Podle našich statistik firmy do 50 zaměstnanců představují skutečně 88 % všech firem a zaměstnávají 1,4 milionů lidí. Podle propočtů, v březnu tohoto roku tyto firmy zaplatily na sociálním pojištění za zaměstnavatele 8,2 miliardy Kč. Nicméně v těchto statistikách jsou i veřejné subjekty, omlouvám se, to číslo je i za veřejné subjekty, tzn. že tam musíme odečíst veřejný sektor, zůstane nám pouze mzdový sektor. A zároveň víme, že ne všechny firmy toho odpuštění využijí, protože nesplní ta dvě kritéria, nebo ta další kritéria.
Tzn. 90 % udržení objemu mezd, 90 % udržení zaměstnanosti oproti březnu, to už je posun. My jsme původně zvažovali únor, ale chtěli jsme firmám odlehčit, tzn. vzali jsme to březnové kritérium, plus to, že nesmí mít sídlo v daňových rájích.
Když se podíváme na další velké kritérium, tak firmy do 250 zaměstnanců – a přiznávám, že jsme to původně zvažovali, že jsme původně chtěli jít na toto číslo, tak ti zaměstnávají, nebo jedná se o 93 % všech firem ve mzdové sféře, které zaměstnávají 2,6 milionů zaměstnanců. A celkově odvádějí, ale je v tom opět veřejná sféra, 16,8 miliardy korun měsíčně na pojistném za zaměstnavatele. Takže kdybychom zase odečetli celé náklady, tak by to byla už značná částka.
Vyjednávání na úrovni koalice probíhalo tak, že náš koaliční partner původně navrhoval odpustit odvody firmám do 5 zaměstnanců. Mně se podařilo přesvědčit zejména pana premiéra, abychom šli na částku 50 zaměstnanců, tzn. desetinásobně vyšší. A myslím si, že to je velmi dobrý kompromis, který právě podporovali všichni čelní ekonomové v naší zemi.
Důležité je říci, kombinace Antivirus C, to je ten návrh, o kterém teď jednáme, Antivirus B, který jede na překážkách, a víte, že velká část firem pracuje 4 dny v týdnu a 5. den posílá zaměstnance na překážky. A to je to, co jim proplácí Ministerstvo práce a sociálních věcí, ty příspěvky na náhrady mezd. Kdybychom šli na částky 150 zaměstnanců, tak očekáváme měsíčně přírůstek, samozřejmě nevíme kolik firem by to plnilo, nemáme to dobře propočítané, teď to kolegové zkalkulovali na 10 – 12 miliard. To znamená, že by se jednalo o substantivně vyšší částky. Nicméně bychom ty firmy vyloučili z béčka.
A co se týká odkladů, tak ten návrh tak, jak jsme jej převzali, jak fungoval historicky v zahraničí, odklad pomůže firmám, protože je tam velmi nízký úrok 1 %, které jsou zásadně postiženy krizí. A v momentě, kdy má stát jasná čísla za 2. čtvrtletí, to bude u nás pravděpodobně v červenci nebo srpnu, tak s tím návrhem odkladu, což je v tuto chvíli pouze výhodná půjčka, tak může pracovat dál. To je to, co jsem se snažila říci.
To znamená, že podle hloubky a úrovně postižení se pak s tím návrhem na odklad, až budu mít přesná data, dá pracovat dál. To znamená, abychom neulevovali firmám pouze podle velikosti, ale například potom i podle jednotlivých odvětví. Jinak skutečně si myslím, že všechny režimy A, B, C do sebe velmi dobře zapadají. A úvaha podle nás, že malé a střední firmy, pokud to pro ně bude výhodné, víte, že všechny velmi dobře s tím počítají, tak půjdou do céčka. Nám se rozvolní ruce na béčko, které bude ještě rychlejší, a víte, že na úrovni tripartity probíhají další jednání, že béčko se může ze současných 60 navýšit na 80 %, možná i více, pokud tato krize – a všechno tomu nasvědčuje – se bude nadále vyvíjet. A tak dále.
Co je skutečně typické pro ten současný stav, tak my se snažíme hrozící narůstající nezaměstnanost odsouvat každý měsíc před nás. A každý měsíc, kdy nám přibývají nová a nová data, tak je pečlivě vyhodnocovat a pracovat s nimi. To znamená, že to, že každý měsíc téměř k vám přistupuji s různými návrhy, tak to není tak, že by ministerstvo jednalo nekoncepčně. My se dozvídáme o dopadech zejména na trh práce stejně jako vy, salámovou metodou. Poslední čísla, propad českého průmyslu o 34 % z pondělí, je velmi závažný indikátor a podle toho pak připravujeme jednotlivé návrhy.
