Vážený pane předsedající, vážení dva členové vlády, vážené dámy, vážení pánové. Obecně lze konstatovat, že pro stávající vládu je typická priorita: Společnost zmonitorovat, kontrolovat, zregulovat. Místo vytváření prostoru pro přívětivé podnikatelské prostředí se snaží hlavně život soběstačných lidí co nejvíce zkomplikovat. Elektronická evidence tržeb, tak jak ji připravil pan ministr financí, se nepochybně inspiruje chorvatským modelem, kde podle údajů je skoro dvojnásobná míra šedé ekonomiky než u nás. To samo o sobě je přímo tragikomické. Proč nemají EET státy s tradičně úspěšnou tržní ekonomikou, ptám se. Nevíme.
Kvůli tomuto systému navíc musí nabrat nové úředníky, vydávat další peníze na provoz tohoto systému. A nebude nakonec překvapivé, když celý tento systém bude ve finále fiskálně negativní, neboť z dostupných dat nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k žádnému hmatatelnému zvýšení výběru daní a navíc se citelně snížil počet samostatně výdělečných osob.
Trhliny a nejasnosti tohoto legislativního zmetku již byly poměrně dobře prodiskutovány. Já jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí bych se rád podíval na zákon o EET ze zorného úhlu ochrany soukromí daňových poplatníků, protože co je zvláště závažné - vzniká zde potenciál ke zcela bezprecedentnímu zneužití získaných dat.
Ve vyspělých demokratických právních státech je vždy právo na soukromí vykládáno širokým způsobem a každý zásah do tohoto soukromí musí vykazovat obrovskou míru veřejného zájmu, jinak je nepřípustný. V totalitních tvrdých režimech je toto právo nepodstatné. Přece vždy, když shromažďujeme citlivá data o občanech, musíme si položit dvě základní otázky. Za prvé: Je zásah do soukromí opravdu tak důležitý? Nebo, lépe řečeno, je důležitější a přínosnější pro společnost zasáhnout do soukromí vytvořením databáze, než nezasáhnout? Zlepší to něčím současný stav? V tomto případě bude nerovnán trh, pročistí se podnikatelské prostředí? A na tuto otázku já odpovídám: V žádném případě. Naopak. Situace ve společnosti se naprosto zhorší tím, že jedna skupina společnosti bude neuvěřitelným způsobem dehonestována ve smyslu "všici kradnú" a znevýhodňována v tom smyslu, že na ostatní se tento daný typ informací samozřejmě nesbírá. Neviděl jsem jedinou analýzu, která by jednoznačně prokazovala pozitivní efekt zavedení EET. Tento zákon vědomě prohloubí onu pověstnou blbou náladu ve společnosti, protože celá filozofie návrhu spočívá v tom, že je potřeba k občanům přistupovat jako ke sprostým podezřelým.
Druhou neméně důležitou otázkou je vždy účel. K jakému účelu vytvářím rizikovou databázi toho, co kdy a kde a jakým způsobem lidé prodávají a kupují? Můžu tak získat komplexní informace o nákladech, maržích, dodavatelích. Cenné informace v konkurenčním tržním prostředí, které mohou být velice výhodně zneužity. A já říkám, že v kombinaci s podnikáním Andreje Babiše, je to smrtonosný koktejl.
Zhodnocení dopadů návrhu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů bylo ze strany navrhovatele odbyto větou, že k žádnému dopadu nedochází. Vzhledem k tomu, že se jedná historicky o jeden z největších potenciálních sběrů dat, je to přinejmenším drzost. Není divu, že k návrhu poslal řadu klíčových připomínek také Úřad pro ochranu osobních údajů s cílem, aby byl celý návrh vzat zpět.