Trochu jsem měla pocit, když jsem poslouchala, a nebudu nikoho oslovovat, protože toho bylo řečeno mnoho, spíš jsem si dělala poznámky věcné, spíš jsem měla pocit někdy, že tady poslouchám návrhy z pohádky Chytrá horákyně. To znamená, jak chceme snižovat daně, až na nějaké výjimky, přidávat tam 15, tam 23, ale když řekneme to A, tak musíme říct také B. To znamená, my těžko můžeme přistoupit na jakýkoliv z těch návrhů, které už prošly byť rozpočtovým výborem a byly doporučeny, a já jim rozumím, jako jsou třeba zrychlené odpisy nebo v souvislosti s tím snížení spotřební daně na naftu, tomu já rozumím, anebo celá plejáda dalších návrhů, aniž bychom se bavili o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To prostě nejde. Takže buď ten balíček zůstane ve stavu tak, jak prošel vládou, to znamená, jak ho připravilo Ministerstvo financí, mírně pozitivní, a pak se vyjádřím k těm 20 miliardám u stravenkového paušálu, to je takový je evergreen, ke kterému se ten ČMKOS v čele s panem Středulou už dneska ani nehlásí, když jsem to vysvětlovala na tripartitě, ale já to ráda vysvětlím. Takže buď zůstane tak, jak byl předložen, a pak nemusíme rozvolňovat fiskální pravidla, anebo - a teď se bavím o všech dalších návrzích, to znamená návrhy takzvané vykostěné, vykostěné návrhy pana premiéra jako poslance, kdy se tam nechává 15 a 23 a vyndavají se fiskální pravidla, prostě nejdou. Nejdou. To říkám s plnou zodpovědností. Takže chceme-li se bavit o snížení daně zaměstnancům, a já říkám - kdy jindy, než teď, v nejtěžší krizi srovnatelné s 30. lety minulého století, kdy jindy, než teď, tak se budeme nejdřív muset bavit o rozvolnění fiskálních pravidel.

Já bych chtěla připomenout, a budeme se určitě o tom bavit ještě v souvislosti s dalšími body, a budeme se bavit určitě v souvislosti s rozpočtem atd., ty debaty se povedou celý podzim a zimu, ale já bych chtěla říct, že se zapomíná na jednu věc, která je přímo uvedena v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já si dovolím citovat § 2 tohoto zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti: "Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost." To je to, co teď musíme udělat především, abychom se prostě dostali z krize. To je to důležité, proč vlastně teď se bavíme o napumpování peněz do ekonomiky. Děláme to od jara tohoto roku, šlo tam přes 200 miliard, a já děkuji všem poslancům, kteří zvedli ruku pro novely zákona o státním rozpočtu, kteří měli tu odvahu nejen navrhovat rozdávání a nejen navrhovat navýšení výdajů nad rámec toho, co navrhla vláda, ale kteří měli odvahu i zvednout ruku pro navýšení rozpočtu na to, abychom mohli profinancovat všechny tyto výdaje. A víte, že k 30. září - a pravidelně to dáváme na stránky Ministerstva financí, stejně tak jako na moje sociální sítě - už jsme do ekonomiky napumpovali přes 200 miliard. Takže prosím, bavme se o tom korektně.

Názory, že superhrubá mzda byla zrušena, to jsem tady slyšela už mockrát, zákonem z roku 2012, akorát zapomněl pan bývalý ministr dodat, že těch 40 miliard v tehdejších cenách prostě do těch střednědobých rámců nepropsal. To znamená, že tak nějak byla zrušena s tím, že vláda, která přijde po těch volbách, tedy v tom roce tuším 2013 nebo 2014, začne hned s takovou dírou, co jí zbylo, když prostě získala zadlužené veřejné finance a ještě takovýto budoucí deficit, takže co jí zbylo, než tu superhrubou mzdu tam nechat. Teď je ta doba. Teď je ta doba, kdy bychom měli pomoci lidem a napumpovat do nich peníze. Průměrná mzda poroste meziročně podle naší makroekonomické predikce zhruba o 0,8 %. To znamená, mzdy v ekonomice v podstatě budou zmrazené. Čili těch 7 % z hrubého, co by ti zaměstnanci získali, bude vlastně to jediné, co budou mít k dobru, bez ohledu na to, kde pracují, v jakékoliv sféře, ať už soukromé nebo veřejné. A celá řada firem na to i čeká, jednak aby si nastavila systémy a jednak aby to využila při vyjednávání o platech.

