i Nejvyšší správní soud ve své poměrně konstantní judikatuře, který zpracování zákona o státním rozpočtu jako klíčového zákona sleduje.
Čili zahrnutí daně z neočekávaných nebo mimořádných zisků do položky daně z příjmů právnických osob na straně příjmů státního rozpočtu nemá oporu v současné legislativně. Nemá. A v tomto bodě představuje rozpor ze standardizovaným a dosud užívaným procesem přípravy státního rozpočtu i rozpor s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. A tato pravidla jsme dodržovali my všichni. A ti, kteří tento postup, a znovu teda připomínám, přirovnávají k digitální dani, protože to slyším nejenom od vás, slyším to i od některých vašich... (Poznámka ministra financí.) Nevím, možná mám pocit někde v Událostech, komentářích, ale nebudu vám sahat do svědomí, tak mně to připomínají vaši kolegové, tak ti, co mi to připomínají, tak nerozumí rozpočtovacímu procesu. Z toho vás nechci podezírat, protože - znovu připomínám - ta digitální daň byla v řádech nižších miliard korun a nemohlo to, a vy to dobře víte jako ministr financí, ovlivnit výsledek hospodaření, kdyby tam i nebyla.
A tento závěr, který tady říkám, a zítra se mu budu věnovat podrobněji, tak je plně podporován stanoviskem výboru pro rozpočtové prognózy. Výbor deklaruje, a to jste určitě četl, nakonec to bylo deklarováno i v rámci jednání rozpočtového výboru, že daň z neočekávaných zisků, ale také ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši 100 miliard, protože vy jste tady správně rozlišoval mezi národním řešením a tím evropským, které připravuje MPO, ale zahrnuto to už vlastně ve státním rozpočtu je, jako i další věci, které si řekneme zítra, že to nemá oporu v současné legislativě, čímž je to v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. A zase opakuji, nebavíme se o jednotkách miliard. To bych asi možná v té turbulentní době, kterou jsem zažila i já a zažíváte ji i vy, každý z jiných důvodů, to bych asi nechala bez nějaké zásadnější diskuse, ale toto je 100 miliard, což je skutečně, znovu opakuji, v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. Výbor dále konstatuje, že toho času nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení.
Vážení kolegové toto stanovisko výboru pro rozpočtové prognózy bylo schváleno jednomyslně všemi členy výboru bez výjimky. Takže je zřejmé, že v okamžiku, kdy plánované příjmy státního rozpočtu jsou v návrhu zákona o státním rozpočtu konstatovány ryze formálně, aniž by jejich odhad vycházel z reálných skutečností, a to do té míry, že k tomu kompetentním orgánem, znovu opakuji, výborem pro rozpočtové prognózy, není možné stanovit ani v elementární míře pravděpodobnosti jejich dosažení, nelze zaručit, že schválený státní rozpočet bude naplněn. Takže znovu opakuji, kdyby nebyl naplněn z hlediska té digitální daně, my jsme pak v nějaké fázi novely už ten příjem, když jsem viděla, že to tady neprosadíme, vyňali, kdyby nebyl splněn v oblasti digitální daně, což byly jednotky miliard, tak by to státní rozpočet v podstatě téměř nepocítil nebo v rámci plnění státního rozpočtu by to nemělo zásadní dopad. Tady by to zcela zásadní dopad mělo.
Takže za mě nelze v žádném případě připustit, aby příjmy státního rozpočtu byly plánovány na základě právní úpravy, která nejen, že nebyla v okamžiku projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu schválena, nýbrž v této příjmové položce neexistuje ani elementární shoda ve vládní koalici. Takže já doufám, že to bude ještě nějak vysvětleno, ten pozměňovací návrh. Já nevím, jestli pan poslanec Michálek je přihlášen, nebo není, já to tam nevidím na té tabuli, ale věřím, že tedy nějakým způsobem pan ministr financí nám toto vysvětlí a řekne nám, co je vlastně tím návrhem, protože my dneska víme, co je obsahem, a pan ministr to tady odůvodňoval, jeho pozměňovacího návrhu a nevíme vlastně, jaký je postoj celé vládní koalice.
