já jsem teď tak přemýšlela, když jsem poslouchala pana prezidenta, že vlastně všechno řekl za mě, aspoň to, co mám nejvíc na srdci, takže jsem ráda, že jsme se ve spoustě věcí shodli.
Rozpočet, který předložila tato vláda, mám k dispozici asi týden po té, co byl po té nekonečně dlouhé době utajování představen. Já se přiznám, neměla jsem žádné velké očekávání už z těch signálů, které zaznívaly, ale to, co sestaveno bylo, bylo pro mě skutečně docela zděšením. Tak teď prosím postupně.
Poslední období slýcháme, nakonec zaznělo to od představitelů této vlády i dnes, že veřejné finance jsou ve špatném stavu, že jsou v rozvalu, v rozkladu. Tak já přece jenom, byť se k tomu vyjadřuji ve veřejném prostoru velmi často, tak se znovu dnes musím k tomu vyjádřit, protože stokrát opakovaná lež sice zůstává lží, ale je to něco, co potom v tom veřejném prostoru rezonuje. Nejsou v rozvalu a nejsou v rozkladu, jak pořád tady slýcháme!
Ale je to podložitelné čísly. To není jenom tak, že jeden řekne jsou a druhý řekne nejsou, mám na to čísla. A znovu je zopakuji a podívejte se na stránky Evropské komise, kde to je jasně napsané, a uvádí to všechna renomovaná pracoviště v rámci Evropy, ale i světa. Česká republika je šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie a relativní výše veřejného zadlužení je nižší, a znovu to opakuji, než v době, kdy hnutí ANO přebíralo Ministerstvo financí na konci roku 2013. A čerpám z makroekonomické z predikce Ministerstva financí z 20. ledna 2022. Zadlužení na konci roku 2013 bylo 43,3 % HDP, na konci roku 2021 42 % - jednoduchá tabulka v makroekonomické predikci - přes všechnu tu masivní expanzi, kterou jsme museli podstoupit, a to jsme v mezidobí zažili největší exogenní šok snad od druhé světové války, Takže to, prosím, jsou jasná čísla.
Na Ministerstvu financí je v chodbě, a pan ministr to určitě ví, chodí kolem do práce každý den, tak jako jsem chodila já, portrétová galerie všech ministrů financí od roku 1918. A z té novodobé historie jich je tam myslím, že dohromady čtrnáct, teď snad předpokládám, že už jich je tam patnáct. A já chci zdůraznit, že pouze pod třemi těmi portréty bychom mohli napsat, že jsou to ministři, kteří dosáhli přebytkového rozpočtu. Jsou to tři jména: Václav Klaus, Andrej Babiš a Alena Schillerová. A já jsem na to pyšná, jenomže přišla největší krize v historii naší země, nejenom v té novodobé, a ta v podstatě vyžadovala změnu našeho přístupu a museli jsme dělat to, co bylo nezbytné. Mluvím o posledních dvou letech, ale uznávám, že výše zadlužení se za poslední dva roky skutečně zvýšila. A já osobně bych byla raději, kdyby tomu tak nebylo, kdyby trend poklesu zadlužování, které jsme ale nastavili už od roku 2022, kdyby pokračoval. Ale ta situace byla odlišná, byla komplikovaná a bezprecedentně nepředvídatelná. A této krizi čelily všechny země světa a kroky, které jsme dělali my, dělali ve všech vyspělých ekonomikách světa a já si za nimi stojím. Výše zadlužení zemí eurozóny se v období zdravotní krize, této zdravotní krize, zvedla téměř o 15 procentních bodů, což je méně než v České republice.
