Vážený pane prezidente, vážení ústavní činitelé, vážení hosté, dámy a pánové,

vážím si vašeho pozvání na sněm Svazu průmyslu a dopravy, který je pro mě opakovaně výbornou příležitostí k setkání se zástupci mnoha firem, stejně jako jsem rád, že se mohu účastnit Mezinárodního strojírenského veletrhu, který můžeme označit za jakýsi neoficiální svátek českého průmyslu. Děkuji za těch sedm výzev. Jak ukáži ve svém vystoupení, ale i poté v diskuzi, tak řadu z nich bereme vážně a pracujeme na nich. Děkuji i za hodnocení a vstřícná slova v mnoha směrech k vládě, která tady řekl pan prezident Jaroslav Hanák.

Já zde nejsem poprvé. Poprvé jsem tu byl, myslím, před deseti lety jako ministr školství a pak jsem tu byl opakovaně jako opoziční představitel, takže vím, že vystoupení pana prezidenta Hanáka bývají kritická. Obsahují výzvy směrem k vládě a o to více sí vážím toho, že dnes, přes určitou kritiku, ta slova byla velmi pozitivní a za to opravdu děkuji. Neberu to jako samozřejmost. Je jasné, že hlavním tématem nejen tohoto dnešního setkání, ale v podstatě celého veletrhu, budou vedle jiných témat ceny energií. A proto se tomu budu věnovat velmi významně i ve svém projevu. A chci tady zmínit některá východiska, ze kterých naše vláda vychází a musí vycházet, a také chci připomenout kroky, které naše vláda dělá.

Máme za sebou tři roky, a bylo to tady od Jaroslava Hanáka zmíněno, které se vymykaly všem dosavadním měřítkům a postavily nás před výzvy, které jsme si ještě nedávno nedokázali představit. Když jsme si mysleli, že máme nejhorší za sebou, přišel Vladimír Putin a vrátil do Evropy válku. A jak už tu bylo také Jaroslavem řečeno, není to jen válka Ruska s Ukrajinou, která likviduje lidské životy, ale také válka Ruska se Západem, která ohrožuje naši ekonomiku a energetickou bezpečnost.

V této souvislosti bych chtěl hned na začátku opravdu ocenit způsob, jakým se český průmysl k nové situaci postavil. Ač to bylo pro řadu z vás ekonomicky nevýhodné nebo i bolestivé, neobjevily se zásadní výhrady k sankcím vůči Rusku a k naší pomoci Ukrajině. Většina občanů i podnikatelů chápala, že s agresorem se obchod dělat nedá a že oběti je třeba pomáhat. Za toto pochopení a podporu vám jménem vlády děkuji.

Prakticky už od našeho jmenování jsme museli řešit krizové situace. První, bylo to taky zmíněno, byla dosud nejsilnější vlna koronavirové pandemie, kterou Česko prožilo na přelomu roku a která znamenala enormní zátěž pro naše zdravotnictví. Postavili jsme se k tomu tak, že jsme jako řešení zvolili masivní testování ve firmách, bylo to tady zmíněno, propagovali jsme očkování. Nemuseli jsme tak přistoupit k plošným, nefungujícím lockdownům, které by daly naši ekonomice další bolestivý úder.

Snažili jsme se masivním způsobem vyplácet kompenzace zasaženým podnikatelům. Společně jsme situaci postupně stabilizovali, řekl bych, že i proto, že státní správa i naše firmy dokázaly postupovat systematicky a s odvahou.

To, čemu jsme čelili na začátku roku, záhy vystřídala další krize, o které jsem tady mluvil. Ruské napadení Ukrajiny odstartovalo, mimo všech těch efektů, o kterých tu ještě budeme mluvit, také nejintenzivnější vlnu migrace uprchlíků od druhé světové války. Naše vláda nikdy nezapochybovala o tom, že ukrajinským uprchlíkům musíme poskytnout veškerou dostupnou pomoc, ale současně jsme se to snažili udělat tak, aby to nebyla zátěž pro občany a firmy a abychom tuto situaci chápali a využili jako příležitost.

A to se myslím podařilo naprosto ukázkově. Uprchlíky se nám podařilo začlenit do české společnosti, velká část z nich si tu nachází práci, platí standardně daně a odvody. Podle posledních čísel z konce srpna u nás pracuje více než sto tisíc ukrajinských občanů s dočasnou ochranou. Jsme si vědomi toho, že bez spolupráce s firmami a bez toho, jak jste k tomu přistoupili vy, by tato situace tak dobrá nebyla.

