dovolte, abych vás seznámila s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Dále, prosím, budu používat pouze slovní spojení „rozpočtová pravidla“.
Poslanecká sněmovna parlamentu schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o rozpočtových pravidlech. Následně tento návrh předložila k projednávání v Senátu. K samotné novele zákona je třeba uvést, že kromě uvedeného zákona jsou v návrhu obsaženy novely: zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákona o zemědělství, zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje, inovací z veřejných prostředků, zákona o zahraničně rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, služebního zákona, zákona o registru smluv a zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ta byla potom doplněna až na základě schváleného pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně.
Dovolím si vypíchnout změny, které se týkají rozpočtových pravidel, protože to je pro mě a vůbec pro vládu nejdůležitější změna.
Zaprvé, je tam zpřesnění zmocnění k vydání vyhlášky o rozpočtové skladbě. To je spíš technická věc.
Rozšíření rozpočtového systému programového financování o evidenci neinvestičních dotací a návratných finančních výpomocí poskytovaných ze státního rozpočtu. Tam se jedná o sjednocení evidence veškerých dotací na jediném místě v rámci jednotného systému, spravovaného ministerstvem financí. Zase je to technická věc.
A teď je tady pro mě nejdůležitější věc. Stanovit povinnost vázat prostředky na platy v organizačních složkách státu za neobsazená místa. To jsou takové ty, jak říkáme lidově, mrtvé duše. Základní myšlenkou navrženého opatření je skutečnost, že neobsazené místo nevyžaduje nutnost vhodného rozpočtového zabezpečení, jako místo obsazené. V rámci snahy o úspory výdajů státního rozpočtu, který se navrhuje, vázat prostředky na platy a související výdaje v případě, že místo je volné, všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci, první měsíc, kdy je místo volné, se však prostředky vázat nebudou. Ještě technicky pro vás, vázat se budou prostředky v prvním stupni. To znamená, ne celý objem těch prostředků. Je to něco, s čím ministerstvo financí, já jako ministryně financí jsem přišla v rozpočtu na rok 2019. Tam už jsem vzala resortům všechny peníze na neobsazená místa, které běžně celá léta se dávaly resortům. Ušetřilo se na tom tehdy kolem... Něco přes 3 miliardy. V podstatě já touto novelou sleduji to, aby to nemusel dělat každý ministr financí nebo nedělat, protože se to v minulosti prostě nedělalo. Aby to bylo definitivně jednou provždy zakotveno v rozpočtových pravidlech. Ale není to tak přísné jako ten krok, který se udělal v rozpočtu roku 2019, je tam vázání na první stupeň a potom v měsíci.
Další věc je zakotvení použití přebytku státního rozpočtu na snížení státního dluhu. V případě, že by státní rozpočet skončil v přebytku, to nás asi v následujících letech nečeká. Řekněme si upřímně... Ale bylo to tu v předcházejících letech. Navrhuje se jednoznačně stanovit, protože vždy se s tím chodilo do Poslanecké sněmovny, že tento přebytek se použije na snížení státního dluhu.
Potom se navrhuje snížení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Dnes je to 1 promile denně, tak ho snížit na 0,4 promile denně, za každý den prodlení s úhradou odvodu. Protože v některých případech je příliš velkou zátěží pro toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Nakonec je tady možná celá řada z vás starostů, působíte v municipalitách, takže víte, že toto problém činí. Takže se navrhuje snížit ho na částku 0,4 promile z částky odvody za každý den prodlení s úhradou odvodu. Takto stanovené penále bude plnit svoji sankční funkci bez toho, aby bylo vůči porušiteli příliš zatěžující, případně likvidační. Navíc v současné době je stejně velká část tohoto penále na základě rozhodnutí komise Generálního finančního ředitelství, protože Generální finanční ředitelství to má v kompetenci, podle kompetenčního zákona promíjena. Zasedá k tomu komise, ta to zohledňuje podle nastavených pravidel tak, aby se každému měřilo stejně. Neexistuje žádné individuální promíjení. Toto jednou provždy odešlo, tato kompetence. Já jsem za to velmi ráda. Odešlo z ministerstva financí. Žádný ministr nikdy už nebude, věřím, že se toto nikdy nezmění, tato změna je tam od roku 2013, nikdy mít kompetenci nebude. Je to nastaveno tak, ale stejně většina se toho penále promíjí, takže je zbytečné nastavení takového velkého sankčního penále, když se potom ve finále promíjí.
