Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych i já tady řekla své vystoupení k návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Předem se omlouvám, že bude obsáhlejší, ale musím to vzít trochu víc dopodrobna. Samozřejmě doplní mě potom kolegové za klub hnutí ANO, převážně naši stínoví ministři, kteří vystoupí podrobněji k jednotlivým kapitolám rozpočtu na rok 2023.
Slyšeli jsme tady od pana ministra důvody a představení toho rozpočtu. Pak mluvil pan premiér. No, to nechám. Já se budu spíš zaměřovat na ty skutečnosti rozpočtu a spíš možná komentovat něco i k panu ministrovi.
Všichni víme - a to nezpochybňujeme nikdo z nás, ani my z opozičních lavic - že v současné době je velmi těžká doba, že občané, firmy, subjekty veřejného sektoru, stojí před množstvím reálných problémů, které si žádají řešení a žádají si logicky peníze. Vím, o čem mluvím, takovou dobu jsem zažila, i když ty důvody byly úplně jiné. Tím nechci říct, že bych to chtěla nějak porovnávat. Každá ta krize měla svoje specifika. Takže teď se zaměřme na tu současnou.
Takže my tu máme především energetickou krizi, která primárně souvisí s nárůstem cen pohonných hmot. V neposlední řadě i skokovému a zcela nebývalému růstu cen energií, kdy meziročně vývozní cena elektřiny v srpnu 2022 rostla téměř o 300 %, dovozní ceny plynu bezmála o 440 %. Do toho se přidává jedna z nejvyšších inflací ze zemí Evropské unie, která dramaticky snižuje reálné příjmy českých domácností. Až třetina domácností uvádí, že má problém vyjít se svými finančními prostředky. Ale také stále zřejmějšímu problému v oblasti českého průmyslu, kdy hrozí České republice jako jedné z nejprůmyslovějších zemí v Evropské unii obrovský dominový efekt bankrotu.
Přitom standardní proces veřejné volby se skládá z vymezení problémů, následné analýzy rámcových problémů, diskuzí o možných způsobech řešení, definování cílů hospodářské politiky, stanovení možných variant řešení problémů, určení kritérií k hodnocení variant a jejich následnému hodnocení. No a pak následuje výběr té nejvhodnější varianty. Pak má dojít k zásadnímu momentu a to je realizace vybrané varianty. Ex post se dělá ještě kontrola výsledků. Tolik teorie. Omlouvám se, nemohla jsem si ji odpustit, protože na ní budu chtít stavět svoje další slova.
Za mě problémem současné vládní pětikoalice je, že mají zásadní problém v rámci procesu výběru konkrétní varianty a realizace vybrané varianty. I přesto, že jsem uznala již na začátku svého vystoupení, že je zde řada významných problémů, je nevyhnutelné zcela jasně říci, že já sice mohu chápat složitou mezinárodně politicko-ekonomickou situaci, ale současná pětikoalice ji pro české občany a firmy neřeší dostatečně rychle, dostatečně razantně a naopak ji zbytečně mnohokrát eskaluje.
Předložený státní rozpočet na rok 2023 není rozpočtem, který by komplikovanou situaci v následujícím roce uklidnil. Tento rozpočet je plný kontroverzí, ke kterým se postupně dostanu ve svém vystoupení. Pokud bychom srovnali ten původní první zářijový návrh státního rozpočtu na rok 2023, který ministr financí poslal na vládu, s tím aktuálním návrhem rozpočtu, který vláda poslala do Poslanecké sněmovny, tak dochází ke zvýšení všech tří klíčových parametrů - příjmů, výdajů a také k nárůstu deficitu.
Rozpočet předpokládá baťovský schodek 295 miliard, který ale zcela neodpovídá realitě. Nejdřív rozeberu příjmy státního rozpočtu.