Stav našich veřejných financí je dobrý. Naše ekonomika díky naší rychlé a masivní pomoci v době koronaviru je v dobré kondici, rozpočty veřejných zpráv jsou dobře nastavené, mluvím teď o rozpočtech krajů, měst a obcí, rozpočty zdravotních pojišťoven jsou zatím, říkám zatím, připraveny díky naší vládě na další vývoj, ale nejenom pandemický, my doufáme, skutečně věříme, že ta pandemie snad je, nebo brzy bude, za námi. Doufejme, já si to moc přeji a všichni si to přejeme, ale samozřejmě tady je potřeba být připravený na další zdravotní péči, proto jsme tam dávali tolik peněz, aby, když se muselo masivně investovat do důsledků boje s covidem, do zdravotnictví, se nemusela omezovat další péče, to je přece základní a zásadní věc.
Bankovní sektor je zdravý také, to je také důležité a občané mají bezprecedentní úspory na svých osobních účtech, české domácnosti. To jsou věci, na kterých se určitě shodneme. A to všechno je i díky politice naší vlády. Abychom prostě zajistili tyto nezbytné složky, aby fungovaly, protože potom můžete nastartovat další ekonomický růst, pan prezident mi mluvil z duše, když říkal v době krize je ospravedlnitelná fiskální expanze. A tu jsme prostě udělali, k té přistoupily všechny země a vy jste, notabene, seděli v opozičních lavicích a vyzývali jste nás, ať to děláme. V pořádku, my jsme vyslyšeli některé vaše výzvy, i když jsme samozřejmě k nim přistupovali se vší odpovědností, kterou jsme v té době, kdy jsme vládli, měli.
My máme prostor k tomu, myslím Česká republika, abychom konsolidovali postupně bez vytváření dalších šoků pro naši ekonomiku. Česká republika má prostor, aby pomohla svým občanům a podnikatelům. A návrat k přebytkovým státním rozpočtům musí být postupný, tak by měl být kombinací opatření na příjmové straně, jak o tom mluvil pan prezident, ale samozřejmě s tím, že se dá kombinovat dále, dá se přistoupit ke spotřebním daním, to byla trajektorie, kterou jsem měla nastavenou. Aby tady byl jakýsi výhled, je tady globální zdanění nadnárodních firem, musí se na tom pracovat, bylo to nastartované na platformě OECD a je to už v určitém stupni schválení.
Daňové výjimky. Já si vzpomínám, on mluvil o těch necelých 13 miliardách, které jsem prosadila na půdě této Sněmovny, rok a půl jsem s vámi bojovala, abychom vzali neodůvodněnou výjimku pojišťovnám, aby si prostě nevytvářely daňově uznatelné rezervy bez omezení, rok a půl tady mluvil jeden váš matador, otec zakladatel TOP 09, mluvil tady prostě dny, hodiny, četl směrnice, když se tedy bavíme už těch obstrukcích. A bylo to velmi těžké prosadit a já jsem na těch 13 miliard hrdá. Jsem ráda, že to tady dneska vzpomněl.
A tam je celá řada dalších věcí. Já netvrdím, že sleva na poplatníka je ta cesta, my jsme také nechtěli rušit slevu na poplatníka. V tom se s vámi shoduji. Dokonce jsme tehdy v rámci jednání podpořili v rámci balíčku i to navýšení, ale nerozumím větě ve vašem programovém prohlášení vlády: pravidelná valorizace slevy na poplatníka. Kam? Až bude daň 0? To snad také asi nemůže být myšleno úplně vážně, čili kombinací obojího dosáhnete stejného efektu a nezaškrtíte tu ekonomiku, jenomže tenhle rozpočet nemá žádnou filozofii. Tohle není, a to samozřejmě víte, i to přiznáváte, to neříkám, že byste nepřiznali, ten rozpočet není váš, což jste také přiznali, to je náš rozpočet, který tady, notabene, ještě někde leží na půdě Poslanecké sněmovny nezprocesován. To je náš rozpočet, který jste vzali a prostě tam poškrtali, co se dalo, aby vám vyšlo to, co jste naprosto nepodloženě a před volbami slibovali. Z toho jste samozřejmě ustoupili, vy jste mluvili o vyšších číslech, jen, aby vám to vyšlo, abyste nemuseli ze své ješitnosti ustoupit. Vy jste si měli připravit vlastní rozpočet s vlastní filozofií, s vlastní politickou linkou, kde jste si měli prostě upravovat, tam či onde, a říct: to je naše filozofie, to je naše politika a to je náš rozpočet. Toto není nic, ani ryba, ani rak, ani obutá, ani oblečená.