Takže na základě uvedeného znovu opakuji, že je zřejmé, že schválení návrhu zákona o státním rozpočtu, který kalkuluje s příjmy, které nemají oporu v platné legislativě, a já zítra rozeberu ty jednotlivé položky, tedy příjmy, u nichž není možné kvalifikovaně stanovit pravděpodobnost jejich dosažení, přestavuje za mě zcela rozpočtově neodpovědný postup. A tento přístup odporuje základním zásadám nakládání s veřejnými financemi, které jsou vyjádřeny v zákoně č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy odporuje smyslu a účelu tohoto zákona, jinými slovy je nelegální a nelegitimní.
S tímto stanoviskem se shoduje v neposlední řadě také stanovisko Národní rozpočtové rady, která k předloženému návrhu rozpočtu na rok 2023 uvedla, že kvalitní vládnutí je neodmyslitelně spojené s transparentním rozpočtovým procesem a racionální fiskální politikou. Národní rozpočtová rada výslovně uvedla, že - cituji - ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Konec citace.
Navíc, znovu opakuji, pětikoalice - nevím, zda je shodnutá, nedokáže se shodnout ani na finální podobě toho předloženého zásadního a za mě nelegálního návrhu. Znovu opakuji, v systému je pozměňovací návrh poslance Michálka, který předložil svůj pozměňovací návrh jen dvě a půl hodiny po předložení návrhu poslance, ministra financí - ale tady v roli poslance - Zbyňka Stanjury. A tento návrh není založen na drobných úpravách. To by se mohlo stát, že je tam nějaký drobný nesoulad. Tam je v podstatě rozdíl v zásadních politických bodech.
V návrhu se počítá - já bych porovnala ty dva návrhy - se snížením limitu, který je určující pro subjekt daně, případně bank. Já to porovnám. Návrh, budu říkat poslance, pane ministře, omlouvám se, návrh poslance Zbyňka Stanjury počítá s šesti miliardami čistých úrokových výnosů bank, návrh poslance Michálka se dvěma miliardami. To přece není, to není malý rozdíl! To je zcela zásadní rozdíl! Dále poslanec Michálek požaduje snížení výšky přirážkové daně, vlastně té přirážky nad korporátní daň, a to ve výši 40 %, kdežto ministr financí v roli poslance Zbyněk Stanjura má ve svém návrhu 60 %.
A také zase na tak základním parametru jako je sazba je rozpor uvnitř vládního tábora. A už jako absurdní, absurdní vnímám vyjádření poslance Michálka k účinnosti tohoto mimořádného zdanění. Zatímco ministr financí v roli poslance mluví o období 2023 až 2025, tak poslanec Michálek má ve svém návrhu období 2022 až 2024, čili zpětnou retroaktivitu. Tak jak to tedy zamýšlí vládní koalice? Totální chaos, který je spojen od začátku s tímto návrhem.
Před chvílí mi ještě psal, já myslím, že to tady můžu říci, že to není nic, psal mi pan předseda pirátského klubu Michálek, že mi posílá na e-mail, což už udělal, stanovisko Legislativní rady vlády, já si ho přečtu, jen co dokončím svůj projev. Takže zřejmě, posílal mi to před chvílí, není to tak dávno, ta disproporce není pořád vyjasněna, i to, že dnes nikdo z koaličních klubů neměl tiskovou konferenci, mluví samo za sebe. Já jsem mluvila o tom a snažila jsem se požádat zástupce pětikoalice, když už odmítli můj bod, aby se tady vyjasnila ta situace, která znamenala snížení cen akcií na burze o 31 miliard, tak jsem si myslela, že aspoň vystoupí, že tady vystoupí pan premiér, něco k tomu řekne. Protože v podstatě názory, které jsem zaslechla, že snad to není žádný problém, že ty akcie už jsou zpátky na své hodnotě, ale tak je třeba někdo nakupoval. Možná by se na to měla podívat Komise pro cenné papíry. Možná by se o to měl někdo zajímat. Toto není možné.