Pro rok 2023 jsou projektované těsně pod úrovní 2 bilionů korun, a to konkrétně 1928 miliard korun. Vážení kolegové, pro rok 2022 rozpočtoval ministr financí příjmy ve výši 1613 miliard korun, tedy na příjmové straně rozpočet roku 2023 počítá s nárůstem příjmů o více než 300 miliard. Tento nárůst je spojen s mimořádnou inflací, která je pro rok 2023 odhadována, ta průměrná inflace je odhadována v makroekonomické predikci Ministerstva financí na 8,8 %, a s hospodářským růstem, který je předpokládán stejnou makroekonomickou predikcí pro rok 2023 ve výši 1,1 % reálného HDP. Také dochází k postupnému oživení cestovního ruchu po zdravotnické krizi, což je ještě podpořeno nejnižší nezaměstnaností ze zemí Evropské unie, kterou se naší vládě, vládě Andreje Babiše, podařilo i v období zdravotnické krize, kdy byly zavřené provozy, omezené podnikání, tak se podařilo udržet.
Dalším faktorem je plánované zvyšování daňové zátěže, včera jsme se tady o něm bavili velmi dlouho, až do večerních hodin, ke kterému neexistuje platná legislativa a je tedy nelegální, ale k tomu se také ještě dostanu. Navíc je v rozpočtu zvýšený příjem i z dalších daní oproti těm, které posuzoval výbor pro rozpočtové prognózy v srpnu letošního roku, sice jde jen o nižší miliardy korun, říkám v uvozovkách, ale skutečně nerozumím této změně, protože samotné příjmy, a nikdy jsme nepostupovali jinak za naší vlády, nikdy jsem jinak nepostupovala, mají být odhadovány na základě srpnových predikcí z dílny Ministerstva financí, a tedy zářijový návrh a současný návrh měly být z pohledu příjmů zcela totožné, ale není tomu tak. V tomto návrhu se zvyšuje jak daň z příjmů fyzických osob, DPH, pojistné na sociální zabezpečení. Je tam jakýsi kvalifikovaný odhad Ministerstva financí. Já předpokládám, že ten odhad dělali experti Ministerstva financí, ale i samotný výbor pro rozpočtové prognózy to na rozpočtovém výboru, kde byl posuzován před prvním čtením rozpočet, kritizoval. Není to standardní postup, nepostupuje se nikdy tak. Není to hlavní moje kritika, prostě i na rozpočtovém výboru jsem řekla, že jsou to nižší jednotky miliard, takže prostě není to ta hlavní kritika, kterou směřuji k tomu rozpočtu, ale nemohu to nechat bez povšimnutí, protože na to i nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy upozornil.
Vážení a milí kolegové, buďme teď k sobě fér, hlavním subjektem, který v této republice profituje na inflaci, včera jsme se dozvěděli, že to je sektor bankovnictví, že to je sektor energetiky, když jsme tady debatovali o pozměňovacím návrhu k dani z mimořádných zisků, daňového balíčku, ale je potřeba si uvědomit, že to je především stát. Inflace státu drtivě zvyšuje příjmy, například příjmy z DPH, ty by měly dosahovat 381,8 miliardy korun. Inkaso korporátní daně, daně z příjmů právnických osob se odhaduje na 257,2 miliardy korun. Standardní inkaso daně z příjmů právnických osob je na úrovni státního rozpočtu odhadováno na 157,2 miliardy korun. A očekávaný růst inkasa z pojistného na sociální zabezpečení má být proti roku 2022 zhruba o 53 miliard korun vyšší, tedy asi o 10 %. A takto bych mohla pokračovat. Máte to všichni v dokumentaci ke státnímu rozpočtu.
Navíc se poměrně zásadní část, nevidím tady pana ministra dopravy, škoda, navíc se poměrně zásadní část státního deficitu přesunula do bilance státních účelových fondů. Tady musím říct, že byl pan ministr financí kreativní a část té nerovnováhy se přesunula do státních účelových fondů, a to primárně do Státního fondu dopravní infrastruktury. Proto je potřeba se podívat i na údaje o saldu účelových fondů, které na začátku září počítaly s deficitním saldem fondu ve výši 2,7 miliardy, ale nový návrh počítá se saldem 33,4 miliardy. Celkově se tedy neprohloubil deficit státního rozpočtu o 25 miliard oproti předloženému prvnímu rozpočtu ministra financí, který poslal na vládu, ale prohloubil se o tučných 55 miliard korun. Ale tady ještě pořád nekončím.
