Kašlat na nácka, máme důležitější problémy.
Zdravím Jene,Krystlík je exot, výstižněji česky pošuk, který hledá, s kým by se ještě pohádal. Nikdo ho nemůže brát vážně, a ani nebere. Pokud ještě nepochopil, tak ať si přečtre např. můj článek:
http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Ing-Jaroslav-Bradac-75398/clanek/Nejvetsi-zlocin-politika-je-jeho-vlastni-hloupost-42745
Mám jiný, opravdu vážný dotaz. Naši "nejvyšší" se probudili, a se zděšením vzali na vědomí, že u nás opravdu hrozí sucho. I když o tom odborníci mluví dlouho. Co bys navrhoval ty, jako zkušený zemědělec? A je to skutečně tak vážné? Lze s tím něco udělat? Jaroslav Bradáč.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Děkuju Jaroslave. Pokud se týká sucha, tak ta situace vážná je a může se změnit v katastrofu. Bude záležet na tom, jestli ráz počasí posledních let se přece jenom nezlepší. Tady je situace, kdy několik let po sobě nebyla vlastně žádná zima, nebyl sníh a tudíž startovací jarní vláha pro polní plodiny a také pro podzemní vody. Druhým momentem jsou velmi nízké stavy hospodářských zvířat, což znamená absenci přísunu organické hmoty do půdy (hnůj) a snížení její retenční schopnosti a změnu osevních postupů - žádné zelené krmné plodiny a samé obilí, kukuřice a řepka. Dnes jsou souvislé oblasti bez dobytka a na polích chybí jetele, vojtěšky, jetelotrávy atd. - za 20 let zmizelo z českých polí 550 tisíc hektarů těchto plodin. Před dvaceti lety byl v průměru každý třetí hektar orné půdy zelený, nyní je to každý šestý. Důvodem tohoto stavu je dlouhodobé nekompetentní řízení resortu zemědělství. Když říkám řízení, tak mám na mysli nastavení ekonomických nástrojů, nikoliv plánování a rozpisy výroby.
A co s tím? Nastavit směřování dotací tak, aby zemědělce motivovaly k zvýšení stavů chovaných hospodářských zvířat, zejména skotu. Dále je třeba urychleně vytvořit programy motivující ke stavbě malých vodních děl za účelem zadržení vody v krajině a konečně je třeba v některých oblastech, například jižní Morava, obnovit závlahy a vrátit se k pěstování zeleniny a ovoce a nedovážet je nesmyslně třeba až z jižního Španělska. Odtud vozíme mimo jiných okurky a rajčata. Cesta je dlouhá 2200 km a v kamionu stráví zelenina přes 30 hodin. Dříve se tato zelenina například do Prahy vozila ze Znojemska a cesta byla dlouhá 250 km. To jsou jednoduché věci, ale museli by to řídit odborníci, nikoliv političtí kariéristé, kterým jde jenom o svůj prospěch.
