Dovolte, abych reagovala na jednotlivé poznámky a připomínky k tomu návrhu zákona. Já bych začala, jestli dovolíte, poznámkami pana senátora Goláně.
Můžeme diskutovat o jednotlivých parametrech, nicméně problém toho pozměňovacího návrhu je v tom, že je chybně legislativně napsán. Návrh je v řadě navrhovaných změn nejasný, nedopracovaný a složitý. V praxi bude jen obtížně realizovatelný, a to zejména z následujících důvodů.
Co se týká rozhodného počtu zaměstnanců – a pak se vyjádřím k tomu počtu 50, nebo 150, to si nechme na konec. To je substantivní debata, já si myslím, že velmi legitimní, ale pojďme se teď bavit o tom, proč ten pozměňovací návrh – a teď použiji váš výraz, pane senátore, jestli dovolíte, je legislativní paskvil. To zjišťování přepočteného počtu zaměstnanců podle pozměňovacího návrhu bude pro zaměstnavatele mnohem složitější a náročnější. V pozměňovacím návrhu je použit odkaz na provádějící právní předpis, a ten je z legislativního hlediska nevhodný, protože se vztahuje na vyhlášku č. 518/2004 Sb. To je prováděcím předpisem k zákonu o zaměstnanosti, nikoli k navrhovanému zákonu podle senátního tisku č. 268, tzn. k tomu návrhu, o kterém právě diskutujeme.
Odkaz na tuto konkrétní vyhlášku by musel být uveden přímo v textu ustanovení. Tato vyhláška č. 518/2004 Sb. upravuje roční – roční – přepočtený počet zaměstnanců, zatímco v návrhu zákona se jedná o počet zaměstnanců za kalendářní měsíc. Není možné bez dalšího postupovat podle této vyhlášky. Dále není zřejmé, jak by se měl při stanovení přepočteného počtu zaměstnanců tento počet korigovat o zaměstnance na mateřské, rodičovské, na dlouhodobém ošetřovném. (Potlesk.)
Víte, že ministerstvo... Víte, že ministerstvo během posledních měsíců eviduje narůstající počet dlouhodobých ošetřovných z důvodů péče o člena rodiny. A mohou zde existovat i jiné dlouhodobé překážky v práci, které je právě možné čerpat v době koronavirové epidemie.
Co se týká problematiky poskytovatelů lékárenské péče. Není jasné, jak bude řešen vztah úpravy, která by měla být zakomponována do tohoto senátního tisku, tzn. č. 268 a úpravy obsažené v senátním tisku č. 272. A pokud jde o vymezení počtu zaměstnanců 25 u těchto poskytovatelů, tak v bodě č. 3 není uvedeno, za jaký měsíc se tento počet má zjišťovat. To je také důležité nějakým způsobem zohlednit.
To znamená, že přijetí pozměňovacího návrhu by pouze právní úpravu učinilo nejednoznačnou, zbytečně komplikovanou a především uplatnění tohoto opatření ze strany zaměstnavatelů, ze strany zaměstnavatelů, to zdůrazňuji, prosím, by bylo mnohem náročnější. A z tohoto důvodu dávám tomuto pozměňovacímu návrhu nesouhlasné stanovisko.
Pojďme ale diskutovat o tom, jak jsme přišli na ten počet 50 zaměstnanců. Víte, že se o tom vedly na úrovni vlády a jejích poradních sborů a na úrovni tripartity vleklé diskuze trvající několik týdnů. A my jsme se nakonec rozhodli, co se týká režimu C programu Antivirus, o jednoznačnou automatickou úpravu, která pomůže zejména malým a středním firmám. Víte, že malé a střední firmy v České republice, tzn. do 50 zaměstnanců, představují 88 % všech firem. Tzn. pokud podpoříme firmy do 50 zaměstnanců, tak pomůžeme 88 % všech firem v České republice, které zaměstnávají 1,4 milionů zaměstnanců. Tzn. téměř polovinu zaměstnanců ve mzdové sféře. To je to hlavní kritérium.
Samozřejmě i v Poslanecké sněmovně jsme vedli diskuzi, zda toto číslo nenavýšit. Ale je potřeba říci, že se často v diskuzi o režimu C zapomíná na to, že pro velké firmy je tu režim B, který je mnohem výhodnější. Protože v režimu C se bavíme o 24,8 % hrubé mzdy, kdežto v režimu B, anebo A dokonce mají firmy 80, respektive 60 % superhrubé mzdy. To znamená, že u těch velkých firem chceme jet v dosavadním režimu. Béčko, respektive áčko – áčko jsme v pondělí na vládě prodloužili – a je to pro ty firmy, které mají velkou část svých zaměstnanců postaveny na překážkách, mnohem výhodnější. Ta podpora je trojnásobná, minimálně dvojnásobná až trojnásobná.