Pojďme tedy k příjmové stránce státního rozpočtu. A já nejdřív udělám pořádek, nejdřív to rozliším. Já, když jsem rozpočet předkládala, nebo ho naše vláda poslala do Poslanecké sněmovny, to, že se poslal po volbách znovu, prosím, byla jenom technikálie, to byl ten původní, který naše vláda schválila do konce září, tedy před volbami. Byl založený na makroekonomické predikci ze srpna 2021, kdy byla odhadovaná míra inflace pro rok 2022 asi 3,5 %.
Pan ministr jménem vlády Petra Fialy předkládá návrh na základě lednové makroekonomické predikce, kde je predikovaná míra inflace spotřebitelských cen v průměru 8,5 %. Navíc je tam současně předpokládaná míra nezaměstnanosti, v srpnu 2021, když jsme vlastně dokončovali rozpočet, byla 2,7 %, v lednu se snížila na 2,3 %. To jsou důležitá čísla, protože potom mají vliv na další údaje v rozpočtu, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně. Tato fakta vytváří změnu hotovostních příjmů státního rozpočtu, a teď to řeknu dohromady i se státními fondy, to není velký rozdíl, ve výši 63,2 % (správně miliardy), pro státní rozpočet je to 62,2.
A já chci zdůraznit, že oněch 63,2 miliardy, ne procenta, miliardy, omlouvám se, se neobjeví ve vzduchoprázdnu, ale více je vybereme na daních od našich občanů v období extrémně vysoké inflace. A zároveň predikované výdaje na podporu nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti díky efektu snížené nezaměstnanosti poklesnou o 2,3 miliardy, čili to jsou věci, které spadly této vládě do klína. To jen, abychom si řekli, jak ty věci běží a leží. Já neříkám, že to někdo popírá, ale jenom ta fakta opakuji.
Je to tedy efekt makroekonomických veličin a hospodářského vývoje. A současně ještě dochází - prosím také, ať to nezapadne, to nebylo zdůrazněno - k navýšení odhadů příjmů z fondů EU a finančních mechanismů pro státní rozpočet a státní fondy, což celkem dělá 12 miliard korun. To jenom zdůrazním, to není žádná úspora, to je zase změna příjmů, které přijdou navíc, a já to tady jenom chci, aby to zaznělo, protože třeba toto konkrétně úplně nezaznělo, byť samozřejmě v rozpočtu a v predikci to uvedeno je. Tolik příjmy.
A teď pojďme k té výdajové stránce státního rozpočtu. Já znovu opakuji, že tato koalice, vládní koalice nakonec neseškrtala 100 miliard - no, zaplať pánbůh - jak se tím ráda chlubí i v kampani na sociálních sítích. Ta hra s čísly je pěkná, ale snadno prokouknutelná. Když si vezmete - a ten rozpočet tady pořád leží, opakuji, rozpočet vlády Andreje Babiše na rok 2022 leží na půdě Poslanecké sněmovny - výdajovou kapitolu, kapitolu výdaje a porovnáte to - jednoduchá, jak říká pan ministr, cituji, jednoduchá účetní operace nebo početní operace - s výdaji v rozpočtu vlády Petra Fialy, tak ten rozdíl je 34,5 miliardy. No, prostě to tak je. To tak je.
Takže žádné škrty 120 miliard, ani 100, ani žádné další, ten rozdíl ve skutečnosti je 34,5 miliardy. A za jakou cenu? Za cenu nejdelšího rozpočtového provizoria, které se ukazuje jako naprosto zbytečné. No a teď pojďme k těm škrtům, které na jedné straně já je považuji za skutečně nerozumné a dokonce nebezpečné, některé z nich. A na druhé straně vidím škrty, které jsou pouze účetním nebo účtovým přesunem z jedné kapsy do druhé, klasika jsou právě ti státní pojištěnci, o tom ještě budu mluvit, no a samozřejmě marketingové zneužívání makroekonomického vývoje. O 2,5 miliardách v důsledku nižší nezaměstnanosti jsem již mluvila, takže k tomu se vracet již nebudu.
