„Piráti mnoho týdnů vládu upozorňovali na nutnost testování ve firmách a velkých provozech, žádali jsme o něj i v našem plánu Za pět dvanáct. Minulý týden kabinet konečně testování zavedl, avšak bez toho, aby navýšil testovací kapacitu pro většinu laboratorních pracovišť. Ty tak nápor logicky nezvládají. Budeme se tedy vlády ptát, jak chce situaci řešit. Musí rovněž dodat kvalitní metodickou podporu pro podniky – z mnoha míst se nám ozývají zaměstnavatelé, kteří netuší, jak testování zprocesovat. Opakovaně žádáme i navýšení dotace na test z 60 až ke 100 korunám, jen tak lze totiž zajistit kvalitní testy s vysokou spolehlivostí,” uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že je zároveň s dostatečným předstihem třeba zajistit testování ve školách. Vláda musí podle něj i představit lidem dlouhodobý plán podložený daty, jak hodlá v dalších týdnech a měsících postupovat.
„Stát bohužel nezajistil materiál ani administrativní podmínky pro praktické lékaře, aby mohli co nejdříve očkovat. Systém pro zadávání pacientů je složitý a dodávky vakcín váznou. Na jedné straně premiér vyzývá lidi k očkování, na druhé straně nemají praktici čím očkovat. Je proto nutné dopracovat očkovací strategii. Již koncem roku jsme k ní za Piráty poslali řadu návrhů, vláda se jimi ale doposud neřídila, i když je označila za rozumné,” doplnil Bartoš.
Pirátský poslanec Petr Třešňák se následně vyjádřil k převozu pacientů do zahraničních nemocnic: „Už na začátku ledna bylo zřejmé, že jsou zdravotnická zařízení v některých regionech na hranici svých kapacit. Společně s primářem interny chebské nemocnice jsme proto apelovali na ministra Blatného, aby přistoupil na spolupráci s Bavorskem a Saskem. Místo toho resort situaci bagatelizoval, a dokonce sám šířil dezinformace. Až po dvou měsících se ministerstvo konečně rozhodlo vyhovět našim požadavkům. Bohužel až ve chvíli, kdy je na hranici kapacit celá Česká republika a smrtnost epidemie na Chebsku je nejvyšší v celé zemi. Je otázkou, kolik životů se mohlo zachránit, kdyby vláda tak dlouho neotálela. Problémem jsou i složité podmínky pro realizaci převozů. Na čtvrtek svoláváme k tématu konferenci, kde se budeme chtít věci detailně věnovat,” popsal Třešňák s tím, že má vládě v úmyslu také navrhnout, aby umožnila v masivnější míře doléčování postcovidových pacientů v lázních.
Tématem byly i nové kompenzační programy pro firmy. „Vláda schválila program Nepokryté náklady, který zavádí kompenzace firmám až do výše 60 procent nákladů, pokud měly propad tržeb minimálně 50 procent za leden a únor ve srovnatelném období. Oceňujeme, že je program konečně založený na kompenzaci nákladů a že chaotický systém desítek podpůrných programů nahradí dva hlavní programy. To jsme žádali již od podzimu. Limit padesáti procent propadu ale znamená, že hodně firem – hlavně ty, co se proaktivně snažily přežít například skrz výdejová okénka – na pomoc nedosáhne. Prosazujeme proto limit 40 či 30 procent propadu tržeb. Problematické rovněž je, že kompenzace ve výši 60 procent budou pro některé firmy výrazným zhoršením oproti podzimní podpoře. Resort financí navíc na kompenzace nevyčlenil na první kvartál dostatek peněz. Do konce týdne proto předložíme konkrétní návrhy změn, aby byl program opravdu účinnou pomocí pro všechny,” nastínil poslanec Martin Jiránek.
Na plénu bude v týdnu probíhat i třetí čtení nízkouhlíkového zákona, který obsahuje způsob financování výstavby nového bloku Dukovan. „Představili jsme v minulosti jasné mantinely, v jakých má projekt pokračovat, aby byla zajištěna bezpečnost země a chráněny peníze daňových poplatníků. Vláda však stále nemá jasno ani v základních otázkách, jak chce záměr realizovat a financovat. Požádali jsme proto o svolání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, kde by se situace dořešila,” okomentoval Třešňák.
Dana Balcarová, pirátská předsedkyně Výboru životního prostředí, uzavřela konferenci tématem invazivní novely. „Invazivní novela jde na plénu do 2. čtení. Má zajistit ochranu české přírody a biodiverzity před invazivními druhy jako jsou mýval či norek americký, které škodí i zemědělské produkci a lidskému zdraví. Vnímám ovšem velmi problematicky, že je k legislativě podána jako pozměňovací návrh novela zákona o myslivosti. Ta má přitom určovat kvalitu hospodaření v českých lesích do budoucna, chceme proto její samostatné projednání. Budeme v ní prosazovat silnější postavení vlastníků pozemků a hospodářů i větší regulaci přemnožené zvěře.”
