dovolte mi pár slov k tomu, že Česká republika je podle informací EUROSTATu zemí s třetí největší inflací z celé Evropské unie. Index spotřebitelských cen v březnu 2022 dosáhl závratných 12,7 %. A v důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou. Pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výšce 7 % a ve druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %. Čeští spotřebitelé se dle Českého statistického úřadu obávají růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace.
Hodnota indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 % a stále dynamicky klesá. Problémem jsou vysoké ceny, ale respondenti hodnotí negativně téměř všechny sledované aspekty. Podle údajů Českého statistického úřadu se významná část dotazovaných domácností domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozím roce.
V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že vláda Petra Fialy dělá strašně málo. Pomoc, kterou představila, očividně nefunguje. Jsem samozřejmě ráda, že vláda po našem tlaku konečně představila konkrétní pomoc podnikatelům. A protože nechci být za každou cenu kritická, tak rozhodně děkuji, že alespoň tento krok byl naplněn. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že přichází jednak pozdě a používá se typ pomoci, kterou naše hnutí dávno nabízelo. Nakonec jste museli přistoupit k plošné pomoci v podobě snížení spotřebních daní. Ale tato pomoc je nedostatečná a přichází příliš pozdě. Stalo se tedy co? To, co jsme doporučovali celou dobu. A nesmyslně dlouho byli tímto pádem podnikatelé a firmy v nejistotě.
Dnešní rekordní růst cen ohrožuje už celou českou populaci. Už jsem hovořila o tom, že inflace v České republice je zásadně vyšší než průměrná inflace v zemích Evropské unie. Průměr zemí EU je ve výši 7,8 % a eurozóny 7,4 %. Česká republika, jak uvádí EUROSTAT, index je ve výši 11,9 % za březen 2022. Pro vládu asi pořád stále málo. Přičemž guvernér České národní banky Jiří Rusnok avizoval, že strop inflace může být až o několik procentních bodů vyšší, a to na hranici 14 %. Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale i v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa. A situace je samozřejmě, a to je potřeba poctivě přiznat, i akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.
Při rozkladu inflace v České republice zjistíme, že inflace je primárně akcelerovaná v důsledku růstu cen bydlení, kam Český statistický ústav řadí také růst cen energií a růst cen pohonných hmot. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 %, v únoru o 22,6 %, zemního plynu o 37,7 %, v únoru to bylo 28,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 %, v únoru o 14,5 %, tepla a teplé vody o 13,9 %, v únoru to bylo 12,4. A ceny pohonných hmot? V oddíle doprava zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 50,6 %, v únoru to bylo 31 %.
Skokový nárůst cen energií řešila již naše vláda. Na prudký nárůst cen energií na světových trzích jsme reagovali generálním pardonem - mým generálním pardonem tehdy jako ministryně financí - daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Návrh na snížení DPH se projevil za listopad podle Českého statistického úřadu snížením ceny elektřiny o více jak 16 %, plynu o více jak 11 %. A na inflaci měl vliv jednoho procentního bodu.
Naše vláda taktéž schválila návrh novely zákona o DPH, která by dodávky elektřiny a plynu osvobodila o celou výši DPH 21 % po dobu celého aktuálního roku. Tímto krokem by došlo ke snížení dopadu nárůstu cen energií pro všechny odběratele, a tedy všechny české domácnosti a podniky bez výjimky. Bohužel náš návrh byl novou vládou bez diskuse smeten ze stolu. A od té doby nebyla vláda schopna a ani ochotna reagovat na tuto inflační situaci.
Bohužel nejen náklady na bydlení zažívají prudký nárůst. Vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava - nárůst o 21,6 %, zrušení slev na jízdné určitě mnohým českým domácnostem - nebo snížení, ať mluvím přesně - v dnešní době vytváří zásadní problém. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %. A takto bych mohla pokračovat.
Naše hnutí poskytlo jasný recept, jak pomoci občanům, a to dočasným snížením DPH u pohonných hmot a dočasným snížením DPH u energií. Ne navždy. Dočasným. Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu cen pohonných hmot, které mají za důsledek - a to je ten přímý důsledek - zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot, navrhlo naše hnutí změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty - motorová nafta a benzín - byla změněna tak, že na místo základní sazby daně bylo uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet, čímž dojde dočasně ke zmírnění této situace, která nejvíc dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb, protože samozřejmě energie a pohonné hmoty vstupují do cen veškerého zboží a služeb.
Druhým způsobem, jak vláda může reálně pomoci českým občanům, je osvobození od DPH za energie. Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu globální ceny energií, které mají za důsledek zdražování energií, naše hnutí navrhuje změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž dojde zase ke zmírnění situace obdobně jako u pohonných hmot a dopadne to nejvíce na nízkopříjmové, ale dneska už i střední vrstvu českých domácností a malé podnikatele.
Současně vysokoinflační prostředí v České republice ohrožuje sociální smír. Zdražuje elektrická energie, teplo, pohonné hmoty, potraviny, oděvy, obuv. České domácnosti reálně chudnou. A já se ptám, kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč tito poslanci, kteří požadovali od nás jako bývalé vlády rozšíření pomoci v době pandemie s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty, nedokážou podpořit české občany v dobách pádivé inflace? Proč nepřistupujeme k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení DPH, změna daňových pravidel u pohonných hmot, elektřiny a plynu, či zavádění cenových stropů při raketovém růstu cen pohonných hmot? Českou cestou, kterou zvolila tato vláda, je nechat dopadnout následky celkového zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje na zvyšování cen. Například u ceny pohonných hmot směřuje téměř polovina právě do státního rozpočtu. Ostatně k tomuto plošnému kroku vyzývají vládu i někteří její poradci.
V důsledku toho dovolte, abych požádala o pevné zařazení následujících bodů, a to bodu číslo 65, poslanecká novela o dani z přidané hodnoty, sněmovní tisk číslo 184, a bodu číslo 61, poslanecká novela o dani z přidané hodnoty, sněmovní tisk 158, o zařazení. A to buď na čtvrtek ráno v 9 hodin jako první bod jednacího dne, a nebo pokud by nebylo vyhověno, tak v pátek jako první body jednacího dne od 9 hodin.
Děkuji vám.