Dalších 15 miliard - a zaznělo to i v projevu pana ministra - vláda seškrtala na investicích a tvrdí, že jsou to investice, ke kterým by nedošlo, protože nejsou připravené. No, já když jsem dneska slyšela pana prezidenta, z duše mně mluvil, z duše. To je přece úplná hloupost. Pan ministr Stanjura dobře ví, myslím, že byl dokonce ve Státním fondu dopravní infrastruktury, často tady k tomu mluvil, vystupoval, vzpomínám si, jak jsme se dohadovali, říkal - proč tam nedáte více, proč je to tolik, proč je to onde, vždyť nebudou moct pokračovat ve stavbách, a tehdy prostě hájil zájmy toho fondu. Hájil zájmy toho, co řekl i pan prezident.
Pan prezident řekl - co má největší multiplikační efekt? Tam jmenoval dopravní infrastrukturu a to bylo něco, co bylo pro naši vládu klíčové, bude o tom mluvit můj vážený (a) milý kolega pan poslanec Karel Havlíček, takže já mu to nebudu brát, protože on na tom odpracoval největší kus práce. To bylo pro nás klíčové. A říkat, vy přece... pan ministr Stanjura dobře ví, že to není pravda. On není mimo mísu, on dobře zná problematiku Státního fondu dopravní infrastruktury, takže dobře ví to, co zopakoval i pan prezident, že existují zásobníky projektů.
Já si vzpomínám, když Karel Havlíček jako bývalý ministr za mnou chodil na projednávání rozpočtu a vždycky ten zásobník měl a jenom jsme se bavili o tom, které projekty ano, které ne a tak dále, vždycky jich měl víc, než jsme mohli dát peněz. Vždycky jich měl víc. A celá řada projektů se právě díky masivním investicím rozjela, takže teď je přerušíte? Zastavíte? A řeči, že nejsou připravené, že je to vlastně objemově stejné, a kejkle, že je to 10 %, to je úplně jedno. Když jsme tam my dali víc a dělalo to v objemu výdajů přes 9 % nebo 9,5 a vy dáte míň a máte na objem výdajů 10 %, podstatné jsou ty konkrétní stavby, ty konkrétní investice.
A zaškrtit investice v této době, kdy se naopak ekonomika nadechuje a kdy se skutečně je potřeba s té krize proinvestovat, vy prostě děláte to, co jste dělali vždycky, proškrtat, absolutně proškrtat. Víte, všichni si pamatujeme, já jsem samozřejmě nebyla v politice, ale pamatujeme si na bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a on také svůj politický kapitál za to nesl až do konce své politické kariéry, kdy on šel v té době krize v letech 2009, 2010 až 2012 a právě tupě škrtal. Na jeho obhajobu, byť já to nechci obhajovat, to, co tehdy udělal, já si to pamatuji, jak se škrtaly ve veřejném sektoru platy 10 %, jak se seškrtaly investice, já jsem ty grafy a mám je tamhle v tom balíku na stole, zase měla, kolik se dalo (tehdy?) do investic, prostě dělaly se tupé škrty, jenomže na jeho obhajobu řeknu jednu věc.
On v té době, kdy to udělal, neměl tu cennou historickou zkušenost, kterou dnes máme my. My víme, kam to vedlo. Vedlo to k dalšímu zaškrcení ekonomického růstu, k další mělčí recesi v roce 2012, kdy všechny okolní země se nadechovaly a vlastně už nabíraly, nabíraly na ekonomickém růstu, tak my jsme se tady plácali v další recesi. A vy tu zkušenost máte, můžete z ní těžit a uděláte to samé, úplně to samé. Doběhne vás to, což by mi mohlo být jedno, že to doběhne vás, není mi jedno, že to doběhne tuto zemi. To mi opravdu jedno není, protože jste jenom oprášili nefunkční recept.
