Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem si tady připravila takových několik balíčků, protože ta vaše vystoupení se dala rozdělit do pár takových balíčků. Doufám, že na nikoho nezapomenu. Určitě v tom nebude žádný záměr.
No, pane místopředsedo Horníku, to, co se stalo minulý týden, nechtěla jsem o tom mluvit, ale hodil jste rukavici do ringu, nebylo vůbec šťastné, určitě to mohlo vyvolat a způsobit jakousi krizi důvěry a já si myslím, že premiér na to reagoval nejlépe jak mohl tím, že prostě v době, kdy nabádáme a velmi restriktivně, já jsem o tom tady mluvila už na jaře před vámi, říkala jsem, že zvednout ruku pro omezení nejzákladnějších lidských práv a svobod je to nejtěžší, co mě kdy potkalo, a to se opakovalo teď na podzim znovu, a pokud vlastně děláme takové kroky, tak ty kroky musí být postaveny na důvěře. A ta samozřejmě byla minulý týden ohrožena, takže to, že dnes došlo k výměně ministra zdravotnictví, bylo jediné a možné. To je asi všechno, co k tomu mohu říct v tuto chvíli. A určitě není to nic, já jsem se k tomu veřejně mediálně vyjádřila několikrát minulý týden, že to rozhodně neschvaluji a toto určitě se nemělo stát. A ty následné kroky byly jediné logicky možné. Ale myslím si, že v tuto chvíli skutečně vás chci poprosit, a já jsem o tom ani mluvit nechtěla, vy jste mi trochu evokoval – pojďme skutečně nebral jako prázdné klišé to, že potáhneme za jeden provaz. Pomozme nám podpořit tu důvěru, která je velice nutná, ať pohneme s tím číslem, já ani nevím přesně, jak se jmenuje, reprodukční, ať ho snížíme. Dnes je tam nějaké optimistické v médiích. No, já doufám, že to nebylo tím dnem volna včera. Pojďme skutečně nevykopávat tyto dny, tak si to nechte na potom - někdo to řekl hezky v Poslanecké sněmovně – bude na to času potom dost. Nechme to prostě na potom, máme před sebou volby sněmovní, já si myslím, že těch útoků, budeme na ně mít prostor ještě celý půlrok nebo celý třičtvrtěrok, pojďme to zachránit, protože říkáte, a já o tom diskutuji na vládě několikrát týdně, kdy máme vládu, a chci slyšet ty důvody. Než zvednu ruku, já jsem takový rebel, tak já prostě chci znát své proč. Chci vědět, proč někomu omezuji jeho svobody, chci vědět, proč mám pro ten či onen návrh zvednout ruku. A dost často, a nebudu tady prát žádné vládní prádlo, to my si vypereme mezi sebou sami, ale dost často třeba i sama reaguji, nehlasuji pro nebo se zdržím, ale to jsou naše věci, které si tam vyříkáváme, to není důležité v tuto chvíli, to nechci, aby vyznělo jako nějaký alibismus, ale toto nám nepomůže. Nepomůže nám nic. A že se v létě staly určitě chyby, o tom není pochyb, my jsme si jich vědomi, že to rozvolnění přišlo pravděpodobně velmi rychle, nemělo tak následovat, nemělo se podlehnout tomu tlaku, který tady byl, ale nakonec sáhněme si na srdce, že celá řada opozičních politiků také k tomu přispěla, nechci to tady připomínat. Prostě nechme to teď být a pojďme skutečně nám pomoci zvládnout tu situaci, protože pak jedině budeme moci těm lidem říci – když bude číslo takovéto, tak rozvolníme toto. My to v tuto chvíli skutečně nevíme a skutečně nasloucháme těm odborníkům. Skutečně to hlavní slovo měl ministr zdravotnictví, který prostě zdůvodňoval to či ono. A věřte, že já jsem velmi, velmi mnoho dotazů kladla, než prostě jsme přistoupili k hlasování o zavření škol prvního stupně, protože vy jste tady debatovali o ošetřovném, já jsem seděla támhle nahoře, poslouchala jsem to a já vám teď řeknu naprosto otevřeně, že já třeba mám problém s tímto institutem. Já rozumím tomu, není to nic asociálního, poslouchala jsem tady vaše názory, ale uvědomme si jednu věc – já jsem přes léto projela republiku. Navštívila jsem 10 krajů, možná více, přesně nevím, nemám to spočítané. A debatovala jsem tam napříč v nemocnicích, s podnikateli, v sociálních domech atd. Navštěvoval jsem různé firmy regionální, významné české, české, to předesílám. A slyšela jsem jedno slovo, vy tom musíte slyšet taky. Všude zaznívá jedno – my nemáme lidi.
