Ale bilancujte se mnou, už téměř na každém rohu, ve vchodu, ve výtahu a nevím kde ještě je kamera, která nás hlídá. O svobodě tiskových zpráv mám ještě větší pochybnost, na internetu i na Facebooku či jiných sociálních sítích nás pro změnu hlídají poskytovatelé těchto služeb. Každý kontroluje, co píšeme a o čem. Zpravodajství televizí, rádií a novin jsou plné nelegálně pořízených odposlechů, a když se někdo zeptá jak je to možné, že to uniklo z policejních ( či jiných) spisů, tak je okamžitě médii očerněn jako nepřítel prý svobody slova.
Přitom nesmíme říct, že např. nelegální migranti či lidé té nebo oné národnosti či etnika kradou a provádějí jinou trestnou činnost.
Když někdo řekne, že nelegální migraci je třeba řešit tam, kde vznikla a že je potřeba takové nelegální migranty poslat zpět do země původu, tak je ocejchován jako xenofob.
Do škol nám vnutili inkluzi, i když každý normálně uvažující člověk ví, že ne všechny děti jsou stejně vzdělavatelní. A že každý kolektiv je tak rychlý, jako je jeho nejpomalejší člen.
Kam až inkluze povede, pokud s ní nic neuděláme, nechci ani domyslet, jestli ke snížení vzdělanosti celého národa nebo jen k dalšímu vytváření elit těch, kteří si budou moci dovolit platit soukromé školy pro své děti. Kde asi zůstane alespoň formální rovnost před zákonem, když nebude ve vzdělávání.
A to nechci psát o tom, že EU nám diktuje, jaké výrobky smíme nebo máme vyrábět, co máme pěstovat na našich polích, kolik dobytka vůbec smíme chovat a v jakých stájích. Už nám zakazují naše tradiční zabijačky, zakázány máme naše tradiční názvy našich potravin.
A co se týká majetku, který byl dříve ve vlastnictví naší republiky, tak skoro všechno už pravicové vlády rozprodaly v tzv. privatizaci, česky tunelování cizincům, takže za chvíli už budeme vlastně my pracovat ve vlastní zemi na cizí vlastníky a pro cizí zájmy.
Zlatý poklad republiky byl národní bankou v minulosti z velké části prodán, pokud to nebylo i jinak.
Tak se ptám, po celém roce oslav, opět před výročím, jaká je ta naše svoboda, je jí víc, nebo méně a máme co oslavovat?