Seškrtáváte výdaje na mzdy o 9 miliard, což znamená v době téměř 10% inflace, snížení reálné mzdy pracovníkům v nižších platových třídách, mezi nimiž můžeme najít kuchařky ve školních jídelnách, školníky, pracovníky krajských hygienických stanic, knihovníky, knihovnice, pracovníky v kultuře, zapisovatelky na soudech, no prostě ty, u kterých jsme se my snažili vždy nastavit ta pravidla tak, abychom jim pomohli, protože bez nich těžko můžeme fungovat, oni nejsou vidět. Oni nejsou vidět, nejsou slyšet, ale zajišťují ten servis, pomáhají a jsou naprostou nedílnou součástí všech těchto institucí, ve kterých pracují.
Takže se jim sníží reálný příjem a do toho (jim?) extrémně rostou náklady. A to, že vláda pokládá za řešení, že pošle lidi žádat o státní sociální podpory, to už ani nechci komentovat, to je celé špatně. A věnovali jsme tomu včera celou mimořádnou schůzi, takže to je téma a my budeme dál v té debatě nahlas pokračovat. My víme, že tady nemáme většinu, víme, že je těžké cokoliv prosadit, ale slyšet nás bude. A nebudeme mlčet, protože to je celé špatně. Ale co úplně nejhorší, nejvíc nezodpovědné a největší hazard, je snížení výdajů ve zdravotnictví.
A teď se držím jenom kapitoly zdravotnictví. Nebavím se o platbách za státní pojištěnce, k tomu se dostanu za chvíli. Kapitola zdravotnictví v rozpočtu, který připravila vláda Andreje Babiše, byla téměř 24 miliard výdaje. A nyní v kapitole, v rozpočtu, který připravila vláda Petra Fialy, je 18 miliard. Nezodpovědný hazard s křehkou zdravotnickou situací. Je evidentní, že prostě vláda hraje hru, kde si bere občany České republiky jako rukojmí, jenom proto, že měla nezodpovědné sliby a že je natolik ješitná, že z nich nedokáže ustoupit.
No a teď konečně se dostávám k těm platbám za státní pojištěnce. Když jsem slyšela pana prezidenta, tak opět musím říct, mluvil mi z duše. My jsme tuto platbu, naše vláda, třikrát navýšili. Jednou o 500, podruhé o 200 a teď pro rok 2022 opět o 200 korun. Ten důvod byl jasný a budou o tom určitě mluvit i další mí kolegové z řad našeho poslaneckého klubu. Ten důvod byl zajistit dostatek peněz pro zdravotnictví, tolik postižené pandemickou krizí, tolik zkoušené, ale samozřejmě oni to dělají pro nás, pro občany, pro lidi. Pro tu péči. Ale bez peněz se ta péče nedá dělat. A jestliže se tam takovým způsobem navýšily náklady, no tak my jsme nechtěli, naše vláda, aby se omezovaly nějaké úkony, aby přišel kdokoli z vás nebo z vašich příbuzných, nebo kdokoli z občanů této země, protože zdravotní péče musí být zdarma a dostupná všem bez rozdílu. Proto jsme tam ty peníze dávali, aby skutečně nikdo nemohl slyšet to, že na to nejsou peníze. Vy tuto péči nedostanete, nebo vy si na ni počkáte apod. To byl ten základní důvod.
A vy vezmete 14 miliard, už teď ten škrt tam máte provedený, přiznali jste se aspoň k tomu, tak ono se to nedá nepřiznat, na to by přišel, jak vy často říkáte, student prvního ročníku ekonomie. Vy ten škrt tam máte, aniž prostě máte příslušnou legislativu k tomu. Ten zákon by příští týden, říkal pan ministr, že ho bude prosazovat on. No já se nedivím, že pan ministr zdravotnictví ho prosazovat nechce, že by byl první ministr zdravotnictví, který vezme resortu 20 miliard a ještě říká, že je to dobře. No takového ministra zdravotnictví jsem tady ještě neviděla.