To znamená, že my nepoškozujeme velké firmy nad 50 zaměstnanců, jenom si rozvolňujeme administrativně ruce pro béčko, abychom mohli dodržet ten standard, že firmy, které si požádají o příspěvky na mzdy, tak dostanou od MPSV ty částky během několika málo pracovních dnů. A další aspekt, na který se zapomíná, a to je velmi důležité zdůraznit, tak my jsme tu před několika týdny, logicky v obou komorách, schválili možnost odklad sociálního pojištění. A víte, že to je návrh, o kterém se diskutovalo, protože chceme ulevit firmám, ale stále neznáme dopad koronavirové krize v souvislosti s jednotlivými odvětvími.
My předpokládáme, že za 2. čtvrtletí tohoto roku budeme mít data v červenci, pravděpodobně na začátku srpna tohoto roku, a pak můžeme diskutovat o tom, jak postupovat s tím již schváleným odkladem. Toto všechno je potřeba vzít v souvislost. Špatně napsaný pozměňovací návrh, firmy nad 50 zaměstnanců mají béčko a áčko a stále tu ještě je ta možnost odkladu pojištění. A v následujících týdnech a měsících budeme znát čísla za 2. čtvrtletí a pak můžeme s tím odkladem dále pracovat.
Co se týká osmidenní lhůty, ano, přiznávám se a řekla jsem to i na sociálním výboru Poslanecké sněmovny, tato osmidenní lhůta nebyla řádně projednána a nebyla zmiňována. Jedná se o určité pochybení ze strany jak ministerstva, a za to se omlouvám, tak v rámci projednávání celého návrhu. Šlo to velmi rychle, nicméně je potřeba říci, my jsme teď tu osmidenní lhůtu do toho návrhu vrátili. Učinila tak paní poslankyně Oulická Jírovcová, která ve spolupráci s ministerstvem ten pozměňovací návrh předkládala. Smyslem toho návrhu nebylo zrušení osmidenní lhůty, ale usnadnění digitalizace státní správy. Víte, že se tam předkládal návrh na povinnou elektronizaci, tzn. firmy budou mít, tuším, že od 1. září, povinnost předkládat své měsíční výkazy pouze elektronicky. Tím se administrativa pro Českou správu sociálního zabezpečení extrémně zrychlí a extrémně zvýší. A také jsme zrušili tzv. hotovostní pokladny na okresních správách sociálního zabezpečení. S těmito návrhy tam byla ta osmidenní lhůta.
Já, když už to bylo schváleno, a říkám, že tam bylo určité pochybení ze strany ministerstva, tak jsem tento návrh obhajovala. A to ze dvou důvodů. Protože by to opět značně zvýšilo digitalizaci státní správy, zrychlilo by to komunikaci. Druhý argument, proč jsem zrušení této osmidenní lhůty obhajovala, je, protože u eNeschopenky se nám to podařilo. Lékaři také musí neschopenky zasílat do druhého dne. A zvládají to a během té krize si velmi chválili eNeschopenku. A třetí argument je jasný – na Slovensku to mají do druhého dne již několik let, firmy to zvládají a udělalo to velký krok ku prospěchu digitalizace. A když to zvládají firmy na Slovensku, nerozumím, proč by to měl být problém v České republice.
Poslední poznámka. Zrušení té osmidenní lhůty by byl také velmi účinný nástroj proti nelegálnímu zaměstnávání, takže z tohoto důvodu jsme se pokusili ten návrh uhájit. Respektuji ale vůli v dolní i horní komoře Parlamentu ČR a budeme se s tímto muset potýkat v příštích letech pravděpodobně dále.
Co se týká poznámky pana senátora Beka, máte pravdu, ta rétorika je poměrně defenzivní, co se týká zaměstnanosti nebo nezaměstnanosti. Včera jsem četla zprávu Světové banky, která mluví o tom, že nás v příštích měsících a pravděpodobně i letech největší hospodářská krize od 2. světové války. Pokud máme ekonomiku postavenou na exportu, souhlasím s podporou cestovního ruchu. A víte, že vláda koná v této oblasti a dělá celou řadu věcí.
Pokud se skutečně to proroctví naplní a bude to největší hospodářská krize od 2. světové války, tak to bude velmi složitá situace. Ale děláme všechno pro to, aby nezaměstnanost nenarůstala.
Děkuji.
