Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jsem ráda, že se vracíme k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi nejdřív velmi stručně trošku teorie. Ne že bych tady chtěla poučovat vás, ctěné kolegy, vy to určitě znáte, ale vytvářím si jakýsi oslí můstek potom k tomu, co chci říct následně. Státní rozpočet je základním nástrojem, prostřednictvím kterého jsou realizované cíle a záměry hospodářské politiky v rozvinutých zemích. Mezi tyto základní cíle a záměry řadíme alokování finančních prostředků, to je tak zvaná alokační funkce fiskální politiky, také prostřednictvím veřejných rozpočtů přerozdělujeme, to je funkce přerozdělovací, a taktéž prostřednictvím veřejných rozpočtů stabilizujeme, to je tak zvaná stabilizační funkce fiskální politiky.

V tyto dny v Poslanecké sněmovně často probíhá diskuse, jak jsme se dostali do dnešní krizové situace. To však z mého pohledu není tou nejpodstatnější otázkou dne. Tím nemyslím, že tato otázka není důležitá, ale máme před sebou ještě důležitější otázku. Já se ptám, co můžeme pro stabilizaci této krizové situace dnes tady na tomto místě udělat. Co proti poklesu reálných mezd, který je nejvyšší od roku 1993 a je na úrovni téměř 10 %, můžeme udělat? Co můžeme dělat s tím, že velká část české populace dnes míří do chudoby? Jak můžeme zabránit pádu českých firem, které tady zaměstnávají naše občany a díky kterým máme nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie? Abychom se s touto krizí efektivně vypořádali, potřebovali bychom efektivní protikrizovou politiku ze strany současné pětikoalice, po které voláme již měsíce. Dnes tady, na tomto místě, chci slyšet od představitelů vládní pětikoalice, jak slouží předložená novela státního rozpočtu naplňování jedné ze základních funkcí fiskální politiky, a to je právě funkce stabilizační. Námi požadovaná podpora by měla být v podobě přechodně navýšených vládních výdajů na podporu občanů, ale i agregátní poptávky. Současně by ale měla směřovat ke snížení dopadů zdražování na naše občany a firmy. V aktuální situaci je nesmírně důležité, abychom dnes udělali vše, co je v našich silách, pro nastartování plnohodnotného, skutečného a co nejrychlejšího zotavení se ze současné krize.

V roce 2022 české firmy, ale i domácnosti žijí ve stínu kolapsu, který se blíží s nadcházející zimou. To však bohužel netrápí vládní koalici, aspoň ne natolik, aby přicházela s rychlými řešeními. Bohužel pan ministr Stanjura, bohužel pro české občany a firmy, nečerpá z vědomostí, které má k dispozici, z historických vědomostí. Všichni víme, jak v období krize 2008 až 2009 brutální politika dua Topolánek a Kalousek prohloubila ekonomickou krizi v České republice. Bohužel pan ministr se rozhodl zapomenout na cenné a drahé lekce z historie a zcela zavrhuje jednu ze základních tezí tvůrců hospodářské politiky, že ke škrtům, či jinak řečeno restriktivní fiskální politice, musí docházet v době hospodářské expanze, hospodářského rozkvětu. Naopak v dobách krizových, v dobách ohrožení chudobou je na místě přistoupit k expanzivní fiskální politice, nebo pokud to chcete slyšet lidově, v dobách, kdy teče lidem do bot, jim stát má pomoci. Většina domácností v současnosti již začíná pochybovat nebo již pochybuje o budoucnosti. Mezi spotřebiteli důvěra klesala dokonce pět měsíců v řadě. Index spotřebitelské důvěry je na svých dlouhodobých minimech a domácnosti se bojí nadcházející zimy, svojí finanční soběstačnosti, stejně tak se zvyšuje i strach ze ztráty zaměstnání.

Nám se dařilo snižovat zadlužení v dobách hospodářské expanze. Naší vládě se podařilo snížit úroveň veřejného zadlužení, myslím v době, kdy jsme měli Ministerstvo financí, z úrovně 44,4 % HDP na 30 % HDP. Současně se nám v tomto období podařilo poprvé od doby vlády Václava Klause dosáhnout přebytkového státního rozpočtu, a to hned dvakrát. Současně se nám dařilo v dobách hospodářského růstu snižovat daňové zatížení občanů a firem. Jenže potom přišla zdravotnická krize a my jsme použili znalosti a nástroje, které jsme měli k tomu, abychom minimalizovali možné škody na našem hospodářství a řídili jsme se heslem "nevzdávejme se, nevzdávejme to". podařilo se nám to přes všechny chyby, přes všechny věci, které bychom třeba dneska udělali lépe. Ale kdo kdy čelil takovéto krizi spojené s hospodářským propadem.