Zatím jsme měli optické snížení státního deficitu a navýšení schodku státních fondů, ale také navýšení příjmů z inkasa DPH, daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení, které neschválil výbor pro rozpočtové prognózy. Avšak v důsledku další kreativity obsahuje předložený návrh státního rozpočtu pro následující rok také příjmy - příjem daně z mimořádných zisků a zastropování tržních příjmů. A tady již nemluvíme o drobných miliardách korun, a tady je to rovných 100 miliard korun. Na korunu přesně. 100 miliard korun máme z těchto dvou zdrojů v rozpočtu na příjmové straně, 85 z té daně z mimořádných zisků, o které jsme tady včera mluvili přes půl dne, a 15 miliard ze zastropování tržních příjmů do příspěvku, to je v gesci, to není daň, to je v gesci pana ministra Síkely, návrh jsme neviděli nikdo, nikdy zatím, ale na příjmové straně už to máme.
Pořád ještě nekončím, ještě trošinku rozeberu tyto dva body. Pozměňovací návrh, který se týká daně z mimořádných zisků, je něco, včera jsem to tady říkala několikrát, co jsme tady ještě nikdy neměli, způsob, jakým je přijímána a komunikována vůbec tato změna za 85 miliard. Znovu jsem tady včera řekla, musím to zopakovat i v souvislosti s rozpočtem, že nemá legislativní oporu, byť včera prošla druhým čtením, tím nestandardním způsobem, ale vlastně my nevíme, jaká bude konečná verze, my nevíme vlastně, na čem se pětikoalice shodne, když tu máme z vládních lavic, pětikoaličních, několik pozměňovacích návrhů, které byly načteny, pak byly modifikovány, pak byly měněny, pak byly načteny další. Takže sami budeme s napětím očekávat, co vlastně bude odhlasováno někdy příští týden.
Pan ministr počítá s 85 miliardami jen pro příští rok, celkem, údajně, podle těchto propočtů, ale znovu opakuji, nejsou k tomu žádné relevantní propočty, které bychom si mohli prostudovat a nějak třeba nad nimi debatovat, nejsou k tomu žádné propočty, celkově na ty tři roky 2023, 2024, 2025 se počítá až se 150 miliardami z této daně z mimořádných zisků.
Znovu musím zdůraznit, že jde o naprosto bezprecedentní narušení zavedených standardů rozpočtovacího procesu. Zahrnutí daně z neočekávaných zisků nemá oporu v současné legislativě a v tomto bodě za mě představuje rozpor se standardizovaným a dosud používaným procesem přípravy státního rozpočtu i rozpor s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. A nemyslím si to jenom já, i pan bývalý ministr školství, pan poslanec Gazdík říkal na tiskové konferenci před týdnem, že přece navýšení platů učitelů - že s tím nemůže nový rozpočet počítat, když není schválen zákon. Dvojí metr by řekl můj ctěný kolega Patrik Nachr, Nacher, pardon.
Tento závěr je samozřejmě plně podporován stanoviskem výboru pro rozpočtové prognózy, výbor deklaruje, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny mezi příjmy státního rozpočtu v následujícím roce nemá oporu v současné legislativě, čímž je v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu.
Výbor jednohlasně dále konstatuje, že stále nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení již v následujícím roce. Nelze teda v žádném případě připustit, aby příjmy státního rozpočtu byly plánovány na základě právní úpravy, která nejenže nebyla v okamžiku projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu schválena, nýbrž v této příjmové položce neexistuje ani shoda ve vládní koalici, takže dnes nejde posoudit jeho potencionální politickou podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, která se nutně odvíjí od konkrétních parametrů právní regulace, což znemožňuje stanovit odpovědnou prognózu. Ono to je ve finále jeden z důvodů, proč nemáme vypracovanou tak zvanou RIU neboli dopad nebo vlastně výsledek ekonomických dopadů pro tuto novou daň.
S tímto stanoviskem a s mým názorem se shoduje v neposlední řadě také stanovisko Národní rozpočtové rady, která zdůrazňuje, že ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Pro současnou pětikoalici to evidentně není problém.
Tak a teď ještě pár slov k právní teorii. Protože já jsem se pana ministra ptala, to je dohledatelné ve stenozáznamu, na rozpočtovém výboru nebo zdůrazňovala jsem tyto svoje argumenty na rozpočtovém výboru a pan ministr mi říká - to nikde v právní úpravě není napsáno, že by to muselo být podloženo zákonem. A já už jsem jako právník reagovala hned tam, že my musíme vycházet také z účelu, smyslu zákona. O tom jsou popsány tuny různých rozhodnutí, zejména Nejvyššího správního soudu. Moje ctěná kolegyně paní profesorka Válková kývá souhlasně hlavou, za což děkuji vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.
