Přičemž guvernér Jiří Rusnok avizoval, že strop inflace může být až o několik procentních bodů vyšší, a to na hranici 14 %. Zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů - na 50,6 %. V únoru to bylo jenom - "jenom" 31 %, ceny elektřiny o 24,7 %, v únoru 22,6 %, zemního plynu o 37,7 %, v únoru o 28,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytů o 16,4 %, v únoru 14,5 %, tepla, teplé vody o 13,9 %, v únoru 12,4 %. Vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Potraviny - byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %.
Mezi listopadem 2021 a březnem 2022 nárůst cen potravin, co je konec naší vlády a současnost, pár měsíců, dovolte mi ještě pár čísel. Když jsme odcházeli, byla cena másla dle dat ČSÚ 168,87 korun za kilo, nyní je dle ČSÚ cena másla 178,66 korun za kilo. Chléb stál 29,82 korun za kilo, dnes stojí 34,88 korun za kilo. Kuřecí celé 58,44 korun, dnes lidé zaplatí 61,70 korun za kilo. Vepřová šunka zdražila z 220,71 korun za kilo na 236,97 korun za kilo. Vepřová pečeně stála 88,23 korun za kilo a dnes stojí 96,35 korun za kilo. Pomeranče stály 25,13 korun za kilo, dnes 27,95 korun za kilo, rajská jablka červená 64,96 korun za kilo, nyní 82,31 korun za kilo. Eidam vyšel na 163,15 korun za kilo, nyní vyjde na 185,24 korun za kilo. Hladká pšeničná mouka stála dříve 14,41 korun za kilo, dnes stojí 16,31 korun za kilo. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %. Zdražení veřejné dopravy je o 21,6 %.
V důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou, protože pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikován až ve výšce 7 % a v druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje 10 %.
Hodnota důvěry takzvaného indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř 10 let, na úrovni 81,3 - a stále dynamicky klesá. V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že vláda dělá velmi, velmi málo. Pomoc, kterou představila, očividně nefunguje. Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale je zasažena již také střední příjmová vrstva obyvatel této země.
Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale i v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa a samozřejmě je situace akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.
Skokový nárůst cen primárně energií řešila již naše vláda. Na prudký nárůst cen energií na světových trzích reagovala naše vláda generálním pardonem daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Tento generální pardon, který jsem ještě jako ministryně financí podepsala, výrazně pocítili všichni čeští spotřebitelé. Návrh na snížení DPH se projevil za listopad podle Českého statistického úřadu snížením cen elektřiny o více než 16 %, plynu o více než 11 %. Vzhledem k mimořádné situaci, která pokračovala i v roce 2022, naše vláda taktéž schválila návrh novely zákona o DPH, která by dodávky elektřiny a plynu osvobodila o celou výši DPH 21 % po dobu celého aktuálního roku 2022.
Ve výsledku by došlo ke snížení dopadu nárůstu cen energií pro všechny odběratele, a tedy všechny české domácnosti a podniky bez výjimky. Bohužel náš návrh byl pětikoalicí bez diskuse zrušen a od té doby nebyla vláda schopna ani ochotna reagovat na tuto inflační situaci, naše hnutí přitom poskytlo jasný recept, jak pomoci občanům. Tento recept aplikují v mnohých zemích Evropské unie a mají jasné výsledky.
Tyto krajiny jsou v míře nárůstu inflace na tom lépe než Česká republika. Nám je samozřejmě zřejmé, že nejde růst cen zcela zastavit. Naší snahou však je tento růst zpomalit, aby nedopadal v takové míře na české občany. Naším receptem je dočasným generálním pardonem snížit DPH u pohonných hmot a dočasným generálním pardonem snížit DPH u energií. Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu cen pohonných hmot, které mají za důsledek zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot, navrhuje naše hnutí změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty, motorová nafta a benzín, byla změněna tak, že namísto základní sazby daně by bylo uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž dojde ke zmírnění této situace, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva.
Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb, v podstatě promítá se nám všude. A druhým způsobem, jak vláda může reálně pomoci českým občanům, je osvobození od DPH na energie. Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu globální ceny energií, které mají za důsledek zdražování energií, naše hnutí navrhuje změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž dojde ke zmírnění této situace, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové rodiny a malé podnikatele.
Současné vysokoinflační prostředí v České republice může samozřejmě ohrožovat a ohrožuje - vidíme to v médiích - sociální smír. Také se můžeme podívat do okolních zemí, které na rozdíl od současné pětikoalice pomáhají svým občanům v době krize. Z okolních zemí například Německo přišlo s daňovým zvýhodněním 300 euro, což je zhruba 7400 korun, a snížením ceny paliv po dobu 3 měsíců. Němci chtějí ulehčit lidem dojíždějícím za prací autem tím, že sníží ceny paliv o 30 centů, zhruba 7,40 korun na litr benzínu, o 14 centů, což je zhruba 3,5 koruny na litr dieselu.
Němci ani nezapomínají na své nízkopříjmové obyvatele, těm uvolnili v přepočtu 3,17 miliard korun na jednorázovou pomoc. Velice rozumným krokem se vydali Němci i v otázce veřejné dopravy. Zde po dobu 3 měsíců zavedou zvýhodněnou jízdenku, která bude na měsíc stát 9 eur. Takže zatímco v Německu se rozhodli podpořit veřejnou dopravu, tak naše vláda se rozhodla snížit slevy na veřejnou dopravu pro značnou část obyvatelstva, tedy pro důchodce a studenty, čímž jim jízdné zdvojnásobila. Pětikoalice tedy zcela nerozumně ruší slevy na veřejnou dopravu, která je stále důležitější - a určitě se shodneme - i ekologičtější než doprava osobními automobily.
Proč nebijí na poplach všichni ekologičtí aktivisté, je pro mě záhadou. Podobné kroky již před Německem zavedlo i Polsko, které snižuje DPH na plyn, a to již od 1. ledna 2022 z 23 % na 8 % a od 1. února z 8 % na 0 %. V Polsku to prostě jde. Současně polský kabinet přichází s výrazným snížením spotřební daně na pohonné hmoty, s úplným odpuštěním sazeb DPH na základní potraviny a současně snížením DPH na elektřinu ve výši 5 %. Ale také Slovensko, ať nechodíme tak daleko. Slovensko, země s nižší inflací a vyšším veřejným zadlužením než Česká republika, se rovněž dohodlo s největším výrobcem elektřiny v zemi, Slovenskými elektrárnami, na tom, že až do konce roku 2024 budou lidé odebírat elektřinu za stejnou cenu jako nyní, které mělo ušetřit jednotlivým domácnostem přes 12 tisíc korun.
Slovenská vláda oznámila balíček nových opatření za téměř 1,3 miliardy eur, v rámci kterého se zvyšuje přídavek na dítě, daňový bonus a současně dostanou jednorázový příspěvek rodiny s dětmi, senioři, domácnosti v hmotné nouzi a další skupiny. K obdobným krokům se odhodlala drtivá většina zemí Evropské unie. Proč to nejde u nás? Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí, máme mimořádné příjmy ve státním rozpočtu, díky inflaci máme k dubnu 2022, čerpám z pokladního plnění Ministerstva financí, na inkasu daní a pojistném téměř o 50 miliard více, přesně 47,3 miliardy korun.
Na tomto místě se ptám - kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč poslanci, kteří požadovali od nás rozšíření pomoci v době pandemie s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty, nedokážou podpořit české občany v době takzvané pádivé inflace? Proč nepřistupuje k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení DPH a změna daňových pravidel u pohonných hmot, elektřiny a plynu či zavádění cenových stropů při raketovém růstu cen pohonných hmot. Českou cestu, kterou zvolil Petr Fiala, je nechat dopadnout následky celého zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje na zvyšování cen, například cen pohonných hmot, směřuje téměř polovina právě do státního rozpočtu. Ostatně k tomuto plošnému kroku vyzývají vládu i poradci pana premiéra. Děkuji.