Viděla jsem ministry zdravotnictví, kteří se hádali s ministry financí. To je normální. Já jsem se taky třeba hádala. Hádala jsem se s bývalou ministryní práce a sociálních věcí. Hádala jsem se třeba někdy i s bývalým panem premiérem. Ale vždycky jsme našli kompromis a oceňovala jsem u svých vládních kolegů, že bojovali za ten resort. I když mě štvali hrozně, ale bojovali. Tady nebojuje ministr zdravotnictví, tady nebojuje ministr práce a sociálních věcí. No to jsem prostě neviděla. Já si kolikrát říkám: Četli ty rozpočty? Četli, co jim tam pan ministr financí naordinoval? Protože až ten rozpočet bude schválen, a bezesporu schválen bude, protože tato vládní pětikoalice tady má většinu, to je politická realita, s kterou se nedá nic dělat, my můžeme jenom mluvit a upozorňovat, bude schválen a dopadne to do všech těch institucí, do všech kapitol těch všech resortů, tak tam teprve nastane zděšení. Protože já jsem přesvědčena, že oni nevědí, co tam je. Že netuší, jaké to bude mít nedozírné důsledky.
Anebo se máme dočkat, mají se občané dočkat toho, že si budou doplácet za veřejnou péči? A jaký to má efekt? Z jedné kapsy veřejných financí se to bere a do druhé se to dává? Co to dává za smysl? A já se ptám, jaký bude výhled roku 2023? Teď je tedy vyhladovíme do nuly, oni už dneska vydali prohlášení, jak správně řekl pan prezident, že budou muset omezit péči zdravotní, a co bude dál? K čemu tento škrt? Jakou má cenu? Jaký má efekt? A řekl pan prezident správně, je to 14 miliard Ale 14 miliard pro zdraví našich občanů.
Nebudu se bavit o obnovitelných zdrojích, o tom solárním tunelu, jak říkal pan prezident, to nechám Karlovi Havlíčkovi. A co se týče sektoru obrany, to nechám panu poslanci Metnarovi, protože tam jsem jenom zvědavá, když jsem si přečetla programové prohlášení vlády, že v roce 2025 by se na obranu měla dávat 2 % HDP. Jenom chci upozornit, že to bude 150 miliard. (Ministryně Černochová: 144) Tak 144, já mám trošku jiná čísla. Ale to už je jedno, paní ministryně. Kdyby to bylo 144, tak je hodně daleko od splnění tohoto závazku, zvlášť po těchto škrtech.
Kapitola Ministerstva dopravy má o celých 9 miliard korun méně na výdajové straně, než se plánovalo v našem rozpočtu. Dotace do SFDI se snížila oproti našemu rozpočtu, to jsou jenom porovnání těch sešitů, o 7,5 miliardy. Ministerstvu vnitra se krátí výdaje o 3,2 miliardy. Z toho pro hasiče se snižuje o miliardu. Já si vzpomínám, když jsme sestavovali náš rozpočet, který tady pořád někde leží, na rok 2022, tak byl za mnou generální ředitel Hasičského záchranného sboru pan generál Vlček a říkal mi tehdy: Já bych potřeboval prostě tam pomoci s těmi hasičárnami, potřebujeme obnovit auta a potřebujeme to či ono. Já jsem pravidelně s nimi byla v kontaktu, protože jsem chtěla slyšet ty problémy. A já říkám: Pane generále, kolik by to tak bylo? A on mi říká: No aspoň 5 - 6 miliard. A já říkám: No to fakt nejde, to fakt nejde. A domluvili jsme se tehdy na 1 miliardě, aby aspoň ty akutní věci mohl tam dát si do pořádku.