K posouzení legality a legitimity navrženého postupu, znova opakuji, je potřeba vyjít z účelu, který zpracování zákona o státním rozpočtu jako klíčového zákona sleduje. Zahrnutí této nové daně do položky daně z příjmů právnických osob - teď mluvím o dani z mimořádných zisků - na straně příjmů státního rozpočtu teda nemá oporu v současné legislativě České republiky a v tomto bodě představuje zásadní rozpor se standardizovaným a dosud užívaným procesem přípravy státního rozpočtu a rozpor i s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. Za tím si jednoznačně stojím.
Navíc, znova ještě opakuji, že se samotná pětikoalice zatím nedokázala shodnout na finální podobě předloženého za mě nelegálního návrhu. Dokonce někteří poslanci vládní pětikoalice sami nejsou schopni dojít k nějakému stanovisku, které budou hájit a tedy v podstatě ob den mění základní kritéria, základní kritéria, nebavíme se o žádných nuancích, základní politická kritéria nově vznikající daně v podobě svých poslaneckých návrhů. Už jenom to, že daň za 85 miliard je načtena formou pozměňovacího návrhu ve druhém čtení opravdu nemá, nemá obdoby. Ono by to bylo vtipné, kdyby to bylo součástí nějaké dobré české komedie, bohužel tomu tak není. Tady skutečně nevzniká žádný nový díl trilogie Slunce, seno s ministrem financí, poslancem Michálkem, paní místopředsedkyní Richterovou, panem ministrem Jurečkou, místopředsedou TOP 09 a předsedou poslaneckého klubu TOP 09 panem Jakobem.
Vzpomeňme si, co se tady včera dělo kolem pozměňovacího návrhu pana poslance Michálka - a teď tady prosím všechny o pozornost, protože mluvím o tom druhém pozměňovacím návrhu poslance Michálka k pozměňovacímu návrhu poslance Stanjury, je to úplně jednoduché, že, a ne o prvním pozměňovacím návrhu poslance Michálka k pozměňovacímu návrhu poslance Stanjury. Všichni jsme to pochopili. Kdybychom tu neseděli, tak věřím, že ne víme, o čem mluvíme. Tento návrh, a to ani první a ani druhý, není založen na drobných úpravách, jde o úpravy zcela zásadní. Pan poslanec původně požadoval retroaktivitu, myslím pan poslanec Michálek, dramatické snížení daňové sazby, snížení limitu určujícího subjekt daně. Dnes již pan poslanec, snad tentokrát po důkladné úvaze, požaduje jenom snížení limitu určujícího pro subjekt daně v případě bank. Pro jistotu však ve svém druhém návrhu tento limit má odlišný než v prvním návrhu. Chaos a parodie v přímém přenosu.
Navíc se ptám - teď odcházím už od daně z mimořádných zisků, musela jsem to tu vzpomenout, když těch 85 miliard máme už v příjmech státního rozpočtu - a jdu k další části příběhu. Pořád jsem ještě na příjmové straně. A ptám se , kde je návrh od Ministerstva průmysl u a obchodu, ani pana ministra tady nevidím. No, na to, že máme projednávání rozpočtu, tak tady opravdu nevidím moc členů vlády, asi to není priorita, pro nás to byl vždycky zákon roku. A já se ptám, kde je ten návrh od MPO na zbylých 15 miliard do těch 100 miliard? Na výdajové straně jsou náklady související se zastropováním dnes celkem 100 miliard. Teď jsem přešla trošku na výdajovou stranu. Byla příjmová, tam je 100, 85 daň z mimořádných zisků, 15 daň - nebo to není daň, promiňte, to je to zastropování ceny (nesrozumitelné) evropského řešení, to má být 15 miliard, ale nevím, kde je k tomu nějaká legislativa, kdy bude. Nikdo ji neviděl, nikdo o ní nemluví. Včera jsem někde četla ve veřejném prostoru, že snad bude do měsíce, ale možná to byl jenom nějaký zavádějící článek, na tom nechci stavět. Ale tady čekám odpověď. Tady ji čekám, tady čekám odpověď vzhledem k té legitimitě a legalitě, o které jsem mluvila před chvílí. Na těch 85 miliard - já teda moc pochybuji, a nejen já, ale celá řada ekonomů včetně poradce pana premiéra, který označil tento návrh za paskvil, to řekl veřejně - já pochybuji o tom, že to vláda vybere a bude to její politická zodpovědnost a politická zodpovědnost ministra financí, ale ptám se, kde je nějaký podklad legislativní pro těch 15 miliard.
