Ukradené české děti
Vážený pane senátore, nesouvisí neochota českého státu (vláda a příslušné orgány) razantně vyřešit norskou krádež českých dětí s možností ztráty přílivu peněz z "Norských fondů"na "bohulibé" české projekty? Nevyměnili náhodou všichni zainteresovaní vládní úředníci osud dvou ukradených českých dětí - českých občanů za 30. norských stříbrných? S pozdravem Rudolf Vogel
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
08.06.2015 21:07:04 - Jan Veleba
Dobrý den pane Vogle. Já spíše připisuji toto fiasko našemu milému a stále usměvavému panu premiérovi, který sice jednal, ale chyběla tam koncovka. A tou by měla být jeho nekompromisní reakce na poslední krok norských úřadů. Toho on ale bohužel není schopen, je to "pan opatrný" a nejde do konfliktu. Na druhou stranu si ale všimněte, že všechno přežije a vydrží - Zemana, Paroubka a zřejmě i Babiše ... Kdysi mně jeden renomovaný politolog řekl, že politiky tohoto stylu řadí do kategorie radarových politiků. Princip je ten, že politik jde a jakmile dojde k překážce, tak se zastaví a vysune radar. Vyhodnotí situaci, překážku obejde a jde dál. Dodávám k tomu, že když jde do střetu, tak ztratí čas a možná i hlavu a končí. K tomuto politickému stylu je ale třeba mít žaludek.