To má i ekonomický efekt, protože náklady na pomoc Ukrajincům jsou výrazně nižší, než jsme předpokládali a než nám prognózovali experti. Podle aktuálních odhadů dosáhnou asi 25 miliard korun, což je polovina původního odhadu. Přiznávám, že ani vláda nečekala, že ten vývoj bude takto pozitivní, ale je to i díky tomu, jak jste k tomu přistoupili vy, a za to vám opravdu patří naše poděkování.

Rusko ale nezpůsobilo jen migraci, ale také naší současnou energetickou krizi. Dává to smysl – energie jsou ta nejúčinnější zbraň, kterou Rusko může použít proti Západu. Je to ale i naše chyba, že jsme tuto zbraň dali do ruky Vladimiru Putinovi naší lehkomyslností a že jsme se stali extrémně zranitelnými.

Troufám si říct, že česká společnost v moderní historii České republiky dosud neprocházela tak těžkou zkouškou. Život s covidem či pomoc uprchlíkům jsou problémy, na které se dokážeme relativně rychle adaptovat, dokážeme si s nimi poradit. Energetická krize je něco úplně jiného – je to skutečný existenční problém, který přímo ohrožuje naši budoucnost a zasahuje do všech oblastí a dopadá velmi negativně na firmy i stát a veřejné instituce. Nemůžeme ho řešit izolovaně, nestačí na to sama Česká republika. Potřebujeme mezinárodní spolupráci a koordinaci s našimi partnery. Nebudu lhát a lžou vám všichni, kdo říkají něco jiného, ale žádné řešení není rychlé, žádné řešení není jednoduché, žádné řešení není bezbolestné.

Navíc výchozí pozice České republiky je mimořádně nešťastná, protože energeticky nejsme dostatečně zabezpečeni. V minulosti se předchozí vlády nechovaly v tomto směru odpovědně a řada lidí si to nechtěla připustit. Ale nyní, když miliardy kubíků ruského plynu neproudí k nám a místo toho jsou spalovány ihned po vytěžení nebo v horším případě unikají do vzduchu kdesi u dánského pobřeží, to snad vidí naprosto všichni.

Tuto nevýhodnou pozici se snažíme zvrátit. Děláme pro to, co můžeme. Diverzifikujeme zdroje zemního plynu. Víte o našem nákupu kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn. Obnovili jsme také jednání se sousedy, které předchozí vláda vzdala – plynovod Stork II s Polskem, dohoda o solidaritě s Německem a další kroky. Nevěnujeme se jen plynu, věnujeme se také další komoditě, na které jsme závislí, a to je ropa. Navýšili jsme kapacitu ropovodu TAL a dále pracujeme na ještě větším navýšení jeho kapacity, na tu změnu na TAL PLUS. Děláme další kroky, které nám zajistí, že na tuto zimu budeme mít dostatek plynu.

I v jiných oblastech se snažíme posilovat spolupráci se zeměmi v sousedství Evropské unie a uzavírat nové dohody s perspektivními partnery. Snažíme se také využít, a bylo tu zde zmíněno, našeho předsednictví v Radě EU a myslím, že tady dosahujeme nemalých úspěchů při koordinování unijní reakce na energetickou krizi. Pro Českou republiku jsme vyjednali výjimky, které reagují na naši mimořádně nevýhodnou pozici na trhu s ropou a plynem. Pokračujeme v těch jednáních, a jak víte, poprvé se bude v Praze konat mimořádné setkání na půdorysu evropského politického jednání 45 hlav států a vlád z celé Evropy. Jsem poctěn tím, že takovouto akci můžeme řešit, a jedním z velkých témat bude také energetika.

Kdybychom zde společně jednali na jaře, tak bychom se nebavili o cenách energií, ale bavili bychom se, zda a jak si poradíme s nedostatkem plynu. Díky krokům naší vlády však tuto otázku v nejbližších měsících řešit nemusíme a řešíme „pouze“ vysokou cenu elektřiny a plynu.

Krize, které jsem zmínil, se přímo promítají do problému, který zde byl také Jaroslavem zmíněn, a to je státní rozpočet. Naše vláda zdědila veřejné finance v neutěšené podobě, protože stát v uplynulých bohatých letech bobtnal do podoby, která je neudržitelná.