Když má někdo takovouhle obrovskou odpovědnost vládní, když je někdo tak vysoce postaveným ústavním činitelem, nemůže si plácat, promiňte mi ten výraz, je to výraz lidový, nikoliv hrubý, co se mu zalíbí. Prostě nemůže. A bavíme se o lidech jako je místopředseda vlády, bavíme se o lidech jako je místopředsedkyně Sněmovny, předseda klubu TOP 09, to přece není možné. A kdyby aspoň to skončilo, ale to pokračuje dál. Ten pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka je toho jasným důkazem. To, že dnes nenašli odvahu zástupci koaličních klubů, aby vystoupili na tiskové konferenci a tam se k tomu nějak postavili, je jasným signálem, použiji vaše oblíbené slovo, jasným signálem, že nemáte dohodu o tak zásadní věci, která má ovlivnit příjmy státního rozpočtu, která má pomoci lidem a firmám. Odvahu jste nenašli ani na tiskové konferenci, ani na moji výzvu tady na půdě Poslanecké sněmovny.
A to, že nakonec byli označeni novináři jako ti, kteří můžou za chaos, to už jsem tady komentovala a v tuto chvíli už to znova opakovat nebudu. Čekám k tomu nějaké vyjádření pořád. Čekám vyjádření k těm pozměňovacím návrhům. Samozřejmě kdyby k tomu bylo řádné připomínkové řízení, kdyby tady existovala takzvaná RIA, což musí ke každému daňovému a ekonomickému zákonu být, dopady na ekonomiku u každého takovéhoto zavedení, kdyby k tomu existovaly modelové příklady, kdyby k tomu byly aspoň nějaké výpočty, tak bychom věděli, jak se vlastně na to dívají instituce jako Česká národní banka, jako třeba bankovní asociace. Je jistota, že to nezaplatí nakonec lidé ve zvýšených poplatcích? Je jistota, že to nebude mít dopady, negativní dopady na zdražování úvěrů, či jejich částečnou nedostupnost? Je ta jistota? Nevím, nevím.
A znova říkám a znova připomínám, a musím se ptát: Pokud chce vládní pětikoalice používat tento nástroj a rozhodla se použít tento nástroj, a já opakovaně připomínám, a určitě na mě naváže i můj ctěný kolega Karel Havlíček, že naše hnutí dlouhodobě mluví o nástroji efektivnějším, levnějším. Už v únoru 2022 jsme mluvili o zastropování. Mluvili jsme o tom, aby se nenechaly utrhnout tyto ceny energií ze řetězu, a to přesně se stalo. K zastropování přistoupila pětikoalice v okamžiku, kdy už většina těch cen je prodaných a skutečně za nehorázné ceny a budeme je platit všichni ze státního rozpočtu. Dokonce Evropská komise - mluvíme o tom druhém nástroji, přišla mnohem dřív s tímto doporučeným řešením nástroje, (?) v březnu 2022, tedy opět v naprosto jiném čase.
My jsme tady měli celou řadu poslaneckých návrhů. A myslím si, že kdyby se tehdy zavčas zastropovalo, že jste mohli desítky miliard ve státním rozpočtu ušetřit. A mohli jsme i včas diskutovat to zdanění. Myslím si, že toto je téma na diskusi v této těžké době, na diskusi i s opozicí. Opakovaně jsme to nabízeli. Ale zásadním problémem byla a je nečinnost vlády. Prostě potom, až za pět minut po dvanácté hektické přijímání zákonů, zásadních zákonů nestandardním způsobem. Prostě vláda zaspala příchod energetické krize. Nedbala těch rad, aspoň aby o nich přemýšlela.
Tím pádem vláda rezignovala i na řešení dopadů vysoké inflace, která je u nás jedna z nejvyšších. Pátá nejvyšší podle posledních čísel. Před námi jsou pobaltské státy a nyní nově Maďarsko. České podniky ztrácí vůči svým konkurentům v zahraničí konkurenceschopnost. Navíc vzniká velké množství dalších nedořešených otázek. Jakým způsobem vláda chce řešit podnikové energetiky, které tvoří zcela minoritní část trhu, je tam celá řada - a mí kolegové, kteří jsou experti na tuto oblast, tak mě doplní. Navíc - a pan ministr to tady přiznal, navíc česká vláda zastropovala ceny jen pro malé a střední firmy. Co velké firmy? Jak to dopadne? Čteme denně, že jsou na kolenou. Slyšíme - za mě tedy dost potichu, zástupce Svazu průmyslu a dopravy, myslím, že by měli mnohem hlasitěji křičet, křičí, ale dost potichu, znova opakuji, že jim hrozí krach. Slyšela jsem tady několikrát, že ta pomoc 200 miliard euro z Německa, že určitě k tomu nedojde, že to nejde. Co čteme? Německý parlament to schválil.
