Cílem je snaha minimalizovat negativní dopady tohoto výjimečného legislativního stavu do akceschopnosti státu a výkonu svěřených agend jednotlivými organizačními složkami státu a samosprávami.
„Děláme všechno proto, aby se případné provizorium co nejméně dotklo běžného života. Ačkoliv pro automatizované rozpočtové informační systémy představuje tento stav značnou komplikaci, s vynaložením maximálního úsilí všech rozpočtových kapitol a velkého byrokratického zápřahu, jsme po technické stránce připraveni situaci zvládnout,“ uklidňuje ministryně financí Alena Schillerová. „V tuto chvíli nastavujeme konkrétní postupy a komunikujeme se správci kapitol, kterým za tuto intenzivní spolupráci děkuji, “ upřesňuje ministryně financí.
I přes toto úsilí jsou některé dopady rozpočtového provizoria nevyhnutelné. Vzhledem k tomu, že v průběhu provizoria není možné zvyšovat platy a schvalovat tarifní tabulky, zůstaly by platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na úrovni roku 2020. Platy pedagogů přitom měly od 1. ledna vzrůst o 9%, platy nepedagogických pracovníků ve školství o 4,3%. Slíbené zvýšení ohodnocení by se odložilo také pracovníkům v sociálních službách.
Dalším významným problémem spojeným s provizoriem je nemožnost vypisovat nové dotační tituly, což může přímo narušit plynulost další pomoci ekonomice, ale také investiční akce, rozvoj regionů a čerpání evropských peněz.
Dopady rozpočtového provizoria přehledně:
- V období provizoria nelze zvyšovat platy a schvalovat tarifní tabulky
- Významné omezení možnosti vypisovat nové dotační tituly – nejsou rozpočtově zabezpečeny.
- Nelze přesouvat prostředky mezi kapitolami ani z vládní rozpočtové rezervy.
- Musí být přednostně hrazeny všechny závazky, které byly nasmlouvány v minulosti.
- Nelze používat nároky z nespotřebovaných výdajů u minulých let
„Věřím, že zvítězí zodpovědný přístup poslanců a hrozbu rozpočtového provizoria se nakonec podaří odvrátit. Potřebujeme co nejrychlejší návrat do normálu, což bez rozpočtu, který přináší rekordní investice, více peněz na školství, zdravotnictví i do sociální oblasti, půjde velmi těžko. Provizorium je vlastně nouzový stav ve státním rozpočtu, znamenalo by extrémní míru nejistoty a nemožnost využívat nároky z nespotřebovaných výdajů, což by ohrozilo investice i vládní pomoc. Provádět by nešlo žádné přesuny mezi kapitolami, a to ani z vládní rozpočtové rezervy. Zejména v krizovém období to může být velmi nekomfortní situace,“ dodává Alena Schillerová.
Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok podle ukazatelů rozpočtového provizoria. Suma měsíčních výdajů rozpočtového provizoria je maximálně ve výši 1/12 výdajů rozpočtu v roce 2020, v případě roku 2021 tedy 155,4 mld. Kč (1864,8/12).