česká ekonomika
Dobrý den, nemám žádné ekonomické zdělání, tak spoléhám na to, že mi to vy jako odborník -našel jsem si, že se hospodářské politice věnujete vysvětlíte a hlavně nastíníte řešení, protože se bojím, že se řítíme do zkázy. Co přesně znamená, že důvěra v ekonomiku u lidí roste? Jaké to pro ni bude mít následky. Podle mého laického názoru budou lidé méně a méně utrácet, což ekonomice nepomůže. Takže bude stále více a více draho? A jestli jo, znemená to, že stále více lidé bude chudnout. Poslední můj dotaz zní: Co s tím uděláte? Děkuji V.B.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Odpověď
V době položení Vašeho dotazu podstatným způsobem sílil pesimismus na českém trhu. Důvěra v naší ekonomiku byla na nejnižší hodnotě v celé historii jejího měření. V červenci 2022 meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu. Snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. Pesimismus spotřebitelů posiloval a v červenci 2022 se jejich důvěra propadla na nejnižší hodnotu od ledna 2003. Za tímto výrazným poklesem stála mimo jiné klesající poptávka. Spotřebitelé se prostě domnívali, že jejich finanční situace stejně jako celková hospodářská situace v České republice se zhoršuje a že tento negativní trend bude pokračovat i v příštích měsících.
Vidíme, že důvěra je v ekonomice důležitá. Každá ekonomická transakce je vlastně smlouvou. A uzavření každé smlouvy předpokládá alespoň elementární důvěru. Nemají-li subjekty důvěru v trh, v postavení druhé smluvní strany, v budoucnost vlastní ekonomické situace, pak smlouvu neuzavřou. Neobchodují, klesá poptávka a tím se nám zjevuje tato zdánlivě neměřitelná veličina – důvěra. Důvěra je vlastně míra optimismu, kterou lidé mají. Míra pozitivních emocí, které cítí vůči ekonomice. Míra pozitivních emocí, které cítí vůči vlastnímu ekonomickému postavení. Mají-li lidé obavy o svůj ekonomický osud, šetří, neutrácejí. Naopak, optimismus na trhu znamená utrácení. Důvěra je pro fungování ekonomiky klíčová. Peníze a jejich hodnota jsou od doby, kdy nejsou kryté zlatem, vlastně vyjádřením lidí v to, že bankovka platí, že za ní něco v budoucnu dostanu. Podobně je na důvěře založen i bankovní systém. V bance přeci nejsou všechny peníze. Pokud je do banky ukládám, vyjadřuji tím svou důvěru, že moje hodnoty jsou v bezpečí.
Lidé se spoléhají na to, co vidí a slyší kolem sebe. Klesne-li důvěra lidí pod určitou mez, jednají. Nemají-li důvěru v banku, jdou si peníze vybrat. Ran na banky je pak sebenaplňujícím proroctvím. Podobně můžete třeba zjišťovat a měřit míru korupce ve společnosti. Jak zjistíte, jestli je ve společnosti korupce? Zeptáte se lidí. A jak ti vědí, že korupce je nebo není? Buď se s ní setkali, doslechli se o ní nebo se domnívají, že existuje. Podle své důvěry v její existenci či neexistenci pak řeknou, že korupce je nebo není. A ostatní to slyší a vidí a podle toho se zařizují. Věří nebo nevěří že korupce je, a jednají podle toho. Tedy to, jestli korupce je nebo není je opět otázka důvěry.
