Premiér ho však už před několika týdny – dávno před nějakým novinovým článkem - upozorňoval, že nezvládá komunikaci se svými blízkými spolupracovníky a podřízenými na ministerstvu. K nápravě podle všeho bohužel nedošlo.
Osobně jsem přesvědčen, že v atmosféře strachu není možné kvalitně pracovat. Strach z nadřízeného a přirozený respekt k němu, to jsou dvě různé věci. Já sám jsem po nástupu do vysokých funkcí, ať už v odborech nebo v Senátu, nikdy neprováděl žádné čistky, nikoho jsem nešikanoval, nikomu jsem nevyhrožoval. A v krátké době se vždy podařilo vytvořit konstruktivní a přátelské prostředí.
Myslím, že nástupcem Marcela Chládka by měl být člověk, který už nějakou instituci řídil, prokázal organizační schopnosti v oblasti vzdělávání a těší se určitému renomé mezi učiteli a vysokoškolskými profesory. Konkrétní jména, která se v médiích objevují, nebudu komentovat. Přesto jsem premiérovi mezi čtyřma očima sdělil svůj tip.
Doufám také, že v souvislosti s výměnou ministra školství nedojde ze strany Hradu k prodlevám. Taková situace by nebyla pro atmosféru ve školství příznivá a navíc by mohla dále zvýšit tlak na úpravu ústavních kompetencí prezidenta republiky.