Jistě si pamatujete, že se nám rychle podařilo sestavit protiinflační rozpočet na rok 2022, který počítal se schodkem 280 miliard, což bylo oproti předchozímu návrhu o 100 miliard méně. Přitom jsme nešetřili na investicích nebo podpoře podnikání, šlo čistě o šetření v rámci provozu státu.

To, co se stalo v únoru – ruský útok na Ukrajinu změnil veškerou situaci a bohužel překreslil i náš rozpočet, který jsme museli na letošní rok aktualizovat a bohužel zvýšit jeho deficit. Rozumím výčitkám na schodek státního rozpočtu, které jsme slyšeli v posledních dnech. Nemám ze zadlužování radost, jen mohu říct, že náš návrh je uměním možného, neboť musíme pomáhat občanům, firmám, veřejnému sektoru a současně musíme dbát na to, abychom se nezadlužovali do budoucna ani o korunu víc, než je nezbytně nutné.

Státní rozpočet je také důvod, proč jsme při přípravách kompenzací vysokých cen energií rozvážní a obracíme každou korunu. Každé opatření stojí obrovské finanční prostředky. Vláda si nemůže dovolit otevřít účet, aniž by znala jeho konečnou cenu. Úleva v jednom roce by mohla znamenat velké problémy v následujících letech. To musíme v našich rozhodováních zohlednit, a proto vás i prosím o pochopení.

Kromě toho, že musíme reagovat na akutní hrozby, tak musíme také dohnat ztracená léta. Musíme se věnovat lepší kvalitě a modernizaci našeho energetického mixu, musíme dávat výrazné prostředky, a děláme to, do dopravní infrastruktury. Bylo to zde také zmíněno. Státní fond dopravní infrastruktury může i za této krize počítat na příští rok s rekordním rozpočtem 150 miliard korun. Jsou to podle nás dobře vynaložené peníze, takže se nemusíte bát, že by byly v důsledku toho, čemu čelíme, ohroženy připravované projekty, které naše země potřebuje pro svou dobrou budoucnost a které potřebují i firmy a podnikatelé.

Zmíním také finanční prostředky, které dáváme do obrany. To jsou peníze, o jejichž nutnosti nikdo nepochybuje, ale současně jsou to peníze, které budou znamenat také významné zakázky pro český průmysl, s jehož výrazným podílem počítáme ve všech akvizicích a tendrech.

Kompromisy, které jsme při přípravě válečného rozpočtu museli vyřešit, ale nebyly marné. Díky tomu jsme mohli připravit pomoc ve výši přes 200 miliard pro občany a firmy, kraje a obce. Je to obrovská rozpočtová zátěž, ale že děláme, co je v našich silách, aby každá koruna byla vynaložena účelně. Pomoc české vlády je nadstandardní, na konci léta jsme byli hodnoceni jako 4. největší z pohledu kompenzací vztaženým k výši HDP v Evropské unii. Pak nás některé státy dohnaly nebo i předehnaly, ale zastropováním cen se zase posuneme na jedno z prvních míst. Uvědomujeme si, přestože jste k nám někdy kritičtí, že naše prosperita závisí na českých firmách, a chápeme, že jim musíme pomoci dnešní krizi přežít. Proto bych se chtěl teď, i když čas se mi významně krátí, zastavit právě u pomoci pro firmy a zmínit několik konkrétnějších opatřenía reagovat mimo jiné na nedávné požadavky Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Konfederace zaměstnavatelských a průmyslových svazů, které jste mi prostřednictvím dopisu zaslali.Prvním tématem je zjednodušování pravidel a snižování byrokracie. Připomínám, že rušíme povinnou EET a připravujeme už druhý antibyrokratický balíček. Ty antibyrokratické balíčky nutí jednotlivá ministerstva připravovat změny zákonů, které snižují byrokratickou zátěž na podnikatele, firmy, ale i na státní úřady. Ruší řadu povinností. Například ve vedení účetnictví nebo placení korporátní daně. Postupujeme tak, že jdeme od jednodušších úprav k těm složitějším a ty balíčky jsou v podstatě cesta, jak dosáhnout debyrokratizace podnikání v České republice, což je jeden z hlavních cílů naší vlády. Dopravcům jsme zjednodušili podnikání tzv. ropným trojlístkem, který zahrnoval snížení spotřební daně na naftu, konec povinných biopaliv a kontrolu marží na čerpacích stanicích. Vedle toho jsme odložili platbu DPH do konce října a zrušili silniční daň pro nákladní vozidla.

