jsem velmi ráda, že po těch počátečních peripetiích dnes projednáváme tuto úpravu, která tedy umožní v nadcházejících krajských a senátních volbách hlasovat i těm lidem, kteří se ocitnou v karanténě, ať už kvůli tomu, že jsou nemocní, či jenom v preventivní karanténě. Možnost svobodné účasti ve volbách je v demokracii základním právem, občané musejí mít možnost jeho uplatnění a stát, který jim nařizuje karanténu, musí mít způsoby, jak jim toto umožnit.
Chtěla bych poděkovat Ministerstvu vnitra za to, že si nakonec dalo tu práci, prokázalo i jistou míru kreativity a přišlo na způsoby, jak tedy vyřešit současnou situaci plnou omezení kvůli koronaviru. Osobně si neumím představit, že by stát ostrakizoval část společnosti a upřel jí de facto úřednickým rozhodnutím, Ústavou a Listinou základních práv a svobod zaručené volební právo, zvláště, když pomyslíme na to, že tato skupina může být opravdu početná. Chápu, že současná situace je pro nás všechny v mnoha ohledech nová, nicméně chci zde zopakovat, že s pandemií se potýkáme již řadu měsíců, že volby jsou řádné, jejich termín je znám dlouhodobě a že tedy na řešení této situace bylo opravdu mnoho času.
Zmíněné úvahy o omezení volebního práva, které zde byly, byly zcela nemístné a již by se neměly nikdy opakovat. Naopak bych chtěla vyzvat, abychom začali již v tuto chvíli pracovat na univerzálním řešení podobných situací, neboť zákon, který zde dnes projednáme, je jednorázový a podobné situace se mohou opakovat. Ačkoliv kvituji, že tento zákone je východiskem ze současné situace, že byl diskutován se zástupci všech politických stran a že přináší řešení, přesto bych chtěla vyjádřit určitou nespokojenost s jedním jeho aspektem, který se ale bohužel pomalu stává jakousi normou, a tím je zapojení naší armády.
Jako předsedkyně výboru pro obranu bych ráda podtrhla, že hlavním úkolem armády je obrana naší země proti vojenským nebezpečím, podpora našich zahraničně politických zájmů v zahraničí a samozřejmě i pomoc složkám zajišťujícím vnitřní bezpečnost, pokud nezvládají situaci. Bohužel, stává se již zcela běžně, že armáda je povolávána všude tam, kam se nikomu jinému nechce. Nejen v posledních měsících mám velmi neblahý pocit, že stavíme naše vojáky do pozice děvečky pro všechno. Začalo to již ve Vrběticích, kde vojáci dlouhé týdny suplovali úlohu bezpečnostní agentury. Dále mohu připomenout vmanipulování vojenských speciálů do sledovací akce ze strany pana Šlachty a Celní správy, nebo takzvanou chytrou karanténu, v níž bohužel také není jiné chytré státní složky, která by dovedla tento projekt spravovat lépe. Opravdu mě znepokojuje, že stát hází na bedra armády úplně vše, s čím si jinak neví rady. A varuji před tím, abychom si na toto zvykali. Nejsme v situaci, kdy by bylo možné do tohoto návrhu zákona zásadně zasahovat. Já to vím, ale musím zde nahlas říct, že jsem velmi znepokojená tím, že hlasovací komise mají být převážně tvořené vojáky Armády České republiky. Dámy a pánové, je to špatně nejenom proto, že armáda se stává zmíněnou děvečkou pro všechno, ale i principiálně. Volby a hlasování jsou čistě civilním procesem, procesem, do kterého se nemá armáda co vměšovat, nebo by měla být vměšována opravdu minimálně. Překvapuje mě, že tohle ministrovi vnitra nevadí, že to nevadí premiérovi, že to nevadí ani panu ministrovi obrany a dalším členům vlády. Kdyby jim to totiž vadilo, nemuselo to v tom návrhu být takto, mohlo tam být jiné řešení. A abyste mně nevyčítali, že jenom kritizuji a nenavrhuji řešení, tak jen tak z první ruky a bez příprav mne napadá, proč k tomuto úkolu, pane ministře Hamáčku, třeba Ministerstvo vnitra nevyužije například dobrovolné hasiče, na které si může Ministerstvo vnitra snadno sáhnout, v uvozovkách sáhnout, a kteří jsou regionálně rozmístěni mnohem lépe než Armáda České republiky.
Chci proto z tohoto místa vyzvat vládu, aby pro podobné úkoly hledala napříště jiná řešení. Chci vyzvat pana ministra obrany, aby armáda nešla tak snadno na ruku požadavkům na jakoukoliv práci, která se namane, a ministra vnitra k tomu, aby nezneužíval vstřícnosti a ochoty armádní pomoci. Nebudu komentovat jeho výroky o létajícím muzeu. To nejsnazší řešení není vždy to nejlepší a já bych jen velmi nerada, aby vojáci byli kvůli své poslušnosti a oddanosti své službě vlasti těmi, kdo tu bude vždy pro práci, kterou nikdo jiný dělat nechce. Nemá to tak být a měli bychom si to tady všichni uvědomit.
Závěrem bych chtěla jen připomenout a věřím, že to má na paměti i Ministerstvo vnitra, že bychom neměli mít s tímto zákonem rizika spojená s koronavirem ve vztahu k volbám za vyřešená. Myslím, že to ví i pan ministr. Kromě této právní úpravy, která se týká případů voličů umístěných do karantény, bude nezbytné zajistit bezpečí a zdraví všech ostatních, kteří budou volit standardním způsobem a zejména těch, kteří budou členy standardních volebních komisí. Tady i vítám navýšení příspěvku, protože skutečně sehnat lidi do volebních komisí bývá problém za normálních okolností, natož dnes, kdy opravdu někteří lidé mají strach. Věřím proto, že Ministerstvo vnitra zajistí patřičná hygienická opatření i v těch standardních volebních místnostech, aby se šíření nákazy co nejvíce eliminovalo a aby nebyli ohroženi ani voliči, ani ti, kteří mají organizaci voleb na starosti.
Děkuji vám za pozornost. Občanští demokraté ten návrh podpoří, ale prosím pěkně, vezměte si k srdci ta má slova o nasazení Armády České republiky. Skutečně mě toto netěší a netěší mě to z toho důvodu, že opravdu jsou jiná schůdnější, demokratičtější, i pro občany přijatelnější řešení než to, když budou chodit volit a budou tam vidět lidi v uniformách. To na někoho skutečně může působit trošku děsivým dojmem.