Protože ti hasiči, to byli ti, kteří prostě byli v první linii, ať jsme cokoli potřebovali. Samozřejmě vojáci taky. Já jsem na ně teď zapomněla, ale já nechci všechno brát svým kolegům, ta témata, protože určitě to řeknou s větší znalostí detailu než já. A ti hasiči, ty jsme volali, ať to byl covid, ať to bylo cokoli, ať to bylo tornádo na jižní Moravě. Já si vzpomínám, jak jsem s nimi byla v kontaktu téměř na denní bázi, jak tam odstraňovali ty trosky. A on říkal: Víte, my jsme toho měli víc, víc jsme jezdili, tak aspoň tu miliardu. Ta tu miliardu zase mají pryč, co jsme se na ní domluvili. Na policii výdaje o 1,7 miliardy.
MŠMT, Ministerstvo školství 5,2 miliardy, z toho výdaje na regionální školství a přímo řízené organizace o 4,4 miliardy méně. To je, já chápu, že jsou to platy, rozumím, že jsou to převážně platy. Miliarda je tam na vysoké školství na investice. Divím se, že neslyším Konferenci rektorů vysokých škol křičet. Já jsem s nimi byla v pravidelném kontaktu. Vždycky se hrozně zlobili. A já jsem se snažila dodržovat všechny dohody pravidelného tempa růstu, tak teď mají o miliardu méně. 4,4 na platy. To je právě to, o čem jsem před chvílí mluvila. Učitelé o 2 %.
Vzpomněla jsem si, víte, mně tak jdou ty myšlenky, vzpomněla jsem si, jak ten poslední rok před volbami pořád chodili, byla to, myslím, strana Pirátská, teď tady nikoho od nich nevidím. Ono je jich tak málo, že když si jdou dát kafe, tak tady není nikdo. Tak prostě vzpomínám si, jak pořád navrhovali mimořádný, nebo zařazovali na pořad schůze úpravu, aby platy pedagogů byly mandatorním výdajem, aby rostly, prostě pravidelně se valorizovaly. Já jsem se tomu bránila, protože jsem říkala, to nemůže přece, ono by to udělalo asi 30 miliard ročně, od 20 do 30 by to rostlo v průběhu následujících let. Prostě ten rozpočet na to nemá. Bránila jsem se tomu, obcházela jsem tady, aby to neprošlo, s tím že jsem říkala: Nemůže přece jedna skupina zase takto růst na úkor těch ostatních. No a najednou je to pryč. To je obrat. Jak jsem si říkala, to jsou bojovníci za ty učitele, ti Piráti. A samozřejmě byli podporováni tehdejší opozicí, tomu rozumím. Byli v opozici. Najednou je to pryč. Stačí 2 %. A dokonce nepedagogové nula, ty kuchařky, ti školníci, ti, kteří většinou, ty uklízečky, kterých tam je největší nedostatek. Tak jenom, abychom věděli, jak to běží a jak to stojí. Myslím si, že možná ještě ani pořádně nevědí, jak to vlastně je.
Říkali jste tady několikrát, že rozpočet nepočítá s kompenzacemi. My jsme těžko mohli počítat s kompenzacemi, když jsme ho posílali do parlamentu v září, problémy začaly na konci podzimu, spíš se to převalilo k zimě, ale počítala jsem tam s vládní rozpočtovou rezervou 6,5 miliardy, která právě na tyto věci slouží. Nevšimla jsem si, že byste tam chtěli dát více na ty kompenzace. Četla jsem 5 miliard. A připravili jsme kompenzační bonus, který vy, pane ministře financí, prostřednictvím pana místopředsedy, teď už jsem nezaznamenala, že byste v něm pokračoval.