Takže já jenom říkám otevřeně, nebudu opakovat to, co se v podstatě opakovalo plus minus v té debatě, nechci to i natahovat. Já bych jenom chtěla říct, že ani ty návrhy z pirátské strany na slevy - já neříkám, že nemají nějakou relevanci, neříkám, že ne. Ale těch 30 tisíc sleva, pane poslanče, je dopad na veřejné rozpočty 19,6 miliardy, jak jsme spočítali. Každá stokoruna měsíčně na slevě na dani prezentuje 5 miliard. Takže je to asi 19,6 miliardy, k tomu 19 % a 23, tak jsme plus minus na částce o něco menší, ať jsem korektní, ale ne zas tak malé. I na ten váš návrh, a já neříkám, že je hloupý, jenom připomínám, že zvýšíte daň OSVČ.

Dneska jsem slyšela vašeho pana senátora v hospodářském výboru, vedli jsme tam korektní debatu o tom, jak chcete pomáhat těm nejzranitelnějším. Citoval tam živnostníky. Já jsem s ním souhlasila. Ne s tím návrhem, ale s tím, že jsou hodně zranitelní. Tak jim zvedneme daně z 15 na 19 %. No. Řekněte jim to. Uvidíte, co vám na to řeknou v téhle situaci, kdy bojují o svoji existenci. Ale i ten váš návrh, pane poslanče, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. To jenom připomínám. Bez toho to nepůjde. Pokud nechceme tedy porušovat české a evropské zákony. Upozorňuji. Každý z vašich návrhů, který míří na snížení daně, ať už formou snížení procentuální výše sazby, nebo slevy na dani, to už je lhostejno, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. Takže ať jsme féroví. A musíme to takhle říkat. To je ta chytrá horákyně. Nemůžeme říct a, abychom neřekli b. To jsem jenom chtěla připomenout. A teď si nechte projít hlavou, pro co budete chtít hlasovat, nebo nebudete.

To znamená, paní poslankyně Kovářová, váš návrh, nebo vaše vystoupení, tak vy na jedné straně říkáte, pusťte ekonomice transfúzi, dejte lidem peníze, na druhé straně jim škrtněte někde 60 a více miliard. Takže zase potom pustíme žilou. Tak jsem četla vaše slova. Tak jsem je četla. A je potřeba, abychom si to říkali naprosto férově. Jestli to nechceme, a musíme o tom férově hlasovat, nebo vy musíte, já ne, já nejsem poslankyně. Jestli to nechcete, tak je to potřeba lidem říct. Prostě teď ta doba není, my se teď budeme prostě chovat maximálně obezřetně. Nakonec ta zkušenost z roku 2008, 2009 tady je. Víme, kam to vedlo. Takže řekněme to, my to nechceme rozvolňovat. My chceme skutečně, aby to bylo takto. Jiné země to dělají.

Pan ministr Zaorálek, když to tady uváděl, tak já jsem mu tu tabulku chvilku předtím ukazovala. (Ukazuje tabulku.) To nevadí. Já mu děkuji za podporu v tomto směru. Tohle vlastně přišlo tento týden - predikce Mezinárodního měnového fondu - říjen 2020. Tam vlastně zapracovali nárůsty schodků jednotlivých zemí. A podívejme se, kde jsme. Jsme pořád na čtvrtém místě. Sice jsme se posunuli. 21. Je tam odhad na 41 % HDP, ale pořád jsme na čtvrtém místě. Protože jsme z toho čtvrtého místa v podstatě začínali, tak jsme na něm zůstali. Protože všichni se musí zadlužit.

Poslední emise jsme platili úrok 0,5 %. Poslední emise. Kdo si je schopen za takovýto úrok půjčit jiný než stát? Náš stát! To si řekněme. Určitě si myslím, že teď je ta nejvhodnější doba, abychom to využili a ty peníze za tento levný úrok do ekonomiky napumpovali. A za eura, my bohužel neprodáváme dluhopisy za eura, ale máme některé staré splátky, které musíme prostě v eurech zaplatit. Tam je to dokonce za minusový úrok. A samozřejmě si musíme velmi dobře pohlídat, a experti Ministerstva financí na státní dluh jsou skutečně na slovo vzatí, pohlídat, aby tam nebyly kurzové rozdíly. A to si skutečně hlídáme.

