Tiskové mluvčí festivalu Peterkové byl poslán soubor otázek k festivalu. Nereagovala. Byl na to písemně upozorněn s žádostí o nápravu i tzv. prezident festivalu. Opět žádná reakce. Jako by se bála odpovědně odpovídat. Ač dočasně bývalá pomocnice v tamním muzeu nebo při prodeji, přece jen nějakou praxi s médii má, tak ví, že její písemná zpráva je oficiálním dokumentem festivalu.

Mé otázky byly k ekonomice festivalu a mnoho věcí, co s ní souvisí, zvláště se zaměřením na veřejné prostředky z našich daní, včetně dotazu na podporu těch, kteří si ji zaslouží.

Mluvčí od té doby mlčí více, jak desítky bobříků mlčení od Foglara - tam bylo mlčení jeden den, tady již přesáhlo týdny. Zřejmě nepochopila a nikdo jí nevysvětlil, že je nejen redaktorkou radničních listů, ale i tiskovou mluvčí, aby podávala příslušné informace, a ne tiskovou "mlčící" aby mlčela.

Když nepřišly odpovědi na dotazy a to ani po upozornění tzv. "prezidenta" Ludvíka (neplést s krály Francie toho jména), bylo bohužel nutné se spolehnout na dostupné místní veřejné zdroje. Z těchto podkladů byl následně vytvořen diskutovaný článek.

A opět - namísto reakce tiskové mluvčí, které jsem svůj zpracovaný výstup dle pravidel novinářské etiky a slušnosti zaslal, mj. jako vyžadovaný podklad pro příští akreditaci, mi však přišel podivný mail. Mělo to vypadat, že je od jednoho z účinkujících Adama Plachetky. Nejenže se nedá poznat, jestli je opravdu jeho, či nebyl jeho mail napadený hackery či jinou havětí. Kdyby byl doopravdy onoho známého umělce, tak by při znalosti z vystupování v Národním divadle věděl, že podobným obsahem, jako se skvěl mail s jeho jménem, měla i komunistická fraška s umělci po vzniku Charty 77. Tehdy totalitní kulturtrégři nahnali všechny umělce živené z daní pracujícího lidu do naší Zlaté kapličky k potupnému podepisování "Anticharty". Soudruzi také halasně prohlašovali, že chtějí klid na umění a práci a nelíbí se jim činnost různých rozvracečů... Stejným způsobem působil mail, který měl vzbudit klamavý dojem, že jej posílá přímo operní pěvec Adam Plachetka. Věřme, že ten by se jistě nepropůjčil k potupné roli plagiátora dávného komunistického nápadu. Naštěstí to komunisté autorsky chráněné nemají.

Text mailu navíc popisoval skutečnosti, které v mých dotazech vůbec nebyly. Nikdo nenapadal a nehodnotil jeho uměleckou činnost. Všichni vědí že zpívat umí, stejně jako mnoho dalších pěvců či jiných vystupujících umělců. Mediálně jsou více známější ti, kteří mají lepší reklamní agentury. Je to stejné jako u jogurtů či jiných produktů - kdo má větší reklamu, je více známý. Stejně to zaplatí konzumenti. A pokud někdo z umělců má chvályhodný záměr věnovat svůj honorář na dobročinné účely, může tak jistě učinit přímo bez neprůhledného transferu veřejných peněz na veřejné statky prostřednictvím různých prezidentů.

Naopak v jeho reakci za mlčící festivalovou mluvčí nebylo nic z reakcí na položené dotazy či názory v mém článku.

Mlčením mluvčí, nejspíše vytížené úvazkem k informačním bulletinu té radnice, do které se její "prezident" tak opozičně strefuje, došlo i k nečekanému paradoxu, za který chudák zpívající Plachetka vůbec nemůže. Můj otec totiž rovněž vystudoval operní zpěv - dokonce ve stejné tónině. Měl dobrý základ ke studiu zpěvu ze svého studia na teologické fakultě v padesátých letech. Byl za to komunisty zavřený. Prý za spolupráci s cizí imperialistickou mocností - Vatikánem. Operní zpěv v šedesátých letech dostudoval, ale stejně jako antikomunista nesměl do divadla ani vstoupit. Vzdělávání špiček komunistů na pronásledování a perzekuování obyvatelstva probíhalo totiž právě v budově, kde je dnešní HAMU, kde se Adam Plachetka vzdělával. Opakuji - Plachetka za to nemůže. Jsou to paradoxy doby. Už ale není paradoxem, že tisková Peterková zarputile statečně mlčí i v případě dotazu, jestli se na hudebním festivalu počítá s nějakou slevou pro politické vězně komunismu.

Reakcí bylo hodně. Objevila se i zmínka o chvilkovém přerušení mlčení tiskové mlčící, když odpověděla jednomu z místních novinářů, že vše je předáno právníkům. Nebylo už řečeno, jestli ti právníci jsou také placeni z peněz festivalu, tedy z našich veřejných financí. Také bych se na ně obrátil s dotazem. Dokonce ve znojemském zastupitelstvu sedí můj spolužák z právnické fakulty, jehož advokátní kancelář zaměstnává další mé spolužáky. Za jejich náročnou a odpovědnou činnost dostávají příslušnou mzdu. Ptal bych se jich, jak moc jim vadí, když vidí, že čím dál větší daně, které musí platit, jdou na různé příživy v různých rádoby neziskových, a prý prospěšných, spolků, či jak se dnes říká neziskovek.

Nedávno měl některé takové odkrýt Nejvyšší kontrolní úřad. Také se jejich činnost řeší i na odborné půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Reakce pěvce Plachetky (domnělá - neví se, zda byl opravdu autorem) iniciovala další vyšetřování na mnoha stupních příslušných státních orgánů a organizačních složek státu. Z hlediska účetních předpisů jsou uzavřeny loňské i dřívější účetní doklady. Překvapivě už bylo naznačeno, že poskytovatelé našich veřejných prostředků je velice rádi poskytnou. Zřejmě asi také mají nějaká svá zjištění.

Jakmile budou všechny doklady vyhodnoceny, velice rád budu širokou veřejnost informovat. Jsou to přece peníze z našich daní nás všech. I vás.

A mohu všechny klevetníky a členy fan klubu Ludvíka a tiskové mlčící Peterkové (ty placené, neplacené i koaliční) ujistit, že nejsem žádný škarohlíd. Znojemskou politiku jinak nesleduji, jen holt nezapřu svoji dlouholetou praxi v NKÚ a cit na plýtvání s veřejnými prostředky. Právě jsem se vrátil z jiného tradičního hudebního festivalu pořádaného taktéž v dotyčném Znojmě. Organizátor festivalu alternativní, pouliční a klubové hudby Šramlfest Ivoš Bílek se za žádného prezidenta označovat nemusí, nechová se jako hulvát, má kolem sebe takřka profesionální tým nadšenců, vystačí se skromnějším rozpočtem, své veřejné donátory neprudí a nevidí všude nepřátele. Ano - zde mám zcela oprávněný dojem, že mu jde pouze a jen o kulturu a o obohacení města něčím výjimečným, co jinde k slyšení a vidění není.

Psáno pro blog na www.idnes.cz