Firmy si stěžují, že jim chybí 20 až 25 % zaměstnanců. O tom se nebavíme. To je ten základ té ekonomiky, to jsou ti lidé, kteří budou vytvářet HDP budoucnosti. A my jsme zavedli ošetřovné 80 %. Já jsem velmi proti tomu rebelovala. Ne proto, že bych to těm lidem nepřála, chraň bůh, ale proto, že 80 % ošetřovného znamenalo, že lidé s průměrnou mzdou a menší byli doma za 100 %. Logicky budou se svými dětmi doma, já tomu rozumím, také jsem matka a babička, tomu já rozumím. Ohrozili jsme firmy, ohrozili jsme prostě ekonomiku a ohrozili jsme tím kritickou infrastrukturu, obrovský propad a nedostatek lidí ve zdravotnictví. Vždyť to přece musíte slyšet. Takže podívejme se pravdě do očí. A já se jí do těch očí dívám a říkám tyto věci, i když vím, že nejsou populistické, a i když vím, že mi přinesou celou řadu třeba i negativním názorů. A to jsou témata, která zdvihám, a toto budou témata, která si budeme muset otevřít. A paní senátorko Jelínková, mluvila jste o úsporách. Já jsem třeba byla konfrontovaná s tím, že míra úspor ve druhém čtvrtletí tohoto roku stoupla o 18,2 %. Úspor prostě na účtech, disponibilního důchodu, to jsou všechny zdroje – mzdy, platy, příjmy z podnikání. Vloni ve stejnou dobu to bylo 11,2 %. A samozřejmě už mi říkali ekonomové renomování, a kdybych já nebyla skutečně, díky bohu, protože jsem věřící člověk, nebyla prostě silný člověk, který prostě nepodléhá tu tomu větru, tu tomu větru, tak prostě bych se z toho musela zbláznit. To jeden ekonom – to vidíte, tady dáváte podpory a oni to dávají na účty. A já říkám: „Prosím vás, za co by to utratili, když 4 měsíce bylo zavřeno? Když nejeli nikam na dovolenou? Když byli doma? No tak to mají na účtech.“
Pak zase slyším, že nebudou mít úspory, takže prostě musíme, já zapojuji zdravý selský rozum, nepodléhám žádným tlakům, i když jsou na mě obrovské tlaky, protože to je jediné, jak se to dá zvládnout. V klidu a ve spolupráci, takže jenom chci říct, že ta situace je potřeba vnímat komplexně. A my také budeme potřebovat, aby se ekonomika, až se nadechne, protože ona se začala velmi dobře nadechovat, já, když v září jsme viděli ta čísla pokladních plnění, tak jsem viděla, že ta ekonomika se, samozřejmě bychom nedohnali tu ztrátu z toho prvního pololetí, o tom není pochyb, ale nadechovala se úžasně. Samozřejmě máme tady druhou vlnu a teď je důležité epidemiologicky a zdravotně to zvládnout, aby nebyly ztráty na životech. Každého lidského života je velká škoda, aby nebyly ekonomické ztráty. A když se toto nestane a bez spolupráce lidí, bez důvěry, bez vaší spolupráce se to prostě nestane. Můžeme vytvářet opatření, jaká chcete. Jaká chcete. Bez té důvěry lidí, která nesmí prostě být v žádném případě zklamána, což se trošku minulý týden stalo, to já připouštím, a stát se nemělo, tak prostě to nezvládneme. Takže prosím, apeluji na vás, pomozte s tím. My ty zázraky tam nevytvoříme, byť máme čísla, vidíme ta čísla, snažíme se s tím nějak pracovat, jak nejlépe umíme. Nevymlouvám se, zodpovědnost máme politickou, určitě ji poneseme, jsme na to připraveni. A určitě jsme připraveni na to, že to jednou historie nějakým způsobem zhodnotí, takže to bychom jenom chtěla říct. A ještě tady padala celá