Na výdajové straně jsou náklady rozpočtovány v návrhu, související se zastropováním, dnes celkem 100 miliard. Původně, když si vzpomenete, že jsme tady probírali ten nosič, ten bianco šek, jak jsem to označila, ten zákon, a podpořili jsme ho, hnutí ANO, který dal vládě pravomoc na vydání nařízení vlády k zastropování cen energií, byť jsme tu měli řadu pozměňovacích návrhů, které neprošly, byť, znova opakuji, jsme vládu upozorňovali od února tohoto roku, ať zastropovává, ale zvedli jsme pro to ruku, tak tam bylo tehdy 130 miliard napsáno. Pamatujete si, jak jsem to tady kritizovala, jak jsem říkala: na třech řádcích máte 130 miliard. To není možné. V rozpočtu už je 100. Ptala jsem se pana ministra. Já chápu složitost mimořádné situace, která souvisí s domácím i mezinárodním řešením energetické krize právě v období sestavování předloženého státní ho rozpočtu. Já rozumím, že je to velmi složité a nechci vám vyčítat, jak jste tady na mě u mikrofonu někdy zvedali hlas. Nechci být osobní, nikoho nebudu jmenovat. Vy jste říkali - tady je nedostatečná míra přesnosti u rozpočtu, když byl covid. Nebudu to připomínat, já se v tom nijak - já si staré rány nelížu, jak se říká lidově a hledím vždycky do budoucna. Takže rozumím tomu, chápu, že celá řada těch věcí a odhad těch výdajů je do určité míry spekulativní. Prošla jsem si tím. Stejně tak jako očekávané saldo. Ale je jasné, že je to zatíženo, jak ta příjmová strana - a ještě jsem neskončila, já se ještě posunuji, zatím jsem jenom rozebrala těch 100 miliard - tak ta výdajová velkou mírou nejistoty, která je umocněna tím, že tady nejsou, není schopnost ministra financí, zástupce vlády, odprezentovat jednotlivé pravděpodobnostní varianty vývoje různých scénářů v případě eskalace situace.
Nebo v případě jejího uklidnění. To považuju za neskutečné. Vzpomínáte si, my jsme měli vědět už tehdy, jak se zachová vir! Měli jsme vědět, co ten vir udělá. Kdy přijde, v jakém rozsahu, kdy udeří? To se tady po nás chtělo, kde máte scénáře na ten vir? A toto jsou věci, nechci říkat, že to lehké. Je to těžké, ale jsou mnohem podle mě jednodušší za pomoci expertů provést jejich predikovatelnost. A ne zatížit obě strany rozpočtu takovouhle dávkou nejistoty. Uvědomuje si vláda, že prostě dává svoji hlavu na špalek? Mohla bych se radovat jako opoziční politička, neraduji se. Neraduji se a jsem spíš z toho minimálně zděšená. Ale já jsem ještě neskončila s tou příjmovou stranou.
Tento rozpočet počítá s dalšími 50 miliardami korun z modernizačního fondu, kterému chybí nejen legislativa na národní úrovni, ale také notifikace Evropské komise a Evropské investiční banky. Doplní mě můj ctěný kolega stínový ministr životního prostředí pan Richard Brabec, až bude vystupovat.
