Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci na začátek vystoupit ještě s jednou větou. Nedá mi to. My projednáváme státní rozpočet České republiky na příští rok, tu vůbec nejdůležitější materii, kterou snad Poslanecká sněmovna během celého svého roku projednává. Když se ohlédnu za sebe, tak tomu asi úplně neodpovídá ani počet přítomných ministrů vlády České republiky, ale především tomu neodpovídá jedna skutečnost, a to, že tu nemáme premiéra vlády České republiky pana Andreje Babiše. Chápu, že je vázán svými zahraničními povinnostmi, na druhou stranu se domnívám, že program premiéra se opravdu má přizpůsobit především tomu, že v den, kdy se v Poslanecké sněmovně projednává státní rozpočet, on tady má být, má být po boku paní ministryně financí a má být tím, kdo nám představí strategii rozvoje České republiky na ta další léta.
Pokusím se vám říct obecně několik důvodů, potom v té samotné rozpravě s konkrétnějším rozborem vystoupí paní poslankyně Kovářová, které nás vedou k tomu, že skutečně jako hnutí STAN nemůžeme rozpočet v předkládané podobě podpořit. Pokud se podíváme na jeho strukturu, tak 91 % tohoto rozpočtu, 91 % jde o běžných a mandatorních výdajů. Investice v době objektivní ekonomické konjunktury, v době, kdy nám vláda slibuje investiční plán České republiky, objížděla regiony, sbírala podněty od starostů, hejtmanů, pan premiér Babiš původně říkal, že ten investiční plán tady bude ležet loni před vánočními svátky, ukázal nám tady jeho obal, ale jeho obsah nikoli. Teď nám tvrdí, že ty další vánoce už jsou snad tím správným datem, ale prosím, uvědomme si, že my jsme za polovinou volebního období. A na tom celém nám vláda ukazuje svůj strategicky chybný přístup k rozpočtu. Jedná se o jakousi recyklaci starých rozpočtů, kde se pouze valorizují jednotlivé položky pro ten daný rok. Ale nejedná se o rozpočet, který by měl nějakou ambici, který by měl ambici na začátku si určit potřebu, a to především investiční potřebu České republiky.
Dlouhodobou strategii rozvoje České republiky, která by byla kvantifikována nějakou sumou peněz. A z toho by se potom vycházelo v tvorbě veškerých dalších položek, které státní rozpočet obsahuje. My touto cestou nejdeme, protože žádná investiční strategie České republiky neexistuje. Rozpočet je sestavován hokynářským způsobem. Tu se přihodí tady, tu se přihodí onde tak, jak se to dohodne s těmi, o kterých se třicet let po sametové revoluci rozpočet opírá. A to s komunisty, kteří nejdříve prohlásí, že je pro ně stropním deficitem těch 30 mld. korun, poté po návštěvě paní ministryně a slíbených dárečcích ve státním rozpočtu přistoupí na deficit 40 mld. korun.
Na deficit, jehož existenci jako takovou bych snad ani nekritizoval, pokud bychom měli jistotu, že se neprojídá budoucnost těch dalších generací, budoucnost našich dětí, kdybych měl jistotu, že se díky deficitnímu rozpočtu investují strategické záležitosti pro Českou republiku. Například základní výzkum, jehož procento na HDP je v České republice ostudně nízké. Peníze do vzdělání a vzdělávacího systému, kde se stále nedostáváme na nějakých pět procent rozpočtu.
Do skutečného eGovernmentu a ne hry na eGovernment. Vláda Andreje Babiše od začátku slibovala, že zjednoduší státní správu, zjednoduší fungování našeho státu, přijde s opravdovou digitalizací. Jaká jsou fakta? Fakta jsou taková, že vracíme miliardy na vysokorychlostní internet, nebo se rychle hledá pro ně jiné využití. Fakta jsou taková, že stát se nezjednodušil vůbec a naopak přibývá státních úředníků, které my z našich daní platíme.