řada věcí, já jsem si nepsala ta konkrétní jména, ale prostě ta ekonomika se rozhodně bude restrukturalizovat, to už je dneska evidentní a jasné. A byť jsme se rozhodli, že necháme Antivirus B do konce roku, Antivirus A uzavřených provozů jsme zvedli na 100 %, to jsou ty podpory zaměstnanosti, vidíte také, že nezaměstnanost nám nijak výrazně nestoupla. Pořád v této zemi je více volných míst než nezaměstnaných. To jsou jasná tvrdá čísla, ale že dojde možná k restrukturalizaci ekonomiky, že se nám možná celá jednotlivá odvětví restrukturalizují a přesunou se do jiných odvětví, to prostě také je pravda. Že cestovní ruch, který je velmi postižen, že se v lednu v únoru nestane žádný zázrak, bavím se o tom, bavila jsem se o tom s průvodci, s Prahou, několik videokonferenčních hovorů s panem primátorem, nakonec jsme pomohli díky programu MMR, který jsme schválili na vládě, ale říkala jsem těm průvodcům: „Vy jste vzdělaní lidé, jazykově vybavení, s obrovskými znalostmi historie a dalšími znalostmi, pojďte do školství. Ve školství nám chybí tisíce učitelů. Průměrný plat učitele příští rok bude 45 450.“ Prostě toto jsou témata, o kterých se budeme muset začít bavit. To nebude jenom o tom, ten stát nemůže utáhnout všechno, paní senátorko Jelínková. Ten stát nemůže mít bilion schodek. Já, když jsem v červnu dala návrh na 500 miliard schodek, prošla jsem si uličkou hanby. Samozřejmě, že jsem nevěděla přesně, kolik budeme potřebovat. Jak by to také vědět mohla? Já jsem v té době ani nevěděla, jestli budou pokračovat plošné programy, jestli se zvládne ta epidemiologická zdravotní situace. Před námi byly 3 měsíce parlamentních prázdnin. To znamená, pak bych zamčela krám, lidově řečeno, a nebylo by na nic. Takže jsem to logicky sama nadhodnotila. Počítala jsem, dala jsem si rezervy do těch programů, na antivirus, na podnikatelské programy, na celou řadu, na veřejný sektor. A díky tomu, a teď si prosím vůbec nehraji na chytrou, v žádném případě, díky tomu jsme mohli okamžitě naskočit, takže my jsme ty programy měli vyzkoušené z jara, takže já myslím, že jsme to naopak připravili velmi rychle, z jara jsme je měli připravené a peníze jsme měli také disponibilní. Já bych byla radši, kdybychom těch 500 miliard neutratili. Teď se budu modlit, aby nám stačily. Ale kdyby v podstatě nebyl vytvořen tento finanční prostor, tak by to znamenalo, že bych šla s další novelou, a tam bych diskutovala s panem Kalouskem o fiskálním úsilí, jak jsem mu říkala, tomu rozumíte stejně jenom vy a já, a prostě hodiny a hodiny, než bych tam získala podporu pro další novelu. Takhle jsme byli připraveni a mohli jsme okamžitě naskočit. Samozřejmě bych byla raději, kdyby se to nestalo, kdyby nepřišla druhá vlna, kdybychom nemuseli ty peníze utratit, ale pořád připomínám, že my si půjčujeme velmi levně. Poslední emise jsme si půjčili za úrok 0,5 %, nikdo si nepůjčí tak levně jako stát. Jako tento stát!
A pořád si držíme z hlediska míry zadlužení, teď přišla čísla z mezinárodního měnového fondu, pořád jsme na 4. místě i s tím 500miliardovým schodkem. To jsem chtěla jenom tak na úvod, ani jsem nechtěla na to téma mluvit, vy tady rozpočet neschvalujete, ale pan místopředseda mě trošku evokoval.
