Vyhodnocení spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem, aktuální bezpečnostní situace, vyjádření nesouhlasu s návrhem České lékařské komory na sloučení zdravotnických záchranných služeb, příprava složek integrovaného záchranného systému na zimní období, zabezpečení vodních zdrojů a jednání s primátorem Brna o rekognoskaci objektů.
Taková byla hlavní témata 13. řádného zasedání Bezpečnostní rady Jihomoravského kraje, které se uskutečnilo v pátek 4. prosince.
„V dopoledních hodinách jsme jednali s našimi partnery z Dolního Rakouska, vyhodnocovali jsme spolupráci v oblasti policie, hasičského záchranného sboru a záchranné služby. Dohodli jsme se také na tom, že bezprostředně po tom, co ministři zdravotnictví Rakouské a České republiky podepíší mezivládní dohodu o poskytování zdravotnické záchranné služby bez ohledu na státní hranice, tak jižní Morava a Dolní Rakousko budou první regiony, které na základě této mezivládní smlouvy podepíší vlastní prováděcí dohodu. Bude to znamenat, že naše zdravotnická záchranná služba a dolnorakouský zdravotnický holding a další organizace, které mají na dolnorakouské straně na starost poskytování této služby, už budou mít konkrétní pravidla a svůj vlastní prováděcí předpis, jak zasahovat přes státní hranici,“ uvedl k rannímu jednání jihomoravský hejtman Michal Hašek.
Bezpečnostní rada kraje také zareagovala na návrh České lékařské komory na sloučení zdravotnických záchranných služeb. „Bezpečnostní rada Jihomoravského kraje s návrhem České lékařské komory na sloučení zdravotnických záchranných služeb nesouhlasí, není k tomu žádný reálný důvod. Zdravotnické záchranné služby standardně fungují v přirozené součinnosti s nemocnicemi v regionech a ostatními složkami integrovaného záchranného systému, standardně cvičí připravenost na mimořádné události včetně teroristických útoků v součinnosti s Policií České republiky a Hasičským záchranným sborem České republiky,“ sdělil hejtman.
Jak doplnil, bezpečnostní rada vzala na vědomí návrh rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti vnitřní bezpečnosti. „V letošním roce už krajský rozpočet poskytl - do konce listopadu - profesionálním i dobrovolným složkám IZS 92 milionů korun. Pro příští rok v návrhu rozpočtu počítá jižní Morava na vnitřní bezpečnost s částkou 103 milionů korun. Jde o 50 milionů pro dobrovolné hasiče, 20 milionů na živelní katastrofy, 15 milionů pro profesionální složky IZS. Součástí toho jsou peníze na cvičení IZS, na krizovou připravenost, peníze pro některé dobrovolnické organizace – Český červený kříž a Vodní záchrannou službu. Podporujeme hasiče i v jejich spolkové činnosti – jde o podporu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Moravské hasičské jednoty ve výši 1,5 milionu korun. Samozřejmě zvlášť mimo tyto peníze financuje kraj jako zřizovatel Zdravotnickou záchrannou službu,“ sdělil předseda bezpečnostní rady Michal Hašek.
Dalším důležitým tématem byla bezpečnostní situace v Jihomoravském kraji ve vazbě na bezpečnostní situaci v Evropské unii po teroristických útocích a aktuální vývoj migrační vlny.
„Migrační vlna významně poklesla, kraj je i nadále připraven na eventuální zvládnutí migrační vlny. V této souvislosti jsem jedinou nespokojenost projevil nad přístupem statutárního města Brna. Ani po třech měsících, kdy jsme oslovili Brno s žádostí o rekognoskaci některých objektů v majetku města Brna pro využití zvládnutí migrační vlny, jsme nedostali vůbec žádnou odpověď. O této věci budu jednat v nejbližších dnech s primátorem Vokřálem,“ řekl Michal Hašek s tím, že kraj Brno oslovil 31. srpna letošního roku.
Bezpečnostní rada také hejtmanovi Jihomoravského kraje uložila v součinnosti s orgány hygienické služby a Policie České republiky prověřit způsob zabezpečení vodních zdrojů a zajištění kontroly kvality pitné vody dodávané do veřejné vodovodní sítě Jihomoravského kraje.
Krajský policejní ředitel Leoš Tržil informoval bezpečnostní radu mimo jiné i o posledním vývoji migrační situace. „Z pohledu Jihomoravského kraje mohu konstatovat, že velká migrační vlna, která nás postihla během srpna až října, se utlumuje. V současné době se denně jedná o jednotky migrantů, které zajišťujeme, ať už na břeclavském nádraží, případně na hraničních přechodech v linkových autobusech,“ uvedl Leoš Tržil.
Ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Milan Klusák hovořil o nočních letech letecké záchranné služby. „Co pokládám za zásadní, je, že ministerstvo zdravotnictví, potažmo stát, nemá zájem na tom zajišťovat noční lety letecké záchranné služby. A to i přes to, že máme vycvičeny výjezdové skupiny, piloty vrtulníků, technický personál. Máme prověřeno, že se to v praxi vyplatí a že je to ku prospěchu pacientů. A je tedy nelogické, že k tomu nechce stát dát svůj souhlas,“ uvedl Milan Klusák s tím, že jen za tři měsíce pomohla letecká záchranná služba při nočních letech u 98 případů vážných zranění.
Na bezpečnostní radě zazněly též informace o plánu zimní údržby silnic. „Je důležité si uvědomit, že v rámci Jihomoravského kraje naše organizace odpovídá za údržbu silnic I. tříd a krajských silnic – tedy II. a III. tříd. Neodpovídáme za údržbu dálnic. A právě situace na dálnicích je z toho pohledu největším bezpečnostním rizikem,“ připomenul Jan Zouhar, ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje. Podrobné informace o plánu zimní údržby silnic zájemci naleznou zde: http://www.susjmk.cz/index.php?a=cat.8 .
