Děkuji. Dámy a pánové. Zdálo se mi, že slyším něco, co pravda není, tak mi dovolte, abych na to zareagoval. A bylo to vystoupení pana poslance Kalouska, který tady Sněmovně tvrdil, že máme ze včerejška něco černé na bílém, že Národní rozpočtová rada říká, že systém udržitelný není a že my na to odmítáme reagovat. Dovolte mi, abych tady proti tomu, co řekl pan poslanec, tvrdil, že to pravda není proto, že Národní rozpočtová rada nám nic takového neříká. Ona nám říká, že systém není udržitelný. Taky jak by nám to mohla říkat, když byl třeba v loňském roce v přebytku. To je vlastně ve sporu s tím, co tady tvrdíte, když říkáte: Třeste se. A strašíte, což je teď taková oblíbená politická metoda, že se lidi straší, tak je strašíte, že to prostě nebude fungovat. Ale opakuji. Jak to souvisí s tím, že by v přebytku loňský rok? Není to naopak tak, že ten systém je funkční? Prostě rozumíte, vždyť přece dneska vidíme, že ten systém vystačí. Parametry jsou tak nastavené, že to v této chvíli funguje. Funguje to a my nemáme problém dneska zajišťovat odpovídající důchody.

To, co ta Národní rozpočtová rada říká, je pouze to, že ty náklady porostou. Samozřejmě. A to my nemůžeme přesně vědět, jak, protože neznáme dopředu vývoj ekonomiky. Máme tam dokonce podle zákona pětileté vyhodnocování situace. Právě proto, abychom reagovali na výkon ekonomiky, protože ten systém tak jak je, a Národní rozpočtová rada nezpochybňuje, že v rámci toho našeho průběžného systému jsme schopni tu situaci zvládat. A když náklady porostou, my na to můžeme reagovat, protože se musíme zabývat přece také příjmy, to znamená změny v daňové oblasti, otázka odchodu do důchodu a podobně. A těmito parametry, aniž bychom dělali ty vaše reformy, které nakonec mají jediný cíl, aby zhoršily postavení zaměstnanců a zlepšily postavení několika finančníků, které do toho pustíte, (Předsedající: Omlouvám se pane poslanče, váš čas vypršel.) Dobře. Tak já říkám, nestrašte. (Slabý potlesk zleva.)