„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění online finanční úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet. Nečekám, že díky němu hned lidé začnou rádi platit daně, ale chceme jim alespoň tuto povinnost co nejvíce usnadnit. Díky online finančnímu úřadu a této novele, která je jeho základovým stavebním kamenem, budou nekonečné fronty na finančním úřadě a pobíhání z patra do patra už brzy jen nepříjemnou vzpomínkou,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Zákonná podoba online finančního úřadu neboli portálu MOJE daně spočívá v rozšíření již existující daňové informační schránky (DIS), kterou dnes využívá jen malá část poplatníků. Systém bude podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé budou mít lepší přehled o svých daňových povinnostech.
Vytvoření legislativního základu je prvním a nezbytným krokem pro to, aby v budoucnu bylo možné nabídku služeb rozvíjet a případně v návaznosti na změnu legislativy vytvořit jednotnou platformu pro správu daní a veřejných pojistných.
Hlavním záměrem novely daňového řádu je především podpora elektronizace, jejímž cílem je zjednodušit administrativu v komunikaci se správcem daně a pozitivně motivovat k využívání elektronických prostředků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc.
V případě elektronické žádosti získá poplatník také benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani. Nedílnou součástí novely je zrušení povinnosti podávat daňová přiznání elektronicky pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.
Dalším cílem je zjednodušení kontrolních postupů. Nově bude v rámci daňové kontroly připuštěna dálková forma komunikace, což přinese větší flexibilitu podle preferencí daňového subjektu a okolností konkrétního případu. Díky tomuto opatření dojde ke zkrácení jednotlivých fází daňové kontroly a zároveň se zamezí případným obstrukcím.
Klíčovou změnou v novele je také zavedení zálohy na daňový odpočet, která umožní dřívější vrácení části nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Plátcům DPH, u kterých se prověřuje pouze část nadměrného odpočtu, přináší zlepšení z hlediska jejich cash-flow a zároveň zvýší jejich právní i podnikatelskou jistotu.
„Zálohy zlepší cash-flow podnikatelů a umožní další pokles objemu zadržených nadměrných odpočtů, po kterém dlouhodobě volá odborná veřejnost. Celkovou částku zadržených odpočtů dlouhodobě snižujeme. Mezi lety 2016 a 2019 se objem těchto prostředků snížil o více než 80 procent. To se nám podařilo i díky zavedení kontrolního hlášení a dalších opatření pro boj s daňovými úniky. V tomto trendu budeme pokračovat i nadále,“ uvádí ministryně financí.
Vedle výrazného zjednodušení navíc novela přichází i se zlepšením postavení poplatníka v rámci řízení vedeného finančním úřadem. Návrh obsahuje komplexní revizi úroků a snižuje úroky z prodlení se zaplacením daně. Tzv. reparační úrok se snižuje na úroveň podle občanského zákoníku. Z nynějších 16 % (tj. 14 + repo sazba) bude úrok z prodlení snížen o 6 procentních bodů na 10 %. Analogicky dojde ke snížení úroku z posečkané částky na polovinu.
„V důsledku provedené revize daňového sankčního systému dochází k systémovému snížení úroků. Novela je snižuje na úroveň standardního úroku z prodlení uplatňovaného v rámci občanského zákoníku, a to oboustranně. To znamená, jak u úroků hrazených daňovým subjektem správci daně, tak i úroků hrazených správcem daně daňovému subjektu. Reparační cena peněz tak bude pro všechny případy stejná,“ doplňuje Alena Schillerová.
V situacích, kdy je naopak úrok vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, dojde ke zvýšení ze stávajících 4 % (tj. 2 + repo sazba) o 1 procentní bod na 5 %.
Současně dochází k odstranění nesystémových výjimek v podobě zrušení tolerance 4 pracovních dnů prodlení s platbou. Namísto stávajícího plošného modelu zavádí vládní návrh zákona stupňovou toleranci podle výše tvrzené daně. Novela totiž výrazně navyšuje minimální limit pro vznik úroku z prodlení, a to z 200 korun na 1000 korun. Na základě poslaneckého návrhu byl rovněž navýšen limit pro vznik pokuty z 200 korun na 1 000 korun. Výsledkem tak bude vyšší počet poplatníků, pro které bude změna oproti současnému stavu pozitivní.
Předloha dále přímo v zákoně stanovuje obecný okruh údajů, které bude možné požadovat ve formulářovém podání. Konkrétně se jedná o registrační formuláře a daňová tvrzení. Podrobnosti údajů, náležitosti a jejich uspořádání bude nově upraveno vyhláškou Ministerstva financí. Novela tímto plně reaguje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/17, podle něhož musí být okruh údajů požadovaných ve formulářích stanoven explicitně zákonem.
Novela také rozšiřuje okruh méně invazivních způsobů realizace zajišťovacího příkazu, a to zejména o prohlášení o majetku, anebo umožnění fyzickým osobám požádat si o změnu daňového identifikačního čísla tak, aby neobsahovalo rodné číslo.
Účinnost novely daňového řádu se bude odvíjet od průběhu legislativního procesu a je navržena k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce, který bude následovat po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů.
