Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem se chtěla zeptat pana poslance Berkiho prostřednictvím vaším, paní místopředsedkyně, na jeho profesi a on to řekl sám, takže už nemám dalších otázek, protože se evidentně nemůžeme bavit o tom, že by zažil výběrové řízení nebo zažil to, že byl třeba v komisi pro výběrové řízení, myslím, myslím si, přímo v té státní správě. To je jedno, to byla poznámka jenom na začátek, o tom nechci mluvit.
Já si vzpomínám - protože už nejsem žádná juniorka - na to, jak jsem jako členka Legislativní rady vlády - dneska jsem to říkala i panu místopředsedovi Výbornému - členka komise pro finanční správu, ale tenkrát se vytvořila taková ad hoc rozšířená komise napříč těmi komisemi - jak jsme projednávali zákon o státní službě. A vzpomínám si, že přesně toto téma jsme tam řešili - v které fázi je to ještě státní správa a v které fázi už je to politika.
A ty návrhy tam padaly. Padaly tam i návrhy, aby náměstci byli tou politickou úrovní a mluvili tam tedy experti, já už si ty jména všechna nevybavuji, nechci se někoho dotknout, na někoho zapomenout, ale byli to lidé s obrovskou erudicí, s obrovskou zkušeností. A ta debata byla převážně odborná, potom samozřejmě se posunula někam na nějakou politickou úroveň a dopadlo to, jak to dopadlo, to znamená, že zákon o státní službě náměstky... z nich udělal odborné náměstky, to znamená státní úředníky.
A je tam možnost mít dva politické náměstky. Já tady teď nechci vyčítat, že jsem neměla žádného politického náměstka, a pak jsem jednu bývalou kolegyni, která z důvodu věku už nemohla pokračovat ve státní službě, přemluvila, ať mi pomáhá, protože to byla expertka, bývalá generální ředitelka Úřadu práce, expertka na sociální oblast. Potřebovala jsem to, abych mohla oponovat třeba i vám tady, tamhle panu poslanci za KDU... (Otáčí se vpravo.) jsme si pořád vyřizovali něco kolem sociálních služeb, to přijde zase.
To přijde zase, ale teď to nebudu sem míchat. A takže jsem potřebovala, aby mně ti lidé pomáhali, jinak jsem nepotřebovala. Nepotřebovala jsem ani poradce, ale to je jedno, to taky nechci vyčítat. Opírala jsem se skutečně o ten odborný aparát. Vzpomínám si, když jsem se stala ministryní financí, tak jsme tehdy udělali změnu systematizace... systemizace. Ano už vidím, jak na mě tady syčí moje kolegyně Berenika Peštová, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, na mě syčí, že jsem to řekla špatně, a tak se opravuji.
A tehdy jsem se rozhodla a já jsem měla tu výhodu, že jsem přes dva roky byla náměstkyní, odbornou náměstkyní pro daně a cla, znala jsem důvěrně resort, pocházela jsem i z toho resortu a vlastně jsem byla přímo vevnitř, takže jsem přesně věděla, co chci. Věděla jsem, že tam nechci dvě sekce, které mi (připadaly?) zbytečné, sloučila jsem je a tím pádem jeden náměstek šel z kola ven. Prostě tak jsem to považovala za účelné a dodneška si myslím, že to byla dobrá věc.
A tady jsem si vyslechla nemálo vašich výtek, v té bývalé Poslanecké sněmovně, že určitě to bylo politické a určitě jsem... já jsem ani nevěděla do té doby, že ten kolega, který z toho kola ven odešel a šel do toho bazénu, dobře placeného bazénu, tam, to je prostě skutečně luxusní zacházení, tak, že v podstatě byl členem KDU. Já jsem to do té doby nevěděla. Skutečně, věřte mi to nebo ne, nevěděla, mě to nikdy nezajímalo, tyto věci. Mě zajímala skutečně ta práce, ta odbornost a tyto věci.
Ono vůbec to přesoutěžení, to není otázka, pane poslanče Berki, prostřednictvím paní místopředsedkyně, a případně další, kteří reagovali. To není otázka nějaké doby, nějakého vysezení. Ti lidé - a já jsem většinu svého profesního života strávila - když pominu to, že z velké části jsou to srdcaři, ti lidé musí projít vůbec vysokým odborným růstem, aby se posunuli na nějaké místo. Samozřejmě záleží od toho konkrétního místa. A není to jenom o nějaké praxi. Je to o znalostech, o vzdělání, o erudici, mnohdy i třeba o publikování, o působení na akademické půdě, ve které působíte vy.
A a je to třeba i o tom, já si vzpomínám, že když jsem se hlásila do výběrového řízení - bylo nás tehdy pět - na odbornou náměstkyni pro daně a cla, tak tam byly předepsané tři obory služby. Já jsem splňovala dva obory služby, byla to, myslím, že legislativa, daně - možná to říkám nepřesně - a pak ještě nesplňovala jsem finance a musela jsem si udělat před komisí - ty komise se skládaly z expertů z různých oblastí - musela jsem si udělat prostě zkoušku do nějaké doby a normálně se na ni připravit, na tu zkoušku.