Žádali jste mě o urychlené dopracování příslušných nařízení ke kurzarbeitu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě se sociálními partnery už zahájilo příslušné kroky. Vláda připraví dvě nařízení, která definují schéma podpory. První nařízení bude reagovat na možnost přerušení nebo omezení dodávek plynu, druhé se bude zabývat možnými výpadky práce v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Opatření vyžaduje notifikaci Evropské komisi, na čemž pracujeme.

Volali jste po urychlením schválení programu EGAP PLUS a jeho vyhlášení.

Tento program, zpracovaný na základě Dočasného krizového rámce, umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti, aby podnikatelům poskytovala záruky na nové individuální úvěry na provozní kapitál i investice. Na letošní rok počítáme pro EGAP PLUS s částkou půl miliardy korun, která umožní vystavit záruky až ve výši 6,25 miliard.

V pátek prošel tento program prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Jak kurzarbeit, tak EGAP PLUS tedy postupují a začnou platit v nejbližší možné době.

Zdaleka nejpalčivější je pochopitelně otázka energií a souvisejících záruk. Vláda dělá důležité kroky pro energetickou stabilitu – odblokovali jsme tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, připravujeme podmínky pro stavbu horkovodu z Dukovan do Brna.

Intenzivně řešíme problém vysokých cen energií. Vláda již v červnu schválila nařízení, které umožní odpuštění poplatku za podporované zdroje energie (POZE), hrazeného v rámci regulované složky elektřiny.

12. září vláda schválila návrh novely energetického zákona, která nám umožní zastropovat ceny silové elektřiny a plynu pro domácnosti, veřejný sektor, živnostníky a malé a střední podniky. Dosáhli jsme všeobecné dohody a zásadní krok k obecnému zastropování uděláme na vládě zítra. Schválíme nařízení, které zastropuje ceny silové elektřiny na 5 Kč a plynu na 2,5 Kč bez DPH a distribuce za kilowatthodinu.

Živnostníkům a malým a středním podnikům pomůžeme se zárukou na provozní komerční úvěr v rámci programů Záruka 2015-2023 a Expanze – záruky.

Vláda samozřejmě bere velmi vážně také situaci velkoodběratelů a dělá všechno pro to, aby maximálně omezila dopady, které vysoké ceny energií mají právě na ně. Využijeme k tomu veškerá dostupná opatření na národní i evropské úrovni.

Ale řekněme si na rovinu, a nebudu vám tady říkat, že všechno dokážeme, že pro sektor velkých podniků je nalezení funkční a zároveň legální a rozpočtově přijatelné pomoci nejsložitější.

Již schválené jsou kompenzace nepřímých nákladů pro firmy z energeticky náročných odvětví. Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně připravuje podporu firem v rámci Dočasného krizového rámce, který firmám zpřístupní záruky a další významné kompenzace. Už od 1. listopadu budou firmy moci žádat o podporu, na kterou jsme vyčlenili 30 miliard korun.

Velkoodběratelé napojení na vysoké či velmi vysoké napětí nebo ti se spotřebou plynu nad 630 megawatthodin, kteří se vlivem zvýšených nákladů nacházejí v provozní ztrátě, budou moci žádat o finanční pomoc.

Tímto cílíme především na velké odběratele energie, kteří mohou požádat o podporu až ve výši 200 milionů korun.

Česká republika na úrovni EU nicméně plně využívá možnosti předsednické země a aktivně nastoluje agendu. Během posledních měsíců se radě pro energetiku pod vedením Jozefa Síkely podařilo v extrémně krátkém období schválit dvě nařízení Rady, které by měly pomoci ceny elektřiny snížit.

Kromě těchto opatření Evropská komise začátkem října 2022 představí akční krizový plán pro odolnou energetickou unii, který se bude věnovat i zastropování cen zemního plynu, zvyšování likvidity a dalším možnostem řešení energetické krize. Před pár dny jsme svolali již druhé mimořádné jednání Rady pro energetiku během jednoho měsíce. Závěry navazují na letní opatření. Je tam zavedení dočasného stropu pro příjmy výrobců elektřiny, kteří vyrábějí z levnějších zdrojů než z plynu, 180 euro na MWh, možnost cenové intervence pro malé a střední podniky a další věci, které jsou pro Českou republiku určitě výhodné.