Ale zase naopak váš předložený návrh rozpočtu - pokud se mýlím, tak mě prosím potom, až budete reagovat někdy, odpovězte - nereaguje podle mě na aktuální vývoj situace s ohledem na nárůst spotřebitelských cen, dopad inflace do domácností. Informace, to už jsme si tady říkali, ČSÚ ukazují, že ten nárůst je 9,9 %. Samozřejmě hlavní důvod, čerpám z tiskové zprávy ČSÚ, je navrácení DPH u elektřiny a zemního plynu, navíc je konečné, že ten růst energií není konečný, není definitivní. Nárůst třeba cen zemního plynu dosahuje meziročního růstu 21,5 %, ceny elektřiny se skokově navýšily o 18,8 % a ceny tepla a teplé vody narostly o 12 %. S tím ale váš návrh státního rozpočtu podle toho, jak jsem se na něj dívala, téměř vůbec nepočítá. Nepočítá, že by nějakým způsobem na to zareagoval na výdajové, nebo třeba i na příjmové straně tím, že dojde k poklesu některých daní. Řešíte to příspěvkem na bydlení. Včera jsme o tom hovořili tady několik hodin. Je to nedostatečné, administrativně náročné. Sám pan ministr práce a sociálních věcí uvedl, že zatím požádalo asi 21 tisíc lidí. To opět ukazuje, že se nemohou čeští občané na vás spolehnout.
A teď mi dovolte ještě vybrat dalších pár perliček z toho rozpočtu. Vláda například plánuje v běžných výdajích organizačních složek státu ušetřit na výdajích za plyn v době nejvyšší inflace od roku 1998 až 2,5 miliardy korun. Také se snižuje podpora českého kulturního dědictví v zahraničí o celou čtvrtinu a stejně tak o čtvrtinu snižujeme humanitární pomoc. O sektoru české kultury ani nemluvím, tomu škrtáte rovnou jednu miliardu. Výdaje na ochranu přírody a krajiny snižujete o 175 milionů korun, výdaje na ochranu klimatu a ovzduší o 350 milionů korun a naprosto symbolické pro tuto vládu je to, že navýšeny prostředky byly ve dvou kapitolách - MPSV, to je zákonná valorizace důchodů, tedy něco, co vám ukládá zákon. Tady oceňuji, pane ministře, že jste naprosto spravedlivě přiznal, že nemohl náš rozpočet s tímto počítat, na rozdíl od pana premiéra Fialy, který to nepřiznal a řekl, neměli jste to v rozpočtu. Asi jste si to nestihli říct. Vy to alespoň víte. Vy to alespoň víte, že jsme to v tom rozpočtu mít nemohli, když inflace byla 3,5 %. Ale naštěstí tu máme zákon o důchodovém pojištění a ten vám ukládá, každé vládě, on ten zákon tady je už 15 nebo 20 let, když inflace se dostane nad 5 %, mimořádně valorizovat. Takže zaplať pánbůh, nikdo o to nemůže přijít, notabene ne důchodci. Ale jenom si dovolím, když ty perličky tady předčítám, že Úřad vlády navyšuje svůj rozpočet o 74 milionů. Symbolické.
Chtěla bych říct, že přes všechny ty argumenty, které jsem tu přednášela hlavně v úvodu, kdy kvůli tomuto - chci být zdvořilá - přepracovanému, resp. seškrtanému rozpočtu, našemu rozpočtu bez jakékoliv filozofie, bez jakékoliv politické myšlenky, máme téměř čtvrt roku rozpočtové provizorium. Čtvrt roku nemohou veřejné instituce plánovat své výdaje a nevědí, co vlastně bude. Ohrožujeme množství investic z národního plánu obnovy, na který nám má EU přispět 80 miliard. A proč? Jenom kvůli ješitnosti a marketingu této vlády. Místo toho, abychom se zaměřili na efektivní výběr daní, na podporu českých domácností a podnikatelů, tak se tady dělají prázdná gesta. Nicméně za hnutí ANO chci říct, že my v žádném případě nemůžeme podpořit takový rozpočet, a budou o tom hovořit i mí další kolegové poslanci z opozičního klubu hnutí ANO, nicméně nebudeme ho obstruovat, nebudeme bránit jeho dalšímu postupu v rámci legislativního procesu, protože jako bývalá ministryně financí se vší zodpovědností říkám, že je lepší, když tato země má špatný rozpočet, protože to je špatný rozpočet, než aby dále setrvávala v rozpočtovém provizoriu.
Děkuji vám za pozornost.