Takže já to jenom pojmenovávám. A vy tady řeknete, co chcete. Vy jste suverén. Je tady celá řada pozměňovacích návrhů. Takže vy řeknete, ano, tohle nechceme. Fiskální pravidla rozvolňovat nechceme. Nechceme lidem dát peníze. Budeme radši konsolidovat. Dobře. V pořádku. Ale musíme to takto jednoznačně říct.

A ještě k tomu Německu. Nebudu mluvit dlouhou, protože určitě budu mít dneska ještě prostor hovořit i na jiná témata. To Německo. Jenom dvě věty. Pořád říkáte, podívejte se na to Německo, jak to dělá Německo... Škoda, že tady není pan předseda Kalousek. Němci představili návrh federálního rozpočtu, který počítá po poměrně vysokém deficitu v roce 2020 ve výši 218 mld. eur, což je 6,6 % HDP s deficitem více jak 96 mld. eur, což je 2,7 % HDP v roce 2021. Rozpočet na rok 2021 ještě považují za stimulační, aby pomohli ekonomice. Nižší schodek na rok 2021 mají kromě plánované nižší podpoře transfery podnikatelským subjektům, domácnostem i kvůli tomu, že plánují o 12 mld. eur menší výdaje na investice. My ne, tedy jenom předesílám. My je zvyšujeme historicky na nejvyšší míru. Následně ale plánují poměrně zásadní omezení schodku, co se týče politik, resp. opatření, která povedou ke snížení schodku v roce 2022 až 2024, a tady prosím poslouchejte, 2022 až 2024 - ta teprve budou předmětem diskuse, zda jít cestou zvýšení daní, snížení výdajů, kombinace jakých daní a výdajů a podobně, řekla kancléřka Merkelová. Takže oni je budou debatovat. Já pak dostanu prostor u toho bodu 506, tak se k tomu vyjádřím ještě podrobněji. Jenom říkám, že vždycky, když si něco přečtu, nebo něco řeknete, tak jdu a žádám třeba stálé zastoupení, aby mi k tomu sehnali zdroje.

Tak a teď poslední věc - ta predikce, co mi je pořád tak vyčítána. Každá predikce, na základě které se postavil rozpočet, vycházela z té letní. Letos zářijové, protože jsme ji posunuli kvůli velkým nejistotám. Listopadová prognóza není z legislativně technického hlediska pro rozpočet vůbec relevantní. Nikdy. Vždycky se rozpočet posílal do parlamentu do konce září a někdy v říjnu procházel prvním čtením. Takže ta listopadová predikce na to neměla žádnou relevanci. Letos je to o měsíc posunuto v důsledku nejistoty a posunutí všech rozpočtových procesů. Takže já říkám, že to nemělo nikdy relevanci, nemá to ani nyní. A dělat predikci v době, kdy se každý týden mění opatření, kdy sledujeme, kdy dojde k tomu zlomu, nemá žádný smysl. Uděláme to po celém roku. Po celém roku v lednu. Stejně to vliv na rozpočet v tuto chvíli nemá.

Někde jsem četla, už nevím kde, že ta predikce je to kormidlo. Není. Není. To kormidlo je v podstatě ten rozpočet. Myslím si, že v době takhle turbulentní by to byl stejně výsledek nějakých nepřesných čísel.

A poslední velká má srdeční záležitost, to si nemohu odpustit, promiňte, je stravenkový paušál. V této době, samozřejmě chápu, víte, že jsme ten návrh dali v době před pandemií, takže neříkám, že to je klíčové opatření, ale to je pro mě opravdu velmi, velmi důležité, aby to prošlo. A já samozřejmě velmi sleduji diskusi a všímám si debat a vidím různé tlaky, na mě jsou obrovské tlaky, protože rozumím tomu, že těch šest zahraničních firem, které každý rok odvádějí dividendy do zahraničí, si vybudovaly ten byznys na vylobované daňové výjimce. Vylobované daňové výjimce - to nic jiného není. Kdyby ta výjimka nebyla v zákoně, nemají byznys. Přesto všechno jim ten byznys nebereme. Říkáme, nechte si ho. Když je výborný, tak určitě ty firmy, které mají stravenky, si je nechají. A nebude jim vadit, že platí dvě procenta na provizi, a restaurace, že platí pět až sedm procent. Určitě budou spokojeni. Kdo chce závodní stravování, zase si ho nechá. Nikomu nic nebereme.