Šestá věc, zpřesnění úpravy odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci. To je legislativní zpestření v důsledku legislativy, tak jak se vyvíjela, zejména Nejvyššího správního soudu.
Zasedmé, zpřesnění úpravy ustanovení, týkající se řízení státního dluhu. Tam se jedná, prosím, o doplnění textu § 36 rozpočtových pravidel, který jednoznačně vymezuje metodiku vykazování korunové výše státního dluhu, denominovaného v cizích měnách, se zdůrazněním skutečnosti, že korunová hodnota státního dluhu, s čímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, zajištěného prostřednictvím finančních derivátů, musí zohledňovat smluvní měnový kurz. Zní to velmi složitě, ale vlastně má to řešit problémy s kurzovými rozdíly.
Za osmé, doplnění úpravy národního fondu, kromě již nyní v zákoně vyjmenovaných prostředků tvoří národní fond i prostředky Fondu solidarity EU. Fond solidarity EU je upravujen nařízením Rady č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, o zřízení Fondu solidarity EU. Pokud jde o poskytování dotací z národního fondu, navrhuje se vztáhnout na toto poskytování i většina ustanovení, která se týkají poskytování dotací ze státního rozpočtu. Navrhuje se také zakotvit správné označení Evropského námořního a rybářského fondu.
Pokud jde o úpravu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, navazuje tato úprava na zpřesněné zmocnění finální vyhlášky o rozpočtové skladbě a rovněž je snižováno penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně stejně jako v rozpočtových pravidlech velkých, o kterých jsem teď hovořila.
Novely zákona o zemědělství, zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a zákona o zahraničně rozvojové spolupráci a humanitární pomoci jsou předkládány proto, aby dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, podle nich poskytované, byly vedeny v rozpočtovém systému programového financování evidenčně.
Navrhovaná novela zákona o státní službě má za cíl zjednodušit projednávání změn systemizace v průběhu roku a navazuje na navrhovanou povinnost vázat prostředky státního rozpočtu na platy za neobsazená místa v organizačních složkách státu.
Navrhovaná novela zákona o registru smluv má pouze technický charakter. Jejím cílem je odkázat na správné ustanovení rozpočtových pravidel.
V Poslanecké sněmovně přijaté pozměňovací návrhy byly převážně technického charakteru. V souvislosti s pozměňovacími návrhy bych upozornila na návrh § 14d a) zákona o rozpočtových pravidlech, článek I bod 26, který umožňuje převést práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu při koupi obchodního závodu.
Pokud jde o novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, její podstatou je, že třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu může být zahájeno až poté, co Poslanecká sněmovna ukončí projednávání státního závěrečného účtu za předchozí rok.
Účinnost většiny ustanovení nastane 1. ledna 2022, výjimkou je ustanovení zmíněného § 14d a) v zákoně o rozpočtových pravidlech, jehož účinnost nastane dnem následujícím po dni vyhlášení zákona.
Některá další ustanovení nabudou účinnosti 1. ledna 2021. Konkrétně jde o ustanovení týkající se vázání prostředků na platy za neobsazená místa v organizačních složkách státu, článek I bod 48 a článek II bod 5.
Ustanovení týkající se používání prostředků na programy spolufinancované z EU a finančních mechanismů, článek I bod 43 a 44 a článek II bod 7, a novely zákona o státní službě, část šestá.
Děkuji vám za pozornost.