Podařilo se nám udržet nezaměstnanost na nejnižší úrovni ze všech zemí Evropské unie. Podařilo se nám udržet jednu z nejnižších úrovní míry zadlužení ekonomik ze všech zemí EU. A podařilo se nám také odejít z Ministerstva financí s mírou zadlužení, která byla na nižší úrovni, než když jsme na Ministerstvo financí - myslím zástupci hnutí ANO - vstoupili. Za období třicetileté existence ODS, která vláda, jejíž součástí byla ODS nebo TOP 09, se mohla pochlubit obdobným výásledkem? Ano, v období celé zdravotnické krize se zvýšilo zadlužení ve všech zemí EU a Česká republika na tom byla logicky podobně. Ale nárůst tohoto zadlužení byl průměrný ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Podařilo se nám však zachránit české firmy a udržet nízkou nezaměstnanost. A z benefitu této nízké nezaměstnanosti čerpáme dnes všichni.

Nezapomínejme, že zaměstnaná osoba znamená pro státní rozpočet příjem daně z příjmů, odvádí pojistné, současně více spotřebovává, tím pádem se zvyšuje příjem na DPH, spotřebních daní, získávají veřejné rozpočty celkově více. Naopak člověk, osoba, která je nezaměstnaná - a samozřejmě teď nechci říct, že vlastní vinou, ne vlastní vinou - tak je příjemcem podpory v nezaměstnanosti, takže z pohledu státního rozpočtu, říkám z pohledu státního rozpočtu, se jedná o výdajovou položku. Ale také současně s nezaměstnaností je spojena řada dalších problémů, které bychom si my politici měli uvědomovat. Tolik k tomu, proč jsme dnes tady, protože se domnívám, že je dobré si to připomenout, že jsme tady pro české občany a pro české firmy.

A nyní mi dovolte, po tomto obecnějším úvodu, vrátit se k samotnému rozboru předložené novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Již začátek vládnutí současné pětikoalice byl spojený s mimořádným a zjevně úplně zbytečným chaosem. Historicky nejdelší rozpočtové provizorium, do kterého nás uvrhla tato vláda, nepřineslo nic pozitivního. Způsobilo jen chaos ve veřejných institucích, které nevěděly, s jakými finančními prostředky mohou počítat v aktuálním roce a současně jeho impakt, samozřejmě myslím mimo vytvoření chaosu ve veřejných institucích, byl naprosto minimální.

Ostatně na tomto se se mnou shoduje i otec zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který řekl, že úspora 34 miliard na výdajové straně určitě nestála za to extrémně dlouhé rozpočtové provizorium. A to ne, že by 34 miliard bylo málo. Kdyby šlo o rozumné úspory, byla bych první, kdo by návrh rozpočtu podpořil. Problémem bylo nebo vlastně stále ještě je, že tyto škrty byly hloupé, ohrožující zdravotní péči. Šlo o marketingové škrty nebo podseknutí reálných výdajů. Tyto škrty neměly nic společného se zvýšením efektivity veřejného sektoru, odstraněním zbytečných výdajů nebo snižováním strukturálního deficitu.

Důvod, kvůli kterému nedošlo k rozhodným škrtům, je a byl pro mě zcela jasný již od počátku. Naše rozpočtové schodky nebyly způsobeny nezodpovědnou fiskální politikou tak, jak jste se to snažili naznačit v předvolební nebo ne naznačit, říkali natvrdo v předvolební kampani. Naše rozpočtové schodky byly vynucené tehdejší situací. A žádná lehká cesta ke snižování salda prostě není. Ostatně pětikoalice na to již přišla sama, a proto škrtá slepě bez hlubšího rozmyslu.

