Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi pár slov na úvod třetího čtení k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2021. S výdaji ve výši 1808 mld. korun činí schodek návrhu rozpočtu 320 mld. korun. Jde o nejvyšší plánovaný schodek rozpočtu na další rok v novodobé historii samostatné České republiky, absolutně i v relativním vyjádření. Pro srovnání uvedu, že na rok 2010, tedy po celosvětové finanční krizi, byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 4,1 % HDP. Pro rok 2021 činí návrh 5,5 % HDP. Schodek rozpočtu pro příští rok následuje po nejhlubší celosvětové recesi od konce druhé světové války. Bude realizován v roce, který se velmi pravděpodobně ponese v duchu jen mírného a křehkého oživení.
Státní rozpočet a veřejné finance ale nejsou jen účetní kniha. Aby plnily své funkce, dává schodek pro rok 2021 smysl ekonomicky i ze sociálního hlediska. Chápu, že pro řadu z vás jsou takové deficity obtížně akceptovatelné. Na tak vysoké schodky nejsme v České republice zvyklí, naštěstí. Přesto považuji za stěžejní, aby státní rozpočet plnil i nadále svoji makroekonomickou funkci, aby pomáhal stabilizovat ekonomiku v příštím roce. Ze struktury schodku vyplývá, že po odečtení příjmů z Evropské unie je tvořen propadem v příjmech v řádu 190 mld. Zbytek jsou oproti střednědobému výhledu o 53 mld. vyšší výdaje do zdravotnictví, o 25 mld. navýšené investice Státního fondu dopravní infrastruktury nebo o 8 mld. posílené prostředky na dávky v nezaměstnanosti. K tomu se zvýšily odvody do Evropské unie o 5,5 mld. nebo o 3,6 mld. dávky důchodového a nemocenského pojištění. V neposlední řadě jde 4,4 mld. navíc regionálnímu školství.
Celkově pro návrh státního rozpočtu ale platí jedno - jde o pokrizový rozpočet. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství, investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává tak nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty. V prostředí nízkých výnosů ze státních dluhopisů je to investice k rychlému návratu do normálu. Jsem toho názoru, že dlouhodobější stagnaci nebo opakování recese si prostě nemůžeme dovolit. Stejně si nemůžeme dovolit rozpočtové provizorium, ovšem z úplně jiného důvodu, než si někteří z vás zřejmě myslí. Státní rozpočet na rok 2021 totiž považuji za maják v rozbouřených vodách, za pevný bod uprostřed destabilizované ekonomiky a nedořešené pandemie. Provizorium by pak zvýšilo již tak extrémní míru nejistoty.
A teď prosím věnujte pozornost tomu, co to vlastně to rozpočtové provizorium je, protože možná úplně detailně to všichni nevíte. Plánované výdaje státního rozpočtu by naopak rozpočtové provizorium navýšilo. Díky 500miliardovému schodku letošního státního rozpočtu by umožnilo vládě hospodařit ještě s bezmála 5 mld. měsíčně navíc, přesněji s 57 mld. za celý rok, které by navíc nebyly na nic vázané. Opakuji - nebyly by na nic vázané. V čem by ale vláda byla limitovaná, je využití prostředků z nespotřebovaných nároků. Např. investiční akce, které se nepodařilo dokončit letos či v minulých letech a také slíbená pomoc, jejíž čerpání nebylo dokončeno v roce 2020. Sem patří i projekty pro obce a kraje. Provádět pak nelze žádné přesuny mezi kapitolami ani z vládní rozpočtové rezervy. To jsou důsledky rozpočtového provizoria. Na jedné straně umožní ještě o jedno procento HDP zvýšit schodek, na druhou stranu zbrzdí některé rozjeté akce či alokovanou pomoc z letošního roku.
Jsme ale již ve třetím čtení návrhu zákona. Shrnula bych proto nyní pozměňovací návrhy. Předloženo bylo 127 návrhů, jejichž celková výše sahá k téměř 282 mld. V porovnání s minulým rokem tak došlo k nárůstu o 102 mld. více. Návrhy na změnu se týkají skoro všech rozpočtových kapitol a jejich přijetí by znamenalo rozsáhlý zásah do výdajové struktury státního rozpočtu. Navíc některé z nich představují i snížení výdajů spolufinancovaných prostředky Evropské unie. Jelikož jsou k nim vázány příjmy státního rozpočtu, došlo by jejich přijetím k narušení fixované výše celkových příjmů, výdajů a salda po prvním čtení. Proto se domnívám, že takové pozměňovací návrhy jsou nehlasovatelné. To se týká i vládní rozpočtové rezervy. Zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje její minimální výši. Ta činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. Ve vládním návrhu zákona byla navržena rozpočtová rezerva na 0,36 % celkových výdajů, což je 6,5 mld. korun. Pozměňovací návrhy, které znamenají snížení rozpočtové rezervy pod zákonnou hranicí, jsou opět nehlasovatelné. Podrobnosti o pozměňovacích návrzích jsou uvedeny ve sněmovním tisku a svoje stanovisko potom k jednotlivým návrhům sdělím bezprostředně před jejich hlasováním.
Vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, vystavěli jsme v rámci společenských, ekonomických a politických možností návrh rozpočtu, který pomůže překlenout propast tak nešťastně letos otevřenou nemocí covid 19. Ta zasáhla ekonomiku hlubokou recesí, na jejíž zmírnění bylo vynaloženo velké množství veřejných prostředků s cílem, aby životní úroveň lidí neklesala a aby se podařilo udržet funkční klíčové pilíře ekonomiky. Dovolte prosím, abychom v tomto úsilí pokračovali. Dovolte, abychom z krize nevyšli oslabeni, ale naopak plni sil. Prosím nezhasínejme maják a nechme jej svítit pro celou Českou republiku. Děkuji vám za pozornost.