Teď byl balík pana senátora Wagenknechta, takže já to vezmu v takovém balíčku, aby mohl reagovat. Co se týče těch souběhů, tak my jsme nechtěli už v této druhé vlně, ta druhá vlna, říkala jsem to i ve svém úvodním slovu, už není směřována plošně, taky není důvod, my jsme všem nezakázali podnikání, to znamená, je zaměřena na ty, kterým buď skutečně jsme zavřeli provoz nebo výrazně omezili za předpokladu, že mají více než 50 % z toho příjmu. Takže dáme-li příklad, středoškolský učitel, který provozuje na venkově fitko, ale je to pro něj nějakých 10-20 % příjmu, ten na to nárok nemá. Obráceně samozřejmě má fitko, a k tomu učí pár hodin někde na škole, ten na to nárok má. Takže abychom si rozuměli, to je ten obecný, základní princip. Pak samozřejmě jsme dospěli při těch debatách, protože já všechno konzultuji se svazy a komorami, takže poslouchám jejich názory, svolávám je a diskutujeme, pak jsme samozřejmě dospěli k tomu, že je celá řada podnikatelů, OSVČ malých, a toto je podpora právě, pane senátore, těch drobných. Těch, jak říkáte, zranitelných. Těch OSVČ, těch malých s. r. o., těch malých dohodářů. To znamená, že v podstatě pak jsme dospěli k tomu, že je celá řadě těchto drobných, kteří jsou závislí na těch zavřených, například OSVČ pere malé s. r. o. pro malé hotely. Má z toho více jak 80 % příjmů, tak jsme je o to rozšířili. Takže to je ten obecný princip. Co se týče pěstounů, a pak se dostanu k těm střetům těch jednotlivých programů, tak v podstatě na úplně stejném principu jsou postaveni pěstouni. To znamená, že s tou odměnou pěstouna, ale teď myslím prosím vás odměnu za výkon činnosti toho pěstouna, nemyslím peníze na děti, ty se nepočítají do toho příjmu. To jsou peníze na děti, a ty se pro účely kompenzačního bonusu nezapočítávají. Takže pokud se bere ta jeho mzda, ta jeho odměna toho pěstouna, tak se s ní zachází jako s každým jiným příjmem ze závislé činnosti, takže vstupuje do toho testu. Takže jinými slovy, kdyby on k tomu podnikal, a z toho podnikání měl více než 50 % svých příjmů, tak má nárok na kompenzační bonus.
Pokud obráceně, tak ne. Je to stejný princip pro všechny. Protože máte celou řadu příběhů, já už to znám z jara, kdy to ten pěstoun má pouze jako minimální příjem. Já vím, že mi psaly desítky, víte, že jsme to nakonec uznali a ty pěstouny jsme do toho zahrnuli. Protože máte pěstouny, kteří to mají jako značný podíl příjmů ze závislé činnosti, a pak to mají jako vedlejší. Takže to projde stejným testem jako u kohokoliv jiného.
Pak tady byl hlavně váš podnět a váš pozměňovací návrh, ale samozřejmě zaznívalo to i tady od paní senátorky Jelínkové. Rozhodně to, co vy navrhujete, paní senátorko, to je podle mě nepřijatelné. Tím bychom vytvářeli naprosto nerovné podmínky, kdy někdo nabere ty podpory všechny, a někdo bude mít jenom jednu. Narazili bychom určitě i na předpisy Evropské unie. Už na jaře to tak bylo. Na jaře byla neslučitelnost kompenzačního bonusu s Antivirem, byla neslučitelnost se sociálními dávkami, s podporou v nezaměstnanosti. To není nic nového. Ale měli jsme tam v té době, protože to bylo plošné opatření, tak jsme tam měli slučitelnost s ošetřovným třeba u OSVČ, že mohl mít kompenzační bonus i ošetřovné. Mohl mít Covid nájemné.
My žijeme v nějaké politické realitě. Co se týče ošetřovného, tak tam jsme ustoupili názoru našeho koaličního partnera, který nechtěl slučitelnost ošetřovného a kompenzačního bonusu a namítal, že zaměstnanci jsou buď doma, nebo v práci, a buď mají ošetřovné, nebo mají mzdu, tak ať je to podobné. Takže tam jsme oproti jaru ustoupili v rámci jednání na vládě, jinak by pro to nezvedli ruku. A my samozřejmě potřebujeme mít hlasy sociální demokracie v parlamentu. Takže to byl ten jeden důvod.