Já jsem se na to ptala na rozpočtovém výboru. Dostala jsem odpověď od pana ministra, je ve stenozáznamu, takže já ji tady určitě mohu říct, na tom není nic špatného. Ptala jsem se, kde je ta národní legislativa. Vzpomínáte si, jak jsem vám říkala, že je to nelegální, ty příjmy tam dávat? Dobře tak těch 85 miliard, ať si o tom myslíme, co chceme, tak to prošlo včera druhým čtením. Se všemi těmi riziky těch 15 nic a těch 50? Ale v rozpočtu je máme, zase jsou nelegální. A Richard Brabec až bude mluvit, protože my jsme spolu o tom diskutovali, on je na to odborník větší než já, tak já jsem se ptala prvně pana ministra na rozpočtovém výboru. Pan ministr říká: nosičem by mohl být poslanecký návrh Karla Havlíčka. On myslí Karla Havlíčka a Richarda Brabce, který tu leží skoro rok v Poslanecké sněmovně a několikrát byl vládou odmítnut. Nechci to zesměšňovat, nechť si každý udělá obrázek sám. Nerozumím tomu. Můj kolega Richard Brabec tady pak rozebere, že by to nestačilo, kdyby se tento nosič prostě vzal. Ale taky prostě se ptám a ptala jsem se, pak už pan ministr odešel z rozpočtového výboru, protože měl jednání. Ptala jsem se pana náměstka: Jsou tam ty notifikace? Pan náměstek odpověděl: Nevím. Což samozřejmě vědět nemusí, on je úředník Ministerstva financí a tohle není jeho starost. To není kritika mého bývalého kolegy.
Ale ty otázky tady musíme legitimně klást. Další otázka. Tato vláda Petra Fialy schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí. Takže ten nebude už fungovat nebo ten neplatí, když se vezme 50 miliard? Nechám to Richardovi. On je na to větší expert, ale říkám dalších 50 miliard ve vzduchoprázdnu a jsou tam v rozpočtu. Ptala jsem se na to pana náměstka. Přímo mi to v rozpočtu ukázal; pan ministr to určitě potvrdí.
To znamená, že prezentovaný schodek 295 miliard a slyšeli jsme tady slova pana premiéra, nechám to stranou, nebudu jedovatá - charakterizovala bych je jedinou větou: Slibem nezarmoutíš. Což je okřídlený slogan, to nebylo, že bych tykala, to bych si nikdy nedovolila. Takže on prostě není pravdivý ten schodek 295 miliard.
Kdyby se odvedla poctivá rozpočtová práce, poctivě se zpracoval rozpočet v zájmu legality, legitimity, v souladu se zákonem, tak nebude 295 miliard. Opět je to virtuální číslo, tak jako tady bylo virtuální číslo 280 miliard. Říkala jsem to vzpomínáte si? Cár papíru jsem říkala, že se schválil ten schodek. A pak jsme to viděli, jak se to vyvíjelo, aby se vláda dostala zpátky na čísla, která navrhovala vláda Andreje Babiše na rok 2022. A zase já bych to nevyčítala. Já jsem vždycky říkala, že je to jenom pí ár, celá ta problematika. A vím, že přišla válka, vím, že se zhoršila ta čísla. Ale na druhé straně přibylo obrovské množství příjmů, které neměla naše vláda k dispozici, když ten rozpočet sestavovala. Takže určitě bychom, když to budeme říkat poctivě, tak dojdeme k tomu, že je to tam, kde jsme byli my v roce 2022. A v roce 2023 je to zase pí ár, protože to baťovské číslo 295 jenom vlastně má opticky působit jako snižování toho deficitu, ale není to pravdivé. Kdybychom přičetli ty příjmy, kdybychom se dostali k chybějícím penězům na výdajové straně, SFDI jsem zmínila, tak budeme na čísle možná 470 miliard
Bohužel je to smutné a myslím si, že ta budoucnost a nemám z toho radost, nemám z toho žádnou opoziční jízlivou radost, že budoucnost ukáže, že bohužel dojde z velké části na moje slova
Teď budu pokračovat výdajovou stránkou rozpočtu. Celkové výdaje narůstají na závratných 2 223 miliard korun. Takže jenom za období současné vlády jde o nárůst necelých, a to již závratných 1 900 miliard korun na ještě závratnějších 2 223 miliard korun. Takové výdaje plánuje vláda, která nám v předvolební diskusi a i v té povolební a každou chvíli jsem to slyšela, někde vyčítala, že utrácíme moc. Teď si myslím, že bychom si zasloužili možná omluvu. Nečekám ji, jenom si tady tak trošku veřejně postesknu.