Již při předložení aktuálně platného rozpočtu jsem upozorňovala na to, že je zcela nezbytné, aby ministr financí předložil novelu. Jednak upozorňuji na samotný fakt, že státní rozpočet je zákonem a už od momentu přijetí tohoto zákona bylo zcela zřejmé, že nebude dodržen. Pro mě jako právníka je to zcela nepřijatelné, zákony se mají dodržovat. Také to však vytvářelo reálné problémy institucím, které nevěděly a de facto do této chvíle ještě nevědí, s jakým objemem finančních prostředků mohou na tento rok počítat.

Uvedu příklad. Budou o tom hovořit moji kolegové, pět set milionů korun pro sportovní organizace. Přičemž tyto prostředky budou využity dle důvodové zprávy předložené novely na dotace na malé kluby nebo jednoty s dobrovolníky, kterým hrozí riziko ochromení až likvidace. Část prostředků bude také použita k podpoře významných sportovních akcí a opět cituji důvodovou zprávu, cituji: "Jejichž počet by v případě nenavýšení prostředků poklesl o více než dvě třetiny oproti předchozímu roku." To je normální?

V první řadě musím konstatovat, že zatímco původní návrh kabinetu Petra Fialy přinášel alespoň jistou marketingovou snahu o úspory, novela státního rozpočtu na rok 2022 se této ambice zcela vzdala. A to tu nemluvím o snížení strukturálního deficitu, ale mluvím tady o jednorázových operacích. Jenže pokud mluvíme o rozumných úsporách, nejde uplatnit metodu slepých škrtů. Ale musíme procházet položku po položce, řádek po řádku, kolonku po kolonce a hledat drobné úspory na zvýšení efektivnosti v jednotlivých rozpočtových položkách. V objemu dvou bilionů českých korun se jednotlivé úspory ze zvýšení efektivnosti určitě najdou. Bohužel však pětikoalice raději škrtne bez ohledu na následky 14 miliard zdravotnictví.

Jak jsem již řekla, výdaje poprvé v historii přesáhly dva biliony korun a to skutečně nezní jako plán konsolidace. Samotná novela rozpočtu v drtivé většině přidává na výdajích jen minimální zákonnou úroveň a reálně podhodnocuje investice. Neřeší krizi bydlení, nedostatečným způsobem řeší energetickou krizi a zdražování.

Drtivá většina nových rozpočtových výdajů nesměřuje na Ukrajinu nebo na pomoc ukrajinským migrantům, což podporujeme. To je jen politická zkratka, kterou začala používat současná vládní pětikoalice k ospravedlnění aktualizace jednotlivých výdajů.

Když se podívám do střev novely, tak nemocenské pojištění se aktualizuje o 2,8 miliardy, podpory v nezaměstnanosti o 1 miliardu, příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o 0,6 miliardy korun. Navyšují se kompenzace slev na jízdné o 1,2 miliardy nebo v souvislosti s očkováním nastavenými platebními mechanismy a zadavateli vakcín se výdaje Ministerstva zdravotnictví zvyšují o 3,2 miliardy. To ale jsou mandatorní výdaje. Za tři měsíce se takto tyto položky doplňují. No jasně. Protože pod vidinou sníženého schodku se seškrtaly, s vidinou, že bude stejně novela a peníze se tam vrátí. Takto jsem se dopočítala a to nejsou valorizace důchodů a tak dále, to říkám mimo, nad rámec. Takto jsem se dopočítala částky vyšší než 14 miliard.

A kde je ta konkrétní pomoc lidem v energetické krizi, v krizi s cenami potravin, pohonných hmot, ale současně taktéž pomoc firmám, protože i ony se potýkají s mimořádnými problémy v souvislosti s aktuálním vývojem?

Je také zřejmé, že jsou mimořádně podseknuté investice. O tom budou mluvit mí kolegové. Správě železnic chybí miliardy na opravy a velké množství aktuálních investic má problém s jejich předfinancováním. Při aktuálním nárůstu cen stavebním materiálů je zcela zřejmé, že za jednu miliardu českých korun se na začátku roku postavil jiný počet kilometrů cest a dálnic než v září 2022.

Obdobně vidím zásadní problém v minimálním navýšení v podpoře bydlení v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Pan vicepremiér Bartoš tady mluvil, já doufám, že prostě viděl ta čísla. Pět set milionů v kapitole MMR na politiku bydlení? V době největšího nárůstu cen nemovitostí ze všech zemí EU? Ve výšce ceny bydlení u nás narostly nejvíce ze všech zemí EU - ve výšce asi 25 %. Čísla Eurostatu zhruba čtrnáct dní stará.

