Branná povinnost
Vážená paní Černochová, v mnoha věcech s Vámi souhlasím a mohu říci, že Vás mám rád coby člověka, který v mnoha případech vyjadřuje to, co si myslím i já. V tomto případě s Vámi nesouhlasím. A pokládám Vám dva dotazy: 1. Myslíte si, že by základní vojenský výcvik pro brance ve věku 19 - 20 let nebyl prospěšný pro obranu ČR v kontextu s dnešním dobou kdy se na Evropu valí miliony emigrantů a s nimi statisíce teroristů? 2. Je schopno dnešních cca 23 tis. profesionálních vojáků naši zemi ochránit? Děkuji za odpověď a přeji krásný den.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den,
obnovení základní vojenské služby by v současnosti bylo jen mrháním energií, kterou je třeba soustředit do nezbytné modernizace profesionální armády, naplnění jejích personálních kapacit, budování aktivní zálohy a zabezpečení maximální připravenosti obyvatelstva na krizové situace. Je třeba si uvědomit, že profesionalizace armády proběhla již před více než deseti lety. Armáda se od té doby zbavila všech výcvikových kapacit a představa, že by ze dne na den byla schopna přejít do režimu, kdy by bylo nutné každoročně povolat a vycvičit několik desítek tisíc lidí, je zcela nereálná. Na to zde zkrátka neexistují ubytovací, výcvikové ani výstrojní kapacity.
Samozřejmě že armáda o velikosti 20 tisíc příslušníků je armádou malou. Nelze ovšem zapomínat na skutečnost, že naše obrana dnes stojí na aliančním základu a na principu kolektivní obrany. Pro ten není povinná základní vojenská služba podmínkou, ale je naopak důležité, aby naše profesionální armáda byla silná, kvalitní, dobře vyzbrojená a vycvičená. Pak můžeme očekávat, že v případném válečném konfliktu nezůstaneme osamoceni. Proto namísto toho, aby naše armáda všeho nechala a vrhla se na výcvik civilistů, je třeba urychleně vyrovnat vnitřní deficit, který v obraně máme a který se projevuje ve stavu techniky, výzbroje a výstroje, a dále je třeba co nejdříve začít naplňovat naše závazky v oblasti obranných výdajů.
Pokud jde o všeobecnou brannou osvětu, pak se domnívám, že povinnou vojenskou službu by bylo možné suplovat například formou několikatýdenního branného kurzu, který by mohl být třeba součástí středoškolského studia a který by nebyl tolik náročný po organizační stránce atd.
Mimoto samozřejmě pro rozšíření potenciálu naší armády musíme učinit maximum pro dobudování aktivní zálohy, která je významnou složkou, jež je připravena v případě krize okamžitě doplnit armádní strukturu.
Jana Černochová