Dnes oslavujeme 74 let od konce II. světové války a doufejme, že také poslední války na našem území. Mnoho let jsme toto výročí byli povinni slavit v duchu umělých patetických tryzen a ještě patetičtějších proslovů. Dostávali jsme seznam hrdinů hodných obdivu a byli jsme hodnoceni za účast na oněch tryznách. Naštěstí již 30 let můžeme upřímně, s obdivem a projevem úcty vzpomenout na všechny známé i bezejmenné hrdiny, kteří za naši svobodu bojovali.  

Často zmiňuji svou dlouholetou službu u policie, na kterou nepřestávám být hrdý, stejně tak jako považuji za čest své zemi sloužit. Ale přesto, že jsem snad obstál a dosáhl generálské hodnosti, ve srovnání s těmi, kteří svou službu vlasti povýšili nad své zájmy a své životy, cítím obrovskou pokoru a respekt. Patří jim vzpomínka a velké poděkování. Zmírnit prožité utrpení ani vrátit ztracené životy nelze, ale důležité je nezapomenout a nepromarnit to, zač bylo utrpením i životy zaplaceno. Nezapomenout a učit také naše děti, jak snadné je o svobodu přijít a co stojí, jí získat zpět. Učit je, že morálka, odpovědnost, stejně tak jako být hrdý na to, odkud pocházím, je důležité a určuje, kým opravdu jsme a budeme. Přeji Vám, abyste prožili příjemný den a je jedno, utrhnete-li šeříky na hrob neznámého vojína nebo do dívce do vlasů…jenom nezapomínejme, že to není samozřejmé.