O nedostatečném navyšování výdajů vzhledem k inflační krizi pro veřejné instituce v oblasti zdravotnictví, školství, v jednotlivých úřadech budou zcela jistě také podrobněji hovořit mí kolegové. Pan hejtman, poslanec, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, mí další kolegové.

V novele taktéž chybí prostředky na zvyšování platů policistů, hasičů a vojáků. Také navýšení příjmů SFDI o 5 miliard je navýšením jenom z pohledu státního rozpočtu. Z pohledu rozpočtu SFDI jde jenom o kompenzaci za výpadek příjmů ze silniční daně a spotřebních daní z minerálních olejů.

Přitom je zcela zřejmé, že subjektem, který za současné inflace nejvíce profituje, je stát. Stát počítá letos se zvýšenými příjmy v důsledku inflace o 127 miliard korun oproti našemu návrhu rozpočtu, návrhu rozpočtu, který na rok 2022 schválila vláda Andreje Babiše. Pan ministr Stanjura zavedl do diskusí a do veřejného prostoru nový pravicový -dávám do uvozovek - pojem daň z mimořádného zisku, v rámci kterého chce danit energetiku, bankovnictví a rafinérie. Tak to aspoň čerpám z veřejných zdrojů, návrh jsem zatím neviděla.

Nutno ještě dodat, že nemusí jít o konečný výčet, protože když cituji z jednoho rozhovoru pana ministra Stanjury, tak cituji, řekl: "Nikdo si nemůže být jistý." Čerpám z veřejných zdrojů. Zde pan ministr Stanjura zapomíná, že pokud mluvíme o mimořádném zisku, měli bychom mluvit především o státu. Čísla aktuálního pokladního plnění, teď to poslední bylo ke konci srpna, plně potvrzují to, čerpám z čísel Ministerstva financí, co zde říkám již několik měsíců. A tedy, že pětikoalice se jen schovává za své inflací navýšené příjmy, které vybírá od občanů a firem. Stát letos podle tohoto posledního pokladního plnění vybral na daních a pojistném od občanů a firem o 91,1 miliardy korun více než tomu bylo minulý rok. Schodek státního rozpočtu však klesl oproti minulému roku jenom o 66,9 miliardy.

Takže prezentovaný výsledek hospodaření byl dosažen jen díky vyššímu inkasu od občanů a firem, a to už nehovořím ani o tom, že ke stejnému datu v loňském roce se vyplatilo asi 59 miliard ještě na kompenzacích.

Předložená novela státního rozpočtu na rok 2022 počítá se zvýšením inkasa DPH o 22,5 miliardy korun, inkaso daně z příjmu právnických osob se zvyšuje téměř o 9,2 miliardy korun, daň z příjmů fyzických osob se zvyšuje o více než 10 miliard korun, zvyšuje se také příjem na dani z hazardních her, a to téměř o jednu miliardu, obdobně se také zvyšuje o jednu miliardu podíl na clu a kapitálových příjmech, v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku se zvyšují příjmy o 9 miliard korun, státem vlastněný ČEZ dosahuje tento rok extrémně vysokých zisků a stát si zvyšuje inkaso na dividendě, které však mohlo a mělo být výrazně vyšší. A já předpokládám, že, doufejme, že bude. Ale obdobně například státní podnik Lesy České republiky se v důsledku zvýšené poptávky po dřevě dostává ze ztrát do zisku. Příjem pro státní rozpočet - další 4 miliardy korun. Taktéž tu máme mimořádné prostředky z fondu EU, které by měl stát využít, a takto bych mohla pokračovat.

Vzhledem k tomu, co jsem uvedla, je zcela zřejmé, že novela státního rozpočtu čerpá pouze z navýšených příjmů. Vybraných 127 miliard korun navíc však necítí ani občané, ani firmy. A pokud tyto peníze cítí, tak je cítí jenom proto, že je museli odevzdat státu. A samotné výdaje poprvé v historii přesahující 2 biliony korun nesměřují do těch správných oblastí. V této podobě je pro nás novela státního rozpočtu zcela nepřijatelná. Děkuji. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)