To, co je také důležité, my požadujeme v jednání ch s Evropskou unií změnu dočasného krizového rámce tak, aby došlo k jeho prodloužení do konce roku 2023, a to si myslím, že je naprosto zásadní a také to tady opakovaně zaznělo.

Na pomoc větším firmám s energeticky náročným provozem je připravena kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky. Notifikována je v tuto chvíli podpora 800 milionů korun. S touto podporou počítáme i v příštím roce. Ale v oblasti emisních povolenek a zase to tu bylo zmíněno, hledáme i systémové řešení, chceme dosáhnout jejich rychlejšího uvolňování v případě výrazného nárůstu ceny, což by automaticky cenu snižovalo.

Chci k tomu říci, že to je téma, o kterém se před naším předsednictvím v podstatě v Unii ani nemohlo moc mluvit a státy nebyly ochotné přistoupit na jakoukoliv změnu systému emisních povolenek. My jsme to téma otevřeli, diskutuje se o tom, hledá se nový systém. V trialogu už máme ten návrh, který by zajistil automatické přidání emisních povolenek při růstu jejich ceny, a to musíme jednoznačně považovat za úspěch českého předsednictví.

Velmi stručně jsem zde zmínil některé věci, které děláme, abych ukázal, že vláda ty problémy bere vážně a jsme tady aktivní jak na národní, tak na evropské úrovni.

Vnímám samozřejmě i vaše požadavky na zastropování cen elektřiny pro velkoodběratele a další záruky inspirované ostatními členskými státy Evropské unie. Ale nemůžeme si z těch evropských věcí vždy vybrat jednu a nevidět negativ, která to řešení přináší. Věřím, že se k tomu dostaneme v diskuzi, proč některé věci můžeme dělat a některé nemůžeme, protože by pro nás nebyly výhodné. Když zůstaneme jen na tom národním řešení, byl oto zde taky zmíněno, tak si uvědomme, jaké možnosti má třeba sousední Německé a jaké možnosti má Česká republika a jak by národní řešení tohoto typu byla pro Českou republiku ve svém důsledku nevýhodná.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte říci, že naše situace není jednoduchá. Řešíme nikoli jedinou krizi, ale celou pyramidu. Žijeme v éře nejistoty a nemáme k dispozici žádná jednoduchá, snadná a dobrá řešení. V kontextu dnešní mimořádné situace chci ocenit funkční partnerství mezi podnikateli a vládou, které stabilizuje situaci v České republice. Vážíme si spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy, s dalšími zaměstnavatelskými svazy. Konzultujeme přijatá opatření na plénu tripartity – a v poslední době i při jiných mimořádných příležitostech. Vaši zástupci jsou účastni také v koordinační skupině, kterou jsem k řešení vysokých cen energií sestavil a napomáhají tak vládě hledat ta správná řešení, která jsou dobrá i pro podnikatele. A za to vám děkuji.

Na závěr mi dovolte osobní poděkování: Z čela Svazu průmyslu a dopravy po dvanácti letech ve funkci odchází pan prezident Jaroslav Hanák, a největší podnikatelsko-zaměstnavatelský svaz v České republice tedy získá nové vedení. Rád bych mu na tomto místě poděkoval jménem svým i vlády České republiky za všechno, čeho v této funkci dosáhl, za to, jakým způsobem nejen podporoval rozvoj českého podnikání a českého průmyslu, ale i za to, s jakými podněty se obracel na všechny vlády, které v době jeho působení v České republice byly u moci a i za velmi konstruktivní přístup, který jsem od něj zažil, ať už jako ministr školství, představitel opozice nebo předseda vlády. Jaroslave, osobně i jménem vlády České republiky ti zde, při této příležitosti děkuji. Poslední, ta třetí věta. Rád bych popřál příští rok tomu nově zvolenému nástupci, aby měl hodně štěstí a hodně dobrých rozhodnutí ve prospěch českého průmyslu tak, jak se to dařilo Jaroslavu Hanákovi.

Věřím, že dialog vlády a českých firem bude nadále pokračovat, a jsem přesvědčen, že tuto krizi zvládneme a že nás posílí.

Děkuji vám

Petr Fiala
předseda vlády