A nebylo to a rozumíte, já jsem se nebála, že bych ji neudělala, samozřejmě jsem si musela doplnit i nějaké znalosti další, ale já jsem se nechtěla ztrapnit. Já jsem se nechtěla jako náměstkyně ztrapnit před odbornou komisí, že tam budu něco tahat z paty. Takže to je určitě o té erudici a není to jenom o náměstcích. Je to prostě o tom, že ti lidé odvádí vysoce odbornou práci, odvádí ji na vysoké úrovni, samozřejmě udržet experty - mluvil tady o tom někdo přede mnou - jako je IT, jako jsou třeba - budu mluvit se znalostí toho resortu financí - jako jsou lidé, kteří vedou mezinárodní arbitráže, právníci, jako jsou makroekonomové špičkoví, za které by byznys nebo bankovnictví trhalo ruce udržet je tam, znamená mnohdy i to, že - já si vzpomínám, že jsem mnohdy ve své praxi ve státní ve státní sféře - a to nemluvím jenom o ministerstvu, moje praxe se odehrávala na jiných postech - tak jsem mnohdy i přemlouvala některé kolegy, ať se přihlásí do výběrového řízení jenom proto, že byli skvělí a že pokud by byli vybráni a prošli a já jsem o tom nepochybovala, protože to byli experti, ale třeba nestáli o to, aby byli na vedoucí pozici, protože ta práce s lidmi, to je - ten, kdo to máte za sebou víte, že to - je jedna z nejsložitějších věcí, toto musíte také umět a také ovládat, tak prostě mnohdy třeba i proto, aby na tom místě byl odborník a byl tam člověk, kterého třeba i zaplatíte, protože když je na tom konkrétním místě, tak ho můžete zaplatit.
No a ještě jedna taková poznámka. Řekla to moje kolegyně Berenika Peštová. Mluvila o těch náměstcích, že rozumíme tomu - nerozumím tedy těm počtům neomezeným. Nerozumím tomu, že by měl si ministr rozhodnout, kolik jich tam bude, takže někdo jich bude mít deset, někdo bude mít pět, dobře.
Bude to nějaká armáda, která s ním přijde a která s ním odejde. Armáda bez vojska, generálové bez vojska? Oni nebudou mít za sebou sekci, tak jako to dneska mají náměstci. Budou mít maximálně toho šoféra, auto, sekretářku, ale budou se stejně opírat o vrchní ředitele, kteří budou řídit tu konkrétní sekci. A já si pamatuji, jak na Legislativní radě vlády, když jsme projednávali různé zákony, tak přišel - ještě v době, kdy byli političtí náměstci, protože už si toho také hodně pamatuji - tak si vzpomínám, že přišel ten politický náměstek a s ním šla vždycky armáda vrchních ředitelů nebo třeba i nižších úředníků, protože ti nesli a přinášeli tu odbornost. A v té odbornosti musíte dnes a denně pracovat. To, kdo děláte nějakou odbornou práci, tak víte, že to je nikdy nekončící práce a že pokud ustrnete někde, tak vlastně už pak je to jenom prázdné mlácení slámy a ta odbornost tam není.
Ještě. My se shodneme a říkala jsem to dneska ráno i panu předsedovi Výbornému, vaším prostřednictvím, teď to ještě zopakuji, paní místopředsedkyně, že my se shodneme na jediné věci, že zákon o státní službě potřebuje novelu. To je bezesporu. Také mě tam různé věci štvaly, trápily a byly neřešitelné, ale myslím si, že měla projít ta novela řádným legislativním procesem, měla projít Legislativní radou vlády, tak jako kdysi ta bývalá, kam nás dotlačily až ty hrozící sankce Evropské unie. Já si nemyslím, na rozdíl od pana předsedy Výborného, že by to byla malá novela. Malá by byla, kdybychom se bavili o těch náměstcích, ale tady vlastně děláme přesoutěžení.
A víte, poslední věta. A oni nás sledují ti úředníci. Oni to velmi sledují. Já dostávám řadu různých mailů a různých zpráv. Sledují nás. Poslední věta. Jeden z významných benefitů služebního zákona a stání služby, a to je i v zahraničí, je její stabilita, že si prostě projdete nějakým procesem, ten si odpracujete, projdete výběrovými řízeními, procházíte i nějakými hodnoceními, ty systémy tam jsou, ale pojďme se třeba bavit o jejich zlepšení; já netvrdím, že jsou dokonalé, ale potom těm lidem dáváte něco jako určitou formu definitivy. A to teď vy definitivně bouráte a právě tam já vidím ta největší rizika a tam vidím a mám obavy, a říkám to jako bývalý letitý státní úředník, veliké obavy o politizaci státní správy. Děkuji vám.
