dovolte mi velmi stručně odůvodnit návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, jehož cílem je opět v dnešní těžké době ekonomicky podpořit osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých společností s ručením omezeným a takzvané dohodáře. Ráda bych v této souvislosti připomněla, že pomocí kompenzačního bonusu byla poskytována podpora jeho příjemcům od samého počátku epidemie koronaviru.

Nejprve byl na jaře 2020 poskytován bonus na poměrně širokém základu, kdy pro vznik nároku postačovalo, aby byl podnikatel schopen doložit, že nemohl svou činnosti zcela nebo zčásti vykonávat v důsledku epidemie či souvisejících opatření veřejné správy. Tímto způsobem byla poskytnuta rychlá a efektivní podpora.

Během následující podzimní vlny koronaviru byla zavedena druhá generace kompenzačního bonusu, v jehož případě došlo k důslednějšímu zacílení na ty podnikatele, kteří byli bezprostředně postiženi státními protiepidemickými opatřeními.

Na jaře letošního roku pak byl uveden v život třetí kompenzační bonus, který opět poskytoval podporu nejen podnikatelům, kterých se dotkla státní opatření, ale také těm, kteří byli epidemií postiženi jinak, a to například odlivem zákazníků. Klíčovým kritériem pro vznik nároku zde byl pokles tržeb daného podnikatele.

Dovolím si současně zdůraznit, že kompenzační bonusy byly jako nástroj podpory podnikatelů vždy kladně hodnoceny, a to i na půdě Poslanecké sněmovny v minulém volebním období. Finanční správa v souvislosti se všemi třemi dosavadními bonusy vyřídila přibližně 2,4 milionu žádostí a souhrnně bylo na bonusech vyplaceno přes 44 miliard korun.

Nyní předkládaný návrh úzce navazuje na předchozí zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021, avšak s ohledem na jeho jednorázový charakter nebylo přistoupeno k jeho novelizaci, ale je navrhován zákon nový. Po stránce obsahové je však podstatná většina úpravy totožná jako v předešlém zákoně. A nynější návrh tak fakticky představuje pouze aktualizaci úpravy kompenzačního bonusu a její dílčí přizpůsobení nynějším podmínkám.

Obnovený kompenzační bonus bude poskytován ke kompenzaci dopadů na činnost podnikatelé, které nastaly v důsledku protiepidemických opatření státních orgánů. Pro vznik nároku bude opět posuzován pokles příjmů odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti, a to oproti srovnávacímu období z letošního léta, které nebylo zasaženo vládními restrikcemi.

Pamatováno bude ovšem i na sezónní podnikatele, kteří svoji činnost vykonávají v zimním období, jimž bude nabídnuto alternativní srovnávací období z doby před vypuknutím epidemie. Klíčovou změnou oproti předchozímu návrhu zákona je podmínka poklesu tržeb pouze o 30 procent namísto dosavadních 50 procent. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že parametry návrhu zákona byly stejně jako v minulosti konzultovány se zástupci podnikatelů a s odbornou veřejností, zejména s Hospodářskou komorou, Svazem obchodu a cestovního ruchu, Svazem průmyslu a dopravy, Komorou daňových poradců a s dalšími odborníky.

Velmi diskutována byla právě otázka procentního poklesu tržeb, kdy původní návrh Ministerstva financí pracoval se zachováním padesátiprocentního limitu, ale na základě podnětů vzešlých ze zmíněných konzultací jsme pro vznik nároku na kompenzační bonus akceptovali pokles tržeb 30 procent, a to s ohledem na symetrii se zamýšlenými dotačními programy Ministerstva průmyslu a obchodu.

Návrh zákona garantuje dvě bonusová období. První od 22. listopadu do 31. prosince 2021 a druhé odpovídající lednu 2022. Stejně jako v minulosti vláda současně získá mandát zavést další bonusová období vždy jako kalendářní měsíc až do konce roku 2022, pokud budou v té době ještě trvat protiepidemická opatření. Doufám, že ne. Výše kompenzačního bonusu bude opět činit maximálně tisíc korun za den čistého, jsou to nezdaněné peníze, tedy celkem 40 tisíc korun za první bonusové období a 31 tisíc za druhé bonusové období.

Bonus bude současně stejně jako dosud individuálně zastropován tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci v případě subjektů s malými tržbami. V případě dohodářů pak bude zachována stávající výše bonusu 500 korun na den. Zůstává i nárok na kompenzační bonus za dny, kdy měl podnikatel nařízenu karanténu nebo izolaci, a to ve výši vždy alespoň 500 korun.

Čtvrtý kompenzační bonus je podobně jako třetí díky zvýšené částce připadající na kalendářní den podpory postaven na principu integrace podpor pro podnikatele do jednoho rychlého a jednoduchého nástroje. Zejména ti nejmenší podnikatelé tak nebudou nuceni řešit kombinace s jinými dotačními programy, kombinace s jinými podporami, které jsou určeny především větším podnikatelům nebo těm, kteří nesplní podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus. Proto se nenavrhuje stejně jako u třetího kompenzačního bonusu možný soulad s dotačními programy.

Další výhodou takového pojetí je, že nedojde k zahlcení ústředních orgánů státní správy žádostmi o dotace, zpomalení celého procesu, na který doplatí ti, kteří na tu dotaci čekají. Kompenzační bonus bude možné nadále kombinovat pouze s programem antivirus, protože ten cílí na zaměstnance, a s programem COVID - Nájemné za předpokladu, že by tento program byl zaveden. Kompenzační bonus bude opět spravován jako daň podle daňového řádu, a to orgány finanční správy. Žádosti bude možné podávat ihned po skončení příslušného bonusového období, tedy od ledna 2022. Samozřejmě za předpokladu, že zákon již bude tou dobou účinný.

Kompenzační bonus bude tak jako dosud snížením příjmové strany veřejných rozpočtů u daně z příjmu ze závislé činnosti, to znamená včetně dopadu do rozpočtu obcí a krajů. Dosavadní zákon obsahuje systém kompenzace většiny těchto dopadů do rozpočtu obcí a krajů ze státního rozpočtu formou příspěvku odpovídajícího reálnému podílu obcí a krajů na financování kompenzačního bonusu. Tento systém zůstává zachován i pro obnovený kompenzační bonus.

Odhadovaný negativní rozpočtový dopad návrhu zákona připadající na první dvě bonusová období činí 10,4 miliardy korun na veřejné rozpočty, z toho 9,6 miliardy korun na státní rozpočet, 0,6 miliardy korun na rozpočty obcí a 0,2 miliardy korun na rozpočty krajů. Účinnost zákona se navrhuje dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Děkuji za pozornost.