Co se týče kompenzace nájemného, tak tam obecně, kdyby se to potkalo v čase, tak máte pravdu, že je tam neslučitelnost. Ale vzhledem k tomu, že Covid nájemné je teď – a bylo to s tím záměrem i děláno – od 1. července do 30. září, tak se to v čase nepotkává. Takže ten, kdo bude čerpat Covid nájemné za toto období a kompenzační bonus v tomto období, tak to možné bude.
To je asi všechno, ne? Odpověděla jsem na vaše dotazy tuším. Ještě ano, omlouvám se, ještě jste se ptal na to sociální a zdravotní. Zaznělo to tady z více stran. My jsme v tom jarním termínu, protože jsme zakázali činnost všem, tak jsme tehdy osobám samostatně výdělečně činným, pak následně ještě firmám do 50 zaměstnanců prominuli OSVČ sociální i zdravotní, a to minimálně na 6 měsíců. To teď v tuto chvíli udělat nelze, protože my jsme nevypnuli všechny. Tím pádem my to neumíme, ten zákon to neumí, a není to ani možné, to by bylo určitě v rozporu i s ústavou, někomu prominout a někomu ne. Takže my proto sociální a zdravotní, nebudu ani říkat, že je to samozřejmě velký zásah do sociálního a zdravotního systému, takže to plošné neplánujeme.
A ještě k těm vašim argumentům. Ten kompenzační bonus je v tuto chvíli postaven tak, že jde o program, na který dosáhne ten, kdo nemá nárok na jinou mimořádnou podporu. To jsme si řekli. A ta kumulace, kdybych vzala, vy jste se ptal na to sociální, tak vy jste řekl, že byste chtěl vyšší podporu, aby to kompenzovalo to, že oni si platí sociální a zdravotní. Chtěla bych zdůraznit, že těch 15.000, což je těch 500 Kč/den, na měsíc 15.000, je čistého. Z toho se neplatí ani sociální, ani zdravotní. Z této částky, ale vám se jedná samozřejmě obecně o to. A těch 15.000 – tak to bylo koncipováno už i na jaře – jsou srovnatelné s minimální mzdou. To znamená, minimální mzda je tuším 14.600 Kč teď, pokud se nemýlím, jestli to říkám správně. A z minimální mzdy – a je tady asi 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu v této zemi, tu nejnižší na tom 1. stupni – běžně platí sociální a zdravotní.
To znamená, že takto je to postaveno a my to neumíme individuálně prominout. A není možný generální pardon tak jako u daní, jak jsem to já udělala u daní. To u sociálního, ani u zdravotního možné není. A plošné jsem vysvětlila, že to v tuto chvíli dělat z těch důvodů, že jsme nevypnuli plošně ekonomiku, udělat nechceme. Ale je to v čistém. Z této částky se sociální a zdravotní neplatí.
Tak a teď ještě, jestli dovolíte, tak byl velký balík pozměňovacích návrhů ke kompenzacím. Já to zase nechci vůbec brát kontroverzně. Já si myslím, že to není v pořádku. Skutečně my jsme na jaře, když jsme kompenzovali obcím ten bonus tou velkorysou částkou 1250 Kč, což bylo 13,4 miliardy, tak v podstatě jsme tehdy řekli, že to vnímáme jako akt smíru. Vůbec ne, že bychom se cítili být k tomu donuceni. Akt smíru v době, kdy potřebujeme, abychom všichni táhli za jeden provaz, abychom se skutečně tou krizí proinvestovali. Takže jsme to udělali. Tím jsme asi o 7,8, nebo kolik jsem říkala miliard, že tu skutečnou částku, kterou dnes umíme spočítat, kompenzovali navíc. A chtěli jsme tam tím právě vytvořit jakýsi prostor, aby skutečně si obce nemohly na to, že jsme vzali ten kompenzační bonus a nemohli jsme to nějak jinak udělat. Dokonce parlamentní komise, kterou vedl předseda klubu ODS pan Stanjura, takže opoziční poslanec, která hodnotila jednotlivé programy, tak řekla, že kompenzační bonus byl jeden z nejefektivnějších programů, který zafungoval, zapůsobil, byl velice rychle a efektivně vyplacen. Což určitě bylo tím, že to dělala finanční správa, ale tím pádem to nešlo jinak udělat.