Takže kde jsme? Nechci říkat, kde jsme, protože jsem slušná. Znova musím zopakovat. Měla tam být takzvaná RIA. Hodnocení dopadů regulace, to všechno by požadovala Legislativní rada vlády, šlo by to tam příslušnými sekcemi expertů, kteří by to posoudili, viděli by to odborníci, šlo by to do výborů. Jak je možné, že mluvím se zástupci profesních komor, nechtěli, abych je tady jmenovala, tak nebudu. Oni mi říkají: My jsme to vůbec nedostali, my se k tomu dostáváme pokoutně. To je prostě špatně. Nerozumím tomu. Nerozumím tomu. Vždycky jako ministryně financí jsem měla zájem u každého takovéhoto zásadního nového covidového zákona nebo programu, který převážně procesoval Karel Havlíček, tak jsme měli zájem se všemi mluvit, třeba během dvou, tří dnů. Ale jejich připomínky byly pro nás cenné.
Navíc jsme se vyhnuli potom zdrcující kritice, která by přišla, protože to nevymyslíte jenom s tou armádou úředníků. Oni vám pomohou, jsou to experti, ale chybí tam samozřejmě ten kontakt s tou realitou a s těmi potřebami, které zase naopak znají profesní komory a svazy.
Musím se ptát na řadu technických věcí, které třeba mně kladli zástupci těch svazů a které by oni kladli, kdyby bývali mohli do toho diskutovat. Proč byl vytvořen tento pojem mimořádný zisk, proč má v sobě i určité diskriminační prvky, proč jsou vytipována tato odvětví a ne třeba další, to se budou určitě ptát i moji další kolegové, proč se tam počítají také období z doby bezprecedentní zdravotnické krize a tak dále, proč jsou zálohy nastaveny na 100 procent.
Rozumím, že je tady velmi těžká a mimořádná doba. Rozumím tomu, že vláda hledá na mimořádné výdaje mimořádné příjmy. Rozumím i tomu, že se tím neřeší strukturální deficit, to pan ministr řekl, zítra to řekneme podrobněji, to je jasné, i když peníze - v tom se také shodneme - nemají mašličky, takže přijdou příjmy, odejdou výdaje, víte, že zamašličkováno to není a tak jste to asi určitě nemyslel, ale na druhé straně, když pominu tu jistotu, nebo spíš nejistotu, zda vůbec ty peníze přijdou, když pominu i to, že tady budou platit jakési stoprocentní zálohy příjmy (?) tyto firmy vytipované, že pravděpodobně, a podívejte se také na ten vývoj v následujících letech, 85 23, tuším že 39 24, myslím že 23 nebo 25 v roce 2025. Jak to, že tam se už ví o takovém poklesu? Není tady riziko, že bude vracet právě stát tyto zálohy předfinancované, protože firmy prokážou, že to tak nebylo?
Je to chaos. Rozumím tomu, my podporujeme pomoc občanům a firmám, vždycky jsme vám tady všechny zákony podpořili, ale současně říkáme, že byste právě měli zajistit takové řešení, abyste se všem těmto rizikům, o kterých hovořím, vyšli (vyhnuli?), protože výsledkem tohoto vašeho chaosu může být, že dojde reálně ke zhoršení ratingu České republiky, protože se deformuje daňový systém a podnikatelský trh.
Pane ministře, já zakončím svůj dnešní projev jednou citací z textu, který věřím, že velmi dobře znáte. Cituji: Postup státu musí být pro občany a podnikatele předvídatelný. Proto je třeba přijmout zákony a jejich změny s dostatečným předstihem. Konec citace. Nechám hádat vás i vaše kolegy, co to je za dokument.
Děkuji vám