Jenom říkáme, je tady milion zaměstnanců, kteří nemají nic, protože si to ty firmy nemohou dovolit. A ten milion zaměstnanců by možná rád něco měl. Ty firmy nemají na provizi, nemají na to, aby platili zaměstnance, kteří budou vést evidenci této zvláštní ceniny. Tak říkáme, za stejných daňových výhod, za stejného daňového zvýhodnění, což je těch 55 %, 45 % zaměstnavatel, maximální částka je 131 za stravenku, samozřejmě může být méně, tak za stejných podmínek odděleně dostane zaměstnanec, když bude chtít ten zaměstnavatel, on si vybere, jestli chce závodní stravování, nebo jestli chce stravenky, nebo jestli chce stravenkový paušál. Čeho se ty firmy bojí? Když je tak konkurenceschopný, tak to určitě vydrží. Určitě to vydrží ti stravenkáři. Určitě to přežijí. Tak čeho se bojí? Čeho se bojí všichni ti, co za ně tak moc lobují?

Vím, že jste všichni dostali - myslím, že to posílaly odborové organizace ČMKOS - propočty daňového balíčku. Já jsem to viděla už na Twitteru a na sítích stokrát. Pošlu vám všem, zařídím to hned zítra, k tomu náš rozbor, že to vůbec nemá relevanci, všechna ta čísla, která tam jsou uvedená, protože určitě Ministerstvo financí má naprosto odborný tým, který to propočítává přesně.

Ale nejvíc, co je zábavné, je těch 20 mld. na stravenkovém paušálu. Víte, na čem to je postaveno těch 20 mld.? Víte na čem? Na tom, že všichni, i ti, co už dneska mají stravenky, všichni zaměstnanci, že jim vlastně ten zaměstnavatel ukradne - jinak to nemohu říct - ukradne tu částku z výplaty. Takže on má nějakou výplatu, oni jim o ten stravenkový paušál sníží výplatu, aby jim vedle dali stravenkový paušál. No to je teda úplný vrchol. A na tom je postavených těch 20 mld. Když jsem to na tripartitě vysvětlovala, velmi věcně, v klidu, tak od toho ti odboráři dali ruce pryč. Pan Středula řekl - to počítala nějaká bývalá náměstkyně z Ministerstva financí, to my jsme nepočítali. Takže jenom abyste věděli, jakou váhu mají tato čísla. A počítejte, že váhu mají čísla, která prezentuje Ministerstvo financí.

Omlouvám se, že jsem věnovala takový čas stravenkovém paušálu, a to bych se o tom mohla bavit hodiny, o tom, že lidé, ta účelovost... Jestliže z toho uděláme pozměňovacím návrhem účelovost, že lidé dostanou ty peníze, budou muset dokládat nějakými účtenkami, že to utratili za jídlo... Proč? Z toho uděláme větší administrativu, než dnes znamenají stravenky. A proč? Podle Českého statistického úřadu utratí lidé mnohem více peněz za jídlo, než získají na stravenkách. Lidé nepřestanou svoji základní lidskou potřebu, jako je jídlo, uspokojovat jenom proto, že nedostali papírky. A to jsem ještě nemluvila o těch 150 mil., které každý rok propadnou, protože to lidé nestačí proměnit. A že tady máme ceninu, se kterou se obchoduje, která se v podstatě různě směňuje atd., to by bylo na dlouhé povídání. Takže my nikomu nic nebereme, nikoho o nic nepřipravujeme, o žádné jeho investice, my dáváme jenom svobodu volby těm firmám, těm podnikům a možnost pro milión zaměstnanců, aby získali nějaký příspěvek a benefit na stravování.

Děkuji vám za pozornost.