Stát nefunguje jednoduše, stát nepomáhá lidem, stát je stále složitější a složitější, je zbytnělý a rozhodně to není stát, který Andrej Babiš sliboval.
Andrej Babiš nám také na billboardech představoval takové ty panáčky, kteří symbolizovali tradiční politiky a tvrdil o nich, že blábolí. No, ale jak jinak chápat výrok premiéra vlády České republiky z dubna 2014, cituji: "Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet vzhledem k tomu, co máme připravené." To jsou slova z roku 2014. Asi už je pan premiér také tím tradičním politikem, protože tady evidentně - a držím se jeho vyjadřovacích formulek - prostě blábolil.
Vyrovnaný rozpočet nemáme a nejenom, že jsme ho neměli v roce 2017, ale my ho nemáme ani na rok 2020. Co se tedy stalo? Neměl to připravené, jak o tom hovořil v dubnu 2014? Něco zkrachovalo, něco se objektivně změnilo? Dostala se snad ekonomika do nějaké závažné krize? Vůbec tomu tak není. Ekonomika naopak v těch letech vlády ANO procházela nebývalou konjunkturou a toho my jsme ani náznakem nevyužili k tomu, abychom se snažili deficit veřejných rozpočtů nějakým způsobem snižovat.
Pokud se bavíme o té jednoduchosti státu. Tak ty státy, které tou cestou šly, šly do opravdové digitalizace státní správy, tak byly schopny ušetřit - a to je prokazatelné a doložitelné - až dvě procenta HDP. V našich podmínkách by se jednalo o sumu cirka 100 mld. korun a možná i více. Nejsou to právě ty peníze, které našemu rozpočtu chybí? Není to právě ten jednoduchý stát, který hnutí ANO slibovalo a nikdy s ním nepřišlo, který by přinesl ty chybějící finanční prostředky a nemuseli bychom tak projídat budoucnost těch dalších generací?
Dnes tady prezident Zeman - a vy jste mu tleskali - kritizoval počet státních úředníků. Ale za vaší vlády narůstá. Škrtáte vyprázdněná tabulková místa, ale reálně ti úředníci, kteří na nejrůznější typy státních úřadů přicházejí, tak jejich počet zcela objektivně a doložitelně roste. A suma 225 mld. na výdaje na platy státních zaměstnanců je pro příští rok zcela rekordní.
A co nám potom říkáte. My ty peníze nemáme, tak si je vezmeme od vás, daňovým balíčkem. Co je daňový balíček? Údajně boj proti hazardu. Zmiňoval to tady pan ministr zdravotnictví. Jaký boj proti hazardu? Vy zdaňujete lidem Sportku, vy zdaňujete lidem to, že chodí sázet do Fortuny a Tipsportu, ale vy nezdaňujete provozovatele výherních automatů v České republice. Je to velké vítězství hazardní lobby, ta se raduje. Tam zůstáváte na těch 35 % a tam vzniká právě ta patologická závislost, o které tady mluvíte.
Nezdaňujete víno, pivo, ale tvrdý alkohol. Že snad lidé přijdou k tomu, že přestanou pít tvrdý alkohol a přejdou k pivu, vínu, ono je to odnaučí. To jsou tak hloupé a falešné úvahy. Prostě přiznejte lidem v České republice, že na tu rozdávačnou politiku nemáte a musíte na ni někde vzít. A kde na ni vezmete jinde, než z kapes daňových poplatníků, z kapes mnohdy i těch nejchudších v České republice.
Pokud by vláda opravdu investovala do budoucnosti této země a třeba by k tomu i používala deficitní hospodaření, tak by ten rozpočet jako takový byl k nějaké širší diskuzi. Ale tak se neděje. Vláda projídá budoucnost, vláda na ni nemyslí, vláda pouze uspokojuje ty momentální potřeby a neinvestuje do budoucnosti této země, protože ji budoucnost této země nezajímá. Děkuji za pozornost.