Navíc vláda, a to teda pan ministr přiznal, ať jsem velkorysá a spravedlivá, vláda nepředstavuje žádné řešení a teď mluvím o roce už 2023, pořád se snažím mluvit o roce 2023, ve 2022 bych jí to nevyčítala. Nepředstavuje žádné řešení, ale ani v roce 2024, protože součástí rozpočtu je střednědobý výhled, ale ani v rozpočtu 2025, kde by snižovala strukturální schodek. Ten trvalý. To znamená, naopak ho zvyšuje z úrovně minus 2,9 % HDP na minus 3,1 % HDP v roce 2023. A já bych ráda připomněla, že koalice SPOLU se zavázala, že nebude po volbách, když se bude podílet na vládě, navrhovat zvyšování daní. Dobře, chápu, je mimořádná doba. Navrhuje zvyšování daní u těch, kteří díky krizi dosáhli velkých zisků. Ale také slibovala, že bude šetřit na provozu. Slyšeli jsme tady pana premiéra, který obhajoval nárůst zhruba 8 000 státních zaměstnanců v roce 2023. A teď se budete divit, já mu to nebudu vyčítat.
Já si jenom takovou formou déjà vu vzpomenu, jak to naopak bylo vyčítáno mně a naší vládě. Jak tady stáli jednotliví zástupci nejčastěji koalice SPOLU a říkali: Tady je nárůst o 6 000! A já jsem stála s tím koláčem, vzpomínáte si? A říkala jsem: To jsou ale učitelé, to jsou vojáci, to jsou hasiči, to jsou policisté. Těch klasických úředníků, tam jsme naopak za to období snižovali. Anebo to byly jednotky. To jsou ti a bylo ne, vy zvyšujete. bobtná stát, my chceme štíhlý stát! Zase jsme to slyšeli. Už teda trošku mírněji od pana premiéra. Už říká: To jsou ti učitelé, protože stavíme ty školky - ne, pane premiére, prostřednictvím paní, vlastně nemusím u pana premiéra. On tady není, tak je to stejně jedno. To není tím, že se staví školky a je to tím samozřejmě, ale je to hlavně tím, že se zavedla tak zvaná reforma regionálního školství.
Naši experti na školství to určitě vědí. A s tou spočívalo to, že budeme modernizovat to školství, že bude méně žáků ve třídách, že bude - já to nejsem expertka, jenom tak, když jsem vyjednávala rozpočet, co si pamatuji - méně žáků na jazyky a tak dále. A to znamenalo samozřejmě větší množství učitelů. Proto jsme je pravidelně systematicky každý rok nabírali a jsem ráda, že se v tom pokračuje. Ono se v tom nedá ani nepokračovat. Takže to není tím, že teď za této vlády se začalo stavět, za ten rok se určitě těch nových školek, škol nepostavilo, ty se staví permanentně díky různým programům zavedených za naší vlády, ale samozřejmě to souvisí s touto reformou.
No, a o tom, že potřebujeme kontinuálně navyšovat policisty, hasiče, vojáky, o tom se tady snad nebudeme přesvědčovat. Takže já vám to nebudu vytýkat, nebudu se chovat tak, jak jste se chovali vy, byť jste ty argumenty úplně stejné měli. Jenom vám připomenu, že jste se zavázali snížit o 13 % státní zaměstnance, mluvil tady o tom, myslím, že pan premiér, a říkal, že to nejde tím tempem. To já chápu, to skutečně tím tempem nejde, já jsem to zažila, pár těch pokusů. Některé se zdařily více, některé méně, ale to jsou ty strukturální reformy. To se nedá škrtnout. Byly to prostě plané sliby, které jste měli před volbami. Plané sliby. A museli jste to v té v té době už vědět, protože kdybyste to nevěděli, to by byla mnohem horší varianta. To bych vás považovala za naprosto nekompetentní.
Takže to jsou ty strukturální změny, ano, bolí, chce to odvahu. Chce to rušit třeba agendy, jako když jsme společně tady s ODS zrušili daň z nabytí nemovitých věcí, tak to znamená škrtnutí, myslím, že čtyř set úředníků. Ano, to jsou ty strukturální reformy, bez toho, bez digitalizace, bez těchto postupů se prostě nedá škrtat, nedají škrtat tisíce úředníků, protože musíte s tím škrtnout hlavně nějakou agendu, a to jsou ty strukturální reformy. Takže osm tisíc, já jsem si i načetla v rozpočtu, kdo to je, a já to vyčítat nebudu, nebudu se chovat stejně.
