Čuba
Jako předsedovi vám nevadí, že Čuba v senátu nic nedělá? Údajně ani jednou nevystoupil a podepsán jen akorát pod návrhem, o kterém všichni ví, že je to vaše práce. Vy jste nesmírně pracovitý, jak se vám tak dělá s takovým člověkem, který je naprostý opak? Vy se snažíte být komunikativní a otevřený. O co se snaží on? Podotýkám, že se zeptám i jeho, ale asi vám, jak to dopadne
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Děkuji Vám za tento dotaz a možnost se vyjádřit, kterou mně autor včerejšího článku v HN vůbec nedal a využil k tomu jakéhosi člověka ze Zlína, který nemá o senátní práci a činnosti pana docenta Čuby v Senátu ani ponětí. Mimochodem tento redaktor, Václav Dolejší, ten je schopen napsát článek a ozdrojovat ho mým jménem, aniž by se mnou před tím mluvil. To mně udělal už dvakrát.
Ale zpět k panu Čubovi, není to tak jednoduché a černobílé, jak pan Dolejší píše. Tak za prvé pan docent má výbornou docházku jak na jednání plén Senátu, tak do výboru a těmto jednáním věnuje maximum času. Nikdy ho neuvidíte vysedávat v senátní restauraci nebo pobíhat po Senátu. Za druhé měl donedávna velký problém, oční zákal na obou očích, což mu velmi práci ztěžovalo. Minulý týden podstoupil úspěšnou operaci. Za třetí pokud se týká jeho práce ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak je aktivní, diskutuje a byl už zpravodajem.
Pokud se týká jeho komunikace s médii, tak ta je nulová. Po revoluci byl štvancem, absolvoval přes 50 soudních žalob proti své osobě a stovky mediálních útoků. Jeho reakce je ta, že se uzavřel a já tomu rozumím.
Moje spolupráce s ním je velmi dobrá, vedu s panem docentem dlouhé diskuse a konzultuji s ním mnoho senátních temat. To proto, že si ho vážím, protože tento muž ve svém životě něco dokázal. Nakonec vybudoval podnik, ve kterém bylo zaměstnáno 7000 lidí.
Poznámka nakonec. V Kanadě je mandát senátora doživotní. Ne že bych doporučoval, aby se něco takového zavedlo u nás, ale poukazuji na to, jak se na tuto politickou otázku dívá tato vyspělá země.