Já tady nechci nic vyčítat, já nerada vedu v této době tuto debatu, že kromě toho jsme pro obce zabezpečili další 30 miliard na připravených dotačních programech, kde už byla ta stavební povolení. Byly to věci, které byly zavýzvované, které byly v tzv. převisech. Bylo to konkrétně 29,8 miliardy. Mám tady přesnou částku. Nechci ani vyčítat, že po dohodě s tehdejším úřadujícím předsedou Asociace krajů panem Běhounkem a premiérem se dohodla podpora v různých oblastech pro kraje, která byla za 21,6 miliardy, tady to mám přesně. Já vím, že to neradi slyšíte, ale je to tak.
Já slýchám často to volání po tom společném dýchání veřejných rozpočtů, a teď mám někdy pocit, že to dýchání je v těch dobách dobrých. Ale nechci takto tu rétoriku vůbec vést. Já mám udělaných pár grafů, kde je vidět: „obce, zůstatky na účtech...“ Mám to teď čerstvě k polovině roku 2020, kde ta červená trajektorie jsou zůstatky na účtech obcí, je to 219,2 miliardy. Klesající míra zadlužení je asi 60, dluh je asi 69 miliard. Tady mám stav k 8. měsíci 2020 – saldo hospodaření, obce jsou v přebytku 22,6 miliardy. Já jsem hrozně ráda za to, já jsem velmi ráda. Připouštím, že ten přebytek je menší než v roce 2019, tam byl 25,5 mld. Kč. Taky bodejť by ne, když nám klesají příjmy, ale je to pořád přebytek.
Co mě trochu už netěší, je tento graf, a to je investiční aktivita obcí, která k 8. měsíci 2020 je nižší. Modré jsou investiční akce bez dotací, červené jsou s dotacemi investice celkem. Takže já chci věřit, že to není penězi. Všechna ta čísla, která mám ve státní pokladně na ministerstvu financí k dispozici, tak svědčí o tom, že zdroje v obcích jsou. Takže věřím, že to je nějaký přechodný stav, co se týče investic.
Co se týče krajů, tak je zadluženost versus zůstatky, tady vidíte červená trajektorie, modrá trajektorie. Já to neříkám jako výčitku, vůbec ne. Já se tím zabývám velmi seriózně, abych se dobrala nějakých skutečných faktů, které tady zaznívají a abych je podložila čísly.
Ještě chci říct – a to bych chtěla, aby tady zaznělo – vystoupil pan senátor Červíček, projednával to i hospodářský výbor, že těch 300 Kč – a já nemůžu mluvit za Poslaneckou sněmovnu, já se tady nemohu vůbec k ničemu zavazovat, já nejsem ani poslankyně, zde bude hlasovat Poslanecká sněmovna jako suverén. Zřejmě je evidentní, že ten zákon vrátíte, což mě mrzí nejvíce, protože asi také dostáváte desítky a stovky emailů od OSVČ a malých s. r. o. a dohodářů, kdy už to bude, tak ještě si chvíli počkají. Ale já je ubezpečím, že to dostanou i zpětně, ale samozřejmě radovat se z toho nebudou.
Ale chci říct, že ten návrh na těch 300 Kč je, kdybych měla říct svůj názor, tak mně připadá fér z toho pohledu, já mám ještě jeden graf, který jsem nechala ležet na stole, tak tam je propad v příjmech krajů asi 3,1 miliardy. Což je fér. Takže tenhle návrh, úplně upřímně říkám, že je férový. Ale to neznamená, že se tady k čemukoliv mohu zavázat. Jenom jsem chtěla, by to zaznělo, že se snažím ta čísla vždycky poctivě vykládat a argumentovat.
To je asi z mé strany všechno, děkuji vám, že jste mě vyslechli tak dlouho.
