Být dobrým vojákem je ostuda?
Dobrý den, jsem bývalý voják z povolání. Odešel jsem na vlastní žádost mimo jiné i kvůli nečestnému jednání generála Zuny, ke kterému jsem se dle zákona obrátil o pomoc kvůli nezákonnému jednání mého velitele, aby mu, tehdy plukovník Zuna, vše dal přečíst a sdělil mu bez řádného vyšetřování, kdo to psal a apeloval na to, aby se o stěžovatele postaral. Zmiňuji se o tom proto, aby jste pochopila, jak čestní někteří představitelé armády jsou. Navíc, myšlenka na zcivilnení funkce pana Stehlíka nebyla z ministerské hlavy. Mě osobně by zajímala jedna jediná otázka. Ta zní, proč si neváží představitelé armády svých bývalých příslušníků, když jsou v civilu? Vnímám to tak, že být v záloze po aktivní službě pro stát a občany této republiky, je konec vojenského života, protože se mnou má zabývat civilisty. Je to ostuda. To, že jsem už v civilu neznamená, že můj mozek a duše skončila bez celoživotní náklonnosti k armádě. Je to snad běžná praxe v USA, nebo Británii?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