Když bych vypíchla - a mí kolegové mě doplní - ty naprosto nezodpovědné věci, tak je to třeba snižování podílu výdajů na výzkum, vývoj a inovace. V roce 2020 byl ten podíl ve výši 0,83 % HDP, v roce 2023 klesají na 0,67 % HDP. A to máme na to speciální ministryni. A to (je?) jen drobný výčet špatných manažerských rozhodnutí, která pětikoalice dělá. Počítá s navyšováním příjmů, ale zcela, zcela zapomněla na slíbenou konsolidaci veřejných financí. A já znovu opakuji, já bych nevyčítala nějakou dlouhodobější trajektorii. Ono to nepůjde mávnutím kouzelného proutku za ty dva roky, jak bylo slibováno. Nepůjde.
Naše vláda se od začátku roku 2020 potýkala s bezprecedentní zdravotnickou krizí, to si pamatujeme všichni, přesto z toho vyšla naše republika, z toho propadu ekonomického, největšího od devadesátých let, minus 5,5 % HDP, tady pořád je růst, byť velmi zpomalil, na 1,1 % v roce 2023, tak vyšli jsme z té krize covidové pořád s nejnižší nezaměstnaností ze všech zemí Evropské unie a podařilo se stabilizovat zdravotnickou a ekonomickou situaci v České republiky.
Míra veřejného zadlužení i po takto bezprecedentním zásahu ekonomiky exogenním šokem dosahovala nižší úrovně, než když jsme přebírali Ministerstvo financí v tom roce 2014, tady to bylo 44,4 % HDP, když jsme odcházeli tak to bylo 41,9. A znovu opakuji, to jsme prošli tou obrovskou krizí. Já tady už nechci vzpomínat daleko. Vzpomínám si na ta řešení v roce 2008, 2009. Vzpomínám si na to, jak nastoupil pan ministr financí na Ministerstvo financí a první byla tisková konference v lednu, kdy ukazoval to zadlužení za naší vlády, myslím, že ukazoval 800 miliard, a jenom připomínám, že teď se plánuje 1 200 miliard do konce volebního období, a tak, jak tady jsem předestřela tedy rizika v rozpočtu, tak (já) se obávám, že nebude tento rozpočet pro 2023 tím posledním. To znamená, že nevěřím, že se podaří.
Samozřejmě vládě bude velmi pomáhat inflace, kterou nechala utrhnout ze řetězu, kterou se nesnažila nějakým způsobem krotit. Takže to jsou věci, které přinesou příjmy do rozpočtu, ale na druhé straně, když vidím ta obrovská rizika, tak nevěřím, že toto je poslední rozpočet na rok 2023. Já jsem přemýšlela nad tím, jestli mám navrhnout, protože zasloužil by si ten rozpočet, abych navrhla jeho přepracování. To je bezesporu ke všem ohledům a těm rizikům, která jsem tady zmínila, by si zasloužil vrátit k přepracování. Vědoma si politické reality v této Sněmovně, vědoma si toho, že zcela určitě tento návrh byl přehlasován a bylo by to z mé strany jenom politické gesto.
Bylo by to, nechci zdržovat, nikdy jsme nezdržovali ani neobstruovali rozpočtový proces, teď tady mluvím tak dlouho, budu mluvit nejdéle ze všech, ze všech zástupců hnutí ANO, předpokládám, takže mi to odpusťte jako bývalé a stínové ministryni financí. Nebudu to dělat, rozhodla jsem se, že to nenavrhnu, ale na ta rizika jsem upozornila. Politickou odpovědnost nese ministr financí, nese tato vláda a já za sebe říkám, že v žádném případě nepodpořím takovýto rozpočet ze všech těch důvodů, které jsem uvedla, že připravíme pozměňovací návrhy, kde budeme vidět ty nejzásadnější - nebude to o kvantitě, ale spíš o kvalitě - problémy. Na příjmovou stranu se připravit nedají, to je věc, ministra, a já si myslím, že někde uvnitř musí vědět, že opravdu dává tímto rozpočtem hlavu na špalek. A to je něco, co samozřejmě mě netrápí, to musí trápit jeho a tuto vládu. Mě trápí důsledky pro tuto zem. Děkuji vám. (Potlesk v sále.)
